dnes je 13.4.2024

Input:

Zajištění nákladu: 2. část - Konstrukce vozidla

12.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.5.7.2
Zajištění nákladu: 2. část - Konstrukce vozidla

Evropská unie

Evropské normy EN 12640 , EN 12641 , EN 12642 a EN 283 stanoví požadavky na konstrukci vozidla a vázací body na přepravních jednotkách nákladu (CTU), vozidlech a výměnných nástavbách, jak je popsáno níže.

Množství prostředků k zabezpečení nákladu v různých CTU závisí na druhu nákladu a na síle bočních stěn, čelní stěny a zadní stěny.

Srovnání pevnostních požadavků na boční stěny, čelní stěnu a zadní stěnu přepravních jednotek nákladu:

 
Vozidlo skříňového typu Vozidlo s bočními stěnami a
krytem/klanicemi (s vyklápěcími
bočními stěnami)
Vozidlo s postranními plachtami
EN 12642 L

FR2 = 6 % užitečného zatížení

FR2 = 6 % užitečného zatížení
FR1 = 24 % užitečného zatížení

FR = 0 % užitečného zatížení
Čelní stěna: FR = 40 % užitečného zatížení P, maximálně 5 000 daN
Zadní stěna: FR = 25 % užitečného zatížení P, maximálně 3 100 daN
EN 12642 XL

FR = 40% užitečného zatížení

FR = 40% užitečného zatížení

FR = 40% užitečného zatížení
Čelní stěna: FR = 50 % užitečného zatížení P
Zadní stěna: FR = 30 % užitečného zatížení P

Obrázek 6: Pevnostní požadavky na různé přepravní jednotky nákladu (CTU).

Typy vozidel označené zeleně mají pevné boční stěny, vozidla označená žlutě mají boční stěny pro zabezpečení nákladu pouze ve spodní části, a boční stěny vozidel označených červeně je třeba považovat pouze za ochranu před počasím. Níže je znázorněno praktické využití různých pevností.

Pozn.: Jsou-li boční stěny používány k zabezpečení nákladu, je důležité, aby byl použit typ a počet lišt podle osvědčení o zkoušce. Lišty musí být umístěny tak, aby hmotnost nákladu byla rozložena na nosné části bočních stěn; klanice, nosník krytu a podlahu.

2.1 Boční stěny

Vozidla jsou podle pevnosti bočních stěn zařazena do těchto kategorií:

  • EN 12642 XL o pevnosti 40 % užitečného zatížení (0,4 P),

  • EN 12642 L o pevnosti 30 % užitečného zatížení (0,3 P),

  • vůbec žádná pevnost; 0 % užitečného zatížení.

Boční stěny – EN 12642 XL

Jsou-li boční stěny zkonstruovány podle normy EN 12642 XL, jsou testovány tak, aby odolaly síle odpovídající 40 % užitečného zatížení (0,4 P) rovnoměrně rozloženého po celé délce a minimálně po 75 % vnitřní výšky boční stěny. Konstrukční boční zrychlení je 0,5 g. Je-li tedy součinitel tření minimálně 0,1, jsou boční stěny dostatečně pevné, aby odolaly bočním silám při plném užitečném zatížení.

Boční stěny – EN 12642 L

Jsou-li boční stěny zkonstruovány podle normy EN 12642 L, jsou boční stěny skříňového přívěsu testovány tak, aby odolaly síle odpovídající 30 % užitečného zatížení (0,3 P) rovnoměrně rozloženého po celé délce a výšce boční stěny. Konstrukční boční zrychlení je 0,5 g. Je-li tedy součinitel tření minimálně 0,2, jsou boční stěny dostatečně pevné, aby odolaly bočním silám při plném užitečném zatížení.

Pozn.: Boční stěny vozidla s plachtou zkonstruované podle normy EN 12642 L se považují pouze za ochranu před počasím.

