Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Tranzitní systém TIR

13.9.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.2.4
Tranzitní systém TIR

JUDr. Josef Pumpr

Úmluva TIR

Jde o mezinárodní tranzitní systém přepravy zboží pod celním dohledem od celního úřadu odeslání jedné smluvní strany k celnímu úřadu určení druhé smluvní strany v silničních vozidlech, v jízdních soupravách nebo kontejnerech za podmínky, že se alespoň jedna část přepravy mezi začátkem a koncem operace TIR uskuteční po silnici. Tento systém vznikl jako produkt mnohostranné Celní úmluvy o mezinárodní dopravě zboží na podkladě karnetu TIR, uzavřené v Ženevě roku 1959. V roce 1975 byla přijata nová, podstatným způsobem revidovaná Celní úmluva TIR, 1975, zveřejněná u nás naposledy v úplném znění jako příloha sdělení MZV č. 61/2008 Sb.m.s. Po jeho vydání bylo zveřejněno postupně ještě 5 dílčích změn jeho textu, naposledy sdělením MZV č. 6/2014 Sb.m.s. Karnet TIR je v podstatě písemné celní prohlášení na propuštění zboží v mezinárodním režimu tranzitu, tzn., že přepravní operace musí alespoň jednou překračovat státní (celní) hranice. Karnet je současně také ručebním dokumentem za vymahatelná cla a jiné poplatky váznoucí na přepravovaném zboží. V ceně karnetu si jeho držitel vlastně zaplatí ručení respektované všemi smluvními státy. Při jízdě na karnet TIR není zboží obvykle na hranicích podrobováno vnitřní celní prohlídce a pohraniční celní úřady kontrolují pouze neporušenost celních závěr. Na hranicích není nutná asistence speditérů, karnet předkládá celnímu úřadu pouze řidič vozidla.

Úmluva TIR vytvořila pro usnadnění mezinárodní přepravy zboží pod celním dohledem kvalitní a dosud nejrozsáhlejší mezinárodní záruční systém. Základními články záručního systému jsou jednotlivá záruční sdružení, která reprezentují dopravce určitého státu a jsou schválena celními orgány tohoto státu jako ručitel za celní dluh ve všech tranzitních přepravách s karnetem TIR. Záruční sdružení může být schváleno jako ručitel pouze tehdy, je-li jeho zárukou kryta rovněž odpovědnost, která v této zemi vzniká při přepravách prováděných na podkladě karnetů TIR vydaných zahraničními záručními sdruženími svým dopravcům. Garantem a správcem celého systému TIR je Mezinárodní unie silniční dopravy – IRU – se sídlem v Ženevě.

Schvalovací osvědčení

Každé silniční vozidlo, jež přepravuje zboží na podkladě karnetu TIR, musí být pro přepravu zboží pod celní závěrou předepsaným způsobem schváleno. Schválena mohou být ovšem pouze taková silniční vozidla, která odpovídají Řádu o technických podmínkách, obsaženému v příloze č. 2 Celní úmluvy TIR, 1975. Na žádost majitele nebo provozovatele silničního vozidla provede místně příslušný celní úřad kontrolu vozidla, a pokud vozidlo odpovídá stanoveným podmínkám, vydá mu schvalovací osvědčení pro přepravu zboží pod celní závěrou. K osvědčení se přikládají fotografie, které celní úřad ověří, a jejich počet zaznamená do rubriky č. 6 osvědčení. Originál osvědčení musí vždy doprovázet vozidlo a na požádání je řidič předkládá ke kontrole celním úřadům zapojeným do tranzitní operace. Schvalovací osvědčení vystavené pro silniční vozidlo platí dva roky a po předvedení vozidla celnímu úřadu může být platnost osvědčení prodloužena o další dva roky. Osvědčení musí být platné po celou dobu tranzitní přepravní operace. Jestliže zjistí celní úřad, že vozidlo již neodpovídá stanoveným podmínkám (např. je protržena plachta, jsou ulomena oka na bočnici, nelze uzavřít nákladový prostor apod.), učiní o tom záznam do rubriky 10 schvalovacího osvědčení. Jakmile byla závada na vozidle odstraněna, předvede se vozidlo celnímu úřadu a ten znovu obnoví platnost osvědčení záznamem v rubrice 11. Žádné vozidlo, které má záznam v rubrice 10 osvědčení, nesmí být použito k mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR, dokud zjištěná závada není odstraněna. Záznamy celního úřadu ve schvalovacím osvědčení musejí být vždy opatřeny datem, razítkem a podpisem celního orgánu.

