3.5.7.5
Zajištění nákladu: 5. část - Metody zabezpečení
Evropská unie
Nahoru5.1 Obecná zásada
Základní zásadou zabezpečování nákladů je zabránit pohybům částí nákladu v podélném a příčném směru vůči ložné ploše vozidla v důsledku zrychlení vozidla. Přípustné mohou být pouze pohyby způsobené pružnými deformacemi nákladových jednotek a zabezpečovacího zařízení, pokud nevyvolávají nepřijatelně vysoké rázové síly na stěny vozidla nebo jiné upevňovací zařízení. K zabránění těmto relativním pohybům je možné použít tyto základní metody upevnění nákladu, a to samostatně nebo v kombinaci:
-
zamknutí,
-
zablokování,
-
přímé uvázání,
-
uvázání přes vrchol.
Použité metody upevnění musí být schopny odolat proměnlivým klimatickým podmínkám (teplotě, vlhkosti...), které se pravděpodobně vyskytnou během cesty.
Nahoru5.2 Zamknutí
Zamknutí je zdaleka nejlepší metoda zabezpečení nákladu. Vozidlo a náklad mají konkrétní tvar, který je konstruován tak, aby se k sobě hodily a aby se zabránilo relativnímu pohybu. Síla této konstrukce musí být předem ověřena. Takový zamykací systém se musí používat v souladu se specifikací výrobce.
Dobře známým příkladem je šroubovací zámek pro kontejnery ISO. Samotný kontejner se považuje za náklad, který má být upevněn na kontejnerový nosič. K zabránění veškerým relativním pohybům kontejneru na nosiči se používají čtyři šroubovací zámky.
Jiným příkladem je použití ocelových klecí na přepravu lahví se stlačeným plynem. Patky klecí jsou konstruovány tak, aby zapadly do otvorů v ložné ploše vozidla určeného k přepravě těchto klecí. K zajištění patek v těchto otvorech se používá zvláštní kolík.
Nahoru5.3 Místní blokování
Je-li nákladová jednotka, která má být zabezpečena, dostatečně pevná, může se použít místní blokování.
Klouzání se zabrání vytvořením pevných opor v předním, zadním a každém příčném směru.
-
Nákladní jednotky se zapřou proti pevné stěně, hrazení nebo sloupku (sloupkům) nebo proti jiné nákladové jednotce.
-
Pokud přímé opření o pevnou část vozidla není možné, mezery lze vyplnit kusy dřeva nebo podobným zařízením.
Obrázek 33: Blokování
Pokud je nákladová jednotka náchylná k naklánění, naklonění se zabrání prostřednictvím místního blokování vytvořením pevných opor v přiměřené výšce. Aby byla nákladová jednotka zabezpečena bez dalšího výpočtu, zablokuje se nad těžištěm. K vytvoření tohoto typu zábrany proti naklonění se často používá vodorovná nebo svislá blokovací tyč.
Specifickým typem místního blokování je prahové nebo panelové blokování. Používá se často při přepravě některých nákladových jednotek navrchu spodní vrstvy. Za pomoci některé z forem základového materiálu, například nákladových palet, se některý úsek nákladu zvedne tak, aby se vytvořil práh, a tím se místně podélně zablokuje horní vrstva nákladu, jak je znázorněno na obrázku ... Je třeba podotknout, že síly v horní části nákladové jednotky, která je použita pro blokování, mohou být velmi vysoké. Tuto koncentraci sil je možné snížit vložením palet ve svislém směru mezi dva sousední úseky.
Obrázek 34: Panelové blokování pomocí nákladových palet
Jiným typem místního blokování je použití klínů, aby se zabránilo pohybu válcových předmětů na ložné ploše.
Blokovací klíny by měly mít úhel přibližně 37°, aby zabránily valivému pohybu ve směru vpřed, a úhel přibližně 30°, aby zabránily valivému pohybu bočním směrem nebo směrem dozadu. Měly by se dotýkat válcového předmětu šikmou rovinou a měly by být připevněny k ložné ploše, protože válcový předmět má tendenci odsunovat klín dozadu. Horizontální síla působící na klín ve směru dozadu je 0,8 G nebo 0,5 G (přičemž G je hmotnost válce).
Obrázek 35: Blokovací klín
Výška klínů by měla být:
-
minimálně R/3 (třetina valivého poloměru), pokud není náklad uvázán přes vrchol, nebo
-
maximálně 200 mm, pokud je převalení přes klíny zabráněno i jinak, například uvázáním přes vrchol.
Špičaté klíny s úhlem 15° mají omezenou schopnost zabezpečit náklad a jejich hlavní funkce tkví v tom, že udržují kulaté předměty na místě během nakládky a vykládky. Výhodou malého úhlu je to, že klín se obvykle jistí sám proti sklouznutí: pod tíhou válce neklouže ve vodorovném směru.
