dnes je 3.7.2022

Input:

Usazení, odborná způsobilost, dobrá pověst a finanční způsobilost

2.12.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.9.4
Usazení, odborná způsobilost, dobrá pověst a finanční způsobilost

Ing. Soňa Brettová

Za jakých podmínek může fyzická osoba, která má odbornou způsobilost získanou ve státě EU, vykonávat funkci odpovědného zástupce pro silniční motorovou dopravu nákladní?

Funkci odpovědného zástupce může vykonávat osoba, která splňuje všeobecné i zvláštní podmínky pro provozování živnosti. Zvláštní podmínkou je v případě silniční dopravy odborná způsobilost. Pokud má zahraniční fyzická osoba doklad o odborné způsobilosti získaný ve státě EU, bude jí tento doklad tuzemskými orgány uznán za rovnocenný osvědčení o odborné způsobilosti vydanému v tuzemsku. Osvědčení o odborné způsobilosti vydaná v současné době kterýmkoli státem ES musejí mít stejnou podobu a obsah jako osvědčení vydávaná po 4. 12. 2011 v České republice, tj. musejí odpovídat vzoru uvedenému v příloze nařízení (ES) č.  1071/2009 .

Splňuje organizační složka zahraniční právnické osoby podmínku usazení podle nařízení (ES) č. 1071/2009?

Organizační složka zahraniční právnické osoby, přestože se zapisuje do obchodního rejstříku, nemá právní subjektivitu. Správní orgán proto nebude posuzovat, zda podmínku usazení splňuje organizační složka, ale žádající subjekt, tj. právnická osoba sama. Zákon o silniční dopravě pak stanoví, že udělit koncesi pro provozování silniční dopravy velkými vozidly lze jen právnické osobě se sídlem na území České republiky. Pokud tedy má organizační složka vlastní "mateřský podnik" se sídlem v zahraničí, nesplňuje podmínku stanovenou zákonem o silniční dopravě.

Kdo stanoví obsah zkoušky odborné způsobilosti silničních dopravců a kde lze získat otázky pro zkoušku?

Obsah zkoušky je stanoven nařízením (ES) č. 1071/2009, které v čl. 8 uvádí, že osoba odpovědného zástupce musí mít znalosti na úrovni určené v příloze č. 1, a to ve všech oborech, které jsou zde vyjmenovány, přičemž tyto znalosti se prokazují písemnou zkouškou. Příloha č. 1 se pak člení na 2 části, v první se vyjmenovává 8 oborů, ze kterých se zkouška skládá, ve druhé se upřesňuje pořádání zkoušky. V první části přílohy se tak stanoví následující obory:
1. občanské právo,
2. obchodní právo,
3. sociální právo,
4. daňové právo,
5. obchodní a finanční správa podniku,
6. přístup na trh,
7. technické normy a technická hlediska provozu,
8. bezpečnost silničního provozu
.
Pod takto stanovenými obory je obsah podrobněji rozepsán, a to tak, že u občanského práva a přístupu na trh jsou uvedeny okruhy nutné zvlášť pro nákladní a zvlášť pro osobní dopravu, u zbývajících oborů je obsah pro nákladní i osobní dopravu shodný. Přitom se okruhy, které zkoušený musí znát, uvádějí velmi obecně. Konkrétní znění otázek testu a případových studií nařízení (ES) č. 1071/2009 neuvádí. Zákon o silniční dopravě svěřil podrobnosti v oblasti zkoušek Ministerstvu dopravy, aby tento orgán určil pro celé území republiky shodný okruh otázek a případových studií. Původně totiž (před novelou zákona o silniční dopravě) určoval otázky, jejich počet a případové studie každý dopravní úřad sám, což mělo za následek poměrně rozdílnou úroveň náročnosti skládání těchto zkoušek. V zájmu sjednocení náročnosti zkoušek, přistoupilo Ministerstvo dopravy k tomu, že bude testové otázky a znění vzorových zadání případových studií určovat samo a bude je uveřejňovat ve Věstníku dopravy. Zde se tak budou moci zájemci sami přesvědčit o tom, jaké otázky je u zkoušky čekají. Zatímco otázky a vzorová zadání případových studií budou tedy veřejně známé, o jejich řešení se nepředpokládá, že bude zveřejňováno. Dopravní úřady (krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy) si z takto zveřejněných otázek a vzorových zadání případových studií vyberou ty, které do konkrétních testů včlení, a to tak, aby pořádání zkoušek odpovídalo nejen nařízení (ES) č. 1071/2009 a zákonu o silniční dopravě, ale i vyhlášce č. 478/2000 Sb., která stanoví některé podrobnosti jak o zkouškách, tak o jejich hodnocení.

