dnes je 3.7.2022

Input:

Zpráva o provádění směrnice 2014/45/EU o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel

16.2.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.2017.49
Zpráva o provádění směrnice 2014/45/EU o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel

Evropská komise, Generální ředitelství pro mobilitu a dopravu

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění směrnice 2014/45/EU o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES

1. Úvod

1.1 Souvislosti

Kontroly vozidel mají zásadní význam pro bezpečnost silničního provozu a zajištění environmentální výkonnosti vozidel. Předpisy EU stanovující minimální normy pro kontroly vozidel pochází z roku 1977 a byly pouze nepatrně aktualizovány. Avšak vozidla, chování řidičů i technologie se od té doby významně změnily. K první podstatné změně rámce upravujícího kontroly technické způsobilosti vozidel došlo v souvislosti s přijetím balíčku předpisů o technické způsobilosti vozidel1 v roce 2014. Balíček se skládal ze tří částí: pravidelné technické prohlídky, silniční technické kontroly užitkových vozidel a osvědčení o registraci vozidla.

Předložení balíčku předpisů o technické způsobilosti vozidel v roce 2012 bylo urychleno tím, že Komise v roce 2010 stanovila směry politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu2. V rámci "cíle č.o4: Bezpečnější vozidla" těchto směrů politiky vymezila opatření, podle kterého "vypracuje návrhy na postupnou harmonizaci a posílení technických prohlídek a silničních technických kontrol".

Směrnice 2014/45/EU3 o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel (dále jen "směrnice") se uplatňuje od 20. května 2018 a byly v ní zavedeny zásadní novinky oproti směrnici 2009/40/ES4.

Tyto novinky zahrnují:

  • zlepšení kvality prohlídek vozidel stanovením společných minimálních norem pro vybavení, školení kontrolorů a posuzování nedostatků,

  • povinné prohlídky elektronických bezpečnostních prvků vozidel (například ABS, ESC a airbagů),

  • první evropská opatření v boji proti podvodům s počitadly ujetých kilometrů,

  • povinné celoevropské zkoušky těžkých motocyklů, vyjma případů, kdy členský stát dosáhne rovnocenného zlepšení bezpečnosti silničního provozu jinými opatřeními,

  • povinné celoevropské technické kontroly vysokorychlostních traktorů používaných k účelům komerční silniční nákladní dopravy,

  • vzájemné uznávání osvědčení o technické způsobilosti vozidla v průběhu nové registrace, pokud je frekvence prohlídek v členském státě původu a v členském státě určení stejná.

1.2 Účel a oblast působnosti zprávy

Podle čl. 20 odst. 1 směrnice by měla Komise vypracovat zprávu do 30. dubna 2020 a podle čl. 20 odst. 2 by měla vypracovat zprávu do 30. dubna 2019. Komise plně uznává opožděné předložení obou zpráv a hluboce tohoto opoždění lituje.

Zpráva podle čl. 20 odst. 1 by měla

  • poskytnout informace o provádění a účincích směrnice, zejména pokud se jedná o úroveň harmonizace pravidelných technických prohlídek, účinnost ustanovení týkajících se jejího rozsahu, frekvenci technických prohlídek a o vzájemné uznávání osvědčení o technické způsobilosti v případě nové registrace vozidla již registrovaného v jiném členském státě,

  • uvést výsledky přezkumu proveditelnosti zavedení elektronické platformy pro informace o vozidlech5,

  • obsahovat analýzu toho, zda je potřeba aktualizovat přílohy, a to zejména s ohledem na technický pokrok a praxi.

Zpráva by měla být konzultována s příslušným výborem a případně by k ní měly být připojeny legislativní návrhy.

Zpráva podle čl. 20 odst. 2 by měla

  • poskytnout informace o účinnosti zahrnutí lehkých přípojných vozidel a dvoukolových či tříkolových vozidel do oblasti působnosti směrnice, která bude vypracována na základě nezávislých studií,

  • zhodnotit vývoj situace bezpečnosti silničního provozu v Unii a pro každou podkategorii dvoukolových a tříkolových motorových vozidel porovnat výsledky vnitrostátních opatření v oblasti bezpečnosti silničního provozu, přičemž zohlední průměrnou vzdálenost, kterou tato vozidla ujela,

  • zhodnotit, zda normy a náklady na provádění pravidelných technických prohlídek každé kategorie vozidel odpovídají cílům stanoveným v oblasti bezpečnosti silničního provozu,

  • být doplněna podrobným hodnocením dopadů, které zanalyzuje náklady a přínosy v rámci Unie včetně specifik jednotlivých členských států.

