dnes je 9.8.2022

Input:

Zpráva Komise o jakosti benzinu a motorové nafty

5.12.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.2017.284
Zpráva Komise o jakosti benzinu a motorové nafty

Evropská komise, Generální ředitelství pro oblast klimatu

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a radě v souladu s článkem 9 směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty

1. Úvod

Směrnice o jakosti paliv1 je zaměřena na zlepšení a udržení jakosti pohonných hmot prodávaných na vnitřním evropském trhu. Jejím cílem je zajistit vysokou minimální úroveň ochrany životního prostředí a zdraví v souvislosti s používáním pohonných hmot a technickou kompatibilitu s motory s vnitřním spalováním. Stanoví environmentální specifikace pro benzin a naftu (a biopaliva, která se do nich přimíchávají) používané v silniční dopravě a v nesilničních pojízdných strojích. Směrnice rovněž zahrnuje povinnost dodavatelů pohonných hmot snížit do roku 2020 intenzitu emisí skleníkových plynů palivové směsi, kterou dodávají, o 6 % v porovnání s rokem 2010.

Tato zpráva naplňuje požadavek, podle něhož musí Komise podávat zprávu o řadě konkrétních otázek uvedených v článku 9 směrnice o jakosti paliv.

Komise rovněž provedla hodnocení určitých částí2 směrnice o jakosti paliv v rámci svého Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT). Hodnocení, které se zveřejňuje společně s touto zprávou3, dospělo k závěru, že směrnice o jakosti paliv poskytuje EU přidanou hodnotu tím, že zlepšuje a udržuje jakost pohonných hmot. Shledalo se, že směrnice je obecně vhodná pro daný účel, a na základě dostupných důkazů se má za to, že svých cílů dosahuje efektivním a obecně účinným způsobem. Bylo by však užitečné důkladněji sledovat, jak se vyvíjí vnitřní trh s pohonnými hmotami.

V listopadu 2016 přijala Komise balíček Čistá energie pro všechny Evropany, který obsahoval návrh na přepracování směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů4 (COM(2016) 767 final). V něm se navrhovalo použít k regulaci využití nízkoemisních a obnovitelných paliv v období 2021–2030 pouze tuto směrnici samotnou a neprodlužovat cíl snižování emisí skleníkových plynů podle směrnice o jakosti paliv do období po roce 2020.

2. Jakost paliv a související otázky skleníkových plynů

Pokrok při dosahování cíle snížení emisí skleníkových plynů o 6 %

Podle směrnice Rady (EU) 2015/6525, jejíž lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu je 21. dubna 2017, musí členské státy důkladně sledovat intenzitu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot a podávat o ní zprávy. První zprávy se očekávají v roce 2018.

Již nyní lze vyvozovat předběžné závěry ze zpráv o energii z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy požadovaných podle směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Zpráva o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů z roku 20176 ukazuje, že v roce 2015 činil podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě 6 %. Z tohoto podílu připadá 88 % na biopaliva, zatímco elektřina dosud hraje omezenější roli7.

V roce 2014 členské státy vykázaly čisté úspory emisí skleníkových plynů v důsledku využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě v přibližné výši 35 Mt ekvivalentu CO2. Většina těchto úspor pocházela z využívání biopaliv a malý, ale rostoucí podíl připadal na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Tyto úspory se týkají pouze přímých emisí a nezahrnují emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy.

Emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy v souvislosti s biopalivy spotřebovanými v EU se odhadují na 23 Mt ekvivalentu CO2 a odpovídá jim čistá úspora ve výši 12 Mt ekvivalentu CO2. Při použití souvisejícího rozpětí citlivosti podle přílohy VIII směrnice o obnovitelných zdrojích energie se emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy pohybují mezi 14 a 28 Mt ekvivalentu CO2 a odpovídající čistá úspora mezi 7 a 21 Mt ekvivalentu CO2.

Nejnovější modelování8 dopadů nepřímé změny ve využívání půdy pro jednotlivé vstupní suroviny biopaliv potvrzuje, že emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy mohou být u biopaliv vyrobených z rostlinných olejů mnohem vyšší než u biopaliv vyrobených ze škrobu nebo cukru. Pokročilá biopaliva, která se vyrábějí z nepotravinářských plodin, mají obecně velmi nízké nebo nulové emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy.

Splnění 6% cíle vyžaduje snížení o přibližně 66 Mt ekvivalentu CO2 do roku 2020 v porovnání se základní normou pro paliva v roce 2010. Nicméně k 6% cíli mohou přispívat také paliva z neobnovitelných zdrojů (např. LPG, CNG a LNG) a snižování emisí z těžby, u kterých směrnice o obnovitelných zdrojích energie nevyžaduje podávání zpráv. Celkový pokrok směrem k dosažení cíle snížit emise skleníkových plynů o 6 % podle článku 7a a dopad tohoto cíle na systém EU pro obchodování s emisemi proto nelze v současnosti plně posoudit.

Komise navrhla neprodlužovat cíl snižování emisí skleníkových plynů podle směrnice o jakosti paliv do období po roce2020. Namísto toho by se hlavním nástrojem podporujícím větší využívání pohonných hmot z obnovitelných a nízkoemisních zdrojů až do roku 2030 měla stát směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

Návrhy na změnu 6% cíl pro rok 2020 se proto nepovažují za vhodné. Rovněž by se tím vyloučily možnosti tento cíl zvýšit využitím více kreditů z mechanismu čistého rozvoje nebo využitím technologií zachycování a ukládání uhlíku a elektrické energie u silničních vozidel. Komise poukazuje na omezený průnik těchto technologií na trh, a tudíž jejich omezenou schopnost snížit emise skleníkových plynů vznikající během životního cyklu paliv a energie až do roku 2020.

