dnes je 6.12.2022

Input:

Trestné činy v provozu na pozemních komunikacích

6.2.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.5.1.7
Trestné činy v provozu na pozemních komunikacích

JUDr. Jan Kněžínek, Ph.D.

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

V provozu na pozemních komunikacích či v souvislosti s ním je možné dopustit se celé řady trestných činů, které upravuje trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů), včetně trestů, které za taková jednání lze uložit. Jde především o následující trestné činy:

  1. Usmrcení z nedbalosti (§ 143)
  2. Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147)
  3. Ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148)
  4. Neposkytnutí pomoci (§ 150)
  5. Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151)
  6. Obecné ohrožení z nedbalosti (§ 273)
  7. Ohrožení pod vlivem návykové látky (§ 274)
  8. Poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti (§ 277)
  9. Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (§ 337)
  10. Padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 348)

Usmrcení z nedbalosti

Trestný čin usmrcení z nedbalosti je upraven v § 143 trestního zákoníku, a to konkrétně ve čtyřech odstavcích.

Podle odstavce 1 platí, že kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

Podle odstavce 2 pak platí, že odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.

Podle odstavce 3 bude pachatel potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony.

Podle odstavce 4 potom platí, že odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 3 smrt nejméně dvou osob.

Trestní zákoník, stejně jako dosavadní trestní zákon, nedefinuje, co se rozumí porušením důležité povinnosti uložené podle zákona. Obecně lze nicméně konstatovat, že důležitou povinností je v silničním provozu taková povinnost, jejímž porušením je dáno zvýšené riziko vzniku dopravní nehody, zejména pak ohrožení lidského života či zdraví. Z dosavadní poměrně bohaté soudní judikatury lze dovodit, že porušením důležité povinnosti v silničním provozu bude například jízda v protisměru, jízda nepřiměřenou rychlostí, nedání přednosti v jízdě, nerespektování signálů světelného signalizačního zařízení, včetně signálů přejezdového zabezpečovacího zařízení.

Hrubým porušením zákonů o bezpečnosti dopravy pak bude takové porušení zákona, které svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k ostatním účastníkům provozu. Podpůrně lze vyjít z definice hrubé nedbalosti podle § 16 odst. 2 trestního zákoníku. Zákonem upravujícím bezpečnost dopravy bude především zákon o silničním provozu, mohou to však být i jiné zákonné předpisy.

Srovnáme-li tresty, které za usmrcení z nedbalosti stanoví nový trestní zákoník, s tresty za srovnatelné trestné činy podle § 224 dosavadního trestního zákona, zjistíme, že nový trestní zákoník některé tresty o poznání zvyšuje. V případě trestného činu podle § 143 odst. 1 trestního zákoníku se horní hranice trestu odnětí svobody zvýšila o jeden rok, stejně tak v případě trestného činu podle § 143 odst. 2. V případě trestného činu podle § 143 odst. 3 trestního zákoníku, tj. při usmrcení jedné osoby v důsledku hrubého porušení zákonů o bezpečnosti dopravy, je to zvýšení dokonce o tři léta. Při usmrcení více osob ve smyslu § 143 odst. 4 trestního zákoníku se trestní sazba oproti stávající úpravě nemění.

Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti

Těžkou újmou na zdraví se podle § 122 odst. 2 trestního zákoníku rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění. Za těchto podmínek jsou těžkou újmou na zdraví:

  1. zmrzačení,
  2. ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti,
  3. ochromení údu,
  4. ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí,
  5. poškození důležitého orgánu,
  6. zohyzdění,
  7. vyvolání potratu nebo usmrcení plodu,
  8. mučivé útrapy nebo
  9. delší dobu trvající porucha zdraví.

Trestný čin těžkého ublížení na zdraví je upraven v § 147 trestního zákoníku, a to v celkem třech odstavcích. Podle základní skutkové podstaty upravené v odstavci 1 platí, že kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Podle odstavce 2 bude pachatel potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.

Kdo z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let, jak to vyplývá z ustanovení odstavce 3.

K obsahu pojmů důležitá povinnost, respektive hrubé porušení zákonů o bezpečnosti dopravy, již byla učiněna zmínka výše.

Při srovnání trestního zákoníku s předchozí úpravou, obsaženou v § 224 trestního zákona, dochází na rozdíl od případů, kdy dojde k usmrcení osoby, v některých případech ke snížení horní hranice trestů odnětí svobody. Zatímco v případě základní skutkové podstaty podle odstavce 1 se výše trestu oproti stávající úpravě nemění, v případě trestných činů podle § 147 odst. 2 a 3 trestního zákoníku se maximální výše trestu odnětí svobody dokonce snižuje, a to o jeden rok, respektive o dva roky. Je to způsobeno tím, že nový trestní zákoník rozlišuje, zda důsledkem porušení právní povinnosti byla smrt, či "jen" těžká újma na zdraví, zatímco dosavadní trestní zákon takové rozlišení v obecné rovině nečinil.

