dnes je 6.12.2022

Input:

Vztah Úmluvy CMR a občanského zákoníku (NOZ)

27.10.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.4.13
Vztah Úmluvy CMR a občanského zákoníku (NOZ)

Mgr. Tomáš Roubal

Základním právním předpisem upravujícím otázky odpovědnosti mezinárodního silničního dopravce za přepravovanou zásilku a její dodání je od roku 1956 na úrovni OSN sjednaná mezinárodně platná Úmluva CMR – Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě, která se svou platností vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilky za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo nakládky či místo vykládky (resp. předpokládané místo vykládky) leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je signatářem této Úmluvy – viz čl. 1 Úmluvy CMR.

Postavení Úmluvy CMR v právním řádu ČR vyplývá ze samotné Ústavy ČR, která v čl. 10 stanovuje: "Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva."

Právní významnost a důležitost ustanovení Úmluvy CMR je dána rovněž i tím, že jde (s výjimkou ustanovení čl. 40) o ustanovení kogentní – viz čl. 41 Úmluvy CMR, který stanovuje: "Všechna ujednání, která se přímo nebo nepřímo odchylují od ustanovení této Úmluvy, jsou s výjimkou ustanovení článku 40 neplatná a právně neúčinná. Neplatnost takových ujednání nemá za následek neplatnost ostatních ustanovení smlouvy."

Proto by pracovníci v mezinárodní silniční nákladní dopravě měli Úmluvu CMR dobře znát.

Nicméně řadu otázek, jež se často promítají ve sjednávaných podmínkách přepravní smlouvy a s nimiž je u konkrétních případů posuzování odpovědnosti mezinárodního silničního dopravce třeba počítat, Úmluva CMR neřeší a ponechává je právním úpravám jednotlivých signatářských zemí Úmluvy CMR.

V ČR jsou tyto právní otázky upraveny především ustanoveními občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ) Poté, co od 1. 1. 2014 nabyl účinnosti, pozbyly platnosti předpisy jako obchodní zákoník či silniční přepravní řád.

Proto je také součástí této příručky jak text Úmluvy CMR, tak i výběr některých důležitých a frekventovaných ustanovení nového občanského zákoníku, které se vztahují k přepravní smlouvě a z ní vyplývající odpovědnosti mezinárodního silničního nákladního dopravce.

Vybraná ustanovení NOZ chceme přiblížit tím, že před ně předřazujeme frekventované otázky s nimi související, které bývají nezřídka nastolovány při reklamacích a soudních sporech uplatňovaných dopravci či proti dopravcům.

Občanský zákoník a odpovědnost mezinárodního dopravce v otázkách a odpovědích

Vztah soukromého a veřejného práva

Dotaz:

Jaký je vztah soukromého práva, do kterého spadá např. smlouva o přepravě věci (přepravní smlouva), a veřejného práva, do něhož spadají např. postihy ze strany státních a obecních orgánů vůči dopravci?

§ 1

(1) Ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.

Základní zákonná kritéria výkladů právních jednání

Dotaz:

Jaký je právní význam mezi stranami přepravní smlouvy zavedené obchodní praxe či obchodních zvyklostí?

§ 555

(1) Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

(2) Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

§ 556

(1) Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

(2) Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

§ 557

Připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

§ 558

(1) V právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Není-li však druhá strana podnikatelem, musí ten, kdo se toho dovolává, prokázat, že druhé straně musel být takový význam znám.

(2) V právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jež nemá donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna.

Odborná péče jako podstatný požadavek práva

Dotaz:

Co se obecně rozumí frekventovaným právním pojmem odborná péče?

§ 5

(1) Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

Jednání za právnickou osobu

Dotaz:

Jak (podle jakých zákonných kritérií) právo posuzuje oprávnění (kompetence) jednotlivých zaměstnanců při jejich zastupování právnické osoby jejich zaměstnavatele?

§ 166

(1) Právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku.

(2) Omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vůči třetí osobě, jen muselo-li jí být známo.

§ 167

Právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě.

Obchodní firma nesmí působit klamavě

Dotaz:

Pokud má firma dlouhý název, je nutné, aby v objednávce přepravy uváděla celý svůj název?

§ 424

Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě.

Zákonný způsob uzavření přepravní smlouvy

Dotaz:

S vědomím a respektováním kogentnosti ustanovení Úmluvy CMR (viz čl. 41 Úmluvy CMR): Mohou si strany v přepravní smlouvě smluvně ujednat práva a povinnosti odchylně od zákonných ustanovení NOZ? A pokud ano, kdy (v jakých případech)?

§ 1

(2) Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

§ 9

(2) Soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

Zákonné formy uzavření přepravní smlouvy

Dotaz:

Jak známo, zákon nepožaduje pro uzavření přepravní smlouvy písemnou formu. Přesto je zřejmé, že písemnou formou uzavřená přepravní smlouva je výhodná v tom, že v případě sporu se mohou smluvní strany písemných ujednání smlouvy účinně dovolávat, neboť písemnou formou uzavřená přepravní smlouva je významným prokazatelným důkazním prostředkem o skutečné vůli smluvních stran v době uzavření smlouvy. Kdy a za jakých podmínek však v současné době, kdy je využívána elektronická komunikace (emailové objednávky a jejich potvrzování apod.) jde skutečně o přepravní smlouvu uzavřenou písemnou formou?

§ 559

Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

§ 560

Písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

§ 561

(1) K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

(2) Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

§ 562

(1) Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

(2) Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

§ 1756

Není-li smlouva uzavřena slovy, musí být z okolností zřejmá vůle stran ujednat její náležitosti; přitom se přihlédne nejen k chování stran, ale i k vydaným ceníkům, veřejným nabídkám a jiným dokladům.

