dnes je 29.3.2024

Input:

Zákon o ochraně spotřebitele a logistika

23.7.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.7.1 Zákon o ochraně spotřebitele a logistika

Doc. Ing. Naděžda Klabusayová, CSc.

Problematika ochrany spotřebitele je pokládána za velice významnou, sociálně i politicky citlivou oblast. Z těchto důvodů začaly být vytvářeny právní normy sledující vlastní ochranu spotřebitele, které (vedle předpisů práva soutěžního) vytvářejí systém právní ochrany spotřebitele.

§ 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, že tento zákon stanoví některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele. Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Bylo by tedy chybou, kdyby byl tento zákon považován pouze za zákon chránící práva spotřebitelů, protože tento zákon také vymezuje povinnosti výrobců, dovozců a jiných fyzických a právnických osob, jež uvádějí výrobky na trh, což i z logistického pohledu má svůj význam.

Zákon o ochraně spotřebitele se vztahuje na prodej výrobků a poskytování služeb v případech, kdy k plnění dochází na území České republiky. Na ostatní případy se vztahuje tehdy, souvisí-li plnění s podnikatelskou činností provozovanou na území České republiky.

Povinnosti při prodeji výrobků a poskytování služeb

Spotřebiteli musí být nabízeny:

  • výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství a musí mít možnost překontrolovat si správnost těchto údajů;

  • výrobky a poskytované služby v předepsané nebo schválené jakosti, přičemž za jakost obvyklou se považuje jakost odpovídající platným technickým normám;

  • výrobky a poskytované služby za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy a ceny při prodeji výrobků nebo poskytování služeb správně účtovat. (Pozn.: Hlavním cenovým předpisem je zákon č. 526/1990 Sb., o cenách. Ten mj. stanoví, že cena se sjednává při prodeji a prodávající přitom nesmí zneužívat své hospodářské postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch.)

Zákon o ochraně spotřebitele zakazuje:

  • diskriminovat spotřebitele;

  • vyrábět, dovážet, vyvážet, nabízet, prodávat a darovat výrobky nebezpečné svou zaměnitelností s potravinami (pozn.: výrobky nebezpečné svou zaměnitelností s potravinami jsou nebezpečné především pro malé děti, které mnohdy mají sklony "ochutnávat" vše, co vzdáleně připomíná poživatinu);

  • nabízet za účelem prodeje, prodávat a vyvážet mimo území České republiky výrobky, jež jsou určeny pro humanitární účely.

Informační povinnost

Informační povinnosti jsou jednou z velmi důležitých pasáží zákona o ochraně spotřebitele. Pojednávají o nich paragrafy 9–13. Prodávající a stejně tak výrobce je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání, je povinnost zajistit, aby byly tyto informace obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné.

Není-li způsob užití zcela zřejmý, měl by být spotřebiteli poskytnut návod s uvedením správného způsobu instalace a užíváním i upozorněním, jak se vyhnout případným rizikům.

Absence těchto informací může vést

Nahrávám...
Nahrávám...