Vracení DPH ze zahraničí z čerpání nafty u dopravců

5.5.3

Vracení DPH ze zahraničí z čerpání nafty u dopravců

Ing. Ivan Bublík

Dopravce - český plátce DPH, může získat DPH, kterou uhradil jako součást plateb za tankování nafty a plateb za mýto v zemích EU, a to zpětně, za celý uplynulý rok nebo za jeho uplynulou část. Vrácená DPH se českým finančním úřadům neodvádí, tvoří dopravci mimořádný příjem ve výši cca 20 % z ceny nákupu nafty.

 NahoruZměny ve vracení zahraniční DPH od 1. 1. 2010 u služeb

Od 1. 1. 2010 musí být většina služeb poskytnutých v zemích EU zahraničnímu subjektu – plátci DPH – fakturována systémem REVERSE CHARGE, tedy bez DPH, s povinností pro dodavatele/poskytovatele služeb podat u svého finančního úřadu elektronické souhrnné daňové hlášení. Souhrnné daňové hlášení podává jen poskytovatel/dodavatel služby. Příjemce služby uvede přijetí služby bez DPH do svého periodického hlášení k DPH jak na straně přijatých, tak i na straně uskutečněných zdanitelných plnění, a nevzniká tedy povinnost platby daně. Výše uvedené se týká nejen většiny služeb včetně odtahů a oprav vozidel, ale i nákupů náhradních dílů. Na toto pravidlo je nutné vždy upozornit dodavatele služby nebo prodejce, který by si měl na svém národním portálu nebo portálu EU (např. http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/vatRequest.html ) ověřit, že příjemce služby/kupující je plátcem DPH ve své zemi, a vystavit mu poté daňový doklad bez DPH a dodržet výše uvedenou povinnost – podat souhrnné daňové hlášení, kterým přechází daňová povinnost (DPH) na kupujícího nebo příjemce služby. Kupující nebo příjemce služby je rovněž povinen ve svém periodickém daňovém hlášení k DPH uvést povinné údaje o nakoupeném zboží nebo přijaté službě. Pokud jedna ze stran nesplní výše uvedenou zákonnou povinnost, bude svým FÚ vyzvána k podání vysvětlení a bude za porušení těchto povinnosti zcela jistě penalizována.

Období vrácení daně, za které lze žádost podat, činí nejvýše jeden kalendářní rok a nejméně tři kalendářní měsíce, případně období kratší než tři měsíce, jde-li o zbytek kalendářního roku. Žádaná částka daně v žádosti nesmí být nižší než 400 eur za období kratší než jeden kalendářní rok nebo 50 eur za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než tři měsíce, jde-li o zbytek kalendářního roku.

Pokud je dopravce v některé zemi EU registrován k DPH, obdrží od FÚ této země DPH na základě periodického daňového hlášení podaného v této zemi. Systém vracení zahraniční DPH popisovaný v tomto článku se ho pak v této zemi netýká. V ostatních zemích, v nichž není registrovaný, může dopravce elektronický systém vracení zahraniční DPH, popisovaný v tomto článku, používat.

O vrácení DPH může žádat přímo subjekt, který provedl zahraniční úhrady, nebo je možné na smluvním základě pověřit subjekt specializovaný na vracení zahraniční DPH (dále jen zprostředkovatel), který za provizi vrácení zahraniční DPH vyřídí.

Přestože by podmínky pro vrácení DPH v rámci EU měly být ve všech zemích stejné, existuje dosud řada odlišností, které jsou způsobeny tím, že zákony o DPH nejsou ve všech zemích EU stejné, protože některé země EU mají dosud řadu výjimek. Některé země nevracejí DPH z ubytování, stravování, některé nevracejí DPH z výdajů spojených s osobními automobily nebo vracejí DPH jen z výdajů vozidel kategorie "N" nebo vratky z některých výdajů redukují. Např. rakouský FÚ sice obecně nevrací DPH z výdajů spojených s osobními automobily, ale zveřejňuje seznam dodávek a osobních automobilů s prostorem pro náklad, kterým DPH vrací. Výše uvedené odlišnosti jsou způsobeny tím, že nárok na plný (částečný) odpočet daně nemají ani subjekty v této zemi usazené, a finanční úřady musejí posuzovat nároky na odpočet daně u tuzemských i zahraničních subjektů stejně. Některé země nevracejí DPH ze zjednodušených daňových dokladů (účtenek), dále i ZJDD, na kterých není název a adresa kupujícího.

