dnes je 15.8.2022

Input:

Přístup na trh v rámci států EHP a Švýcarska

12.4.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.3.1
Přístup na trh v rámci států EHP a Švýcarska

Ing. Ladislav Němec

Členské státy EU – Rakousko, Belgie, Bulharsko, Kypr, ČR, Německo, Dánsko, Španělsko, Estonsko, Francie, Finsko, Řecko, Maďarsko, Itálie, Irsko, Lucembursko, Litva, Lotyšsko, Malta, Nizozemí, Portugalsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko, Slovensko, Slovinsko, Velká Británie.

Členské státy EHP – členské státy EU + Island, Lichtenštejnsko, Norsko.

Vstupem České republiky do EU došlo v oblasti přístupu na trh v mezinárodní nákladní dopravě k zásadní změně. Zatímco pro cesty do nečlenských států nebo přes nečlenské státy ES zahraniční vstupní povolení, resp. úprava podle příslušné dvoustranné dohody, zůstávají platným právním institutem, pro cesty uvnitř ES nebo tranzitem přes státy ES byla zahraniční vstupní povolení (pro část cesty po území států ES) nahrazena pro většinu přeprav povolením Společenství, tzv. eurolicencí.

Seznam předpisů

Přístup na trh pro české dopravce v oblasti silniční nákladní dopravy je mezi členskými státy EU upraven následujícími normami:

  • nařízení EP a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009, o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy,

  • zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů,

  • vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě,

  • dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici,

  • dvoustranné mezivládní dohody o mezinárodní silniční dopravě:

