dnes je 31.1.2023

Input:

Systém "Buben Zásobník Lano" (DBR)

13.12.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.10 Systém "Buben Zásobník Lano" (DBR)

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů

Podstata systému "Buben Zásobník Lano" (DBR)

Systém řízení výroby Buben Zásobník Lano je více znám pod anglickou zkratkou DBR (Drumm – buben, Buffer – zásobník, Rope – lano). Opírá se o principy teorie omezení a vychází z plánu výroby stanoveného pro úzké místo.

Jde o systém řízení výroby založený na vytváření a řízení časových zásobníků na principu tahu. Tah se odvíjí od potřeby maximálního průtoku výrobním systémem při minimálních stavech zásob. Průtok je měřen celkovým příspěvkem na úhradu obsaženým v příjmech z tržeb a je limitován úzkým místem.

Systém DBR také usiluje o jednoduchost a průhlednost řízení. Počítá s běžnými poruchami ve výrobě. Aby se dál nešířily, jsou promyšleně vytvářeny a řízeny časové zásobníky.

Funkce systému DBR je vysvětlována jako určování rytmu práce bubínkem, kdy bubnováním úzké místo určuje režim práce na dodávajících pracovištích tak, aby byla dostatečná zásoba práce před úzkým místem. Symbolicky je tak úzké místo propojeno s dodávajícími pracovišti lanem, kterým jsou řídící informace.

Úzké místo v systému je bubnem (Drumm), který určuje režim systému. Prioritně se optimalizuje režim práce na úzkém místě (určením vhodné velikosti dávky, pořadí zakázek apod.). Úzké místo "vytahuje" z předchozích pracovišť (funkce lana Rope) přísun práce tak, aby úzké místo pracovalo plynule. Stanoví se tedy vhodné předstihy pro předchozí pracoviště (funkce časového zásobníku Buffer).

Princip systému DBR

Funkce bubnu

Funkci bubnu, který udává rytmus výroby, představují kapacitní úzká místa, resp. další kritická místa.

V rámci této funkce se identifikují úzká místa ve výrobě a vytvoří se pro ně realistický hlavní plán výroby.

Při tvorbě plánu výroby pro úzké místo se zvažují a volí:

  • priority výroby (zejména pořadí s ohledem na požadované termíny dokončení zakázek),

  • velikost výrobních dávek (pokud se kumulují do společných dávek požadavky pro různé zakázky, lze pro kritický zdroj stanovit tzv. minimální velikost dávky zajišťující vysoké využití kapacity, obecně však velikost dávky není stálá, mění se podle struktury požadavků),

  • velikost manipulačních či přepravních dávek (provádí se vyvažování mezi malými manipulačními dávkami zrychlujícími tok a náklady na častější manipulaci).

Priority ve výrobě, velikosti výrobních dávek a velikosti manipulačních dávek jsou řešeny ve vzájemných souvislostech.

Funkce časového zásobníku (nárazníku)

Funkcí časových zásobníků je ochránit propustnost výroby před vnitřními poruchami, které se běžně vyskytují ve výrobním systému.

Jde o tzv. časové zásobníky práce, které se umísťují před relativně malé množství pracovišť ve výrobě. Časový zásobník určuje předstihy, s nimiž musejí být k dispozici před úzkým místem příslušné meziprodukty. Struktura časového zásobníku musí odpovídat pořadí výroby na úzkém místě.

Musíme rozlišovat mezi časovým zásobníkem v systému DBR a neadresnou zásobou hotových nebo rozpracovaných výrobků, která se tradičně vytvářela proto, aby zlepšila odezvu na budoucí požadavky trhu.

Časové zásobníky jsou obvykle umísťovány před:

  • úzkými místy,

  • montážními operacemi,

  • expedicí,

jak je zřejmé z obrázku.

Princip umístění časových zásobníků u systému DBR

Logika rozmístění časových zásobníků umožňuje udržet stav zásob rozpracovanosti na nízké, a přitom bezpečné úrovni. Naproti tomu tradiční plánování vytváří pojistky u každé operace (např. v podobě vědomých rezerv při plánování průběžné doby), čímž zvyšuje stav zásob rozpracovanosti a nedokáže systém ochránit před poruchami.

Logiku DBR je vhodné uplatnit i u systému, který nemá úzké místo. V tomto případě se pojistka zařadí do jednoho místa v systému, nejlépe před expedici.

Velikost časového zásobníku je závislá na frekvenci a závažnosti poruch na dodávajících pracovištích. Protože podrobné statistické sledování odchylek od časového průběhu na každém pracovišti je pracné, doporučuje se vcelku jednoduchý postup:

  • velikost časového zásobníku (tedy časový předstih) stanovit tak, aby zajistil činnost kritického místa po dobu poloviny průběžné doby dodávajících pracovišť,

  • skutečný stav časových zásobníků průběžně monitorovat, analyzovat, diagnostikovat příčiny poruch a následně velikost zásobníku upravovat.

Obsahem analýzy časových zásobníků je identifikovat položky, které nebyly dodány, a sledovat naplněnost zásobníku v jednotlivých dnech. Jestliže je zásobník neustále naplněn na 100 %, pak to znamená, že neexistují žádné odchylky od

Nahrávám...
Nahrávám...