dnes je 15.8.2022

Input:

Úrazovost vykazovaná při provozu manipulačních vozíků

13.2.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.3.3.2
Úrazovost vykazovaná při provozu manipulačních vozíků

Ing. Antonín Dušátko

Základní pohled na postavení manipulačních vozíků

V souvislosti s restrukturalizací národního hospodářství, spočívající mj. v postupném útlumu "těžké výroby“ na straně jedné a nárůstem "lehčích výrob“ na straně druhé, je možné sledovat pozvolný nárůst významu nejrůznějších manipulačních vozíků, které se postupně stávají páteří nejen vnitrozávodové dopravy, ale celé mechanizované manipulace s materiálem. Z toho ale logicky vyplývá, že i úrazovost vázaná na provoz těchto vozíků se postupně stává těžištěm úrazovosti jak vnitrozávodové dopravy, tak i celé mechanizované manipulace s materiálem, vázané na komunikace a další horizontální pracovní plochy.

Jednorázové rozbory úrazovosti

Celostátní úrazová statistika neumožňuje sledování úrazovosti vykazované při provozu a obsluze manipulačních vozíků jako přímé zdroje úrazu. Pro poznání této úrazovosti jsme proto odkázáni pouze na jednorázově prováděné rozbory.

Z jednorázově provedených rozborů pracovní úrazovosti lze uvést:

  1. Vnitrozávodová doprava – rok 1971
    • s manipulačními vozíky (ručními a motorovými) pracovalo 25,4 % zaměstnanců, kteří utrpěli 32,7 % všech vykázaných úrazů, pro které bylo zameškáno 24,0 % všech kalendářních dnů,

    Poznámka:
    v rámci tohoto rozboru nebyly samostatně sledovány jednotlivé druhy manipulačních vozíků – ruční a motorové a do rozboru nebyla zahrnuta ani ruční manipulace.
  2. Skladový provoz – rok 1974
    • s ručními vozíky pracovalo 19,5 % zaměstnanců, kteří utrpěli 5,4 % všech vykázaných úrazů, pro které bylo zameškáno 4,9 % všech kalendářních dnů,

    • s motorovými vozíky pracovalo 11,2 % zaměstnanců, kteří utrpěli 6,2 % všech vykázaných úrazů, pro které bylo zameškáno 7,4 % všech kalendářních dnů.

  3. Skladový provoz – rok 2003
    • s ručními vozíky pracovalo 18,7 % zaměstnanců, kteří utrpěli 10,4 % všech vykázaných úrazů, pro které bylo zameškáno 10,7 % všech kalendářních dnů,

    • s motorovými vozíky pracovalo 14,8 % zaměstnanců, kteří utrpěli 11,4 % všech vykázaných úrazů, pro které bylo zameškáno 16,2 všech kalendářních dnů.

  4. Vnitrozávodová doprava – rok 2004
    • s ručními vozíky pracovalo 15,3 % zaměstnanců, kteří utrpěli 5,3 % všech vykázaných úrazů, pro které bylo zameškáno 3,6 % všech kalendářních dnů,

    • s motorovými vozíky pracovalo 13,7 % zaměstnanců, kteří utrpěli 13,4 % všech vykázaných úrazů, pro které bylo zameškáno 10,5 % všech kalendářních dnů.

Poznámka:
V rámci rozborů B, C a D byla sledována též ruční manipulace, která výrazně ovlivnila celkové výsledky.

Dlouhodobé sledování úrazovosti

Z dlouhodobého sledování pracovní úrazovosti vykazované při provozu a obsluze manipulačních vozíků dále vyplývá, že:

  • celková úrazovost u ručních vozíků se pohybuje v rozmezí cca 2 595 – 3 415 pracovních úrazů za rok,

  • celková úrazovost u motorových vozíků se pohybuje v rozmezí cca 970 – 1500 pracovních úrazů za rok,

  • smrtelná úrazovost u motorových vozíků se dlouhodobě podílí v rozsahu od cca 1,2 % do 4,3 % na celkové smrtelné pracovní úrazovosti České republiky.

Úrazovost podle jednotlivých druhů vozíků

Na celkové úrazovosti vykazované u ručních vozíků se jednotlivé druhy podílejí takto:

• plošinový vozík 36,1 %,
• nízkozdvižný vozík 23,4 %,
• jednokolové vozíky 13,7 %
• dvoukolové vozíky 7,6 %,
• etážové vozíky 6,6 %,
• vysokozdvižné vozíky 6,1 %,
• manipulační plošiny – plošinky 1,5 %,
ostatní vozíky 5,0 %
Celkem 100,0 %

Rozbor podle nehodové události

Z rozboru celkové pracovní úrazovosti vykázané u ručních vozíků podle nehodové události vyplývá, že:

  • 33,5 % úrazů je způsobováno sražením, přejetím, případně přiražením zaměstnance – osoby pohybujícím se vozíkem,
    z toho:

    • 16,8 % při přejetí dolních končetin ( ze kterých pak plných 12,2 % při tažení, případně tlačení vozíku),

