dnes je 29.6.2022

Input:

Dvoustranné dohody

5.8.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.4.2
Dvoustranné dohody

Ing. Ladislav Němec

Dvoustranné dohody o mezinárodní silniční dopravě jsou uzavřeny na mezivládní úrovni, vyjadřují zásady dopravní politiky, kterou si každý stát určuje a stanoví svrchovaně. To se v praxi projevuje omezováním jízd určitých druhů nebo typů vozidel nebo určitých typů přeprav, například tranzitních, kabotážních či tzv. třetizemních.

Většina dvoustranných dohod o silniční dopravě upravuje jak oblast dopravy nákladní, tak i osobní (autobusové). Pojem nákladní doprava není žádným dalším způsobem blíže určen, takže se teoreticky vztahuje na přepravu jakéhokoliv množství či objemu zboží jakýmkoliv silničním vozidlem. Za zboží se nepovažují jen věci osobní spotřeby.

ČR má v současné době uzavřeny dohody prakticky se všemi evropskými státy, s výjimkou Malty a některých států, které vznikly v souvislosti s rozdělením původně větších státních celků Jugoslávie a SSSR. Nejsou uzavřeny dohody také s některými malými Lichtenštejnsko, Island, Monako, Andora, Vatikán. V těchto státech se před vstupem Česka do EU dodržovala pravidla po dohodě stanovená s některým spřáteleným sousedním státem Monako a Francie, Vatikán a Itálie. Po vstupu ČR do EU se však situace změnila (viz část o EU).

V případech států, kdy neexistuje žádný smluvní vztah, se potom vzájemná silniční doprava řídí vnitrostátními předpisy obou států.

Texty dvoustranných dohod jsou sice podobné, jejich obsah se liší případ od případu. Pro dopravce a jejich zákazníky je zejména důležité, zda a jakým způsobem dohoda přistupuje k případnému omezování silniční dopravy, zda zavádí či předpokládá regulaci počtu jízd motorových vozidel či omezení určitých typů přeprav. U většiny dohod je pro přepravy nákladními vozidly vyžadováno povolení státu, do něhož je přeprava určena nebo přes jehož území vozidlo projíždí tranzitem. V některých státech se povolovací řízení vztahuje dokonce i na jízdy prázdných nákladních vozidel. Povolení jsou vydávána v "papírové" podobě ministerstvem státu, pro který platí, a předávána hromadně příslušnému ministerstvu většinou ministerstvu dopravy, které je přiděluje stanoveným způsobem dopravcům se sídlem nebo bydlištěm na území svého státu. To znamená, že v případě Česka Ministerstvo dopravy ČR pouze předává dopravcům za stanovených podmínek ta povolení, která vydaly druhé státy.

Ve státech, se kterými ČR nemá dohodu o mezinárodní silniční dopravě uzavřenou, se postupuje vždy podle vnitrostátních předpisů. Obvykle bývá omezován vstup cizích nákladních vozidel, například vydáváním povolení ke vstupu za poplatek, který často dosahuje několikatisícové výše. Nelze však vyloučit, že zejména v případě třetizemních přeprav bude vozidlu vstup či výstup odmítnut. Protože se vnitrostátní pravidla můžou měnit, je v těchto případech vždy vhodné informovat se, jaké podmínky pro vstup vozidla v tom kterém státě aktuálně platí. Pokud tak dopravce neučiní, vystavuje se riziku, že zboží nedoručí či nenaloží v termínu, protože vozidlo nebude vpuštěno na území cílového nebo tranzitního státu.

S některými státy si Česko na základě resortních ujednání vyměňuje kontingenty povolení, případně jsou stanovena základní pravidla realizace přeprav nebo jízd vozidel i bez dvoustranné dohody.

Většina dohod vyžaduje, aby i motorové vozidlo bylo evidováno na území státu, sídla či bydliště dopravce. Povolení jsou vydávána adresně a jsou nepřenosná na jiného dopravce. Některé státy zakazují kombinace poznávacích značek tažného a přípojného vozidla.

Smíšená komise

Prováděcím orgánem dvoustranných dohod je tzv. smíšená komise. Smíšená komise se zabývá výkladem sporných ustanovení dohody, jedná o kontingentech a projednává přestupky dopravců.

Dohody stanoví, které přepravy jsou z povolovacího řízení vyjmuty. Většinou jde o přepravy zboží, které nemá obchodní charakter, jako jsou přepravy stěhovaných svršků, divadelních a filmových rekvizit, výstavních a veletržních exponátů, přepravy pohřební, jízdy lunaparků a cirkusů, přepravy havarovaných vozidel, přepravy vozidel určité hmotnostní kategorie, přepravy živých zvířat a další. Rozsah těchto přeprav není jednotný a každá dohoda má tento seznam do určité míry odlišný a dopravce musí před převzetím přepravy překontrolovat, zda je určitá přeprava v daném státě od povolení osvobozena.

Situace je někdy komplikována i skutečností, že často při jednání smíšené komise dojde k úpravě rozšíření seznamu přeprav, které povolení nepodléhají. Protokoly z jednání smíšených komisí však nejsou zveřejňovány ve Sbírce zákonů, dopravce proto musí zjišťovat, jaká právní úprava je v dané době platná, případně jaký výklad určitého ustanovení se smluvní strany shodly používat. Typická je např. situace, kdy dojde k upřesnění textu dohody a jedna ze stran začne vyžadovat povolení i pro prázdné jízdy, případně omezí možnost využití jednoho povolení pro různé druhy přeprav –

Nahrávám...
Nahrávám...