2.9
Návrh novely nařízení vlády o výši časových poplatků a sazeb mýtného
Ministerstvo dopravy
Předkládaný, stručný a monotematický návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši sazeb mýtného, slevě na mýtném a výši odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "návrh nařízení vlády") provádí zmocnění obsažené v § 46 odst. 1 ve spojení s § 22 odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o pozemních komunikacích"). Dle těchto zákonných ustanovení stanoví vláda svým nařízením výši sazeb mýtného.
Předložený návrh nařízení vlády obsahuje dílčí zvýšení sazeb mýtného ukládaného za užívání dálnic a silnic I. třídy. Ke zvýšení dochází ve dvou ohledech.
Zaprvé, navrženo je zvýšení části sazeb mýtného, která je ukládána za účelem dosažení návratnosti nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace. Zvýšení se bude týkat užívání jak dálnic, tak silnic I. třídy. Uvedená část mýtného však nebude navýšena u všech vozidel v systému elektronického mýtného, ale jen u vozidel jiných než vozidel kategorie M2 a M3 (týkat se bude tedy zejména těžkých vozidel určených pro přepravu nákladu). Pokud jde o rozsah navýšení, činí 1,5 %.
Zadruhé, navrženo je zvýšení části sazeb mýtného, která je ukládána za účelem dosažení návratnosti nákladů vyvolaných při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích emisemi CO2. Zvýšení se bude týkat jen užívání silnic I. třídy (nikoli dálnic). Uvedená část mýtného bude navýšena u všech vozidel v systému elektronického mýtného, tedy jak u vozidel kategorie M2 a M3 (zejména autobusů), tak u ostatních vozidel podléhajících úhradě mýtného (zejména těžkých vozidel určených pro přepravu nákladu). Navrženo je navýšení dotčené části sazeb mýtného ukládaného za užívání silnic I. třídy v takovém rozsahu, aby došlo k dorovnání s výší dotčené části sazeb mýtného ukládaného za užívání dálnic. Znamená to tedy, že složka sazeb mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů vyvolaných při provozu vozidel emisemi CO2 bude stanovena ve stejné výši v případě dálnic i silnic I. třídy (v současnosti je u silnic I. třídy nižší). S ohledem na stejné negativní dopady emisí CO2 na životní prostředí, které vznikají při provozu vozidel na dálnicích i silnicích I. třídy, není pro stávající rozlišení rozumný důvod. Pokud jde o rozsah navýšení, je u různých druhů vozidel různý, a to od 55 % do 87 %.
Jednoznačným záměrem předkladatele je zvýšení výnosů z výběru mýtného, které jsou podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. Finanční prostředky, s nimiž Státní fond dopravní infrastruktury hospodaří, lze zejména použít na financování nebo předfinancování nákladů uvedených v § 2 odst. 1 tohoto zákona, typicky nákladů na výstavbu, opravy, údržbu nebo správu dálnic nebo silnic. Cílem návrhu nařízení vlády je též motivovat dopravce a provozovatele vozidel k užívání zpoplatněných pozemních komunikací vozidly s nižšími emisemi CO2, a to v souladu s unijně konformními principy "znečišťovatel platí" a "uživatel platí".
Podle § 20 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích podléhá užívání pozemní komunikace, kterou určí prováděcí právní předpis a která je označena dopravní značkou označující zpoplatnění, stanoveným druhem motorového vozidla zpoplatnění. Užívání vybraných pozemních komunikací je přitom podle § 20 odst. 2 téhož zákona zpoplatněno mýtným a časovým poplatkem. Zatímco v případě mýtného se zpoplatnění stanoví podle typu vozidla a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci, v případě časového poplatku se zpoplatnění stanoví podle časového období užívání zpoplatněné pozemní komunikace. Úhradě mýtného podléhá podle § 22 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí více než 3,5 tuny.
Podle § 22 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích se mýtné ukládá za účelem dosažení návratnosti nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace a externích nákladů. Externími náklady se rozumí náklady vyvolané při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích, a to znečištěním ovzduší, hlukem a emisemi CO2.
Klíčové zákonné pravidlo, jež nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši sazeb mýtného, slevě na mýtném a výši odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "nařízení vlády č. 240/2014 Sb.") respektuje, je obsaženo v § 22 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích. Dle tohoto ustanovení jsou sazby mýtného rozlišeny podle kategorie vozidla, počtu náprav a hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kategorie pozemní komunikace a dále emisní třídy EURO vozidla a emisní třídy CO2 vozidla, jde-li o části mýtného ukládané za účelem dosažení návratnosti některých externích nákladů.
Takto popsaná právní úprava je v zákoně o pozemních komunikacích obsažena v návaznosti na přijetí zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Tímto zákonem bylo mýtné definováno jako finanční prostředek k dosažení návratnosti nového typu externích nákladů, kdy vedle nákladů vyvolaných znečištěním ovzduší a hlukem byly nově do mýtného zahrnuty i náklady vyvolané emisemi CO2 vozidel. Vnitrostátní právní úprava přitom odpovídá požadavkům směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací (dále jen "směrnice (EU) 2022/362"). Tato směrnice člení mýtné na poplatek za pozemní komunikace (poplatek stanovený k dosažení návratnosti nákladů vzniklých v členském státě Evropské unie na stavbu, údržbu, provoz a rozvoj související s danými pozemními komunikacemi), poplatek za kongesci (není v České republice zaveden, což unijní právní úprava umožňuje) a poplatek za externí náklady (poplatek stanovený k dosažení návratnosti nákladů souvisejících se znečištěním ovzduší provozem, hlukem z provozu nebo emisemi CO2 z provozu). Zavedení nové složky mýtného spočívající v zohlednění nákladů vyvolaných emisemi CO2 je přitom výrazem důslednějšího uplatňování zásady "znečišťovatel platí" a "uživatel platí", na nichž je založeno výkonové zpoplatnění pozemních komunikací. Současně má přispět jako motivační faktor k pořizování vozidel s nízkými a nulovými emisemi.
Výše popsané zákonné změny, navazující na změny na úrovni unijního práva, byly provedeny do nařízení vlády č. 240/2014 Sb. jeho novelou účinnou k 1. březnu 2024 (nařízením vlády č. 40/2024 Sb.). Touto novelou došlo ke změně kritérií pro rozlišení sazeb mýtného, kdy novým kritériem pro rozlišení sazeb mýtného se stala emisní třída CO2 vozidla, kterou u všech vozidel v systému elektronického mýtného určí provozovatel systému elektronického mýtného v souladu s vyhláškou č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů. Předmětnou novelou došlo rovněž ke stanovení nové výše sazeb mýtného, a to jejich dílčím navýšením. Již v odůvodnění návrhu uvedené novely nařízení vlády č. 240/2014 Sb. bylo uvedeno, že zavedení čtvrté složky mýtného (vybírané za účelem návratnosti nákladů souvisejících s emisemi CO2 vozidel) nabízelo u některých kategorií vozidel i…