    • 5,1 % při přiražení zaměstnance – osoby vozíkem k různým částem staveb,

    • 3,1 % při přiražení zaměstnance – osoby vozíkem k jiným dopravním prostředkům, mobilním strojům,

  • 21,3 % úrazů je způsobováno pádem břemene na osobu,
    z toho:

    • 13,2 % pádem z ložné plochy pohybujícího se vozíku,

    • 5 % pádem z ložné plochy stojícího vozíku,

  • 14,7 % úrazů je způsobováno zachycením, udeřením apod. zaměstnance – osoby vozíkem,
    z toho:

    • 5,6 % udeřením ojí,

  • 8,6 % úrazů je způsobováno pádem zaměstnance – osoby doprovázející vozík, kupř.:

    • při sklouznutí po zledovatělém povrchu, prachu, na mokru, mastném povrchu atd.,

    • při klopýtnutí, zvrtnutí nohy na pohozeném předmětu,

    • při klopýtnutí o vyčnívající strojní části, různé předměty apod.,

  • 8,6 % úrazů je způsobováno při nárazu zaměstnance – osoby na hranu či plochu různých předmětů – kupř. na vyčnívající část karoserie dopravního prostředku apod.,

  • 4,6 % úrazů je způsobováno při pádu předmětu na osobu kupř.:

    • vlivem labilní polohy,

    • při proboření podlahy,

    • při uvolnění dílce vozíku (po destrukci).

Rozbor podle úkonu postiženého v kritickém okamžiku

Při sledování úkonu postiženého v kritickém okamžiku je zjišťováno, že:

  • 84,7 % úrazů souvisí s různými úkony prováděnými u vozíku, z těchto pak:

    • 28,4 % při tažení vozíku,

      • v místě výrobních a skladovacích prostor (21,8 %),

      • po nádvoří, mimoobjektové komunikaci,

      • po rampě, můstku,

      • na ložné ploše dopravních prostředků,

    • 26,2 % při tlačení vozíku,

      • uvnitř výrobních či skladovacích prostor (18,8 %),

      • po veřejné komunikaci,

      • na ložné ploše dopravního prostředku,

      • do klece výtahu,

      • po rampě, můstku,

    • 12,2 % při jízdě s jednokolovými a dvoukolovými vozíky (kolečko apod.),

    • 8,1 % při kladení předmětu na ložnou plochu, event. vidlici či jeho odebírání,

  • 7,1 % úrazů souvisí s účelnou přítomností postiženého na místě ohrožení,

  • 5,1 % úrazů souvisí s pohybem po rovině (za situace, že postižený je zachycen pohybujícím se vozíkem).

Rozbor podle příčin

Při rozboru příčin je zjišťováno, že:

  • 53,2 % úrazů se váže na nesprávné a nebezpečné jednání postiženého – zejména na:

    • nesoustředěnost, běžné chyby 13,7 %,
    • nevhodné postavení se k provedení pracovního úkonu 10,7 %,
    • odvedení pozornosti 8,1 %,
    • chybný odhad výšky, šířky 4,1 %,
    • spěch, ukvapené jednání 3,6 %,
    • nevhodný pracovní postup 2,5 %,
    • nezajištění vozíku proti samovolnému rozjetí 2,0 %,
  • 34,0 % úrazů se váže na nebezpečné pracovní podmínky – zejména na:

    • nevhodně uložený, či zajištěný náklad 20,8 %,
    • závadný technický stav podlah, komunikací 5,6 %,
    • závadný technický stav vozíku 4,6 %,
  • 4,6 % úrazů se váže na nesprávné a nebezpečné jednání jiných zaměstnanců (osob) – např. na:

    • vkročení do jízdní dráhy,

    • nezajištění vozíku proti samovolnému rozjetí.

Celková úrazovost podle jednotlivých druhů vozíků

Na celkové úrazovosti vykazované u motorových vozíků se jednotlivé druhy podílejí takto:

• čelní vysokozdvižný vozík 65,4 %,
• plošinový vozík 28,5 %,
• boční vysokozdvižný vozík 3,7 %,
• nízkozdvižný vozík 2,4 %
Celkem 100,0 %

Rozbor podle nehodové události

Rozbor celkové pracovní úrazovosti, vykázané u motorových vozíků, podle nehodové události odhalil, že:

  • 28,4 % úrazů je způsobováno sražením, přejetím, případně přiražením zaměstnance – osoby pohybujícím se vozíkem,
    z toho:

    6,2 % při přejetí dolních končetin koly vozíku,

  • 25,9 % úrazů je způsobováno pádem zaměstnance – osoby z vozíku,
    z toho:

    14,8 % při pádu ze stupačky – výstupní části na vozík,

    3,7 % při pádu z otevřené ložné plochy,

    3,7 % při pádu z kabiny stojícího vozíku,

  • 16,1 % úrazů je způsobováno pádem břemene na zaměstnance – osobu,
    z toho:

    12,3 % pádem z vidlice!!,

  • 16,1 % úrazů je způsobováno zachycením, udeřením apod.

Nahrávám...
Nahrávám...