Rozsáhlý seznam služeb, u nichž je, nebo není nárok na vrácení DPH, je např. uveden na http://www.zahranicni-dph.cz/ > Jednotlivé země.

 NahoruPodání žádosti o vrácení zahraniční DPH

Žádosti o vrácení DPH se podávají prostřednictvím Daňového portálu Finanční správy České republiky v aplikaci "Vracení DPH v rámci EU" (dále jen aplikace "Vracení DPH"). Aby bylo možno žádost podat, je nutno nejprve získat přístup do aplikace "Vracení DPH". Přístup do aplikace "Vracení DPH" je umožněn na základě elektronicky podané a elektronicky podepsané "Žádosti o přidělení přístupu do Aplikace pro vracení daně z přidané hodnoty plátcům v jiných členských státech".

Žádost o přidělení přístupu se podává na:

http://adisspr.mfcr.cz/ nebo http://eds.mfcr.cz

• Elektronická podání pro daňovou správu,

• Elektronické formuláře,

• Žádost o přidělení přístupu do Aplikace pro vracení daně z přidané hodnoty plátcům v jiných členských státech.

Žádost o přístup do aplikace Vracení DPH může podat jak žadatel, tak jeho zástupce (zprostředkovatel), viz dále. Oprávnění k přístupu přidělí místně příslušný správce daně žadatele do 15 dnů ode dne podání žádosti. Oprávnění k přístupu oznámí příslušný správce daně formou SMS na číslo mobilního telefonu, které je nutné uvést do žádosti o přidělení přístupu.

Pro podání "Žádosti o přístup" i pro vlastní podání žádostí o vrácení DPH je nutný uznávaný elektronický podpis a kvalifikovaný certifikát ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů.

Vlastní žádost se podává na http://adisspr.mfcr.cz/ nebo http://eds.mfcr.cz přes odkaz:

"VRACENÍ DPH V RÁMCI EU" – vstup do aplikace je umožněn po přihlášení uznávaným elektronickým podpisem s kvalifikovaným certifikátem.

 NahoruDokumentace k vracení DPH v rámci EU

Detailní informace o podání žádosti a její úplný popis značně přesahuje rozsah tohoto článku a je možné se s nimi seznámit na http://adisspr.mfcr.cz nebo http://eds.mfcr.cz :

• Dokumentace (vpravo na obrazovce),

• Všeobecné informace k aplikaci Vracení DPH v rámci EU,

• Další související informace k vracení DPH ve smyslu § 82 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Po přečtení výše uvedené rozsáhlé dokumentace si každý uvědomí, že není jednoduché zcela správně podat žádost, a proto se většinou vyplatí využít za několik málo procent z obdržené částky DPH služby renomovaného profesionálního zástupce, který zajistí, že ke ztrátě vratky DPH nedojde, viz důvody uváděné na konci článku s možností ztráty nároku vlastním pochybením.

Musím uvést na pravou míru zavádějící "představy" některých "odborníků", s nimiž jsem se setkal. Není rozhodně pravda, že si vyplníte na Daňovém portálu Finanční správy České republiky žádost o vrácení DPH a po jejím odeslání do 4 měsíců dostanete vratku DPH na bankovní účet. Skutečnost je ve většině případů zcela jiná. Ve skutečnosti nejde jen o ne zcela jednoduché podání žádosti, jde hlavně o následnou komunikaci s příslušným zahraničním finančním úřadem, potřebnou znalost zákonů o DPH daných zemí a možné riziko ztráty celé vratky DPH. Po důkladném seznámení se s popisem aplikace bude sice žádost podána, ale může být podána i nesprávně s možným důsledkem odmítnutí žádosti nebo jejího zamítnutí. Podat napoprvé žádost zcela správně není jednoduchá záležitost a předpokládá detailní seznámení se s výše uvedenou aplikací "Vrácení DPH v rámci EU" na daňovém portálu Finanční správy ČR.