Jak je uvedeno výše, směrnice se uplatňuje od 20. května 2018. Vytvoření dat pro vyvození smysluplných závěrů si vyžaduje průměrně tříleté nepřerušené období uplatňování. Proto může sběr údajů, které umožní vypracování závěrů o účincích směrnice, začít nejdříve ve druhé polovině roku 2021.

V této souvislosti se předmětná zpráva zaměřuje na poskytnutí přehledu opatření členských států při provádění směrnice na základě předběžných zjištění kontroly provádění směrnice, jakož i výsledků studie proveditelnosti týkající se elektronické platformy pro informace o vozidlech6.

V souvislosti se zahrnutím dvoukolových a tříkolových motorových vozidel je však potřeba uvést, že jejich pravidelné technické prohlídky budou zahájeny až od 1. ledna 2022, z čehož vyplývá, že smysluplné závěry bude možné zformulovat nejdříve v roce 2025. Pokud se jedná o účinnost zahrnutí lehkých přípojných vozidel, je potřeba uvést, že lehká přípojná vozidla doposud nebyla zahrnuta do oblasti působnosti směrnice, a proto účinky jejich zahrnutí nelze analyzovat.

Na závěr je nutno upozornit, že v rozporu s původním návrhem Komise lehká přípojná vozidla nakonec do oblasti působnosti směrnice zahrnuta nebyla. Navzdory tomu většina členských států zařadila tuto dodatečnou kategorii vozidel do režimu pravidelných technických prohlídek. Avšak jak je uvedeno výše, vypracování smysluplných závěrů si vyžaduje průměrně tříleté nepřerušené období uplatňování.

2. Směrnice

2.1 Oblast působnosti směrnice a povinnosti

V směrnici je zachována zásada směrnice 2009/40/ES, podle které musí technické prohlídky provádět členský stát, v němž je vozidlo registrováno.

Rovněž jsou zachovány povinné prohlídky zaměřené na bezpečnost a environmentální výkonnost všech vozidel, která již absolvovala pravidelné prohlídky podle směrnice 2009/40/ES, tj. osobních automobilů, lehkých a těžkých vozidel převážejících osoby nebo zboží, jakož i těžkých přípojných vozidel.

Byly však doplněny dvě nové skupiny vozidel:

  • technické prohlídky traktorů s maximální konstrukční rychlostí vyšší než 40 km/h (rychlé traktory), pokud se používají převážně na veřejných komunikacích pro účely komerční silniční nákladní dopravy, a

  • technické prohlídky dvoukolových nebo tříkolových vozidel se zdvihovým objemem motoru vyšším než 125 cm3 od 1. ledna 2022.

V některých případech směrnice poskytuje členským státům možnost vyloučit z režimu prohlídek určitá vozidla, která jsou zaregistrována na jejich území, jako jsou například historická vozidla, vozidla, na něž se vztahuje diplomatická imunita, nebo vozidla používaná výlučně na malých ostrovech nebo v řídce osídlených oblastech.

Pokud se jedná o nově doplněná dvoukolová nebo tříkolová vozidla, směrnice umožňuje členským státům vyloučit je z technických prohlídek, pokud přijaly alternativní opatření v oblasti bezpečnosti silničního provozu, přičemž se zohlední především příslušné statistiky bezpečnosti silničního provozu alespoň za posledních pět let.

Členské státy musí tyto výjimky oznámit Komisi.

2.2 Frekvence prohlídek; obsah a metody prohlídek

Nedochází k žádné změně ustanovení o tom, jak často musí prohlídky absolvovat vozidla, která již byla podrobena prohlídce podle směrnice 2009/40/ES. Ve směrnici je také zachována flexibilní frekvence prohlídek a členské státy mají možnost uplatnit kratší období mezi dvěma kontrolami.

Nový prvek se týká kategorií vozidel, které byly nově doplněny do režimu testování. Rychlé traktory musí absolvovat první technickou prohlídku čtyři roky po první registraci a následně každé dva roky.

Frekvence prohlídek dvoukolových a tříkolových vozidel se ve směrnici nestanoví, nýbrž se ponechává na rozhodnutí členských států, stejně jako oblasti, na které má být kontrola zaměřena, a obsah i metody prohlídky.

U všech ostatních kategorií vozidel jsou harmonizované minimální požadavky podrobně stanoveny v příloze I směrnice. V uvedené příloze jsou vymezeny položky, které je nutno podrobit kontrole, obsah, metody i důvody pro nevyhovění a jejich klasifikace.

