dnes je 23.4.2024

Input:

Vybrané problémy bezpečnosti silniční kamionové dopravy

26.3.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.8
Vybrané problémy bezpečnosti silniční kamionové dopravy

Doc. Ing. Alexej Sato, CSc.

Přeshraniční obchod je vedle domácí spotřeby, investic a vládních výdajů důležitou položkou ovlivňující celkovou výši HDP a pro Českou republiku má proto klíčový význam. Významná část tuzemských přeshraničních aktivit obchodních aktivit je přitom realizována do sousedních zemí, nebo do zemí, které jsou České republice geograficky blízké. Není proto překvapením, že rozhodující roli v obchodních operacích sehrává silniční kamionová doprava, která zajišťuje více než 80 % přepravních výkonů a její význam neustále roste.

Výrazným tématem silniční kamionové dopravy byla v uplynulé dekádě regulace pracovních podmínek řidičů v evropském hospodářském prostoru. Problém se týkal zejména dodržování pracovní doby a doby odpočinku řidičů, provozování kabotáže a tzv. třetizemní přepravy, stanovení minimální mzdy a dalších otázek spojených se zajištěním bezpečnosti na silnicích a ochranou zdraví řidičů. Při absenci jednotné unijní legislativy začala řada evropských států vznikající problémy řešit pomocí vlastních národních právních opatření, jakými jsou např. "La loi Macron" ve Francii nebo "MiLoG" v SRN.

Francouzský zákon si klade za cíl pozvednout domácí ekonomiku a zvýšit její konkurenční schopnost. Zahraničním dopravcům ukládá povinnost vytvořit svým zaměstnancům při jízdách do Francie obdobné pracovní a sociální podmínky (minimální mzdu, pracovní dobu, dobu odpočinku, rozsah přesčasové práce, ochranu zdraví při práci) jako má řidič francouzský. Německý zákon ukládá všem zahraničním dopravcům povinnost vyplácet řidičům, kteří v Německu realizují silniční přepravu zboží, alespoň minimální zákonem předepsanou mzdu. Srovnatelná opatření byla následně přijata i v některých dalších zemích západní Evropy. Důvodem pro jejich přijetí bylo zajištění spravedlivé odměny pro zaměstnance v dopravě, ale i prevence před údajným sociálním dumpingem. Přijatá opatření se však stala, díky svému zčásti kontraverznímu obsahu, terčem kritiky, a to jak ze strany dopravců ze střední a východní Evropy, tak i domácích odborů a zaměstnaneckých svazů v zemích Evropy západní.

Přijatá legislativa přinesla silničním dopravcům některé nadbytečné administrativní náklady, které vedly ke snížení jejich konkurenční schopnosti. Rozdílné předpisy v různých členských státech vytvořily na trhu přepravních služeb nepřehlednou situaci, ale současně otevřely i prostor pro jejich obcházení. Vzniklé situace využili někteří silniční dopravci, zpravidla z Polska, Pobaltí či západního Balkánu, aby posílili svou pozici na trhu, mnohdy i za cenu provozování přepravy při nerespektování platné legislativy a rizika možných postihů.

Turbulentní a nepřehledný vývoj situace na evropském trhu silniční kamionové přepravy otevřel v uplynulé dekádě prostor i takovým jevům, se kterými se dříve zasílatelé a dopravci běžně nesetkávali. Na trhu přepravních služeb se objevily logistické operace, realizované nepravými neboli "fantomovými" dopravci a jejich množství začalo v průběhu uplynulé dekády významně narůstat. Zasílatelé, dopravci, jakož i další subjekty, které se na realizaci přepravního procesu podílejí, začali být konfrontování s tímto relativně novým typem rizika.

Podvodné nebo též fantomové přepravy umožňují pachatelům získat podvodným jednáním přepravovaný náklad a jeho prodejem dosáhnout neoprávněného majetkového prospěchu. Pachatelé mohou při podvodném jednání vystupovat různými způsoby.

K relativně jednoduchému podvodnému jednání dochází tehdy, vystupuje-li podvodný dopravce jako fiktivní podnikatel, který z právního pohledu neexistuje, není tedy zapsán v obchodním rejstříku a nemá ani povolení k provozování živnosti přepravních služeb. Uvedený způsob podvodného jednání je ovšem snadno zjistitelný a nevyžaduje příliš hluboké profesní znalosti. Subjekty tohoto druhu nemají přístup do spedičních databank ani informace, týkající se konkrétních přeprav, které obvykle získávají zprostředkovaně z druhé ruky. Při uzavírání přepravních smluv se obvykle prokazují padělanými doklady, které obvykle nevykazují příliš vysokou profesní úroveň svého zpracování, v některým případech obsahují i zřetelné věcné a formální nedostatky. V případě pochybností lze účastníkům přepravní operace jako minimum doporučit ověření identity dopravce a osob, oprávněných jeho jménem jednat.

Věrohodnější formou podvodného jednání bývají případy, kdy se podvodný dopravce vydává za existující podnikatelský subjekt, který je k podnikání řádně registrován a disponuje dokumenty nutnými k podnikání. Potřebné dokumenty podvodný dopravce obvykle získává při běžné, rutinní obchodní činnosti, nebo nepozorností či nedbalostí odpovědných třetích osob, které mu je zpřístupní. Použité dokumenty jsou platné a pravé, zjistit a prokázat podvodný záměr je proto obtížnější. V některých případech se může jednat i o subjekt, se kterým bylo již v minulosti spolupracováno. K pochybnostem dochází zpravidla jen v těch případech, kdy jsou předložené dokumenty nekompletní a bylo nutné je upravit.

V případech podvodného jednání tohoto druhu bývá slabinou vzájemná komunikace mezi příkazcem a podvodným

Nahrávám...
Nahrávám...