V klínové podložce jsou použity dva dlouhé klíny, které jsou udržovány na místě pomocí nastavitelné příčné rozpěry, například pomocí šroubů. Příčné rozepření musí být uspořádáno tak, aby byla mezi válcem a ložnou plochou vytvořena mezera přibližně 20 mm. Klíny by měly mít úhel 37° pro blokování v podélném směru a přibližně 30° pro blokování v příčném směru.
Nahoru5.4 Celkové blokování
V případě celkového blokování musí být vyplněny prázdné prostory. Ty lze je nejlépe zaplnit prázdnými paletami, vloženými svisle nebo vodorovně a podle potřeby utěsněnými dalšími dřevěnými latěmi. Materiály, které se mohou trvale deformovat nebo zmenšit svůj objem, např. kusy jutové pytloviny nebo tuhá pěna s omezenou pevností, se nesmí k tomuto účelu používat. Malé mezery mezi nákladními jednotkami a podobnými dopravovanými částmi nákladu, kterým se není možné vyhnout a které jsou nezbytné pro plynulé balení a rozbalování zboží, jsou přijatelné a nemusí se vyplňovat. V případě použití pouze celkového blokování by součet prázdných prostorů v kterémkoli vodorovném směru neměl přesahovat 15 cm. Mezi hustými a pevnými částmi nákladu, jako je ocel, beton nebo kámen, by však prázdné prostory měly být zmenšeny co nejvíce.
Nahoru5.5 Přímé uvázání
Vázací prostředky se používají k vytvoření síly v opačném směru, než ve kterém působí setrvačné síly. Uplatnění této myšlenky v praxi závisí na typu nákladu.
Při všech variantách přímého uvázání je přípustné, aby se náklad začal pohybovat. Tento pohyb vyvolá nárůst síly ve vázacím prostředku. Tato rostoucí síla musí pohyb nákladu zastavit. Jelikož přivazovací popruhy mají tendenci se vytáhnout až o 7 % a protože veškeré pohyby nákladu musí být co nejmenší, je třeba přivazovací popruhy co nejvíce předepnout, avšak maximálně na 0,5 přivazovací únosnosti (LC). Ani u řetězů, ocelových drátěných lan a lan vyráběných nejmodernějšími technologiemi není optimální předepnutí vyšší než 0,5 maximálního přípustného zatížení. V případě velmi těžkých nákladních jednotek na deformovatelné ložné ploše se doporučuje podrobná studie předepnutí.
Obrázek 36: Přímé uvázání
5.5.1. Diagonální uvázání
Nákladní jednotky, které mají pevné vázací body, se mohou typicky zabezpečit čtyřmi přímými uvázáními. Každý vázací prostředek spojuje vázací bod na nákladu s jedním vázacím bodem na vozidle, přibližně ve směru úhlopříček ložné plochy. V případě použití pouze čtyř vázacích prostředků nesmí být tyto vázací prostředky souběžné se svislou rovinou ve směru jízdy ani souběžné se svislou rovinou v příčném směru. Úhly mezi vázacím prostředkem a vodorovnou rovinou musí být co nejmenší, přičemž se zohlední pevnost vázacích bodů (mnohé vázací body se nesmí používat pod úhlem menším než 30°). Úhel mezi vázacím prostředkem a směrem jízdy je nejlépe mezi 30° a 45°, pokud diagonální uvázání není kombinováno s blokováním. Větší nebo menší úhly lze akceptovat, pokud jsou přijatelné následné vyšší síly ve vázacích prostředcích a vázacích bodech. Je-li k dispozici velmi pevný vázací bod na nákladu, lze ho použít pro připevnění dvou vázacích prostředků.
Obrázek 37: Diagonální uvázání
Pokud vhodné vázací body neexistují, lze je v některých případech vytvořit pomocí zvedací smyčky.
Pokud síla určitého vázacího prostředku nebo vázacího bodu není dostatečná, měl by být nahrazen pevnějším. V důsledku omezené síly vázacích bodů nebo zařízení může být nezbytné použít další vázací prostředek. Pokud se v kterémkoli směru použijí více než dva vázací prostředky, pak musí být použit bezpečnostní součinitel, který zohlední nestejné rozložení sil ve vázacích prostředcích.
5.5.2. Paralelní uvázání
Použije se osm vázacích prostředků, jimiž se spojí osm vázacích bodů s osmi vázacími body na nákladu. Těchto osm vázacích prostředků je uspořádáno vždy po dvou souběžných vázacích prostředcích a mají stejnou délku. Dva paralelní vázací prostředky brání pohybu ve směru dopředu, dva paralelní vázací prostředky ve směru dozadu, dva brání pohybu doleva a dva pohybu doprava.…