Směrnice stanoví řešení pro případ, že vozidlo bude muset absolvovat prohlídku před uplynutím řádného termínu následující pravidelné prohlídky. Členské státy mohou vyžadovat prohlídku vozidla například po dopravní nehodě, došlo-li ke změně některých systémů vozidla nebo mohou kontrolovat vozidlo častěji, pokud dosáhlo 160 000 ujetých kilometrů.

2.3 Posouzení nedostatků

Komise v roce 2010 přijala doporučení7 s cílem poskytnout kontrolorům pokyny a zajistit harmonizované posouzení závad uvedených v příloze II směrnice 2009/40/ES. V doporučeních jsou uvedeny tři kategorie závad (menší, závažné a nebezpečné) a jakožto vodítko jsou vymezeny kategorie pro jednotlivé závady.

Na základě doporučení je ve směrnici stanoveno posouzení nedostatků jako harmonizované opatření. Závady mohou být podle závažnosti menší, závažné nebo nebezpečné a týkají se bezpečnosti nebo environmentální výkonnosti vozidla. Pokud je během technické prohlídky zjištěno několik závad, které patří do několika různých kategorií závažnosti, vozidlo se musí klasifikovat podle nejzávažnějšího nedostatku. Kromě toho, pokud vozidlo vykazuje několik závad ve stejné oblasti kontroly (například brzdění nebo řízení), lze jej zařadit do nejbližší skupiny závažných nedostatků, pakliže v důsledku kombinace účinků závad hrozí vyšší riziko pro bezpečnost silničního provozu.

2.4 Následná opatření v případě nedostatků

Jednou z nejdůležitějších novinek ve směrnici byla harmonizace následných opatření podle stupně závažnosti závady (závad) zjištěné během pravidelné technické prohlídky.

Vykazuje-li vozidlo pouze menší závady, musí být odstraněny, nicméně vyhoví technické prohlídce a po opravě se již nemusí opakovaně kontrolovat.

Jsou-li zjištěny závažné nebo nebezpečné závady, vozidlo nevyhoví technické prohlídce a po odstranění nedostatků se musí podrobit nové technické prohlídce. V případě závažných nedostatků vozidlo musí opakovaně absolvovat technickou prohlídku nejpozdější dva měsíce po původní prohlídce a během tohoto období se smí používat. Avšak v případě nebezpečných nedostatků mohou příslušné orgány pozastavit registraci vozidla prostřednictvím zákazu jeho používání v silničním provozu až do odstranění závad a vydání osvědčení o technické způsobilosti vozidla.

2.5 Osvědčení o technické způsobilosti vozidla a doklad o technické prohlídce; správní spolupráce mezi členskými státy

Osvědčení o technické způsobilosti vozidla s harmonizovanými minimálními požadavky bylo zavedeno směrnicí Komise 2010/48/EU8 ke dni 31. prosince 2013.

Jednou z novinek doplněných směrnicí je povinnost uvádět harmonizovaný kód Unie před všemi závaznými položkami, čímž se usnadní identifikace a pochopení nejdůležitějších informací uvedených v jinak neharmonizovaném dokumentu.

Na základě harmonizovaných položek osvědčení o technické způsobilosti vozidla je do směrnice zahrnuta jedna z nejdůležitějších novinek, kterou je vzájemné uznávání osvědčení o technické způsobilosti vozidel pro účely nové registrace. Tímto uznáváním směrnice ukončuje systematické prohlídky vozidel před novou registrací bez ohledu na to, zda mají platné osvědčení o technické způsobilosti. Vzájemné uznávání má jediné omezení, a to, že v době nové registrace musí být osvědčení o technické způsobilosti vozidla platné z hlediska intervalů frekvence pravidelných technických prohlídek stanovených členským státem, který provádí novou registraci. Může se jednat například o osobní automobil dovezený z jednoho členského státu s frekvencí technických prohlídek 4-2-2, který je nově registrován v členském státě s frekvencí prohlídek 3-1-1.

Další důležité opatření směrnice stanoví, že pokud má členský stát provádějící novou registraci pochybnosti o platnosti osvědčení o technické způsobilosti vozidla, může si ověřit platnost osvědčení před jeho uznáním. Orgány členského státu mohou k tomuto účelu využít určená vnitrostátní kontaktní místa oznámená Komisi. Komise sestavila seznam oznámených vnitrostátních kontaktních míst, aktualizovala jej na základě následných oznámení a pravidelně jej rozesílá členským státům.

