Ustanovení přepravní smlouvy a jejich uplatnitelnost v případech sporů

6.4.10

Ustanovení přepravní smlouvy a jejich uplatnitelnost v případech sporů

Mgr. Tomáš Roubal

V předchozích kapitolách jsme se věnovali aktuálním problémům při praktických aplikacích klíčových kogentních ustanovení Úmluvy CMR. Jak známo, Úmluva CMR upravuje základní otázky spojené s odpovědností mezinárodního silničního dopravce za přepravovanou zásilku.

Chceme-li se v tomto příspěvku zaměřit na obsah stranami smluvně sjednaných ustanovení přepravní smlouvy a jejich uplatnitelnost v případech sporů, je důležité nejprve předeslat a připomenout, co znamená pojem kogentnost ustanovení Úmluvy CMR. Lapidárně řečeno: kogentní předpis je takový zákonný právní předpis, který platí, ať se to stranám libí či nelíbí, a bez ohledu na to, zda se na něm strany spolu písemně či ústně dohodly či nikoliv.

Úmluva CMR je učebnicovým příkladem kvalitního kogentního předpisu. Je namístě si všimnout právních důsledků čl. 41 odst. 1 Úmluvy CMR a dobře si je uvědomit, neboť jasně stanovuje: "Všechna ujednání, která se přímo nebo nepřímo odchylují od ustanovení této Úmluvy, jsou s výjimkou ustanovení článku 40 neplatná a právně neúčinná. Neplatnost takových ujednání nemá za následek neplatnost ostatních ustanovení smlouvy." Každý nákladní list CMR musí obsahovat – a zpravidla obsahuje již v předtisku – údaj o tom, že přeprava i přes jakoukoliv opačnou doložku podléhá ustanovením Úmluvy CMR (viz čl. 6 odst. 1 písm. k) Úmluvy CMR). Čl. 7 odst. 3 Úmluvy CMR dokonce stanovuje: "Neobsahuje-li nákladní list údaj uvedený v článku 6 odst. 1 písm. k), odpovídá dopravce oprávněnému za veškeré výlohy a škody vzniklé na základě tohoto opomenutí." To kupříkladu znamená, že pokud by se stalo, že by nákladní list CMR neobsahoval údaj o tom, že přeprava i přes jakoukoliv opačnou doložku podléhá ustanovením Úmluvy CMR, dopravce by se např. nemohl v případě reklamace škodní události dovolávat Úmluvou CMR stanovených limitů své odpovědnosti a náhradové povinnosti či touto Úmluvou stanovených právních důvodů pro případné zproštění se své odpovědnosti za vzniklou škodu.

Jak bylo v úvodu tohoto příspěvku zmíněno – Úmluva CMR řeší především problematiku odpovědnosti mezinárodního silničního dopravce za jím přepravovanou zásilku. Rozhodně neřeší vše v mezinárodní silniční přepravě zásilek. Účastníkům přepravní smlouvy ponechává pro řešení celé řady otázek smluvní volnost k vzájemné dohodě (v souladu s příslušnými národními právními předpisy – v ČR především v souladu s příslušnými ustanoveními nového občanského zákoníku).

Protože záměrem tohoto příspěvku je všimnout si smluvně sjednaných ustanovení a jejich uplatnitelnosti v případech sporů a posoudit je, bude vhodné (po výše uvedeném nutném exkurzu zdůrazňujícím významnost, platnost a působnost kogentních ustanovení Úmluvy CMR) nejprve uvést základní náležitosti přepravní smlouvy a následně pak právě některé, stranami smluvně nejčastěji v přepravní smlouvě řešené (sjednávané), podmínky předmětné přepravy.

Vzhledem k tomu, že ve smyslu čl. 4 Úmluvy CMR je dokladem o uzavření přepravní smlouvy nákladní list CMR, lze základní náležitosti objednávky přepravy a písemnou formou uzavřené přepravní smlouvy dovodit přímo z čl. 6 Úmluvy CMR, který stanovuje:

"1. Nákladní list musí obsahovat tyto údaje:

a) místo a datum vystavení;

b) jméno a adresu odesílatele;

c) jméno a adresu dopravce;

d) místo a datum převzetí zásilky a místo jejího určení;

e) jméno a adresu příjemce;

f) obvyklé pojmenování povahy přepravované věci a druh obalu; u věcí nebezpečné povahy jejich obecně uznávané označení;

g) počet kusů, jejich zvláštní značky a čísla;

h) hrubou váhu zásilky nebo jiným způsobem vyjádřené množství zboží;

i) náklady spojené s přepravou (dovozné, vedlejší poplatky, cla a ostatní výdaje vznikající od okamžiku uzavření smlouvy až do vydání zásilky);

j) pokyny potřebné pro celní a jiná úřední jednání;

k) údaj o tom, že přeprava i přes jakoukoliv opačnou doložku podléhá ustanovením této Úmluvy.

