dnes je 23.4.2024

Input:

Zavádění evropské služby elektronického mýtného

30.8.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.2012.474
Zavádění evropské služby elektronického mýtného

Evropská komise

1. Úvod

Cílem směrnice 2004/52/ES je dosažení interoperability elektronických systémů pro výběr mýtného v Evropské unii1. Stanoví zřízení evropské služby elektronického mýtného (dále jen "EETS"), která doplňuje vnitrostátní služby elektronického mýtného členských států.

Dotčeny jsou dva hlavní zúčastněné subjekty:

  • subjekty pro výběr mýtného, které jsou provozovány buď jménem členského státu, nebo v rámci koncesní smlouvy s členským státem, řídí infrastrukturu a ukládají mýtné za pohyb vozidel v rámci sítě, kterou spravují, a

  • poskytovatelé evropské služby elektronického mýtného (dále jen "poskytovatelé EETS"), kteří poskytují motoristům nebo silničním dopravcům potřebné zařízení a služby nezbytné pro přístup ke všem zpoplatněným infrastrukturám v EU a zajišťují platby splatných poplatků subjektům pro výběr mýtného za užívání jejich sítě.

V čl. 3 odst. 4 směrnice se stanoví, že členské státy, které mají elektronické systémy pro výběr mýtného, zajistí, aby operátoři nabízeli evropské služby elektronického mýtného pro těžká nákladní vozidla nejpozději tři roky po vstupu rozhodnutí o definici EETS v platnost a pro všechny ostatní kategorie vozidel nejpozději do pěti let.

Rozhodnutí Komise 2009/750/ES o definici evropské služby elektronického mýtného vstoupilo v platnost dne 8. října 20092 po jeho oznámení členským státům. Toto prováděcí rozhodnutí stanoví základní požadavky této služby s platností po celé EU, povinné normy, technické specifikace a provozní pravidla. K hlavním povinnostem patří:

1) Členské státy musí spravovat vnitrostátní elektronické rejstříky svých zpoplatněných sítí, subjektů pro výběr mýtného a poskytovatelů služeb mýtného považovaných za způsobilé pro registraci a zpřístupní je elektronicky veřejnosti. Musí rovněž zřídit smírčí orgán, jehož úkolem je usnadňovat smluvní jednání mezi subjekty pro výběr mýtného a poskytovateli EETS.

2) Subjekty pro výběr mýtného musí nastavit své elektronické systémy pro výběr mýtného v souladu s technickými normami podle právních předpisů a zveřejnit své smluvní podmínky; musí přijmout každého registrovaného poskytovatele EETS na nediskriminačním základě.

3) Poskytovatelé EETS musí být registrováni v členském státě, v němž jsou usazeni. Do 24 měsíců od své registrace musí dosáhnout plného pokrytí všech evropských elektronicky zpoplatněných silničních infrastruktur. Poskytovatelé EETS jsou účastníky hospodářské soutěže: všichni uživatelé silnic mají možnost uzavřít smlouvu s poskytovatelem podle své volby.

Článek 21 rozhodnutí 2009/750/ES požaduje, aby Komise vypracovala zprávu o pokroku při zavádění EETS. Toto sdělení na základě posouzení EETS v širším kontextu evropské dopravní politiky předkládá zprávu o pokroku, jehož bylo dosaženo při jejím zavádění, a hodnocení Komise týkající se dalších kroků, které je třeba učinit, aby se služba EETS stala funkční.

2. Souvislosti evropské dopravní politiky

Účinný vnitřní trh je nezbytnou podmínkou hospodářského růstu a prosperity, neboť umožňuje hladký, rychlý a bezpečný pohyb zboží a osob v celé Unii. To vyžaduje rozvinuté, udržované a účinně spravované infrastruktury.

Jako prostředek k usnadnění financování a řízení silniční infrastruktury evropská dopravní politika trvale podporuje zásady "platí uživatel" a "platí znečišťovatel". Mýtné, tj. zpoplatnění využívání silnic založené na ujeté vzdálenosti, typu vozidla (např. podle jeho vlivu na životní prostředí a dopadu na opotřebení), a dokonce i času (např. denní době), představuje spravedlivý a účinný způsob zavádění těchto zásad do praxe. Nabízí rovný způsob platby za mobilitu a účastníkům silničního provozu vysílá správné cenové signály. Jinými slovy, může zvýšit příjmy nezbytné pro údržbu a rozvoj silniční infrastruktury, řídit poptávku po dopravě (např. zkrátit čas ve špičkách, snížit provoz nebo ovlivnit volbu způsobu dopravy) nebo podpořit používání čistších vozidel.

