dnes je 29.3.2024

Input:

Integrace systémů v rámci logistického řetězce

5.4.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.6 Integrace systémů v rámci logistického řetězce

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog.

Vedle přehodnocení tradičních strategií při zlepšování peněžních toků (cash flow) a návratnosti aktiv v řetězci je další oblastí, na kterou by se mohl management zaměřit, automatizace a integrace systémů vyřizování objednávek a informačních systémů v rámci logistického řetězce vůbec. Hlavním potenciálním přínosem je zde snížení proměnlivosti celkové doby dodávek a vytvoření časového prostoru pro plánování. Moderní komunikační technologie poskytují mimořádné možnosti pro zlepšení efektivnosti i výkonnosti logistického řetězce. Když se podaří zlepšit komunikační toky v celém logistickém řetězci, všichni členové řetězce budou schopni snížit stavy zásob a současně zlepšit zákaznický servis.

Dodatečný čas pro plánování, který firmy získají díky rychlejší a kvalitnější komunikaci, jim navíc umožní provádět konsolidaci přepravy (a tím snižovat náklady na přepravu) a dosáhnout rovněž úspor nákladů na skladování a snížení množstevních nákladů (např. nákladů na přestavování linek apod.). Firmám se tedy nabízí jedinečná příležitost: snížení celkových operačních nákladů a současně zvýšení úrovně zákaznického servisu.

Procesy integrovaného řízení dodávkového řetězce

Podmínkou úspěšného řízení dodávkového řetězce je přechod od řízení individuálních funkcí k integrování činností do klíčových procesů logistického řetězce. V tradičním pojetí na sebe vstupní a výstupní části logistického řetězce navzájem působí jako nezávislé, nepropojené entity, mezi kterými dochází jen sporadicky k výměně informací.

Oddělení nákupu podává objednávky v tom okamžiku, kdy jsou požadavky urgentní. Marketing se pokouší reagovat na poptávku zákazníků a uspokojovat tuto poptávku tak, že je v kontaktu s různými distributory a maloobchodními firmami. Firma zadává pravidelně objednávky svým dodavatelům a ti zase zadávají objednávky svým dodavatelům, aniž by měli přesnější představu o poptávce na straně zákazníků či konečných uživatelů. Uspokojování zákaznických potřeb tak často vede k požadavkům na urychlení operací v rámci logistického řetězce, neboť členové řetězce tak reagují na neočekávané změny v poptávce.

Základním východiskem logistického řetězce je zákazník.

Provoz integrovaného logistického řetězce vyžaduje kvalitní a nepřetržité informační toky, které zase zpětně napomáhají vytvářet optimální toky výrobků. Základním východiskem celého procesu stále zůstává zákazník. Zároveň je však nutno zlepšovat vazby s dodavateli, neboť řízení nejistoty v zákaznické poptávce, řízení výrobních procesů a výkonu dodavatelů jsou kritickými faktory efektivnosti řízení logistického řetězce. Dosažení zákaznicky orientovaného systému znamená, že informace se musí zpracovávat přesně a včas, protože systém rychlé reakce vyžaduje rychlé změny v odezvě na změny zákaznické poptávky.

K optimalizaci toků výrobků nelze dojít bez rozsáhlého přezkoumání základních procesů. V jedné společnosti bylo této oblasti řízení věnováno značné úsilí a management nakonec identifikoval sedm klíčových procesů, které je nutno analyzovat, neboť tvoří základ integrovaného řízení dodávkového řetězce. Jde o těchto sedm procesů:

  • řízení vztahu se zákazníky,

  • řízení služeb zákazníkům,

  • řízení poptávky,

  • vyřizování objednávek,

  • řízení výroby,

  • pořizování,

  • vývoj a komercionalizace výrobků.

V některých společnostech je mezi tyto klíčové procesy zahrnuto také řízení zpětných toků. I když konkrétní procesy (resp. jejich názvy) se mohou v jednotlivých firmách poněkud lišit od tohoto přehledu, manažeři, kteří jsou odpovědni za řízení logistického řetězce, by vždy měli brát v úvahu tyto zásadní procesy:

  • prodej,

  • vyřizování (plnění) zákaznických objednávek,

  • řízení výroby (výrobních toků),

  • pořizování,

  • vývoj produktů.

V návaznosti na přeorganizování procesů je také nutno změnit systém měření a hodnocení výkonů v rámci dodávkového řetězce a těmto novým měřítkům přizpůsobit i systém odměňování a motivací.

Řízení vztahu se zákazníky

Prvním krokem ve směru integrovaného řízení logistického řetězce je identifikace klíčových zákazníků nebo skupin zákazníků, kteří mají kritický význam pro splnění obchodního poslání firmy. Při této analýze je vhodné vycházet z firemního obchodního plánu. Oddělení či týmy zodpovědné za úroveň služeb zákazníkům pak vytvoří a implementují programy partnerství s klíčovými zákazníky. S těmito klíčovými zákazníky jsou uzavřeny smlouvy na dodávky zboží a služeb, které vymezují úroveň výkonu/kvality v různých oblastech.

Nový způsob propojení se zákazníky vede ke zlepšení komunikace a ke kvalitnějšímu prognózování zákaznické poptávky, což zase zpětně pozitivně ovlivňuje servis poskytovaný zákazníkům. Týmy pro zákaznický servis spolupracují se zákazníky na tom, aby průběžně identifikovaly a odstraňovaly zdroje variability poptávky. Provádějí se také pravidelná hodnocení výkonu, aby se analyzovala úroveň poskytovaných služeb zákazníkům a rentabilita zákazníka.

Řízení služeb zákazníkům

Služby zákazníkům poskytují firmě výhradní zdroj informací o zákaznících. Oblast služeb zákazníkům je klíčovým bodem pro správu smluv na dodávky zboží a služeb. Oddělení služeb zákazníkům podává zákazníkům průběžně informace o možných dodacích dobách a o dostupnosti produktů, přičemž vychází z podkladů poskytovaných výrobními a distribučními operacemi firmy.

Řízení služeb zákazníkům v prostředí řízení logistického řetězce vyžaduje, aby ve firmě fungoval integrovaný počítačový systém s daty v reálném čase, který by poskytoval potřebné informace o produktech a cenách a umožnil by tím efektivní vyřizování dotazů ze strany zákazníků, usnadnil by podávání objednávek i následný poprodejní servis.

Řízení poptávky

Ze zkušeností s řízením logistického řetězce vyplývá, že v rámci logistického řetězce existují dva typy zásob – zásoby základní či nezbytné a zásoby způsobené variabilitou. Základní zásoby obsahují zásoby ve výrobě a dále zboží, které se nachází na trase mezi jednotlivými místy/členy logistického řetězce. Plánovité a periodické systémy kontroly stavu zásob vedou ke vzniku určitého objemu vstupních skladových zásob. Ke vzniku pojistných zásob dochází v důsledku variability procesů, variability zásobování (vstupních dodávek) a variability poptávky. Zdaleka největším zdrojem variability je právě poptávka zákazníků v případě nepravidelného způsobu objednávání. Vzhledem k variabilitě v objednávání ze strany zákazníků lze řízení poptávky považovat za základní podmínku efektivního procesu řízení logistického řetězce. Proces řízení poptávky je klíčem k úspěchu.

Smyslem procesu řízení poptávky je uvést do souladu požadavky zákazníků a dodavatelské možnosti

Nahrávám...
Nahrávám...