2. Nákladní list musí popřípadě obsahovat ještě tyto údaje:

a) zákaz překládky;

b) výdaje, jež bere odesílatel na sebe;

c) výši dobírky, která má být vybrána při dodání zásilky;

d) udání ceny zásilky a částky vyjadřující zvláštní zájem na dodání;

e) pokyny odesílatele dopravci týkající se pojištění zásilky;

f) smluvenou lhůtu, v níž má být přeprava provedena;

g) seznam dokladů předaných dopravci.

3. Strany mohou zapsat do nákladního listu ještě jiné údaje, které pokládají za užitečné."

Ohledně výše citovaných jednotlivých ustanovení čl. 6 odst. 2 Úmluvy CMR, který začíná větou "Nákladní list musí popřípadě obsahovat ještě tyto údaje: ..." znamenají slova "... musí popřípadě obsahovat..." toto:

Např.:

• Má-li dopravce vybrat od příjemce dobírku, musí podle čl. 6 odst. 2 písm. c) nákladní list CMR obsahovat výši dobírky, jež má být vybrána při dodání zásilky.

• Žádá-li objednavatel přepravy postup podle čl. 24 či čl. 26 Úmluvy CMR, tj. žádá-li vyšší odpovědnost dopravce, než je základní (standardní) odpovědnost podle čl. 23 Úmluvy CMR, musí podle čl. 6 odst. 2 písm. d) nákladní list CMR obsahovat údaj o ceně zásilky (čl. 24) či údaj o částce vyjadřující zvláštní zájem na dodání (čl. 26).

• Žádá-li objednavatel přepravy majetkové (zbožové) pojištění zásilky, musí podle čl. 6 odst. 2 písm. e) nákladní list CMR obsahovat pokyny odesílatele dopravci týkající se pojištění zásilky.

Mezi problematiky, které nejsou kogentně upraveny ustanoveními Úmluvy CMR a jejichž konkrétní řešení si mohou účastníci přepravní smlouvy spolu v přepravní smlouvě v souladu s národní právní úpravou dohodnout, patří např. níže uvedené. Protože tento text sleduje zájmy dopravců, upozorňujeme u níže předložených problematik ve zkratce alespoň na základní otázky, které by dopravce při sjednávání konkrétních smluvních ujednání přepravní smlouvy měl ve svém vlastním zájmu dobře zvažovat.

• Ujednání o smluvní pokutě za nedodržení konkrétních povinností
  Při sjednávání ujednání o smluvní pokutě je např. žádoucí, aby strany vzaly v úvahu § 2050 NOZ, jenž stanovuje: "Je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke které se smluvní pokuta vztahuje."
  Dopravce by si rozhodně měl být vědom také toho, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může po něm být, pokud porušil sjednanou povinnost, požadována smluvní pokuta bez ohledu na to, zda porušením příslušné povinnosti vznikla škoda.

• Ujednání odkazující na Všeobecné podmínky, které jsou umístěny na internetových stránkách
  Dopravce by při sjednávání přepravní smlouvy, v níž je odkaz na Všeobecné podmínky na internetových stránkách, rozhodně neměl tuto smlouvu akceptovat dříve, než se s příslušnými podmínkami podrobně seznámí a shledá, že jsou pro něj akceptovatelné, tj. že těmto podmínkám bude schopen dostát.

• Určení požadovaného typu vozidla
  Dopravce by měl jako znalec dopravy, např. zvažovat to, zda by neměl bez odkladů upozornit prokazatelně (písemně) objednavatele přepravy, pokud shledává, že po něm požadovaný typ vozidla není vhodný pro přepravu uvedeného druhu zásilky.

• Přepravní podmínky – řidiči, parkování (problematika odstavování vozidel při zákonných přestávkách a odpočinku řidiče – např. požadavek "parkovat pouze na hlídaných parkovištích"), teplota a její monitoring apod.
  Dopravce by měl např. v případě požadavku "parkovat pouze na hlídaných parkovištích" zvažovat, zda je na konkrétní přepravní trase skutečně schopen, resp. zda je vůbec možné, tento požadavek spolehlivě realizovat. Pokud o tom má dopravce pochybnosti, měl by po objednavateli přepravy prokazatelně žádat, aby mu konkretizoval hlídaná parkoviště na dané trase.

• Ujednání o převzetí odpovědnosti za provedení či obstarání úkonů nakládky či vykládky
  Dopravce by si měl uvědomit, že pokud na sebe v přepravní smlouvě převezme odpovědnost za provedení či obstarání úkonů nakládky a/nebo vykládky či pomoc při těchto úkonech, nebude se moci v případě škodní události dovolávat zproštění své odpovědnosti podle čl. 17 odst. 4 písm. c) Úmluvy CMR, tj. právního důvodu významného zvláštního nebezpečí spočívajícího v tom, že manipulaci, naložení, uložení nebo vyložení zásilky prováděl odesílatel, příjemce nebo osoby jednající za odesílatele nebo příjemce.
  Je také zřejmé to, že pokud např. řidič dopravce bude spolu s dalšími pracovníky odesílatele nakládat balíky, bude pro něj podstatně složitější spolehlivě…