dnes je 29.3.2024

Input:

9.5 Incoterms

24.8.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.5 Incoterms

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů

Incoterms (z anglického International Commercial Terms) je soubor mezinárodních pravidel pro výklad nejběžněji používaných obchodních doložek v zahraničním obchodě.

Incoterms vznikly v roce 1936 v Paříži, Mezinárodní obchodní komora je vydala za účelem odstranění problémů spojených s rozdílností obchodních zákoníků různých zemí. Protože mezinárodní obchod procházel velkými změnami, byly v letech 1953, 1967, 1976, 1980, 1990, 2000 a v roce 2010 upravovány postupně do dnešní podoby. Od roku 2000 obsahují Incoterms 13 doložek, dělí se do čtyř kategorií, určující je zde první písmeno anglické zkratky. Dnem 1. ledna 2011 vstoupilo v platnost desáté vydání, Incoterms 2010. Změny se týkají všech pěti podmínek dosud uvedených v oddíle D, které jsou zastaralé a jsou doplněny následujícími dvěma podmínkami: DAT (Delivered at Terminal) a DAP (Delivered at Place). Nová verze Incoterms obsahující pouze 11 položek a 2 kategorie (podmínky použitelné pro všechny druhy přepravy a podmínky použitelné pouze pro námořní přepravu). V praxi se však stále používají i doložky z roku 2000.

Účelem Incoterms je poskytnout soubor mezinárodních pravidel pro výklad nejběžněji používaných obchodních doložek v zahraničním obchodě. Jsou mezinárodně uznávanými oficiálními pravidly pro výklad obchodních doložek vydávaných Mezinárodní obchodní komorou, usnadňující provádění mezinárodního obchodu. Nicméně nadále nepředstavují závaznou normu z hlediska mezinárodního ani vnitrostátního práva. Podmínky se stávají právně závaznými, když se na některé z nich shodnou prodávající a kupující v kupní smlouvě.

Doložky Incoterms však neřeší otázku přechodu vlastnického práva ke zboží, řeší pouze přechod dispozičního práva k zásilce. Zabývají se vztahy vyplývajícími z kupní smlouvy, povinnostmi při celním odbavení, balení zboží čí přebírání dodávky. Přestože Incoterms byly vždy určeny pro mezinárodní obchod, používají se někdy i v rámci smluv při vnitrostátních obchodních transakcích. Základním mýtem, se kterým se setkává podnikatelská praxe, je myšlenka přímé vazby doložky Incoterms na přepravní smlouvu. Chyba spočívá v tom, že samotné začlenění takovéhoto ustanovení (tj. doložky Incoterms) bývá zpravidla obsahem kupní smlouvy a povinnosti z ní vyplývající vážou prodávajícího a kupujícího. Úlohu Incoterms použitých v konkrétní kupní smlouvě lze tedy ve vztahu k přepravní smlouvě charakterizovat jako návod na postup pro stranu povinnou přepravu obstarat.

Doložky Incoterms upravují především:

  • způsob, místo a okamžik předání zboží kupujícímu;

  • způsob, místo a okamžik přechodu výloh a rizik z prodávajícího na kupujícího;

  • další povinnosti stran při zajišťování dopravy, průvodních dokladů, kontroly, pojištění, celního odbavení apod. 

Riziko ztráty a poškození zboží, ale i závazek nést náklady vztahující se ke zboží přecházejí z prodávajícího na kupujícího v okamžiku, kdy prodávající splnil svou povinnost dodání zboží. Protože by kupujícímu nemělo být umožněno zdržovat moment přechodu rizika a nákladů, stanoví se ve všech doložkách, že přechod rizika i nákladů může nastat i před dodáním zboží, jestliže kupující nepřevezme zboží, jak bylo dohodnuto. Tento požadavek je zvlášť důležitý při použití doložky EXW, neboť ve všech ostatních doložkách by bylo zboží pravidelně identifikováno jako zboží určené pro kupujícího, pokud bylo učiněno opatření pro jeho naložení nebo odeslání (doložka kategorie F a C) nebo dodání do místa určení doložka kategorie D).