Který úřad je příslušný k provádění zkoušky odborné způsobilosti dopravců, když uchazeč o zkoušku nemá trvalý pobyt v České republice?

Zkouška odborné způsobilosti pro silniční dopravu se skládá u dopravního úřadu (krajského úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy) příslušného podle místa trvalého pobytu žadatele. Pokud uchazeč nemá v České republice trvalý pobyt, pak podle místa jeho obvyklého bydliště.

Lze ztratit dobrou pověst?

Dobrou pověst má osoba, která je bezúhonná podle živnostenského zákona, pokud dobrou pověst neztratila rozhodnutím podle zákona o silniční dopravě.

Bezúhonnost je určena v živnostenském zákoně v § 6 odst. 2, kde se uvádí, že za bezúhonnou se "nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena". Bezúhonnost se proto prokazuje "čistým" výpisem z rejstříku trestů a musí trvat po celou dobu podnikání. Proto i ten, kdo při podání žádosti o koncesi bezúhonný byl, resp. měl rejstřík trestů "čistý", může být později pravomocně odsouzen pro některý trestný čin spáchaný úmyslně v souvislosti podnikáním anebo s předmětem podnikání v oblasti silniční dopravy a může přestat splňovat podmínku bezúhonnosti.

Ztráta dobré pověsti nastane, pokud

a) se podnikatel nepovažuje za bezúhonného podle živnostenského zákona (jak uvedeno výše) nebo

b) pokud tak rozhodne dopravní úřad nebo orgán jiného členského státu EU nežli České republiky

Dopravní úřad rozhodne, zda podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly, kterému byla pravomocným rozhodnutím správního orgánu uložena sankce za protiprávní jednání uvedené v nařízení (ES) č. 1071/2009, příloze č. IV nebo v seznamu podle čl. 6 odst. 2 písm. b) tohoto zařízení (tento seznam dosud nebyl vytvořen), ztrácí dobrou pověst. Dopravní úřad v takovém rozhodnutí musí uvést, zda ztráta dobré pověsti je přiměřeným následkem předmětného protiprávního jednání. V rozhodnutí dále uvede, na jakou dobu podnikatel dobrou pověst ztrácí (tato doba nesmí u podnikatele v silniční dopravě překročit 5 let).

Takto může ztratit dobrou pověst i odpovědný zástupce, u něj však doba, na kterou dobrou pověst může ztratit, nesmí překročit 3 roky a odpovědný zástupce je zároveň prohlášen za nezpůsobilého k řízení dopravní činnosti na dobu, po kterou trvá ztráta dobré pověsti.

Podnikám v nákladní dopravě a v říjnu roku 2011 jsem dostal pokutu za závažné porušení režimu práce řidičů – konkrétně šlo o překročení dvoutýdenního omezení maximální doby řízení o více než 25 %, což je skutek uvedený v příloze č. IV nařízení (ES) č. 1071/2009. Hrozí mi ztráta dobré pověsti?

I když tazatel správně předpokládá, že za skutky uvedené v příloze IV nařízení (ES) č. 1071/2009 lze ztratit dobrou pověst, v daném případě ztráta dobré pověsti tazateli nehrozí, a to z následujícího důvodu. Nařízení (ES) č. 1071/2009 je účinné až od 4. 12. 2011 a nemůže působit zpětně; pokuta byla uložena už v říjnu 2011, jak uvádí tazatel, tedy před účinností nařízení (ES) č. 1071/2009. Ale i pro případy porušení předpisu uvedené v nařízení (ES) č. 1071/2009, příloze IV po 4. 12. 2011 platí určité omezení. Zákon o silniční dopravě zavedl ustanovení na podporu právní jistoty dopravců, podle kterého lze řízení o ztrátě dobré pověsti zahájit nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy se dopravní úřad o skutečnostech rozhodných pro ztrátu dobré pověsti dozvěděl, nejpozději do 1 roku od právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena sankce za protiprávní jednání.

Lze ztratit odbornou způsobilost?

Tato otázka souvisí s otázkou ztráty dobré pověsti. Odbornou způsobilost lze ztratit jako

Nahrávám...
Nahrávám...