Celní přestupky a celní delikty

11.8 Celní přestupky a celní delikty

Petr Škapa

Problematika celních přestupků není upravena celními předpisy Společenství, ale je ponechána na národní právní úpravě. V České republice je tato problematika upravena v celním zákonu a podpůrně také v zákonu o přestupcích a ve správním řádu.

Celní zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravuje problematiku celních přestupků a celních deliktů v hlavě čtrnácté. Skutkové podstaty celního přestupku i celního deliktu jsou stejné, jde o stejné porušení celních předpisů.

Celní předpisy, tzn. celní kodex Společenství, prováděcí nařízení přijatá k jeho provedení na úrovni Společenství (např. nařízení (ES) č. 2454/93) a české celní předpisy (celní zákon, případně vyhláška č. 201/2005 Sb.), poruší ten, kdo:

a) nezákonně doveze nebo vyveze zboží (nezákonným dovozem a vývozem zboží se rozumí dovoz a vývoz zboží uskutečněný v rozporu s ustanoveními článků 38 až 41, 59 a 177 celního kodexu),

b) uvede nesprávně údaje o zboží podléhajícího dohledu celních orgánů,

c) způsobí, že mu bylo příslušným celním orgánem uděleno povolení na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů,

d) způsobí, že mu bylo zboží propuštěno na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů,

e) nedodrží podmínky stanovené pro zboží:

1. propuštěné do režimu s podmíněným osvobozením,

2. propuštěné do režimu vývozu,

3. propuštěné do volného oběhu s osvobozením od dovozního cla v důsledku jeho konečného použití nebo se sníženou celní sazbou,

4. zajištěné k projednání celního přestupku nebo celního deliktu,

5. dočasně uskladněné,

6. umístěné ve svobodném pásmu nebo ve svobodném skladu, nebo

7. pro které bylo zřízeno zástavní právo,

f) nezákonně odejme zboží dohledu celních orgánů nebo se tohoto odnětí zúčastní,

g) padělá doklady o dováženém a vyváženém zboží nebo o zboží v tranzitu, h) přechovává zboží uniklé dohledu celních orgánů,

i) poruší celní závěry (celní závěrou se rozumí zajištění totožnosti zboží nebo zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech a v místnostech plombou, pečetí, známkou nebo jinými prostředky tak, aby z nich nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich vložit, aniž zůstanou viditelné stopy lomu zajištěného prostoru nebo poškození celní závěry),

j) uvede nesprávné nebo nepravdivé údaje v žádosti předložené celnímu orgánu anebo předloží s touto žádostí nepravé, pozměněné nebo padělané doklady nebo jiné písemnosti,

k) uvede nesprávné údaje v žádosti o osvědčení původu zboží nebo sám osvědčí původ zboží v rozporu s mezinárodní smlouvou,

l) neuposlechne výzvy celního orgánu nebo celníka nebo jinak jim brání při výkonu jejich činnosti.

Celním přestupkem je zaviněné jednání fyzické osoby, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti způsobem uvedeným v předchozím odstavci pod písmeny a) až l), nejde-li o trestný čin. K odpovědnosti za celní přestupek postačí zavinění z nedbalosti.

Jednáním se rozumí nejen konání ale i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých osobních poměrů povinen.

Za celní přestupek lze uložit sankci napomenutí, pokuty a propadnutí zboží. Pokutu lze uložit až do výše 100.000 Kč; u vyjmenovaných skutků ale pouze do výše 50.000 Kč. Pokutu lze uložit i v blokovém řízení, a to až do výše 5.000 Kč.

Pokuta uložená za celní přestupek je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

Nebylo-li za celní přestupek uloženo propadnutí zboží, může celní úřad rozhodnout, že se takové zboží zabírá, a to tehdy, náleží-li toto zboží pachateli, kterého nelze za celní přestupek stíhat nebo toto zboží nenáleží pachateli celního přestupku nebo mu nenáleží zcela, a vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku anebo…