dnes je 6.12.2022

Input:

INTRASTAT a vnitřní obchod EU

12.5.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

11.11 INTRASTAT a vnitřní obchod EU

Petr Škapa

Dnem vstupu České republiky do Evropské unie byly celní orgány ČR povinny zrušit pravidelné celní kontroly pohybu zboží přes vnitřní hranici. Je to dáno tím, že ČR od 1. 5. 2004 nemá žádnou hranici se státem, který není členem EU, a jakýkoliv obchod se členskou zemí EU je tak považován za tzv. vnitrounijní obchod a nepodléhá pravidelné celní kontrole ani clům a dalším poplatkům vybíraným v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží. Zboží je přes vnitřní hranice EU volně prováženo.

Pravidelné kontroly pohybu zboží přes státní hranici pro celní a daňové účely jsou zachovány pouze na mezinárodních letištích, ale nevztahují se na lety na letiště a z letišť na území EU. Na všech hranicích však dočasně zůstávají zachovány kontroly pohybu osob přes státní hranici, tedy kontroly pasů a víz prováděné Policií ČR.

Vstupem ČR do EU vzniká všem obchodníkům povinnost dodržovat v souvislosti s vnitrounijním obchodem právní předpisy EU. Pro účely společné obchodní politiky EU je nutné statisticky sledovat obchodní operace prováděné mezi členskými státy. Subjekty, jejichž předmětem podnikání je vnitrounijní obchod a jejichž obrat v předcházejícím roce přesáhl stanovený limit (viz dále), mají stanovenou povinnost vyplňovat výkazy pro potřeby statistiky vnitrounijního obchodu - INTRASTAT.

Definice INTRASTATu

INTRASTAT je systém sběru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie, pokud při jeho přijetí nebo odeslání není povinnost předkládat celním orgánům celní prohlášení. Vykazují se v něm údaje o vnitrounijním obchodu. Systém INTRASTAT je povinný pro všechny členské státy Evropské unie, není však jednotný v oblasti sběru prvotních údajů (např. formy výkazu, organizační zabezpečení).

Předpisy k INTRASTATu

Základní předpisy je možno rozdělit do tří skupin:

  • základní nařízení EU,

  • prováděcí nařízení EU,

  • právní předpisy ČR.

Právní předpisy Unie:

  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie.

  • Nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území.

  • Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty.

  • Nařízení Komise (ES) č. 1982/2004 ze dne 18. listopadu 2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Komise (ES) č. 1901/2000 a (EHS) č. 3590/92.

  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/91.

  • Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.

    1. Příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 pro vykazování údajů za rok 2014 v nařízení Komise (EU) č. 1001/2013 ze dne 4. října 2013, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.
    2. Příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku – prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1101/2014.

Právní předpisy České republiky:

  • Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

  • Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky.

  • Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších přepisů.

  • Zákon č. 360/2014 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

  • Vyhláška č. 285/2012 Sb., o územních pracovištích celních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech.

  • Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a členskými státy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů.

Povinnost vykazovat data

Povinnost vykazovat data pro INTRASTAT se týká osob, které překročí práh pro vykazování při přijetí nebo odeslání zboží, o němž je třeba uvádět údaje do výkazů pro INTRASTAT. Při překročení asimilačního prahu se tyto osoby stávají zpravodajskými jednotkami. Povinnost vykazovat data pro INTRASTAT však nevzniká a zpravodajskou jednotkou se nestává osoba, která nemá povinnost podávat přiznání k DPH (tzn., není plátcem DPH).

Do INTRASTATu vykazuje údaje o odeslaném nebo o přijatém zboží ta zpravodajská jednotka, která údaje o tomto zboží uvádí do přiznání o DPH nebo uzavřela smlouvu se zahraničním partnerem o aktivním či pasivním zušlechtění zboží.

Práh pro vykazování

Práh pro vykazování je stanoven pro odeslání zboží v hodnotě přesahující osm miliónů Kč a pro přijetí zboží v hodnotě přesahující osm miliónů Kč. Určuje se z fakturované hodnoty nebo hodnoty, která by jako fakturovaná měla být vykázána do INTRASTATu, a to nezávisle na sobě, zvlášť pro přijetí a zvlášť pro odeslání zboží INTRASTATu.

Práh se určuje zvlášť pro přijetí a zvlášť pro odeslání zboží Intrastatu. Každý subjekt, odesílající nebo přijímající zboží z EU je povinen si sám sledovat hodnotu tohoto zboží a při překročení prahu, zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží, je povinen bez výzvy začít plnit povinnosti vyplývající pro zpravodajské jednotky z předpisů upravujících Intrastat.

Intrastat zpravodajská jednotka

Zpravodajskou jednotkou se může stát pouze osoba registrovaná nebo identifikovaná v ČR k DPH. Touto osobou se pak může stát i osoba registrovaná jak v jiném členském státě EU, tak i v ČR. Pro účely registrace k DPH se pak místně příslušným finančním úřadem stává Finanční úřad pro Prahu 1 a Celní úřad pro hlavní město Prahu.