Mýtné se používá ve stále větší míře. Dvacet dva členských států vybírá poplatky za používání silnic pro těžká nákladní vozidla v části své sítě a dvanáct členských států za lehká osobní vozidla. Zpoplatněné silnice v EU dosahují celkové délky asi 72 000 kilometrů, z nichž 60 % je vybaveno elektronickými systémy pro výběr mýtného a 40 % pokryto systémy dálničních známek. Dnes více než 20 milionů uživatelů silnic, motoristů nebo silničních dopravců využívá elektronické systémy pro výběr mýtného.

Zajištění plné evropské interoperability technologií pro elektronický výběr mýtného povede k úsporám z rozsahu a snížení nákladů na zařízení pro výběr mýtného. Evropská služba elektronického mýtného usnadní placení poplatků za používání silnic pro přeshraniční uživatele, včetně příležitostných uživatelů3. Uživatelé se snáze smíří s placením za užívání silnic, pokud budou platební prostředky interoperabilní na evropské úrovni.

Ve své bílé knize "Plán jednotného evropského dopravního prostoru" z roku 2011 Komise nastínila možná opatření na zrychlení vývoje a harmonizace vybírání poplatků za využívání silnic. Zdůraznila, že evropská služba elektronického mýtného může být vhodným nástrojem pro podporu strategií výběru silničních poplatků, jež přispívají k zajištění udržitelného dopravního systému, a pro usnadnění přijetí výběru silničních poplatků ze strany uživatelů.

Podobně při poslední změně směrnice o "eurovinětě" týkající se výběru poplatků za užívání pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly4 Evropský parlament a Rada požádaly Komisi, aby "sledova[la] pokrok [v rámci směrnice], a zav[edla] tak v dohodnutých termínech skutečnou evropskou službu elektronického mýtného" a "podpo[řila] spolupráci členských států, která se ukáže jako nezbytná k zajištění interoperability elektronického systému výběru mýtného na evropské úrovni".

Zejména v případě, "kdy členský stát vybírá mýtné nebo poplatky za užívání výlučně prostřednictvím systému, který vyžaduje použití vestavěných palubních jednotek, tento stát zajistí, aby příslušné palubní jednotky, které vyhovují požadavkům směrnice 2004/52/ES [...], mohli za přiměřených správních a ekonomických opatření získat všichni uživatelé"5.

3. Dosažený pokrok

Pokrok, jehož bylo dosaženo při zavádění EETS, je neuspokojivý. Navzdory přijetí rozhodnutí 2009/750/ES, které stanoví nezbytné technické specifikace a požadavky a smluvní pravidla týkající se poskytování EETS, úsilí Evropské komise6 a vyspělosti technologií výběru mýtného není evropská služba elektronického mýtného dosud realitou každodenního života účastníků silničního provozu. Ne všechny členské státy a zúčastněné strany prokázaly plné zaujetí nezbytné k dokončení regulačního a provozního rámce služby na jejich úrovni. Do roku 2009 většina členských států, které zavedly vnitrostátní nebo místní elektronické systémy pro výběr mýtného, nevěnovala náležitou pozornost budoucímu evropskému rozměru této služby tak, aby byl dodržen harmonogram stanovený ve směrnici. Tato neschopnost zavést EETS, a to v předpokládaném harmonogramu, není dána technickými důvody. Dosáhnout celoevropské interoperability elektronických systémů pro výběr mýtného není technicky složitější než celoevropský roaming mobilních telefonů nebo celosvětová interoperabilita kreditních karet.

Některé zúčastněné strany předložily několik možných vysvětlení výše uvedených zpoždění, ale většina z nich již není opodstatněná, nebo se týká problémů, které je možno řešit:

– Jako jeden z problémů se uvádí, že evropské právní předpisy pouze vymezují rámec pro EETS. Tento argument není zcela pravdivý, protože právní předpisy stanoví jasný soubor nezbytných pravidel a závazků. V souladu se svou politikou zachovat trhy se službami pokud možno otevřené hospodářské soutěži ponechává rozhodnutí Komise dodání služby na rozhodnutí trhu, a to zejména vznik poskytovatelů EETS.

– Dále byl uváděn argument, že z obchodního hlediska není EETS zajímavá. Je však předčasné přijímat ukvapené závěry a není pochyb o tom, že poptávka existuje:

  • V současné době má 25 % silniční nákladní dopravy přeshraniční rozměr a toto číslo by se do roku 2030 mělo zvýšit na 30 %. Zájem poskytovatelů služeb o EETS se tak stane ještě výraznějším. Profesní sdružení přepravců na evropské i vnitrostátní úrovni navíc opakovaně vyjádřila silnou poptávku po celoevropském interoperabilním elektronickém systému pro výběr mýtného, což je jasná výzva k zavedení EETS.