Boční stěny – žádná pevnost

Je-li náklad přepravován přepravní jednotkou nákladu bez pevných bočních stěn, musí být celá hmotnost nákladu zabezpečena proti pohybům v bočních směrech vázacími prostředky podle Stručné příručky pro uvazování.

2.2 Čelní stěna

Čelní stěna může mít tuto pevnost:

  • EN 12642 XL o pevnosti 50 % užitečného zatížení (0,5 P),

  • EN 12642 L o pevnosti 40 % užitečného zatížení (0,4 P), maximálně 5 000 daN,

  • neoznačené přepravní jednotky nákladu nebo náklad, který není uložen těsně k čelní stěně, 0 % užitečného zatížení.

Součinitele tření odpovídají normě EN 12195-1:2010 .

Čelní stěna – EN 12642 XL

Je-li čelní stěna zkonstruována podle normy EN 12642 XL, je schopna odolat síle odpovídající 50 % užitečného zatížení (0,5 P). Konstrukční zrychlení ve směru dopředu činí 0,8 g. Je-li tedy součinitel tření nejméně 0,3, je čelní stěna dostatečně pevná, aby odolala silám působícím ve směru dopředu při plném užitečném zatížení.

Čelní stěna – EN 12642 L

Čelní stěny zkonstruované v souladu s normou EN 12642 L jsou schopné odolat síle odpovídající 40 % užitečného zatížení vozidla (0,4 P). Pro vozidla s užitečným zatížením větším než 12,5 tuny je však pevnostní požadavek omezen na sílu 5 000 daN. Pokud jde o toto omezení, tabulka 1 níže ukazuje, jakou hmotnost nákladu v tunách je povoleno zablokovat proti čelní stěně o omezené síle 5 000 daN při různých součinitelích tření. Je-li hmotnost nákladu větší než příslušná hodnota uvedená v tabulce, je nezbytné další zabezpečení.

Součinitel tření (µ) Hmotnost nákladu, kterou je možné zablokovat proti čelní stěně ve směru dopředu (v tunách)
0,15 7,8
0,20 8,4
0,25 9,2
0,30 10,1
0,35 11,3
0,40 12,7
0,45 14,5
0,50 16,9
0,55 20,3
0,60 25,4

Tabulka 1

Čelní stěna – žádná pevnost

Je-li náklad dopravován přepravní jednotkou nákladu s čelní stěnou, která nemá žádnou pevnost, nebo když není náklad uložen těsně k čelní stěně, musí být celý náklad zabezpečen proti pohybu dopředu například vázacím prostředkem podle Stručné příručky pro uvazování.

2.3 Zadní stěna

Zadní stěna může mít tuto pevnost:

  • EN 12642 XL o pevnosti 30 % užitečného zatížení (0,3 P),

  • EN 12642 L o pevnosti 25 % užitečného zatížení (0,25 P), maximálně 3 100 daN,

  • neoznačené přepravní jednotky nákladu nebo náklad, který není uložen těsně k zadní stěně, 0 % užitečného zatížení.

Součinitele tření odpovídají normě EN 12195-1:2010 .

Zadní stěna – EN 12642 XL

Je-li zadní stěna zkonstruována podle normy EN 12642 XL, je schopna odolat síle odpovídající 30 % užitečného zatížení (0,3 P). Konstrukční zrychlení ve směru dozadu činí 0,5 g. Je-li tedy součinitel tření nejméně 0,2, je zadní stěna dostatečně pevná, aby odolala silám působícím směrem dozadu při plném užitečném zatížení.

Zadní stěna – EN 12642 L

Zadní stěny zkonstruované v souladu s normou EN 12642 L jsou schopné odolat síle odpovídající 25 % užitečného zatížení vozidla (0,25 P). Pro vozidla s užitečným zatížením větším než 12,5 tuny je však pevnostní požadavek omezen na sílu 3 100 daN. Pokud jde o toto omezení, tabulka 2 níže ukazuje, jakou hmotnost nákladu v tunách je povoleno zablokovat proti zadní stěně o omezené síle 3 100 daN při různých součinitelích tření. Je-li hmotnost nákladu větší než příslušná hodnota uvedená v tabulce, je nezbytné další zabezpečení.