Limity pro přimíchávání biopaliv

Směrnice o jakosti paliv má dvojí dopad na přimíchávání biopaliv. Na jednu stranu cíl 6% snížení emisí skleníkových plynů z paliv představuje pobídku pro větší využití nízkouhlíkových paliv, např. biopaliv, v odvětví dopravy. Na druhou stranu specifikace paliv stanovené ve směrnici definují maximální hodnoty pro obsah biopaliva v benzinu a motorové naftě9 u volně prodejných paliv, aby byla tato paliva kompatibilní s motory a systémy následného zpracování u vozidel používaných v celé EU.

Studie provedená pro Komisi10 hodnotila realizovatelnost a ekonomické a environmentální dopady hypotetického zvýšení stávajících hodnot přimíchávaného množství biopaliv, včetně jeho dopadu na palivové odvětví a vozový park. Dospěla k závěru, že stávající limity pro přimíchávání umožňují využití biopaliv ještě zvýšit. Hlavní paliva, která jsou v současnosti na trhu EU, zahrnují motorovou naftu s obsahem až 7 % FAME11 (B7) a benzin s obsahem až 5 % ethanolu (E5)12. Využití biopaliv by bylo možné dále zvýšit jejích větším přimícháváním až po povolené limity, a zejména zavedením E10 ve všech členských státech. Dále by se mohla využívat palivu typu "drop-in", jako jsou hydrogenované rostlinné oleje (HVO), na které se nevztahují žádné limity.

Hodnocení směrnice o jakosti paliv rovněž ukázalo, že neexistují žádné důkazy o tom, že by limity pro přimíchávání představovaly překážku pro dosažení cíle 10% využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě. Je tomu tak proto, že k dosažení tohoto cíle mohou kromě výše zmiňovaných napomoci také další prostředky, například dvakrát započítávaná pokročilá biopaliva a elektřina z obnovitelných zdrojů13. Hodnocení nezahrnovalo potenciální dopady limitů pro přimíchávání na splnění navrhované povinnosti používání paliv z obnovitelných zdrojů ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie pro období po roce 2020, kdy mohou mít význam limity pro přimíchávání ethanolu.

Očekává se, že v roce 2020 a následujících letech přetrvá ve vozovém parku omezený, nicméně stále ještě významný počet vozidel neschopných využívat pohonné hmoty s vyšší příměsí biopaliv14. Podle směrnice o infrastruktuře pro alternativní paliva15 musí být od 18. listopadu 2016 spotřebitelé informováni o kompatibilitě jejich vozidla s různými palivy, aby se vyvarovali použití nekompatibilních paliv. V tomto ohledu přijal Evropský výbor pro normalizaci (CEN) v říjnu 2016 normu EN 16942 "Paliva – Identifikace kompatibility vozidla – Grafické vyjádření informací pro spotřebitele". Tato norma spotřebitelům poskytne informace o kompatibilitě jejich vozidel s palivy dostupnými na čerpacích stanicích. V současnosti výbor CEN rovněž provádí jménem Komise16 výzkum různých s obsahem biopaliv, zejména směsi E20/25. Někteří výrobci automobilů tvrdí, že jejich motory jsou již provozu se směsí E20 nebo E25 schopné. Výsledky smluvní spolupráce s výborem CEN se očekávají v roce 2019.

Zavedení směsí s vyšším obsahem biopaliv, zejména bioethanolu a FAME, může mít v některých případech rovněž technické důsledky a zvýšit související náklady pro infrastrukturu pro distribuci paliv (např. čerpací stanice, potrubí, skladovací nádrže, čerpadla) a logistiku v dodavatelském řetězci pro paliva. Tyto účinky nejsou specifické pouze pro biopaliva a vznikly by rovněž v důsledku použití jiných alternativních paliv, pokud by se nejednalo o paliva typu "drop-in", např. HVO. Je třeba zvážit určité zvýšení cen na čerpacích stanicích17 a otázky kompatibility starších vozidel, zejména pokud by palivo s příslušným stupněm ochrany již nebylo dostupné.

Hypotetické scénáře vyšších limitů pro přimíchávání biopaliv do paliv na volném trhu modelované ve studii10 naznačují, že pokud se vezmou v úvahu veškeré dopady na emise vznikající během životního cyklu, včetně nepřímých změn ve využívání půdy, nedojde k žádným významným negativním účinkům na emise znečisťujících látek z aut nebo v rafineriích a dojde ke kladnému, avšak relativně malému zvýšení úspor emisí skleníkových plynů. Významnějšího pozitivního účinku na emise skleníkových plynů by bylo možné dosáhnout širším využíváním pokročilých biopaliv, například z odpadu a zbytků.

Nejnovější zpráva18 o sledování jakosti paliva v EU za rok 2014 a 2015 ukazuje celkový soulad se specifikacemi pro benzin a motorovou naftu ve směrnici o jakosti paliv a jen velmi málo odchylek od příslušných ustanovení. Komise nebyla

Nahrávám...
Nahrávám...