  • Asi deset organizací jasně vyjádřilo svůj úmysl požádat o registraci jako poskytovatele EETS a nedávno vytvořilo evropské profesní sdružení7 (aetis). Třebaže zatím nebyl žádný poskytovatel EETS úředně zaregistrován, podle obdržených informací nejméně jeden potenciální poskytovatel EETS se obrátil na své vnitrostátní orgány se žádostí o registraci a byl odmítnut, protože právní a správní rámec nebyl připraven.

  • Pokračující rozvoj nebo rozšiřování režimů silničních poplatků v EU vytvoří pro poskytovatele EETS nové tržní příležitosti. Čtyři členské státy8 se chystají zavést nový celostátní režim výběru mýtného v příštích třech letech a v několika členských státech se rozšiřuje stávající režim výběru mýtného. V tomto ohledu je v bílé knize o jednotném evropském dopravním prostoru stanovena řada opatření, která budou dále podporovat zavádění poplatků za používání silnic9.

– Zavádění EETS by rovněž zpomalily dlouhé životní cykly stávajících vnitrostátních systémů, pro něž přizpůsobit se EETS předtím, než tyto systémy zastarají, znamená dodatečné náklady. Zdá se však, že tento argument již neplatí. Většina systémů, které se v současné době používají, pochází z poloviny devadesátých let minulého století a blíží se technologické zastaralosti. Normotvůrce při přijímání směrnice 2004/52/ES navíc zaujal jasné stanovisko, že pro přechod k plně interoperabilním systémům jsou nezbytné investice, třebaže byl ponechán určitý stupeň flexibility, pokud jde o rozdělení výdajů potřebných k financování požadovaných investic mezi zúčastněné strany. Například náklady nebo části nákladů na investice mohou být financovány zavedením nových sazeb mýtného. Jinými slovy, na těchto investicích by se mohli podílet všichni uživatelé silnic podléhající výběru mýtného, a nikoliv pouze uživatelé EETS, protože podle směrnice 1999/62/ES (směrnice o eurovinětě) lze náklady související s EETS považovat za přípustné účtovatelné náklady na pozemní komunikace.

I přes zpoždění však bylo dosaženo určitého pokroku:

– Členské státy již vytvořily své vnitrostátní elektronické rejstříky obsahující seznam zpoplatněných pozemních komunikací na jejich území, které spadají do působnosti směrnice 2004/52/ES. Subjekty pro výběr mýtného zveřejnily své přehledy o oblasti EETS, v nichž jsou stanoveny obecné podmínky pro poskytování EETS na jejich pozemních komunikacích a vytvářejí základ pro smluvní vztahy mezi subjekty pro výběr mýtného a poskytovateli EETS.

– Řada vnitrostátních orgánů odpovědných za elektronický výběr silničních poplatků zřídila neformální, tzv. stockholmskou skupinu10, v níž aktivně spolupracují za účelem zavedení evropské služby elektronického mýtného a výměny osvědčených postupů. Tato skupina rovněž spolupracuje se sdružením AETIS7.

– Evropské normalizační organizace dosáhly výrazného pokroku v oblasti elektronického výběru poplatků a normalizace EETS, a to i pro satelitní systémy výběru mýtného. Byly přijaty zkušební postupy pro mobilní a pevná zařízení11 a důležitá norma12 týkající se výměny informací mezi poskytovateli služeb a subjekty pro výběr mýtného v satelitních systémech výběru mýtného, včetně prosazování předpisů.

– Komise v roce 2010 vydala "Pokyny pro uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES a rozhodnutí Komise 2009/750/ES"13 jako referenční příručku pro zúčastněné profesní subjekty, které jsou přímo či nepřímo zaváděním evropské služby elektronického mýtného dotčeny.

– Komise po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami v současné době připravuje pokyny k výkladu pojmů uvedených v příloze I rozhodnutí 2009/750/ES. Tato poznámka, která bude vydána v brzké době, obsahuje pokyny, jak by smírčí orgány měly zajistit, aby smluvní podmínky pro přístup k síti subjektů pro výběr mýtného byly i nadále spravedlivé, přiměřené a nediskriminační. Objasňuje rovněž možné vzory pro sdílení nákladů a odměn mezi zúčastněnými profesními subjekty. Zabývá se i problematikou zavádění EETS, jako jsou náklady na posuzování interoperability a provádění testů "vhodnosti pro použití".

– V souladu s článkem 18 rozhodnutí 2009/750/ES byla zřízena skupina pro koordinaci subjektů, které jsou oprávněny vydávat osvědčení o "shodě se specifikacemi" nebo "vhodnosti pro použití " zařízení EETS. Tato skupina vypracuje pokyny, jež mají být předloženy ke schválení Výboru pro elektronické mýtné, který stanoví společné postupy pro provádění testů "vhodnosti pro použití". Čtrnáct certifikačních subjektů ze šesti členských států projevilo zájem, aby byly oficiálně

Nahrávám...
Nahrávám...