Vznik povinnosti vykazovat údaje Intrastat má zpravodajská jednotka za měsíc, ve kterém její obchodní výměna v jednom směru kalendářního roku překročila hodnotu prahu pro vykazování.

Hlášení Intrastat se podává výhradně v elektronické podobě, a to prostřednictvím off-Line aplikace celní správy InstatDesk nebo On-Line webové aplikace InstatOnline.

Samotné hlášení pak musí být zpracováno a podáno nejpozději 12. pracovní den měsíce následujícího po referenčním období. Referenčním obdobím je pak měsíc, v němž došlo k fyzickému odeslání nebo přijetí zboží.

Za měsíc, ve kterém zpravodajská jednotka neprovede žádnou transakci, ale jinak povinnost vykazování údajů pro Intrastat má, je povinna předat příslušnému celnímu orgánu negativní hlášení. To se předává i za každý další měsíc až do ukončení povinnosti vykazovat hlášení Intrastat (v roce následujícím, v němž zpravodajská jednotka nedosáhla prahu pro vykazování).

Zpravodajská jednotka vykazuje následující pohyby zboží:

Do statistického hlášení se uvádějí údaje pouze o zboží, které překračuje hranici ČR.

Ve výjimečných případech je vykazováno i zboží, jež nepřekračuje hranice. Jedná se o případy změny ekonomického vlastnictví letadla či lodě, dodávky na a ze zařízení na volném moři nebo případně odeslání či přijetí kosmické lodi.

Do Výkazů pro Intrastat o odeslání zboží je nutné uvádět i údaje o zboží, které je vyváženo do třetí země a při opuštění ČR není ještě propuštěno do některého z vývozních celních režimů, protože toto propuštění provedou celní orgány v jiném členském státě.

Do výkazu pro Intrastat o odeslaní se uvádějí informace o zboží Společenství, jež bylo v ČR propuštěno celními orgány do celního režimu volného oběhu a následně bylo odesláno do jiného členského státu, který se označuje v Intrastatu jako stát určení.

Zboží, o němž se vykazují údaje do Intrastatu, nemusí být pouze předmětem obchodních operací. Je tedy nutné vykázat informace o zboží bez ohledu na to, zda je jeho dodání spojeno s peněžní transakcí nebo jinou náhradou, či nikoliv.

Zpravodajskou jednotkou, která má povinnost vykazovat údaje o odeslaném nebo přijatém zboží do výkazů pro Intrastat, je vždy právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu s partnerem z jiného členského státu, na jejímž základě došlo k odeslání nebo přijetí zboží.

Do výkazu pro Intrastat se uvádějí i údaje o odeslání nebo přijetí zboží, které je prodáváno osobám nebo nakupováno od osob, jež nejsou vůbec registrované nebo identifikované k DPH. Jedná se o osoby zahraniční, tedy jak osoby se sídlem ve třetí zemi a neregistrované k dani v jiném členském státě, tak osoby (zpravidla fyzické osoby) z jiného členského státu EU.

Zpravodajská jednotka, která zaniká, musí tuto skutečnost písemně sdělit celnímu úřadu, kterému předává výkazy pro INTRASTAT, a to nejpozději v termínu, ve kterém předává celnímu úřadu výkaz pro INTRASTAT s údaji o odeslání anebo přijetí zboží za poslední měsíc své činnosti. To je za měsíc, ve kterém odeslala anebo přijala poslední zásilku zboží v rámci svého vnitrounijního obchodu.

Stát určení, odeslání a původu

Státem určení je poslední členský stát, o kterém je v době odeslání známo, že do něj má být zboží v rámci příslušné transakce dodáno. Většinou je to stát, kam je zásilka přímo adresována.

Stát odeslání je stát, ze kterého bylo zboží přímo odesláno do místa určení. Není to stát, přes který je zboží pouze převáženo. Pokud je ale zboží na cestě k jeho příjemci v některé jiné členské zemi, než ve které započala jeho doprava, předmětem obchodní transakce, včetně zušlechtění, zemí odeslání se při přijetí zboží INTRASTATu stává země, v níž proběhla tato transakce.

Státem původu je při přijetí zboží stát, ve kterém bylo zboží vyrobeno, zpracováno, vytěženo, vypěstováno apod. V případě zpracování v různých státech se státem původu rozumí stát, ve kterém zboží INTRASTATu získalo svou konečnou podobu. Za stát původu se nepovažuje stát, ve kterém bylo zboží podrobeno pouhé jednoduché operaci (např. balení, přebalení, ošetření a smíchání). Určení původu zboží pro jeho vykázání do INTRASTATu se řídí nepreferenčními pravidly původu dle ustanovení článků 23 a 24 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů.

Dovoz zboží z třetích zemí

Pokud je při dovozu ze třetí země zboží propuštěno do celního režimu volného oběhu v jiném členském státě, než je stát určení (clo je vyměřeno v jiném členském státě, ve kterém zboží získalo status Společenství), musí být ve státě určení vykázáno pro INTRASTAT jako zboží přijaté a ve státě, kde bylo propuštěno do volného oběhu, jako zboží odeslané.