 
STÁT NÁZEV BILATERÁLNÍ DOHODY VSTUP
V PLATNOST
VYHLÁŠENÍ
VE Sb.
BELGIE DOHODA mezi vládou Československé
socialistické republiky a vládou Belgického
království o mezinárodní silniční dopravě
6. 10. 1969 110/1969 Sb.
BULHARSKO DOHODA mezi vládou Československé
socialistické republiky a vládou Bulharské
lidové republiky o mezinárodní silniční
dopravě
4. 2. 1976 49/1976 Sb.
DÁNSKO DOHODA mezi vládou Československé
socialistické republiky a vládou Dánského
království o mezinárodní silniční dopravě
21. 1. 1969 97/1969 Sb.
ESTONSKO DOHODA mezi vládou České republiky
a vládou Estonské republiky o mezinárodní
silniční dopravě cestujících a zboží
3. 7. 2000 100/2000
Sb. m. s.
FINSKO DOHODA mezi vládou Československé
socialistické republiky a vládou Finské
republiky o mezinárodní silniční dopravě
15. 1. 1971 51/1971 Sb.
FRANCIE DOHODA mezi vládou Československé
socialistické republiky a vládou Francouzské
republiky o mezinárodní silniční dopravě
15. 5. 1969 96/1969 Sb.
IRSKO Uzavřena pouze DOHODA mezi vládou
České republiky a vládou Irska
o mezinárodní silniční nákladní dopravě
13. 4. 1996 257/1996 Sb.
ITÁLIE DOHODA mezi vládou Československé
socialistické republiky a vládou Italské
republiky o mezinárodní silniční dopravě
16. 12. 1966 95/1966 Sb.
KYPR DOHODA mezi vládou České republiky
a vládou Kyperské republiky o mezinárodní
silniční dopravě cestujících a zboží
22. 6. 2005 87/2009 Sb.
LICHTENŠTEJNSKO Na základě nóty podepsané 6. 2. 1980 platí
DOHODA mezi vládou Československé
socialistické republiky a Švýcarskou
spolkovou radou o mezinárodní silniční
osobní a nákladní dopravě
15. 1. 1976
(6. 2. 1980)
80/1976 Sb.
LITVA DOHODA mezi vládou České republiky
a vládou Litevské republiky o mezinárodní
silniční dopravě
4. 10. 1995 231/1995 Sb.
LOTYŠSKO DOHODA mezi vládou České republiky
a vládou Lotyšské republiky o mezinárodní
silniční dopravě
8. 11. 1996 89/1997 Sb.
LUCEMBURSKO DOHODA mezi vládou Československé
socialistické republiky a vládou
Lucemburského velkovévodství
o mezinárodní silniční nákladní dopravě
nepublikováno
MAĎARSKO DOHODA mezi vládou Československé
socialistické republiky a vládou Maďarské
lidové republiky o mezinárodní silniční
dopravě
10. 11. 1969 125/1969 Sb.
NĚMECKO DOHODA mezi vládou České republiky
a vládou Spolkové republiky Německo
o mezinárodní silniční dopravě
19. 6. 1997 199/1997 Sb.
NIZOZEMÍ DOHODA mezi vládou České republiky
a vládou Nizozemského království
o mezinárodní silniční dopravě
6. 1. 1999 2/1999 Sb.
NORSKO DOHODA mezi vládou České republiky
a vládou Norského království o mezinárodní
silniční dopravě
29. 5. 2001 64/2001
Sb. m. s
POLSKO Dohoda mezi vládou Československé
socialistické republiky a vládou Polské
lidové republiky o mezinárodní silniční
dopravě
19. 9. 1972 71/1972 Sb.
PORTUGALSKO DOHODA mezi vládou Československé
socialistické republiky a vládou Portugalské
republiky o mezinárodní silniční dopravě
osob a nákladů
1. 3. 1980 97/1980 Sb.
RAKOUSKO DOHODA mezi vládou České republiky
a vládou Rakouské republiky o přepravě
osob v mezinárodní linkové autobusové
dopravě
11. 8. 2000 75/2000
Sb. m. s
RUMUNSKO Dohoda mezi vládou Československé
socialistické republiky a vládou Rumunské
socialistické republiky o mezinárodní
silniční dopravě
9. 4. 1968 73/1968 Sb.
ŘECKO DOHODA mezi vládou Československé
socialistické republiky a vládou Řecké
republiky o mezinárodní silniční dopravě
17. 1. 1979 117/1979 Sb.
SLOVENSKO DOHODA mezi vládou České republiky
a vládou Slovenské republiky o spolupráci
v dopravě a spojích
23. 11. 1992 201/1993 Sb.
DOHODA mezi Ministerstvem dopravy
České republiky a Ministerstvem dopravy,
spojů a veřejných prací Slovenské republiky
o spolupráci v oblastech vnitrozemské
plavby, námořní plavby, silniční dopravy
a pozemních komunikací
11. 3. 1993 220/1993 Sb.
SLOVINSKO DOHODA mezi vládou České republiky
a vládou Republiky Slovinsko o mezinárodní
silniční dopravě
11. 8. 2000 249/1999 Sb.
ŠPANĚLSKO DOHODA mezi vládou Československé
socialistické republiky a vládou Španělského
království o mezinárodní silniční dopravě
24. 6. 1979 155/1979 Sb.
ŠVÉDSKO DOHODA mezi vládou Československé
socialistické republiky a vládou Švédského
království o mezinárodní silniční dopravě
20. 10. 1969 161/1970 Sb.
ŠVÝCARSKO DOHODA mezi vládou Československé
socialistické republiky a Švýcarskou
spolkovou radou o mezinárodní silniční
osobní a nákladní dopravě
15. 1. 1976 80/1976 Sb.
VELKÁ BRITÁNIE DOHODA mezi vládou České republiky
a vládou Spojeného království Velké Británie
a Severního Irska o mezinárodní silniční
dopravě
30. 4. 2004 63/2004
Sb. m. s.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009

Z pohledu přístupu na trh a povolovacího řízení v mezinárodní silniční nákladní dopravě v rámci EU je nejvýznamnějším dokumentem nařízení EP a Rady (ES) č. 1072/2009/ES, o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy.

Toto nařízení se vztahuje v mezinárodní silniční přepravě zboží pro cizí potřebu na jízdy provedené na území Společenství. Při přepravě z členského státu EU do třetího státu (nečlen EU) a naopak se toto nařízení vztahuje na část jízdy provedenou na území členského státu nakládky nebo vykládky, jakmile byla uzavřena potřebná dohoda mezi Společenstvím a dotyčným třetím státem (v současné době jen Švýcarsko).

Do uzavření dohod mezi Společenstvím a dotyčnými třetími státy nejsou tímto nařízením dotčena ustanovení dvoustranných dohod mezi členskými státy s dotyčnými třetími státy vztahující se k vzájemným a tranzitním přepravám, ustanovení dvoustranných dohod mezi členskými státy vztahující se k přepravě třetizemní.

