Povolovací řízení mezinárodní dopravy

3.4.3

Povolovací řízení mezinárodní dopravy

Ing. Ladislav Němec

Dohody stanoví, jaké typy přeprav nepodléhají povolení, všechny ostatní přepravy jsou na povolení. Řidič vozidla, musí mít u sebe povolení všech tranzitních států, státu nakládky i cílového státu (s výjimkou stáru registrace dopravce) a na požádání kontrolních orgánů vždy příslušné povolení předložit. Kontroly se provádějí jak na hranicích, tak kdykoliv v průběhu přepravy, často i při zaclívání zboží. V rámci přeprav mezi státy EU, resp. EHP a Švýcarskem, nahrazuje všechna dvoustranná povolení universální Povolení společenství, tzv. eurolicence. Pokud řidič při kontrole povolení nepředloží, jde o nedovolenou přepravu se všemi z toho plynoucími důsledky, jako jsou vysoká pokuta, zabránění v další jízdě, některých státech i dlouhodobé zadržení vozidla (Itálie) apod.

Jednorázová a trvalá povolení

V praxi se využívají dva základní druhy povolení, a to povolení jednorázová, která lze použít na jednu cestu tam a zpět v průběhu kalendářního roku, na nějž jsou vydána, a povolení trvalá, která platí na neomezený počet jízd v určitém období. Trvalá povolení může dopravce využít pro přepravy s kterýmkoliv svým vozidlem.

Trvalá povolení nejsou v roce 2014 (s výjimkou povolení CEMT) v Česku používána, se všemi státy se vyměňují jen jednorázová povolení.

Druhem povolení, která může český dopravce používat,…