Zboží dovážené ze třetí země, které propuštěním do celního režimu volného oběhu získá status Společenství až v zemi určení nebo je zde propuštěno do jiného celního režimu, se do výkazu pro INTRASTAT jako přijaté zboží nevykazuje. Stejně tak se do výkazu pro INTRASTAT nevykazuje zboží, které přes členský stát pouze tranzituje, a to bez ohledu na skutečnost, zda je takové zboží dopravováno přímo přes území daného členského státu pod celním dohledem, zejména v celním režimu tranzitu, nebo se jedná o zboží Společenství provážené bez celního dohledu.

Český dovozce, který nakupuje zboží v USA, jež je přepravováno do ČR přes německý přístav Hamburk, má dvě možnosti: buď proclí zboží u celního úřadu v Hamburku (pak v Německu musí být ve výkazu pro INTRASTAT uvedeno jako zboží odeslané do ČR, v ČR se vykazuje v INTRASTATu jako zboží přijaté), nebo může být zboží německými celními orgány propuštěno do režimu transitu a pak následně propuštěno do volného oběhu některým českým celním úřadem.

Podklady pro údaje INTRASTATu

Pro vyplnění výkazu INTRASTATu jsou požadovány především údaje z evidence zpravodajské jednotky o pohybu zásob a zboží, ale také z její daňové evidence nebo z účetnictví. Pro vyplnění výkazu INTRASTATu je možné také využívat:

  • smlouvy nebo objednávky, které určují, zda se jedná o nákup nebo prodej, komisionářskou smlouvu, zušlechtění, opravu atd., a v nichž se obecně uvádějí dodací podmínky,

  • prodejní a nákupní faktury s uvedenou hodnotou a hmotností,

  • dopravní dokumenty nebo dodací listy nutné pro dokázání uskutečněné transakce, ve kterých je uvedena hmotnost, počet kusů, párů, metrů atd.

Předmět vykazování

Do INTRASTATu se především vykazují údaje o následujícím zboží:

  • nakupovaném a prodávaném,

  • určeném na zušlechtění (aktivní nebo pasivní),

  • vráceném po zušlechtění (aktivním nebo pasivním), to je po provedení zpracovatelských operací,

  • přijímaném, odesílaném a mimořádně i zpět vraceném v rámci finančního leasingu,

  • odesílaném a přijímaném v rámci reklamací vadného plnění kupní smlouvy včetně vracení zpět vadného zboží a zboží odesílaného a přijímaného náhradou za vadné reklamované zboží,

  • dodávaném zdarma, nejedná-li se o bezúplatné obchodní vzorky nebo reklamní materiál, ➢ dodávaném v rámci stavebních a konstrukčních prací,

  • dodávaném jako součást služby, je-li zboží přiznáváno k DPH jako zboží pořízené z jiného členského státu nebo dodané do jiného členského státu,

  • přijímaném nebo odesílaném v rámci dodávek do centrálních skladů,

  • odesílaném nebo přijímaném do konsignačních skladů,

  • přijímaném nebo odesílaném v souvislosti s pouhým uskladněním zboží, pokud se předpokládá, že doba skladování bude delší než dva roky a po jeho ukončení se zboží vrátí zpět jeho vlastníkovi,

  • přijímaném nebo odesílaném k dočasnému použití, je-li jeho předpokládaná doba delší než 24 měsíců.

Vždy se musí vykazovat údaje o odeslání nebo přijetí zboží v souvislosti s aktivním nebo pasivním zušlechtěním zboží.

Zboží osvobozené od vykazování

Do výkazů pro INTRASTAT se nevykazují údaje o těchto transakcích a o zboží:

  • platební prostředky, které jsou zákonnými platidly a cennými papíry,

  • měnové zlato,

  • zboží pro pomoc v nouzi pro oblasti postižené katastrofami,

  • zboží podléhající diplomatické, konsulární či jiné nebo podobné imunitě,

  • zboží pro přechodné použití či po něm, při splnění všech následujících podmínek:

    1. není plánováno či uskutečněno žádné přepracování,
    2. předpokládaná doba přechodného použití není delší než 24 měsíců,
    3. vývoz-odeslání/dovoz-přijetí nebylo deklarováno jako dodávka/nákup pro účely DPH,
  • zboží použité jako nosiče informací, jako jsou diskety, počítačové pásky, filmy, audio a video kazety CD-ROMy s uloženým počítačovým softwarem, je-li vyvinut na zakázku konkrétního klienta, nebo nejsou-li předmětem obchodních transakcí, jakož i doplňky předešlých dodávek, např. aktualizace, u kterých není příjemci toto zboží fakturováno,

  • za předpokladu, že nejsou předmětem obchodní transakce: - reklamní materiál, - obchodní vzorky,

  • zboží pro opravu a po ní, a dále související vyměněné díly; oprava zahrnuje uvedení zboží do jeho původní funkce a stavu; cílem je prostě udržení zboží v provozuschopném stavu to může zahrnovat některé přestavení či vylepšení, které ale žádným způsobem nemění povahu zboží,

  • zboží dodávané národním

Nahrávám...
Nahrávám...