10.1.2 Proč logistické řetězce vznikají?

10.1.2 Proč logistické řetězce vznikají?

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog.

Rozhodující faktory vzniku logistických řetězců:

• do procesu směny se zapojují prostředníci, kteří jsou schopni zvýšit výkonnost distribučního řetězce formou přidané hodnoty času, místa a vlastnictví,

• prostředníci jsou schopni vyrovnávat nesoulad sortimentu výrobce tím, že provádějí třídění a sdružování zboží dle požadavku trhu,

• obchodní firmy mají k dispozici takové struktury, kde dochází k rutinním transakcím,

• logistický distribuční řetězec usnadňuje spotřebitelům orientaci na trhu a tím snadnější vyhledávání zboží.

Prostředníci v odbytových řetězcích (např. velkoobchodní firmy) díky své činnosti zefektivňují celý obchodní proces – snižují počet nutných tržních kontaktů. Význam prostředníka je tím větší, čím vyšší je počet specializovaných produktů.

Na dále umístěném obrázku je uvedena situace, kdy 8 zákazníků nakupuje u 3 dodavatelů – to znamená 24 tržních kontaktů. Využijí-li dodavatelé pro dodávky svého zboží prostředníka, sníží se počet nutných kontaktů na 11, tj. o celých 55 %. Z tohoto jednoduchého příkladu plyne, že výrobce, který prodává zákazníkům s relativně nízkým odběrem zboží, může pomocí prostředníků podstatně snížit náklady na prodej a logistiku.

Snížení počtu tržních kontaktů mezi dodavatelem a zákazníky pomocí prostředníka

Prostředníci jsou zdrojem užitné hodnoty času, místa a vlastnictví. Přínos vlastnictví vzniká na základě procesu směny jako výsledek funkce nákupu a funkce prodeje. Tím, že prostředníci udržují zásoby obchodního zboží, a to je pak k dispozici zákazníkům, kdy ho potřebují, vzniká časový přínos. Přínos místa vzniká tím, že prostředníci obchodní zboží fyzicky dopraví na trh – místo potřeby. Existuje ovšem známý rozpor – sortiment zboží a služeb, které nabízejí výrobci, a sortiment zboží a služeb požadovaný zákazníky se však často liší. Základní funkcí prostředníků je v rámci logistického řetězce odstranit tento rozpor (neshodu) v následujících procesech:

• vytřídění – seskupení nesourodé dodávky do v podstatě požadovaných položek nabídky;

• akumulace – spojování položek podobného typu do větších homogenních celků – dodávek;

• rozmísťování – rozdělování větších homogenních zásilek po menších konečných množstvích obchodního zboží. Na úrovni velkoobchodu je obvyklejší termín - "rozdělení zboží ve velkém". Např. zboží, které velkoobchod nakupuje ve velkém (v celovozových zásilkách), se například dále prodává po krabicích či jiných menších manipulačních jednotkách, např. svazcích tyčového materiálu. Další kupující (maloobchod) zboží dále rozdělí a prodává je po kusech;

• tvorba sortimentu – seskupení obchodního zboží dle aktuálního požadavku zákazníka.

Procesy vytřídění a akumulace obchodního zboží převládají při zajišťování odbytu prvotních produktů…