 NahoruStručný popis obsahu žádosti

Elektronická žádost obsahuje údaje o žadateli, případně jeho zástupci, a údaje z každého daňového dokladu. Součástí žádosti jsou přílohy (.pdf, .jpg, .tif) s naskenovanými doklady za pohonné hmoty se základem daně nad 250 eur, ostatní výdaje nad 1000 eur.

Elektronická žádost o vrácení DPH obsahuje:

a) úplný název a adresu sídla žadatele, DIČ žadatele, období, za které se žádá, popis ekonomické činnosti žadatele harmonizovanými NACE kódy, bankovní údaje pro zaslání vrácené DPH (BIC, IBAN, název a adresu banky, měnu);

b) název a údaje zástupce žadatele, jenž je pověřen "plnou mocí" k vyřizování vracení DPH;

c) kontaktní údaje subjektu podávajícího žádost: telefony, elektronická adresa (e-mail);

d) plnění v rámci EU – údaje ze všech daňových dokladů, ze kterých se žádá DPH;

e) dovoz – údaje ze všech dokladů;

f) přílohy – povinné skeny daňových dokladů se základem daně u nafty nad 250 eur a u ostatních výdajů nad 1000 eur;

g) upřesnění koeficientu;

h) závěr (protokol o chybách, uložení pracovního souboru, odeslání žádosti).

Bod d) – Plnění v rámci EU – seznam daňových dokladů

Do elektronické žádosti se zapíší všechny povinné údaje ze všech zahraničních daňových dokladů (dále jen daňových dokladů nebo i "DD"), ze kterých je žádáno vrácení DPH.

Bod g) – Samostatné prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně, viz § 75 zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH) – Způsob výpočtu odpočtu daně v poměrné výši. Pokud je žadatel povinen krátit odpočet tuzemské DPH příslušným koeficientem, postupuje podle § 72 odst. 4 a 5 zákona o DPH, a má tak nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši. V podávané žádosti o vrácení daně je žadatel povinen označit uplatňování koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně a uvést aktuálně známou hodnotu tohoto koeficientu. Tímto koeficientem jsou pak rovněž kráceny i zahraniční vratky DPH za příslušné období.

Pokud dojde po podání žádosti o vrácení daně u žadatele ke změně výše koeficientu, je žadatel povinen uvědomit členské státy o změně svého koeficientu pro poměrný nárok na vrácení prostřednictvím aplikace "Vrácení DPH". Hlášení podává žadatel pro dané období POUZE jednou. Toto hlášení elektronický Daňový portál Finanční správy České republiky automatizovaně rozešle do všech členských států EU.

 NahoruVracení DPH z řádných a zjednodušených daňových dokladů (účtenek)

Některé země nepřijímají v žádostech zjednodušené daňové doklady (dále jen ZJDD), obvykle účtenky, na nichž není název a adresa příjemce služby nebo zboží. Některé země ZJDD přijímají, pokud jejich hodnota nepřesáhne v dané zemi stanovený limit pro ZJDD. V Německu a Rakousku mají stanoven limit pro přijímání ZJDD 150 eur, v Lucembursku 100 eur, ve Francii cca 250 eur, ve Velké Británii 250 GBP, na Slovensku 1659 eur, Španělsku 250 eur apod. V těchto zemích, do výše uvedených limitů, není nutné, aby byl na ZJDD název a adresa kupujícího. Stejné pravidlo platí obvykle v těchto zemích i u ubytování: na daňovém dokladu za ubytování nesmí být jen jméno pracovníka. Jméno pracovníka uvedeno být může, ale jen ve spojení s názvem a adresou jeho společnosti/firmy.

Daňové doklady s vyšší celkově uhrazenou částkou, než jsou výše uváděné limity, se již v těchto zemích považují za řádné daňové doklady (ŘDD) a musejí mít všechny předepsané náležitosti:

a) název, adresa a DIČ prodejce;

b) číslo daňového dokladu, které mu přidělí prodejce;

c) popis plnění;

d) datum plnění;

e) jednotkovou cenu;

f) množství;

g) cenu za celkové plnění bez DPH, % sazbu DPH, výši DPH, cenu celkem;

h) rovněž musejí obsahovat údaje o odběrateli, a to hlavně jeho název a adresu.

