dnes je 7.10.2022

Input:

Zpráva o provádění nařízení (ES) č. 561/2006 v silniční dopravě za období 2015-2016

26.3.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.2018.698
Zpráva o provádění nařízení (ES) č. 561/2006 v silniční dopravě za období 2015-2016

Evropská komise, Generální ředitelství pro mobilitu a dopravu

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění nařízení (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy a směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě za období 2015–2016

1. Úvod

Tato zpráva podává přehled o provádění předpisů EU v sociální oblasti v odvětví silniční dopravy v členských státech za období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2016. Upozorňuje také na hlavní problémy při prosazování a uplatňování příslušných ustanovení, která jsou obsažena v těchto čtyřech legislativních aktech:

1) nařízení (ES) č. 561/20061 (též známé jako nařízení o dobách řízení), které stanoví minimální požadavky na denní a týdenní doby řízení, přestávky a denní a týdenní doby odpočinku;

2) směrnice 2002/15/ES 2 (též známá jako směrnice o pracovní době v silniční dopravě), která stanoví pravidla týkající se úpravy pracovní doby mobilních pracovníků. Směrnice ukládá požadavky vztahující se na maximální týdenní pracovní dobu, minimální přestávky v řízení a noční práci. Vztahuje se na řidiče, kteří spadají do oblasti působnosti nařízení o dobách řízení;

3) směrnice 2006/22/ES 3 (též známá jako směrnice o prosazování práva), kterou se stanoví minimální úrovně silničních kontrol a kontrol v provozovnách dopravců k ověření dodržování ustanovení nařízení o dobách řízení;

4) nařízení (EU) č. 165/20144 (též známé jako nařízení o tachografech), které stanoví požadavky na montáž a používání tachografů ve vozidlech spadajících do oblasti působnosti nařízení o dobách řízení.

Tato zpráva podle článku 17 nařízení o dobách řízení a článku 13 směrnice o pracovní době v silniční dopravě5 obsahuje kvantitativní a kvalitativní údaje o silničních kontrolách a kontrolách v provozovnách dopravců a o zjištěných porušeních předpisů. Ve zprávě je uvedeno také využívání výjimek stanovených v článku 13 nařízení (ES) č. 561/20066. Zpráva obsahuje rovněž kvalitativní údaje o provádění směrnice o pracovní době v silniční dopravě. Zprávu Komise doprovází pracovní dokument útvarů Komise, který obsahuje doplňující informace o sankcích a o spolupráci mezi členskými státy, připomínky orgánů odpovědných za prosazování a jiné podrobné statistické údaje. Zpráva je strukturována do čtyř oddílů: Oddíl I shrnuje, nakolik byly údaje předložené členskými státy kvalitní a zda byly poskytnuty včas. Oddíl II obsahuje analýzu údajů o provedených kontrolách a zjištěných porušeních předpisů, které poskytly jednotlivé členské státy, a oddíl III popisuje, jakým způsobem členské státy provedly směrnici 2002/15/ES. V oddíle IV jsou pak vyvozeny hlavní závěry této zprávy.

Předkládání údajů

Zprávy členských států o provádění ustanovení směrnice 2002/15/ES a nařízení (ES) č. 561/2006 musí být předkládány prostřednictvím revidovaného jednotného formuláře zprávy stanoveného v rozhodnutí Komise ze dne 30. března 20177.

Vnitrostátní údaje předložily všechny členské státy, ačkoliv mnohé z nich neposkytly údaje včas. Pokud jde o nařízení (ES) č. 561/2006, kvalita údajů se trvale zvyšuje. Téměř všechny členské státy8 poskytly požadované rozčlenění podrobných statistických údajů o kontrolách dodržování předpisů, které byly provedeny na silnicích a v provozovnách dopravců. Většího zlepšení by však bylo možno dosáhnout, pokud jde o poskytnuté informace o sankcích, mezinárodní spolupráci, změnách vnitrostátních právních předpisů nebo vyvozených závěrech.

Členské státy navíc Komisi informovaly o vnitrostátních výjimkách z uplatňování ustanovení o době řízení, přestávkách v řízení a době odpočinku udělených v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 561/2006. Aktualizovaný seznam výjimek je obsažen v doprovodném dokumentu a je dostupný na internetových stránkách Komise9.