Členským státům byla uložena povinnost sdělit Komisi do 20. května 2018 popis osvědčení o technické způsobilosti vozidla.

Směrnicí se zavádí významná opatření týkající se komunikace mezi stanicemi technické kontroly a příslušnými orgány. Stanice technické kontroly musí sdělovat informace uvedené v osvědčení o technické způsobilosti vozidla elektronicky a v přiměřené lhůtě po vydání osvědčení. Aby však členské státy měly dostatek času na nutné změny, byla stanovena lhůta pro zajištění provozuschopnosti elektronické komunikace do 20. května 2021. Za účelem propojení pravidelných technických prohlídek s elektronickým registrem vozidel zavedeným směrnicí 2014/46/EU9 musí členské státy oznamovat výsledky technických prohlídek registračnímu orgánu.

2.6 Podvody s počitadly ujetých kilometrů

Směrnice je první evropský právní předpis, kterým se zavádí harmonizovaná opatření k boji proti podvodům s počitadly ujetých kilometrů. Řeší problém podvodů s počitadly ujetých kilometrů z hlediska pravidelných technických prohlídek tím způsobem, že ukládá členským státům povinnost zajistit, aby byly údaje z počitadel ujetých kilometrů zaznamenané při předchozí technické prohlídce k dispozici kontrolorovi provádějícímu následující prohlídku. Informace musí být k dispozici co nejdříve v elektronické podobě.

Kromě toho musí členské státy zavést účinné, přiměřené, odrazující a nediskriminační sankce pro případy zjištění manipulace s počitadlem ujetých kilometrů.

2.7 Stanice technické kontroly, zkušební zařízení a vybavení, dozor nad stanicemi technické kontroly, kontroloři

Směrnice zavádí vícero harmonizovaných požadavků na stanice technické kontroly.

  • Stanice technické kontroly musí být pověřeny členským státem nebo jeho příslušnými orgány.

  • V příloze III jsou stanoveny minimální technické požadavky na zkušební zařízení a vybavení a členské státy jsou povinny zajistit soulad.

  • Členské státy mají do 20. května 2023 čas na to, aby zajistily splnění minimálních technických požadavků všemi stanicemi technické kontroly.

V zájmu zajištění trvalého souladu stanic technické kontroly s těmito požadavky musí členské státy ustanovit dozor nad těmito stanicemi. Orgány dozoru musí do 1. ledna 2023 splnit požadavky a úkoly vyplývající z přílohy V směrnice, mezi které patří:

  • požadavky týkající se orgánu dozoru,

  • obsah pravidel a postupů,

  • ověření školení a zkoušení kontrolorů,

  • ověření toho, zda jsou splněny minimální požadavky na prostory a zkušební vybavení,

  • validace výsledků měření v rámci technických prohlídek,

  • odejmutí nebo pozastavení platnosti schválení stanic technické kontroly a/nebo licencí kontrolorů.

Nově se zavádí důležitý požadavek, podle něhož se výsledky technické prohlídky smí upravovat pouze tehdy, když jsou zjištění prokazatelně nesprávná. Úprava musí být v souladu s postupem stanoveným příslušným orgánem nebo provedena orgánem dozoru.

Směrnicí se zavádí vícero opatření zaručujících, že kontroloři provádějící technické prohlídky mají určitou úroveň znalostí a dovedností a pravidelně absolvují školení. V příloze IV směrnice stanoví harmonizované minimální požadavky na způsobilost a zkušenosti, které jsou předpokladem k pověření výkonem funkce kontrolora. V příloze IV se také stanoví minimální obsah úvodního a udržovacího výcviku, který kontroloři musí absolvovat. Výjimku z nově zaváděného ustanovení mají pouze kontroloři, kteří jsou zaměstnaní příslušnými orgány členských států nebo stanicemi technické kontroly nebo jsou těmito orgány či stanicemi oprávněni ke dni 20. května 2018.

Kontroloři, kteří splňují minimální požadavky na způsobilost a školení, musí získat osvědčení od příslušných orgánů nebo schválených stanic technické kontroly. V příloze IV se také vymezuje minimální obsah osvědčení, které je nutno vydat.

2.8 Elektronická platforma pro informace o vozidlech

Směrnice stanoví povinnost Komise vypracovat studii proveditelnosti týkající se elektronické platformy pro informace o vozidlech. Požadavky, které je potřeba zohlednit v průběhu vypracování studie, jsou:

  • zvážit stávající a již provedená řešení mezinárodní výměny

Nahrávám...
Nahrávám...