Daňové doklady strojově vytištěné

Zahraniční finanční úřady uznávají jen strojově vytištěné daňové doklady, a to jak řádné, tak i zjednodušené.

Uvedení částky DPH v národní měně

Na daňových dokladech musí být uvedena částka DPH v národní měně. Pokud je např. ŘDD vystaven v eurech, USD, .., musí být na dokladu uveden přepočet částky DPH do národní měny.

 NahoruNáležitosti dokladů v některých zemích EU

V některých zemích se pravidla pro uznání nároku na vrácení DPH ze ZJDD nebo i pro ŘDD liší od ostatních zemí EU.

Pro názornost uvedu některé země, ve kterých existuje řada obtíží ve vracení DPH.

Polsko – vrací DPH jen z řádných daňových dokladů strojově vytištěných (tzv. VAT FAKTURA), na nichž musí být název kupujícího, jeho adresa a RZ vozidla, která musí být rovněž strojově vytištěná. K žádosti na vrácení DPH se pak musí připojit přeložené do polštiny části velkých technických průkazů vozidel (TP), aby pracovník polského FÚ mohl rozhodnout, zda se jedná o vozidlo kategorie "N" a mohl tak nárok na vrácení DPH uznat. Další požadavky polského FÚ uvádím v závěru článku v části "Pověření zprostředkovatele vyřízením žádosti".

Rumunsko – rumunský FÚ požaduje u všech čerpání, které nebyly hrazeny hotově, předložit kopie bankovních výpisů s popisem v rumunštině tak, aby si pracovník rumunského FÚ mohl ověřit, že doklad byl uhrazen bezhotovostně bankovním převodem. U souhrnných daňových dokladů (CCS/UTA,SHELL,WAG, AS24 ...) za více zemí za dané období to rozhodně není jednoduché a vyplatí se tuto činnost nechat na zástupci. Viz dále.

Předpisy pro vracení DPH ze ZJDD se v roce 2013 v Rumunsku měnily.

DPH lze vrátit na základě účtenek, jejichž hodnota včetně DPH nepřesahuje ekvivalent 100 eur v případě, že dodavatel/prodávající uvedl na účtence, za pomoci elektronického přístroje (elektronické pokladny), registrační číslo k DPH uživatele. Směnný kurz používaný za účelem stanovení hodnoty účtenky v EUR je kurz platný v den vydání účtenky.

Litva – V maloobchodním prodeji paliv (motorového benzínu, motorové nafty, zkapalněných plynů) je pokladní účtenka, na které je uvedena hodnota zboží (služeb) včetně DPH do 500 LTL, uznávána jako daňový doklad pro vrácení DPH za předpokladu, že obsahuje veškeré dále uvedené povinné údaje a údaje, podle nichž je možné identifikovat kupujícího zboží (služby).

Údaje stanovené pro účtenky registračních pokladen:

• na účtence musí být uveden název prodejce, jeho adresa a DIČ k DPH;

• pořadové číslo účtenky, datum vydání a čas;

• název zboží (služby) nebo název skupiny zboží a služeb;

• cena zboží (služeb);

• množství zboží (služeb);

• celková splatná částka;

• částka DPH;

• částka obdržená od osoby;

• vrácená částka;

• fiskální logo a unikátní číslo registrační pokladny;

• údaje identifikující kupujícího.

Na účtence mají být uvedeny údaje, na základě kterých je možné identifikovat kupujícího zboží (příjemce služeb). Za takový údaj se považuje číslo karty, jež identifikuje kupujícího, kód nebo jiný identifikační údaj kupujícího (např. DIČ kupujícího). Za identifikační karty se považují karty na čerpání paliva, platební karty vydané úvěrovými institucemi, slevové karty nebo jiné karty identifikující kupující subjekt bez ohledu na to, jakým způsobem bude kupujícím provedena platba (v hotovosti nebo na základě kreditní smlouvy apod.) v čerpací stanici za koupené palivo a jiné zboží (služby). Musejí to být karty vydané konkrétnímu subjektu - plátci DPH. Identifikační údaj kupujícího nesmí být vepsán rukou, údaje musejí být uvedeny za použití technických zařízení.