Co se týká informací o provádění směrnice o pracovní době v silniční dopravě, tyto informace nepředložily všechny členské státy10 a pouze několik málo členských států poskytlo statistické údaje o kontrolách a jejich výsledcích11. K objasnění důvodu nepředložení informací mnoho členských států uvedlo, že ve vykazovaném období nedošlo k žádným změnám jejich vnitrostátních právních předpisů. Členské státy poskytly celkově velmi málo aktuálních kvantitativních údajů, což ztěžuje posouzení. Aby zpráva splňovala požadavky stanovené v článku 17 nařízení o dobách řízení, trvá Komise na tom, že pro příští vykazované období je třeba poskytnout rozsáhlejší kvalitativní a kvantitativní údaje týkající se provádění směrnice 2002/15/ES a jejího prosazování.

II. Provádění nařízení (ES) č. 561/2006 v EU

1. Kontroly

V článku 2 směrnice 2006/22/ES se vyžaduje, aby členské státy zorganizovaly systém přiměřených a pravidelných kontrol, a to na silnicích i v provozovnách dopravců u všech druhů dopravy. Tyto kontroly by měly každoročně zahrnovat významný a reprezentativní vzorek mobilních pracovníků, řidičů, dopravců a vozidel. Ve zmíněném článku je rovněž stanoveno, že minimální počet kontrol zahrnuje nejméně 3 % pracovních dnů řidičů12 vozidel, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 561/2006.

Z údajů členských států předložených Komisi vyplývá, že celkový počet kontrolních pracovních dnů13 v EU klesl přibližně o 12,8 %, což znamená snížení ze 151 milionů na 131,7 milionu kontrolních pracovních dnů. V porovnání se snížením o 4,8 % mezi předchozími vykazovanými obdobími 2011–2012 a 2013–2014 to představuje výrazný pokles. Při pohledu na údaje jednotlivých členských států se však zdá, že tento pokles lze vysvětlit především snížením počtu kontrolních pracovních dnů ve třech členských státech14. Další podrobnosti jsou uvedeny v připojeném pracovním dokumentu útvarů Komise.

Jak dokládá obrázek 1, celkový unijní průměr kontrolních pracovních dnů činí 6,3 % (v období 2013–2014 to bylo 7 %), což je dvojnásobně více, než se vyžaduje podle směrnice.

Většina členských států zkontrolovala více pracovních dnů, než je minimum požadované ve směrnici. Minimální prahovou hodnotu ve výši 3 % však nesplnily tři členské státy, a to Řecko, Nizozemsko a Malta. Zatímco Malta a Nizozemsko15 zaostaly za prahovou hodnotou jen mírně, počet kontrolních pracovních dnů nahlášených Řeckem je podstatně nižší než prahová hodnota a v porovnání s předchozími roky se dále snižuje. Komise bude vývoj v těchto členských státech nadále sledovat a podnikne kroky k zajištění náležitého uplatňování směrnice 2006/22/ES, přičemž začne nejzávažnějšími případy.

V článku 2 směrnice 2006/22/ES je stanoven podíl pracovních dnů, které je nutné zkontrolovat na silnicích a v provozovnách dopravců, a to 30 % resp. 50 %. Je třeba zdůraznit, že výpočet tohoto podílu vychází z počtu kontrol, které skutečně provedly kontrolní orgány, a nikoli z minimálního počtu kontrolních pracovních dnů. Pokud jde o členské státy, které prahovou hodnotu splnily, pouze šest z nich zajistilo požadovaný vyvážený podíl kontrol v provozovnách dopravců a na silnicích. V průměru bylo 74 % pracovních dnů zkontrolováno na silnicích, zatímco 26 % bylo zkontrolováno prostřednictvím inspekcí v provozovnách dopravců. To představuje mírné zvýšení podílu kontrol v provozovnách dopravců v porovnání s minulým rokem, kdy tento podíl činil 23 %. Jak bylo zdůrazněno již v minulé zprávě, Irsko s pouze 7 % nedosáhlo požadovaného podílu silničních kontrol ve výši 30 %. Pro podrobnější údaje o podílu silničních kontrol a kontrol v provozovnách dopravců v jednotlivých členských státech viz obrázek 2.