Doložky Incoterms zaměřují svou pozornost na závazek prodávajícího dodat zboží.

Skupina E

  • named place of delivery,

  • ZE ZÁVODU – jmenované místo dodání.

Zboží je odvezeno kupujícím přímo ze závodu prodávajícího, kupující za něj dále zodpovídá.

EXW (Ex Works) – ze závodu (ujednané místo). Tato doložka stanoví, že náklady i rizika spojená s dodávkou zboží přecházejí na kupujícího okamžikem, kdy dá prodávající zboží k dispozici kupujícímu, jak je stanoveno v kontraktu (závod, sklad, továrna atd.) dostatečně identifikovatelné od ostatního zboží, a to okamžitě, je-li zboží připraveno kupujícímu k odebrání. Po převzetí tak splní prodávající svou povinnost, ostatní náklady a výlohy dopravy do místa určení již obstarává kupující.

Doložky, u kterých není prodávajícím hrazeno hlavní dopravné, požadují od prodávajícího, aby dodal zboží k dopravě dopravci určenému kupujícím v dohodnutém místě dodání celně odbavené ve vývozu.

Skupina F

  • FCA/vyplaceně dopravci,

  • FAS/ vyplaceně k boku lodi,

  • FOB/ vyplaceně loď.

Prodávající je zde vyzván k dodání zboží dopravci, kterého určí kupující. Závazek přechází na kupující v momentě prodeje v určeném místě.

FCA (Free Carrier) – vyplaceně dopravci (ujednané místo). FCA stanoví, že riziko i přepravní náklady přecházejí z prodávajícího na kupujícího okamžikem, kdy prodávající dodá zboží ve jmenovaném místě do péče dopravce určeného kupujícím. V případě doložky FCA, pokud je místem sjednaným ve smlouvě jako místo dodání objekt prodávajícího, dodání je splněno nakládkou zboží na dopravní prostředek přistavený kupujícím k odběru zboží, ale ve všech ostatních případech je dodání splněno, pokud je zboží dáno k dispozici ve smluveném místě dodání kupujícímu nevyložené z dopravního prostředku prodávajícího a celně odbavené ve vývozu. Způsob dopravy či dopravce si kupující volí sám. Když neuvede přesné místo, může si prodávající zvolit mezi místem nebo stanoveným pásmem, kde bude zboží vydáno dopravci. Po převzetí dopravcem přecházejí rizika a náklady z prodávajícího na kupujícího.

FAS (Free Alongside Ship) – vyplaceně k boku lodi (ujednaný přístav nalodění). Dodací podmínka pouze pro námořní a vnitrozemskou vodní dopravu. Riziko i přepravní náklady přecházejí z prodávajícího na kupujícího okamžikem, kdy prodávající dodá zboží ve jmenovaném přístavu nalodění k boku lodi určené kupujícím. FAS stanoví, že obstarání a sjednání podmínek přepravy přísluší kupujícímu. Prodávající na vlastní náklady zase obstarává kupujícímu osvědčení o původu zboží, doklad o dodání zboží k boku lodi a vývozní povolení na jeho náklad. Kupující nese případné další výlohy a rizika spojená se zbožím, pokud by loď nebyla včas v přístavu či nebyla schopná zboží naložit.

