Cíle a obsah výrobní logistiky

7.1 Cíle a obsah výrobní logistiky

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů

Výrobní logistika zahrnuje jednak problematiku organizování a řízení toků ve výrobě (fyzických toků a s nimi spojených toků informačních a peněžních), jednak i samotný průběh těchto toků.

Ještě nejsou zcela překonány názory, že oblast výroby do logistiky nepatří, a tedy ani podnikové útvary pověřované logistickým řízením by neměly působit v oblasti výroby. Aktuální potřeby podniků a celých logistických sítí však tyto názory vyvracejí. Toky při uspokojování požadavků zákazníků je nutno řídit jako celek. Není správné vytrhávat z nich jen některé úseky a ostatní zanedbávat.

Výrobní logistika se zabývá nejen těmi úseky toku, kde dochází k manipulaci, dopravě a skladování ve výrobě, nýbrž také technologickými pohyby zejména z hledisek doby jejich trvání, způsobu zaplňování kapacit a usměrňování veškerého toku. Musí být tedy úzce propojena s řízením technologických procesů.

Hranice mezi výrobní logistikou a dalšími oblastmi logistiky má smysl určit jen rámcově, spíše jako pomůcku pro orientaci v celkovém logistickém řízení. Výrobní logistika je úzce propojena s nákupní logistikou, s řízením zásob v bodě rozpojení, s projektováním výrobků a procesů a technickou přípravou výroby, se skladováním, na výstupní straně pak s expediční a distribuční logistikou.

Toky ve výrobě je potřeba organizovat tak, aby byly splněny obě skupiny logistických cílů:

• požadovaná úroveň logistických služeb,

• přijatelné celkové náklady.

Úroveň logistických služeb ve výrobě se dá vyjádřit zejména následujícími ukazateli:

• dodržení požadovaného množství,

• dodržení požadovaných, resp. sjednaných termínů,

• krátká průběžná doba výroby,

• schopnost zajistit mimořádný požadavek (z hlediska množství i termínu),

• dodržení požadovaného značení výrobků,

• schopnost poskytnout zákazníkovi průběžné informace o stavu zakázky.

Náklady spojené s výrobní logistikou se projevují zejména v položkách:

• nákladů na držení zásob,

• nákladů na přestavování,

• nákladů na manipulaci ve výrobě,

• ztrát z odmítnutých zakázek v důsledku nedostatečné flexibility,

• nákladů spojených s řešením urgentních situací vzniklých špatným plánováním a řízením.

Každé rozhodování ve výrobní logistice by mělo být spojeno se zvažováním důsledků pro obě skupiny logistických cílů. Zvažujeme:

• jaké ztráty by vznikly (nejen dnes, ale i v budoucnu) z nedostatečného zajištění logistických služeb,

• veškeré náklady, které je nutno vynaložit na dosažení požadované úrovně služeb. Jde nejen o náklady ve výrobě, nýbrž i o náklady dalších článků v logistickém řetězci, které výrobní logistika ovlivnila.

Výrobní logistika pracuje s těmito základními veličinami:

• velikost dávky,

• průběžná doba výroby a dodržování termínů,

• velikost zásob rozpracovanosti,

• velikost kapacit a využití kapacit.

Výrobní logistika řeší tyto typické úlohy:

• Jak daleko v toku výroby udržovat produkty v zákaznicky neutrálním stavu a kdy začít produkty diferencovat podle potřeb zákazníků?

• Vyrábět takzvaně na sklad, nebo na zakázku, anebo oba způsoby vhodně kombinovat?

• Jak zajistit hospodárně pružnou reakci na změnu požadavků?

• Jak velké kapacity (zařízení, pracovníků, manipulačních zařízení apod.) vytvářet a jak je specializovat?

• Jak prostorově rozmístit pracoviště a zorganizovat fyzické toky materiálů, rozpracovaných výrobků, odpadu, neshodných produktů apod.?

• Do jaké výše zaplňovat kapacity?

• Řešit každou zakázku samostatně,…