1.1 Silniční kontroly

Celkem bylo v EU na silnicích zkontrolováno 8 162 703 vozidel16 a 5 846 011 řidičů. Vysoký rozdíl mezi těmito dvěma čísly lze vysvětlit neúplnými údaji, které předložily Německo a Finsko17 a které zahrnují pouze část z celkového počtu zkontrolovaných řidičů na silnicích.

V porovnání s minulou zprávou za roky 2013–2014 počet zkontrolovaných vozidel vzrostl o 24 %. Důvodem je především významný nárůst počtu zkontrolovaných vozidel, který oznámily Německo a Finsko, v porovnání s minulým vykazovaným obdobím18. V porovnání s obdobím 2013–2014 se počet zkontrolovaných řidičů snížil o 22 %. To však lze také vysvětlit především výrazně nižším počtem řidičů mezi obdobím 2013–2014 a obdobím 2015–2016, který nahlásilo Německo, jakož i kumulativním účinkem menších snížení počtu v několika jiných členských státech19.

Podle země registrace vozidla představovalo 63 % zkontrolovaných vozidel v EU vozidla z daného členského státu, 32 % vozidel pocházelo z ostatních členských států EU a 6 % vozidel bylo zaregistrováno ve třetích zemích20. Celkově tvořily většinu vozidel zkontrolovaných na silnici (91 % celkového počtu) vozidla přepravující zboží, zatímco pouze 9 % vozidel přepravovalo cestující. Podrobnější údaje jsou uvedeny v připojeném dokumentu v hlavě 422.

V období 2015-2016 bylo digitálním tachografem vybaveno 72 % vozidel zkontrolovaných na silnicích. Neexistují tudíž důvody pro zvýšení prahové hodnoty kontrol z 3 % na 4 %, jelikož k tomu by mělo dojít až poté, co bude digitálními tachografy vybaveno 90 % zkontrolovaných vozidel21.

Obrázek 1: Procentuální podíl kontrolních pracovních dnů v jednotlivých členských státech22

Obrázek 2: Podíl silničních kontrol a kontrol v provozovnách dopravců na základě kontrolních pracovních dnů v jednotlivých členských státech

1.2 Kontroly v provozovnách dopravců

Celkem bylo v období 2015–2016 zkontrolováno 146 967 dopravců, což je v porovnání s obdobím 2013–2014 podobný výsledek23. Během těchto kontrol v provozovnách bylo zkontrolováno přibližně 34,8 milionu pracovních dnů, což oproti předchozí zprávě představuje mírný nárůst o 1 %. V období 2015–2016 zkontrolovaly členské státy přibližně 663 000 řidičů, což je o 12 % méně zkontrolovaných řidičů než v období 2013–2014.

2. Porušení předpisů

Téměř všechny členské státy24 poskytly údaje o zjištěných porušeních předpisů, ne všechny25 však poskytly údaje o jednotlivých druzích porušení předpisů. Celkový počet oznámených porušení předpisů činil přibližně 3,46 milionu, což v porovnání s minulou zprávou (3,3 milionu) představuje nárůst o 6 %. Mírný nárůst může vysvětlovat skutečnost, že údaj o počtu porušení předpisů poprvé poskytlo Lotyšsko26, čímž se téměř vyrovnává rozdíl oproti minulé zprávě. Zatímco počet porušení předpisů zjištěných v provozovnách vzrostl o 19 %, počet porušení předpisů zjištěných při silničních kontrolách klesl o 3 %. Podíl porušení předpisů zjištěných při silničních kontrolách se v porovnání s minulou zprávou snížil z 63 % na 58 % celkového počtu zjištěných porušení předpisů.