Až na stanovené výjimky mezinárodní silniční nákladní doprava v EU podléhá univerzálnímu přepravnímu povolení Společenství – eurolicenci. Pro přepravu v působnosti nařízení č. 1072/2009/ES nahrazuje eurolicence původní potřebná dvoustranná povolení, vyměňovaná mezi členskými státy do doby vstupu tohoto nařízení v platnost, resp. pro ČR do vstupu do EU v roce 2004.

Eurolicence opravňuje na všech dopravních cestách na území EU k mezinárodní přepravě zboží pro cizí potřebu, případně za podmínek, které jsou v ní stanoveny:

  • pokud jde o jízdu vozidla, při které leží výchozí a cílové místo ve dvou různých členských státech EU, s průjezdem nebo bez průjezdu jedním či více členskými státy nebo jedním či více třetími státy,

  • pokud jde o jízdu vozidla, při které leží výchozí místo v jednom členském státě a cílové místo v třetím státě nebo naopak, s průjezdem nebo bez průjezdu jedním či více členskými státy nebo jedním či více třetími státy,

  • pokud jde o jízdu vozidla mezi třetími zeměmi s průjezdem po území jednoho nebo více členských států, jakož i jízdu bez nákladu související s takovými přepravami.

V souladu s nařízením č. 1072/2009/ES tedy veškerá přeprava zboží mezi členskými státy nebo tranzitem přes území členských států včetně třetizemních přeprav mezi členskými státy EU nepodléhá žádnému dalšímu povolovacímu řízení a je s výjimkou přeprav uvedených níže prováděna na základě jednotného dokumentu, tzv. eurolicence.

Pokud je při výše uvedených přepravách vozidlo řízeno řidiči (občany) z nečlenského státu EU, musejí být tito řidiči v souladu s čl. 5 nařízení č. 1072/2009/ES zároveň vybaveni osvědčením pro řidiče ze třetích států.

V souladu s čl. 1 odst. 5 nařízení č. 1072/2009/ES nepodléhají eurolicenci ani jinému povolení pro přepravu níže uvedené druhy přeprav a jízdy bez nákladu s takovou přepravou související:

  1. přeprava poštovních zásilek v rámci veřejné služby;

  2. přeprava poškozených nebo havarovaných vozidel;

  3. přeprava nákladu vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost, včetně největší přípustné hmotnosti přípojného vozidla, nepřesahuje 3,5 t;

  4. přeprava zboží motorovými vozidly, pokud splňuje tyto podmínky (na vlastní účet):

    • přepravované zboží je ve vlastnictví podniku nebo je jím prodáváno, kupováno, pronajímáno, najímáno, vyráběno, získáváno, zpracováváno nebo opravováno,

    • účelem přepravy je převézt zboží z podniku nebo do něj, jeho přeprava uvnitř podniku, popř. mimo podnik, jde-li o přepravu pro vlastní potřebu,

    • motorová vozidla používaná pro takovou přepravu jsou řízena personálem zaměstnávaným dotyčným podnikem nebo tomuto podniku poskytnutým na základě smluvního závazku,

    • vozidla přepravující náklad patří podniku, byla jím koupena na úvěr nebo je má podnik v pronájmu, za předpokladu, že v posledně uvedeném případě tato vozidla splňují podmínky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/1/ES ze dne 18. ledna 2006, o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží,

    • taková přeprava je pouze pomocnou činností v rámci celkové činnosti podniku;

  5. přeprava léků, zdravotnických přístrojů a vybavení, jakož i dalšího materiálu pro poskytování pomoci v naléhavých případech, zejména při živelních pohromách.

U soupravy vozidel musí být opis uchováván v tažném vozidle. Platí pro celou soupravu vozidel, a to i v případě, že přívěs nebo návěs není uveden do provozu nebo registrován jménem držitele licence nebo že je uveden do provozu nebo registrován v jiném státě.

Eurolicenci vydává členský stát EU každému provozovateli silniční dopravy zboží pro cizí potřebu, který splňuje dané podmínky přístupu na trh.

V ČR to znamená její výdej držitelům platné koncese pro provozování mezinárodní silniční dopravy.

Eurolicence vydávají příslušné orgány členského státu, v němž je dopravce usazen. V ČR je úřadem příslušným k vydání eurolicence místně příslušný dopravní úřad, tj. krajský úřad v místě sídla právnické osoby nebo v místě podnikání fyzické osoby. Dopravní úřad eurolicenci vydává na základě žádosti.