Nárok na vrácení DPH se uznává jen v případě, pokud má kupující první vyhotovení (první originál) dokladu, jestliže první vyhotovení nemá, musí mít kopii ověřenou dle dohody ustanovené stranami nebo právních předpisů. Tato ustanovení se vztahují i na účtenky, které jsou na základě výše uvedených ustanovení uznávány jako daňový doklad s uznatelným nárokem na vrácení DPH. Z výše uvedeného vyplývá, že na každém ZJDD i ŘDD musí být uvedeno identifikační číslo k DPH kupujícího nebo příjemce služby.

Slovinsko – Slovinský FÚ uznává jen daňové doklady, na kterých je název, adresa a DIČ kupujícího.

Pro vyřízení vrácení DPH z Bulharska, Litvy, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovinska doporučuji využít služeb profesionálního subjektu specializovaného na vrácení zahraniční DPH.

 NahoruDoklady nevhodné pro vrácení DPH

Daňové doklady pro vrácení DPH, na nichž jsou uvedeny nesprávné údaje nebo povinné údaje chybí, jsou finančními úřady považovány za nevhodné pro vrácení DPH s důsledkem zamítnutí nároku na vrácení DPH z takových dokladů.

Upozornění: Někdy se účelovými opravami nesprávně vystavených dokladů podaří zachránit i velké částky z dokladů, na které se "zapomnělo" a kdy je již po termínu pro podání žádostí o vrácení DPH za období, v němž měly být tyto doklady původně uplatněny. Vyplatí se to ale jen u vysokých částek.

 NahoruVýhody a nevýhody karet distribučních společností

Při tankování na karty ESSO, DKV, AS24, Shell, ROUTEX, Erneks Truck, EUROWAG atd. dostávají dopravci od vystavitelů karet detailní souhrnné daňové doklady za všechna tankování v zemích EU za určité období (např. 14 dnů) pro svou potřebu a navíc dostávají za stejné období řádné daňové doklady se všemi povinnými údaji z čerpání v jednotlivých zemích EU, které splňují veškeré požadavky zahraničních FÚ pro vratky DPH. Souhrnné daňové doklady za čerpání ve všech zemích EU se pro vrácení DPH nepoužívají, ty slouží jen pro účtárnu dopravce. Výše uvedení dopravci musejí ale tankovat výhradně u určených benzinových stanic a často za vyšší než obvyklou cenu.

Existuje možnost čerpat za hotovost nebo na běžné platební karty s tím, že je nutné dodržovat určitá pravidla.

 NahoruHotovostní úhrady nebo úhrady platební kartou

Zjednodušené daňové doklady (účtenky) obdrží obvykle dopravce, pokud tankuje za hotovost nebo používá běžné platební karty (VISA, Eurocard, Mastercard, Maestro, American Express atd.). Pokud se řidič na čerpací stanici sám nedomluví z důvodu neznalosti cizího jazyka, měl by před čerpáním nafty obsluze čerpací stanice nechat přečíst vícejazyčný text v rámečku na následujícím obrázku. Pokud po přečtení textu obsluha čerpací stanice vyjádří souhlas, může řidič čerpat libovolné množství, v případě opačném je nutné čerpat jen do limitu pro ZJDD (viz výše). V Belgii, Itálii, Maďarsku, Portugalsku a Slovinsku je nutné obsluhu čerpací stanice "donutit", aby mu vystavila řádný daňový doklad s názvem jeho společnosti (firmy) a její úplnou adresou. Povinné náležitosti DD v Litvě, Rumunsku a Polsku byly uvedeny v předcházející části článku.

 NahoruVrácená DPH a účetnictví

Vrácená DPH z jiných států se českým finančním úřadům neodvádí, zúčtuje se s pohledávkou za finančním úřadem v jiném státě, popř. tvoří žadateli mimořádný výnos nebo snížení nákladů (pokud o pohledávce nebo dohadné pohledávce nebylo účtováno).

Nárokovanou částku DPH je…