Podíl jednotlivých druhů porušení předpisů zůstal stejný s určitými malými změnami. Obrázek 3 udává podíl zjištěných porušení předpisů v období 2015–2016 podle druhu porušených předpisů. V porovnání s minulou zprávou se počet porušení předpisů v souvislosti s přestávkami resp. dobou řízení snížil z 23 % na 21 % a z 16 % na 13 %, zatímco počet porušení předpisů týkajících se záznamového zařízení vzrostl ze 17 % na 24 %. Ze všech porušení předpisů zjištěných v celé EU při silničních kontrolách i při kontrolách v provozovnách představovala porušení předpisů související s dobou odpočinku 24 % (25 % v minulé zprávě), se záznamovým zařízením27 11 % (10 % v minulé zprávě) a s (ne)dostupností záznamů o jiné práci 7 % (8 % v minulé zprávě).

Při pohledu na vývoj od roku 2007, který je znázorněn na obrázku 4, se zdá, že se počet zjištěných porušení předpisů týkajících se přestávek a dob řízení postupně snižuje. Trvale však roste počet zjištěných porušení předpisů, pokud jde o záznamy o době řízení, jenž vzrostl z 14 % na 24 %, zatímco počet porušení v souvislosti s dobou odpočinku je v průběhu let stále stejně vysoký.

Průměrná míra zjištěných porušení předpisů, která se vypočítává na základě 100 kontrolních pracovních dnů v rámci kontrol v provozovnách dopravců a silničních kontrol, se zvýšila z 2,17 v období 2013–2014 na 2,6. Míra zjištěných porušení předpisů v provozovnách je i nadále dvakrát tak vysoká jako míra zjištěných porušení při silničních kontrolách, což dokládá, že kontroly v provozovnách jsou mnohem účinnější než silniční kontroly ad hoc.

Obrázek 3: Kategorie porušení předpisů zjištěných při silničních kontrolách a kontrolách v provozovnách v období 2015–2016

Obrázek 4: Kategorie porušení předpisů zjištěných při silničních kontrolách a kontrolách v provozovnách za posledních deset let.

2.1 Porušení předpisů zjištěná při silničních kontrolách

V období 2015–2016 byly při silničních kontrolách zjištěny přibližně 2 miliony případů porušení předpisů, což v porovnání s minulým vykazovaným obdobím představuje pokles přibližně o 3 %. Unijní průměrný počet porušení předpisů zjištěných při silničních kontrolách činí 2,17 na 100 kontrolních pracovních dnů, což oproti 1,77 v minulé zprávě představuje mírný nárůst. Bylo zjištěno, že v průměru se 58 % porušení předpisů dopustí tuzemští řidiči.

2.2 Porušení předpisů zjištěná v provozovnách

Počet zjištěných porušení předpisů v provozovnách činil okolo 1,48 milionu, což oproti minulé zprávě znamená nárůst o 21 %. Průměrná míra porušení předpisů na 100 kontrolních pracovních dnů činí 4,19, což v porovnání s minulým průměrem ve výši 3,54 v období 2013–2014 znamená zvýšení o 18 %. Tento nárůst lze částečně vysvětlit vysokou mírou porušení předpisů, kterou poprvé oznámilo Lotyšsko28. V minulosti vykazovala míra porušení předpisů klesající tendenci, a to z 8,65 v období 2009–2010 na 5,29 v období 2011–2012.

Průměrná míra porušení předpisů zjištěných v provozovnách dopravců se téměř ztrojnásobila z 12,77 na 36,57. To vysvětluje především skutečnost, že se jedná o první vykazované období, pro něž Komise obdržela tyto informace od všech členských států29.

2.3 Počet kontrolních pracovníků a vybavení pro analýzu tachografů

V období 2015–2016 se na kontrolách v celé EU podílelo 61 503 kontrolních pracovníků. V porovnání s obdobím 2013–2014 byl tento počet stálý.

V EU bylo během vykazovaného období 2015–2016 s ohledem na analýzu digitálních tachografů vyškoleno 23 725 kontrolních pracovníků. V porovnání s obdobím 2013–2014 se tento počet snížil o 5,7 %. Klesající tendence je zaznamenána i s ohledem na počet zařízení pro analýzu tachografu, která byla poskytnuta kontrolním pracovníkům, jelikož tento počet se oproti minulé zprávě snížil o 5,5 % a mezi vykazovanými obdobími 2013–2014 a 2011–2012 došlo k poklesu o 8 %.