FOB (Free On Board) – vyplaceně na loď (ujednaný přístav nalodění). Dodací podmínka pouze pro námořní a vnitrozemskou vodní dopravu. FOB stanoví, že náklady a rizika přicházejí na kupujícího v okamžiku nalodění zboží (přechodem zboží přes zábradlí lodi) v ujednaném přístavu. Prodávající hradí veškeré náklady na zboží až do jeho dosažení paluby lodi. Musí obstarat i doklad o doručení zboží a osvědčení o jeho původu. Kupující je zase povinen loď najmout, zajistit prostor na ní a informovat prodávajícího o ní, přístavu a době, kdy bude moci zboží naložit. Pokud to nedodrží, nese odpovědnost za chybu a musí případné výlohy zaplatit. Podle nejnovější verze Incoterms z roku 2010 ale již není kritickým bodem transferu nákladů a rizik z prodávajícího na kupujícího "přechod přes zábradlí", ale až dodání zboží "na palubu lodi".

Skupina C

  • CPT/přeprava placená do,

  • CIP/přeprava a pojištění placeno do,

  • CFR/ náklady a přepravné,

  • CIF/ náklady, pojištění a přepravné.

Prodávající musí zajistit přepravní smlouvu bez toho, aby na sebe přijal nebezpečí ztráty či poškození zboží.

Doložky naloďovací nebo odesílací, u nichž je prodávajícím hrazeno hlavní přepravné. Prodávající uzavírá smlouvu na vlastní náklad. Musí být dále určeno místo, do kterého musí prodávající zaplatit přepravní náklady. Lze říci, že doložky kategorie "C" představují smlouvy o odeslání zboží. Riziko za zboží však přechází z prodávajícího na kupujícího již v okamžiku předání zboží prvnímu dopravci.

CFR (Cost and Freight) – náklady a přepravné (ujednaný přístav určení). Dodací podmínka pouze pro námořní a vnitrozemskou vodní dopravu. Podle CFR musí prodávající zařídit na vlastní náklady přepravu zboží až do ujednaného místa určení (a to včetně povolení pro vývoz, osvědčení o původu zboží a konzulární faktury). Odpovědnost za zboží (tj. rizika s ním spojená) přechází na kupujícího poté, co zboží překročí zábradlí na lodi, na níž se nakládá v ujednaném přístavu nalodění; prodávající ale platí přepravné až do přístavu, kde má být zboží vyloděno.

CIF (Cost, Insurance and Freight) – náklady, pojištění a přepravné (ujednaný přístav určení). Dodací podmínka pouze pro námořní a vnitrozemskou vodní dopravu. Riziko ztráty a poškození zboží i jakékoliv dodatečné náklady vzniklé po dodání zboží do péče dopravce z prodávajícího na kupujícího přecházejí (jako u FOB) okamžikem naložení zboží na palubu lodi v přístavu lodění. Prodávající je však povinen sjednat přepravní smlouvu a zaplatit náklady a přepravné nutné pro dodání zboží do jmenovaného přístavu určení. Prodávající je rovněž povinen sjednat pojištění kryjící riziko kupujícího za ztrátu nebo poškození zboží během přepravy na bázi minimálního krytí podle Institute Cargo Clauses (kategorie C) nebo s jinými podobnými podmínkami. Pojištění musí být sjednáno prodávajícím samostatnou pojistnou smlouvou na jméno kupujícího na 110 % hodnoty zboží a v měně kontraktu a pojistná smlouva musí být předána kupujícímu minimálně při doručení zboží.

CPT (Carriage Paid To) – přeprava placena do (ujednané místo určení). CPT stanoví takový vztah mezi kupujícím a prodávajícím při přepravě zboží, kdy prodávající sjednává na své náklady přepravu zboží do sjednaného místa určení. Odpovědnost a rizika spojená se zbožím přecházejí na kupujícího tehdy, když je zboží předáno prvnímu dopravci (jako u FCA). Prodávající hradí náklady ale až do ujednaného místa určení, sjednává navíc na vlastní náklady povolení pro vývoz zboží, ostatní náklady a formality.

CIP (Carriage and Insurance Paid to) – přeprava a pojištění placeno do (ujednané místo určení). Riziko ztráty a poškození zboží

Nahrávám...
Nahrávám...