Na základě žádosti při splnění výše uvedených podmínek se vydává prvopis eurolicence, který je uchováván dopravcem, a tolik ověřených opisů, kolik má k dispozici vozidel, ať vlastních, nebo takových, která provozuje na základě smluv o pronájmu či finančním pronájmu. Eurolicence se vydává na jméno dopravce. Nelze ji převést na třetí osobu. Vydaný opis eurolicence ověřený dopravním úřadem se musí nacházet ve vozidle a musí být kdykoli předložen na žádost kontrolního orgánu v kterémkoliv členském státě. Eurolicence se vydává na dobu až deseti let a může být prodloužena. V celé EU jsou eurolicence vydávány podle jednotného vzoru, ale vždy jen v národních jazykových verzích.

Úřad příslušný k vydání eurolicence

Eurolicence se vydává na jméno dopravce a kromě ní se vydávají i číslované opisy eurolicence. Originál má být uložen u dopravce, číslované opisy musejí být při provozu ve vozidle. Opisů na vozidlo (bez uvedené registrační značky) vydá dopravci úřad jen tolik, kolik vozidel žadatel-dopravce nahlásil dopravnímu úřadu (dopravce má povinnost hlásit dopravnímu úřadu počty vozidel) a pro která doloží finanční způsobilost. Vydání i případné nevydání eurolicence probíhá od 1. 1. 2006 ve správním řízení.

Úhrada nákladů za vydání eurolicence

Za vydání eurolicence je dopravní úřad oprávněn požadovat od žadatele uhrazení správního poplatku ve výši 1000 Kč za eurolicenci a 200 Kč za vydání každého opisu. Orgán, který eurolicenci vydal, je oprávněn ji též odejmout nebo odejmout některé opisy pro vozidlo (v praxi pak dopravce bude moci mezinárodní dopravu, na kterou měl mít eurolicenci, provozovat méně vozidly, tj. těmi, na které mu eurolicence zůstaly). Odnětí bude probíhat ve správním řízení, aby se dopravce mohl odvolat. Případná odvolání vyřizuje orgán nadřízený orgánu, který eurolicenci vydal, a to je Ministerstvo dopravy ČR.

Osvědčení pro řidiče

Kromě zavedení eurolicence výše uvedené nařízení EP a Rady č. 1072/2009 zavedlo též osvědčení pro řidiče třetích, tj. nečlenských států. Pokud podnikatel v silniční dopravě k provozování mezinárodní nákladní dopravy v členských státech užívá jako řidiče občany třetího státu, musejí být tito řidiči držiteli osvědčení pro řidiče. Osvědčení pro řidiče vydává dopravní úřad příslušný k vydání eurolicence každému podnikateli, který je držitelem eurolicence a o vydání osvědčení pro řidiče požádá. Řidič musí vozit vydané osvědčení ve vozidle. Spolu s originálem pak dopravce obdrží jeden opis, který musí být u něho uložen (zde je situace opačná než u eurolicencí, kde originál dostává dopravce a ve vozidle se vozí opisy).

Vydání, případně nevydání osvědčení pro řidiče od 1. 1. 2006 probíhá ve správním řízení.

Správní poplatek za vydání osvědčení i jeho opis činí 500 Kč za každý doklad.

Dvoustranné dohody

Po vstupu ČR do EU zůstaly nadále v platnosti i dvoustranné mezivládní dohody o mezinárodní silniční dopravě, ale se státy EU se aplikují pouze ty články a ustanovení, které nejsou upraveny nařízeními ES.

Česko má uzavřeny dohody o silniční dopravě s výjimkou Malty se všemi členskými státy EU. I nadále se v případě potřeby schází k jednání smíšená komise a podle stavu smluvních vztahů se vyměňují kontingenty povolení pro případné třetizemní přepravy do a ze států mimo EU.

Evropský hospodářský prostor a Švýcarsko

Dohodu o spolupráci v rámci Evropského hospodářského prostoru původně sjednalo Evropské hospodářské společenství (EHS) se státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO - EFTA). Postupně však státy EFTA vstupovaly do ES, takže v současné době Dohoda o EHP zahrnuje na jedné straně 27 států EU, na druhé straně Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Pro oblast dopravy je Dohoda o EHP důležitá tím, že smluvní strany se vzájemně zavázaly dodržovat předpisy platné v EU. Pro české silniční dopravce to znamená, že i v těchto třech státech se uplatňuje nařízení č. 1072/2009/ES a prakticky veškeré podmínky

Nahrávám...
Nahrávám...