Ublížení na zdraví z nedbalosti

Ublížením na zdraví se podle § 122 odst. 1 trestního zákoníku rozumí takový stav záležející v poruše zdraví nebo jiném onemocnění, který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje, nikoli jen po krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného a který vyžaduje lékařské ošetření.

Skutkové podstaty trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti jsou upraveny v § 148 trestního zákoníku. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení platí, že kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. V odstavci 2 je pak stanoveno, že kdo z nedbalosti způsobí ublížení na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.

Výše možného postihu za trestný čin podle § 148 odst. 1 trestního zákoníku se oproti předchozí úpravě podle § 223 trestního zákona nijak nemění. Ustanovení § 148 odst. 2 trestního zákoníku, které umožňuje přísněji postihnout bezohledné řidiče, kteří v důsledku hrubého porušení zákona o silničním provozu způsobili "pouze prosté" ublížení na zdraví nejméně dvěma jiným osobám, je však v trestním zákoníku významnou novinkou, když předchozí úprava žádné podobné ustanovení neobsahovala.

Ublížení na zdraví, které bude způsobeno porušením jiné než "důležité povinnosti", popřípadě ublížení na zdraví nejméně dvěma osobám v důsledku hrubého porušení zákonů o bezpečnosti dopravy, bude přestupkem, a to podle § 125c odst. 1 písm. h) zákona o silničním provozu. Za takový přestupek se ukládá pokuta ve výši od 25 000 Kč do 50 000 Kč a zákaz činnosti od jednoho roku do dvou let.

Neposkytnutí pomoci

Podobně jako předchozí trestní zákon upravuje i nový trestní zákoník trestný čin neposkytnutí pomoci, včetně speciální skutkové podstaty stíhající řidiče dopravního prostředku, který při nehodě, na které měl účast, neposkytne jinému pomoc.

Neposkytnutí pomoci se především dopustí ten, kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného. Za takové jednání bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta (§ 150 odst. 1 trestního zákoníku). Kdo však neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, například jako hasič, policista či lékař, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti (§ 150 odst. 2 trestního zákoníku).

Oproti předchozímu trestnímu zákonu, který upravoval obdobné trestné činy v § 207, spočívá hlavní změna ve zvýšení trestů, když se v obou uvedených případech horní hranice trestní sazby zvýšila o jeden rok.

Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku

Zvláštní povaha řízení dopravních prostředků a s tím spojené riziko vzniku nehod je důvodem existence speciální skutkové podstaty trestného činu neposkytnutí pomoci, která dopadá na řidiče, který jako účastník nehody jinému neposkytne pomoc. Tato skutková podstata, kterou obsahoval i dosavadní trestní zákon, se pochopitelně uplatní především na řidiče motorových vozidel. V novém trestním zákoníku je stanoveno, že řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo zákazem činnosti (§ 151 trestního zákoníku).

Také v tomto případě je hlavní změnou oproti předchozímu trestnímu zákonu, který upravoval obdobný trestný čin v § 208, zvýšení horní hranice trestní sazby, a to v tomto případě dokonce o dva roky.

Obecné ohrožení z nedbalosti

Pro trestný čin obecného ohrožení je typické vyvolání nebezpečí vzniku určitého následku, vymezeného zákonem. Podobně jako třeba u ohrožení pod vlivem návykové látky jde o trestný čin ohrožovací, kdy jeho znakem není způsobení předpokládaného následku, nýbrž samotná vysoká pravděpodobnost, že takový následek nastane, přičemž to, zda se tak stane či nikoliv, nezávisí na vůli pachatele, nýbrž v podstatě na náhodě. Pokud při obecném ohrožení nakonec dojde ke kvalifikovanému následku v podobě následků na životě, zdraví nebo majetku, je to důvodem pro aplikaci kvalifikovaných skutkových podstat trestného činu obecného ohrožení.

Podle § 273 odst. 1 trestního zákoníku platí, že kdo z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi [tj. podle judikatury nejméně 7 osob - viz (Rt) 7 to 55/81] v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu (tj. nejméně 5 milionů Kč) tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Nebezpečným jednáním, kterým může být způsobeno obecné nebezpečí, může být též vyvolání nebezpečí vzniku dopravní nehody, která může mít výše uvedené následky. Platí to především v souvislosti s provozem vozidel hromadné dopravy osob či těžkých nákladních vozidel, není však vyloučeno, aby obecné nebezpeční vyvolal porušením svých povinností i řidič osobního automobilu či motocyklu.

Podle § 273 odst. 2 trestního zákoníku

Nahrávám...
Nahrávám...