4. Spolupráce mezi členskými státy

Podle článku 5 směrnice 2006/22/ES musí členské státy provést nejméně šestkrát ročně vzájemně koordinované silniční kontroly s nejméně jedním dalším členským státem. Informace o počtu koordinovaných kontrol neposkytly čtyři členské státy30. Z členských států, které tyto informace předložily, splnilo požadovaný počet provedených koordinovaných kontrol ročně patnáct členských států31.

Oznámené údaje o společných činnostech v oblasti prosazování jsou velmi podobné údajům uvedeným ve zprávě za období 2013–2014. Spolupráce mezi členskými státy se týká většinou sousedních členských států. Stejně jako v minulém vykazovaném období o něco méně než polovina členských států uvedla, že k součinnosti dochází v rámci organizace Euro Contrôle Route (ECR). Několik členských států zmínilo, že se organizace ECR ukázala jako užitečná při výměně informací ohledně osvědčených postupů v oblasti prosazování a nových technologií a při výměně údajů. Některé členské státy zmínily také svou aktivní účast při pořádání zasedání za účelem výměny zkušeností, jako jsou pracovní setkání, mistrovské třídy a dvoustranné silniční kontroly.

Spolupráce mezi členskými státy založená na koordinovaných kontrolách, společných iniciativách v oblasti vzdělávání nebo výměnách zkušeností a informací hraje důležitou úlohu při plnění cílů právních předpisů v sociální oblasti v odvětví silniční dopravy, tj. cílů týkajících se rovnějších podmínek, větší bezpečnosti silničního provozu a lepší harmonizace pracovních podmínek. Evropská komise proto v rámci prvního balíčku opatření pro mobilitu přijatého v květnu 2017 předložila legislativní návrh za účelem prosazování a posílení spolupráce a vzájemné pomoci mezi členskými státy a k zajištění účinnějšího a jednotnějšího prosazování platných pravidel32. V roce 2018 mimoto Komise přijala návrh na zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, jehož všeobecným cílem je zajistit spravedlivou mobilitu pracovní síly na vnitřním trhu33. Jedním z hlavních úkolů Evropského orgánu pro pracovní záležitosti bude podpora spolupráce mezi členskými státy při přeshraničním vymáhání práva a usnadňování společných inspekcí, včetně v oblasti předpisů EU v sociální oblasti v odvětví silniční dopravy. V praxi bude tento orgán poskytovat vnitrostátním orgánům operativní a technickou podporu při výměně informací, vypracování postupů každodenní spolupráce a usnadňování společných inspekcí prováděných členskými státy.

III. Analýza údajů o provádění směrnice o pracovní době v silniční dopravě (směrnice 2002/15/ES)

1. Úvod

Tato kapitola se věnuje provádění směrnice 2002/15/ES (rovněž nazývané "směrnice o pracovní době v silniční dopravě") v členských státech v období 2015–2016.

Podle článku 13 této směrnice mají členské státy povinnost předkládat Komisi zprávu o jejím provádění každé dva roky a uvést v ní stanoviska zaměstnanců a zaměstnavatelů na vnitrostátní úrovni.

2. Oblast působnosti směrnice 2002/15/ES

Směrnice stanoví pravidla, jimiž jsou upraveny mimo jiné přiměřené přestávky v pracovní době, maximální týdenní pracovní doba a noční práce. Její ustanovení doplňují pravidla týkající se dob řízení, přestávek v řízení a dob odpočinku stanovená nařízením (ES) č. 561/2006.

Jelikož tato směrnice obsahuje určitá ustanovení, která se týkají pracovní doby konkrétně v odvětví silniční dopravy, lze ji považovat za lex specialis k všeobecné směrnici 2003/88/ES34 o pracovní době, jíž se stanoví základní požadavky týkající se úpravy pracovní doby pracovníků ve všech odvětvích. Ustanovení týkající se pracovní doby a pracovních podmínek, která je nutno při provádění práva EU dodržovat, ve svém článku 31 obsahuje také Listina základních práv Evropské unie. Na mobilní pracovníky v silniční dopravě se vztahuje rovněž řada ustanovení všeobecné směrnice o pracovní době, která se

Nahrávám...
Nahrávám...