15.1.3 Zelená logistika a doprava
Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů
Do konkurenceschopnosti firem se zařazuje a užívá termín "společenská zodpovědnost". Firmy cítí, že právě ony by společensky měly být strůjci ekologických opatření, a nenechávat ve stylu "po nás potopa" úklid nepořádku na budoucích generacích. Misky vah se naštěstí překlápějí pro variantu ekologických procesů nebo následných kompenzací (někdy prostě žádná prevence nepomůže a škody nemůžeme nenapáchat, můžeme je ale odčinit). Vzhledem k proekologické náladě ve společnosti tak firmy, které berou svou roli hybatele ekologických změn vážně, můžou získávat konkurenční výhodu.
Nahoru Jak může logistika pozitivně ovlivňovat životní prostředí
Manažersky může logistika působit na životní prostředí finančně velmi nenáročně, například pomocí labellingu upozorňovat na možnost recyklace obalů. O trošku náročněji může zvolit proaktivní přístup a třeba zajišťovat zavádění nových postupů, recyklaci obalů, zpětný sběr a nakládaní s odpady a podobně. Na nejvyšší úrovni může přijmout starost o životní prostředí jako strategický cíl celého podniku. To ovšem vyžaduje velké investice jak do know-how, tak to technologií, postupů a konec konců také výběru vhodných partnerů v dodavatelském řetězci.
Technologicky má logistika velký prostor pro ohleduplnější realizaci své činnosti. Logistické firmy využívají více než jiné dopravních prostředků, které se, bude-li mít naše společnost štěstí, ne za moc dlouhou dobu přesunou od spalovacích k elektrickým motorům. Nemalý dopad na životní prostředí má ale také energie, kterou logistika spotřebuje v rámci výroby a běžného provozu. Optimalizace a inteligentní využívání moderních technologií v rámci například vytápění, klimatizování nebo osvětlení prostor, které logistika využívá, moderní informační technologie, to všechno můžeme jako logistici využít pro to, abychom byli energeticky co nejméně nároční.
Změna klimatu neškodí jen životnímu prostředí, ale i hospodářství. V letech 1980 až 2013 byly podle European Environment Agency (EEA) nahlášeny klimatem způsobené škody ve výši 400 miliard €. Stále více výrobních a obchodních firem si proto stanovilo za cíl snížit své vlastní emise CO2.
Italský Start-up GreenRouter poukazuje na důležité možnosti úspor v oblasti dodavatelských řetězců. V aktuální studii vysvětluje GreenRouter na příkladu 26tunového vozidla třídy EURO 6, že je nutné se systematicky zabývat škodlivým vlivem jízd naprázdno na životní prostředí. Zde vykazují hodnoty emisí CO2 na ujetý kilometr. Při plném zatížení je to 0,9 kg, zatímco při jízdě naprázdno jen 0,7 kg. Avšak celkový výpočet vypadá při bližším pohledu jinak, jak vysvětluje Andrea Fossa, CEO z GreenRouter: "Plně naložený kamion produkuje sice o 25 až 30 procent více emisí než vozidlo jedoucí naprázdno. Avšak pro náklad, který toto vozidlo mohlo přepravovat, bude nasazeno jiné vozidlo. Musí být tedy sečteny jízda naprázdno a další jízda. Proto způsobují jízdy naprázdno více škodlivých emisí než jízdy s plným vytížením."
Zelená logistika je trend zabývající se plánováním produkce, managementem materiálu a distribucí zboží v udržitelné míře a beroucí v potaz faktory mající vliv na životní prostředí a společnost. V oblasti transportu platí, že "koncept zelené logistiky je použit, jestliže jsou využita veškerá aktiva - vozidla, terminály a distribuční centra za minimální náklady."(RODRIGUE, Jean-Paul, Claude COMTOIS a Brian SLACK. The geography of transport systems)
Ačkoliv její cíle nemusí být vždy směřovány na minimalizaci logistických nákladů, právě ohleduplnost k životnímu prostředí z ní činí nadstavbu běžných logistických služeb. Jako příklad můžeme uvést spotřebu energie pro přepravu zboží, redukci odpadu a zpětnou logistiku, ale i redukci hluku, vibrací a znečištění vzduchu. Tedy aktivity, které přispívají k udržitelnému růstu společnosti a jsou v zájmu firem i států.
Moderní supply chain management by se měl zabývat nejen minimalizací nákladů, ale i výše zmíněnými problémy, neboť právě v jeho režii je zefektivnit celý proces transportu, skladování a distribuce. Samozřejmě, je zde i odvrácená stránka zákazníků, kteří požadují produkty ideálně ihned s co nejlepším servisem a možností co největší volby, což vede k částečnému opaku. Just in time proces vede (v rámci jedné firmy) k velmi neefektivním logistickým praktikám, spočívajících v malých, částečně naplněných dodávkách, což vede k vyšší produkci CO2 v přepočtu na tunu či tunokilometr. Pro zmírnění těchto účinků je zde pro retailery a výrobce možnost upřednostňovat objednávání plných nakládek. Kde toto nelze, mohou se využít například operátoři konsolidující zakázky pro jednotlivé zákazníky.
Dopravní logistika má za cíl co nejvíce snížit přepravní náklady. Hned poté má však za cíl snížit i skladové náklady, poskytnout co nejvyšší spolehlivost nabízených služeb, časových možností, atd. S využitím služeb kvalitní logistické společnosti je tak firmám umožněno snížit si náklady a promítnout tento fakt do své cenové politiky a využít ho jako konkurenční výhodu. Občas se ale tyto cost-saving strategie mohou být v neshodě se strategiemi ekologickými, které se tak proto kvůli legislativě externalizují. Toto outsourcování může vést ke ztrátě kontroly nad částí procesu a tedy i kontroly vlivu aktivit na životní prostředí.
Čas hraje v logistice jednu z nejzásadnějších rolí. Tím, že redukujeme časové toky, se zvýší rychlost distribučního systému a zároveň i jeho časová efektivnost (ve smyslu dopravit zboží do místa destinace v co nejkratší době). Nicméně je to za cenu nejvíce znečišťujících stylů transportu. Logistické společnosti jsou v realitě tlačeny vymezit se do velmi úzkých časových oken nakládky a vykládky u retailera či výrobce, což znemožňuje efektivně využít flotilu nebo ekologicky nenáročné dopravní prostředky. Na vzestupu byl v posledním desetiletí rozmach door to door (DTD) a just-in-time (JIT) strategií, které si braly za cíl naplánovat výrobu v malých dodávkách a i několikrát denně je doručit zákazníkům tak, aby se minimalizovaly zásoby. Obě metody tedy mohou být i nákladově efektivní do přepravní vzdálenosti 50 km, ale rozhodně ne z hlediska životního prostředí. Už proto, že k JIT a DTD se využívají malé dodávky, které mají větší spotřebu CO2 a oxidů dusíku, než kamionová souprava (např.…