Součinitel tření (µ) Hmotnost nákladu, kterou je možné zablokovat proti zadní stěně proti pohybu dozadu (v tunách)
0,15 9,0
0,20 10,5
0,25 12,6
0,30 15,8
0,35 21,0
0,40 31,6

Tabulka 2

Zadní stěna – žádná pevnost

Je-li náklad dopravován přepravní jednotkou nákladu se zadní stěnou, která nemá žádnou pevnost, nebo když není náklad uložen těsně k zadní stěně, musí být celá hmotnost nákladu zabezpečena proti pohybu dozadu vázacími prostředky podle Stručné příručky pro uvazování nebo podle jiných pokynů, pokud lze prokázat rovnocennou bezpečnost.

Zabezpečení proti dveřím

Jsou-li dveře zkonstruovány tak, aby poskytovaly stanovený blokovací odpor, lze tyto dveře považovat za pevnou hranici nákladního prostoru za předpokladu, že náklad je uložen tak, aby nedošlo k rázovému zatížení dveří a aby náklad, když se dveře otevřou, byl zabezpečen proti vypadnutí.

2.4 Podlahová lišta

Podlahová lišta je velmi užitečný prostředek, který brání sklouznutí z ložné plochy v bočním směru. Podle normy EN 12642:2006 by její výška měla být nejméně 15 mm a měla by odolat síle odpovídající 0,4 užitečného zatížení (P).

2.5 Klanice

Pro zabezpečení nákladu jsou často velmi užitečné klanice. Mohou být navařeny na nástavbu vozidla, ale nejčastěji jsou namontovány ve zvláštních otvorech na nástavbě. Klanice se používají na obou stranách vozidla s cílem zabezpečit náklad v příčných směrech blokováním. Některé sloupky umístěné v řadě v podélném směru uprostřed šířky ložné plochy jsou velmi užitečné, například pro kombinaci blokování a smyčkového uvázání. V mnohých vozidlech mohou být sloupky použity pro blokování ve směru dopředu. Jeden nebo dva sloupky se umístí bezprostředně před náklad. Pro zpevnění sloupků je nejlepší použít vázací prostředek v jejich horní části.

Obrázek 7: Klanice použité pro blokování nákladu ve směru dopředu

Klanici lze použít k blokování, což je jedna z metod zabezpečení nákladu. Aby bylo možné tuto metodu použít, je třeba znát odolnost sloupku vůči silám. Tato odolnost závisí na druhu zatížení (bodové, rozložené nebo smíšené zatížení) a na pákovém účinku nákladu. Referenční blokovací schopnost (RBC) namontovaného sloupku v určitém směru je maximální bezpečné rovnoměrně rozložené zatížení působící na spodní 1 m tohoto sloupku. To znamená, že referenční blokovací schopnost zohledňuje sílu jeho namontování. Referenční blokovací schopnost může být využita ke kontrole, zda sloupek může odolat známé konkrétní síle s konkrétním pákovým účinkem. Vzorce pro výpočet maximální síly Fmax v případě rozložené síly nebo v případě bodového zatížení ukazuje obrázek 8.

Obrázek 8: Výpočet maximální síly Fmax

Referenční blokovací schopnost klanic se pohybuje mezi 250 až 10 000 daN a je velmi obtížné ji odhadnout, neboť závisí na pevnosti materiálu, na rozměrech jejich řezu a na pevnosti jejich namontování. Referenční blokovací schopnost by proto měl certifikovat výrobce vozidla. Klanice by neměly být

Nahrávám...
Nahrávám...