Přijetí (či nepřijetí) objednávky přepravy, resp. otázka vzniku a sjednaných podmínek přepravní smlouvy

Dotaz:

Jak je to s přijetím či nepřijetím objednávky přepravy a jejích podmínek? Podle čeho lze posoudit přijetí či nepřijetí objednávky přepravy a jejích podmínek?

§ 1740

(1) Osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

(2) Projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku. Přijetím nabídky je však odpověď, která vymezuje obsah navržené smlouvy jinými slovy.

(3) Odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne. Navrhovatel může přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou předem vyloučit již v nabídce nebo jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnost.

Obecná základní ustanovení o smlouvě

Dotaz:

Jaké jsou obecné základní předpoklady uzavření smlouvy? Jak vzniká smlouva?

§ 1724

(1) Smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

§ 1759

Smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně.

§ 1728

(1) Každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít.

(2) Při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž vědí nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.

§ 1729

(1) Dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod.

(2) Strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.

§ 1730

(1) Poskytnou-li si strany při jednání o smlouvě údaje a sdělení, má každá ze stran právo vést o nich záznamy, i když smlouva nebude uzavřena.

(2) Získá-li strana při jednání o smlouvě o druhé straně důvěrný údaj nebo sdělení, dbá, aby nebyly zneužity, nebo aby nedošlo k jejich prozrazení bez zákonného důvodu. Poruší-li tuto povinnost a obohatí-li se tím, vydá druhé straně to, oč se obohatila.

Možnosti objednavatele přepravy odvolat či zrušit již jím odeslanou objednávku přepravy

Dotaz:

Může objednavatel přepravy (navrhovatel) svou odeslanou objednávku přepravy odvolat, příp. zrušit bez rizika uplatňování protinároků ze strany dopravce? Pokud ano, kdy a jak?

§ 1738

Odvolání nabídky

(1) I když je nabídka odvolatelná, nelze ji odvolat ve lhůtě určené pro její přijetí, ledaže se to v nabídce vyhradí. Odvolatelnou nabídku lze odvolat, jen pokud odvolání dojde druhé straně dříve, než ta odeslala přijetí nabídky.

(2) Nabídku nelze odvolat, pokud je v ní vyjádřena neodvolatelnost.

§ 1737

Zrušení nabídky

I když je nabídka neodvolatelná, lze ji zrušit, pokud zrušovací projev dojde druhé straně před doručením nabídky nebo alespoň současně s ním.

Možnost dopravce (či zasílatele) zrušit již jím přijatou objednávku přepravy

Dotaz:

Může dopravce zrušit již jím přijatou objednávku bez rizika uplatňování protinároků ze strany objednavatele přepravy?

§ 1742

Přijetí nabídky lze zrušit, dojde-li zrušení navrhovateli nejpozději s přijetím.

Smluvní pokuty sjednané mezi stranami přepravní smlouvy

Dotaz:

Jaké jsou základní náležitosti ujednání smluvních stran o smluvní pokutě (smluvních pokutách) a jaké jsou důsledky porušení smluvní pokutou utvrzené povinnosti?

§ 2048

Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

§ 2049

Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

§ 2050

Je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke které se smluvní pokuta vztahuje.

§ 2051

Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

§ 2052

Ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

Možnosti odkazů přepravní smlouvy na ustanovení obchodních podmínek

Dotaz:

Jak je to s platností pouhého odkazu objednávky přepravy (přepravní smlouvy) na ustanovení obchodních podmínek?

§ 1751

(1) Část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

(2) Odkáží-li strany v nabídce i v přijetí nabídky na obchodní podmínky, které si odporují, je smlouva přesto uzavřena s obsahem určeným v tom rozsahu, v jakém obchodní podmínky nejsou v rozporu; to platí i v případě, že to obchodní podmínky vylučují. Vyloučí-li to některá ze stran nejpozději bez zbytečného odkladu po výměně projevů vůle, smlouva uzavřena není.

(3) Při uzavření smlouvy mezi podnikateli lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi.

Smluvní ujednání stran o zákazu konkurenčního jednání (konkurenční doložka)

Dotaz:

Jaké jsou zákonné náležitosti konkurenční doložky, resp. na co si dát při formulaci návrhu smluvního ujednání o konkurenční doložce pozor, aby nešlo o zákonem zakázanou, neplatnou, konkurenční doložku?

§ 2975

Zakázaná konkurenční doložka

(1) Neurčí-li se v ujednání zakazujícím jinému soutěžní činnost území, okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se zákaz týká, ke konkurenční doložce se nepřihlíží.

(3) Zakazuje se konkurenční doložka omezující zavázanou stranu více, než vyžaduje potřebná ochrana oprávněné strany; poruší-li se zákaz, může soud na návrh dotčené strany konkurenční doložku omezit, zrušit, nebo prohlásit za neplatnou.

Promlčení (tj. ztráta žalovatelnosti) a prekluze (tj. zánik práva)

Dotaz:

Co je to promlčení (ztráta žalovatelnosti) a co je to prekluze (zánik práva)? Kdy a za jakých zákonných podmínek jde o promlčení a kdy jde o prekluzi?

Promlčení:

§ 609

Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

§ 610

(1) K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

Prekluze:

§ 654

(1) Nebylo-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zanikne jen v případech stanovených zákonem výslovně. K zániku práva soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne.

Důsledky uznání finančního závazku

Dotaz:

Jaké jsou právní důsledky prokazatelného písemného

Nahrávám...
Nahrávám...