Předepsané tabulky

Jestliže se přepravní operace TIR uskutečňuje silničním vozidlem nebo jízdní soupravou, musejí být vpředu i vzadu na vozidle nebo jízdní soupravě viditelně umístěny předepsané obdélníkové tabulky. Tabulky jsou modré barvy, o rozměrech 250 x 400 mm, s bílými písmeny TIR o výšce 200 mm a šířce písma 20 mm. Tabulky musejí být buď snímatelné, nebo upevněny takovým způsobem, aby v případě, že se konkrétní přeprava vozidlem neprovádí pod karnetem TIR, mohly být překlopeny, zakryty, složeny nebo jakýmkoliv jiným způsobem jednoznačně informovaly, že nejde o přepravu TIR. Podobným způsobem jako silniční vozidla se schvalují pro přepravu pod celní závěrou také kontejnery. Řád o technických podmínkách platných pro kontejnery je připojen jako příloha č. 7 Celní úmluvy TIR, 1975. Schvalovací řízení může být provedeno u jednotlivých kontejnerů nebo jako schválení určitého konstrukčního typu, platné pro celou typovou sérii kontejnerů. Po provedeném schválení kontejneru nebo příslušného konstrukčního typu se na každý kontejner pevně připevní schvalovací štítek s identifikačním číslem, které celní úřad přidělí v osvědčení. Platnost schválení kontejnerů trvá po celou dobu, po kterou kontejner odpovídá podmínkám, za kterých byl schválen. Při celní kontrole během přepravních operací TIR se u kontejnerů nepředkládá žádné osvědčení, ale postačí schvalovací štítek, který musí být trvale připevněn v dolní polovině kontejneru, nejlépe u dveřních otvorů, aby mohl být při nakládce zboží snadno zkontrolován.

Přepravy těžkého nebo objemného zboží

Zvláštní postup platí pro přepravy tzv. těžkého nebo objemného zboží, které nemohou probíhat za standardních podmínek. Úmluva definuje těžké a objemné zboží jako veškeré těžké nebo objemné předměty, které se pro svou váhu, pro své rozměry nebo pro svou povahu zpravidla nepřepravují v uzavřeném vozidle ani v uzavřeném kontejneru, a to znamená, že se přepravují také bez prostorových celních závěr. U silničních vozidel nebo kontejnerů, jimiž se přepravuje těžké nebo objemné zboží, se proto také nepožaduje schvalovací osvědčení. Karnet TIR musí mít v takovém případě na obálce a na všech útržkových listech tučnými písmeny vytištěn nápis „těžké nebo objemné zboží”, a to v angličtině nebo francouzštině („heavy or bulky goods”, popřípadě „les marchandises pondéreuses ou volumineuses”). O tom, zda jde o přepravu těžkého nebo objemného zboží, rozhodne celní úřad odeslání a současně také určí, jakým způsobem bude zajištěna totožnost přepravovaného zboží. V případě potřeby si vyžádá pro účely identifikace fotografie, výkresy, náčrty apod. přepravovaného zboží (nákladu), připojí je ke 2. straně obálky karnetu a učiní o tom záznam do rubriky 10 všech útržkových listů karnetu.

Mezinárodně uznávané záruky

Funkce mezinárodně uznávané záruky v tranzitním systému TIR je jednoduchá. Každé sdružení zastupující dopravce v určité zemi (v České republice je to Sdružení ČESMAD BOHEMIA) a schválené celními orgány této země ručí společně a nerozdílně spolu s držitelem karnetu za úhradu všech cel a poplatků, které mohou být vybírány orgány celní správy, pokud přeprava zboží pod celním dohledem neproběhla v souladu s podmínkami tranzitního režimu. Celní orgány mohou uplatnit nárok státu vůči odpovědné osobě v případě jakéhokoli porušení podmínek stanovených držiteli karnetu (jako tzv. držiteli režimu) při propuštění zboží do tranzitního režimu, popřípadě v dalším průběhu tranzitní operace. V postavení držitele režimu jsou v systému TIR především dopravci, kteří jsou oprávněnými držiteli karnetu a kteří také svým jménem předkládají karnet celním úřadům. Odpovědnost ručitele je v systému TIR, na rozdíl od jiných tranzitních celních režimů, omezena maximální částkou. Celní úmluva TIR doporučuje jak ve vysvětlivkách, tak i v komentáři k článku 8, aby celní orgány omezily maximální částku případně požadovanou na záručním sdružení na 50 000 USD za jeden použitý běžný karnet TIR. Cena přepravovaného zboží v tomto tranzitním režimu nemá rozhodující význam a není v textu Úmluvy vůbec zmiňována. Maximální možnou částku, do níž záruční sdružení odpovídá za celní dluh, sjedná vždy příslušné sdružení ve smlouvě s celními orgány svého státu. V České republice, jakož i ve většině smluvních stran Úmluvy, bylo akceptováno ručení do částky doporučené Úmluvou jako dostatečné, což znamená, že i když vznikne celní dluh vyšší, na ručiteli nemůže celní správa požadovat částku vyšší než 50 000 USD. Prováděcí nařízení k celnímu kodexu Unie stanoví, že pokud se operace TIR uskutečňuje na celním území Unie, může se kterékoli záruční sdružení usazené na celním území Unie stát odpovědným za úhradu celního dluhu až do výše 60 000 EUR. Smluvně se sjednala stejná výše odpovědnosti také s Ruskou federací, Běloruskem a Kazachstánem. Pro přepravy mezi Kazachstánem a Ukrajinou se používá dokonce karnet se zvýšeným ručením až do částky 100 000 USD, tzv. TIR+. Pro ostatní státy platí i nadále jako závazná částka 50 000 USD.

Podle Celní úmluvy TIR, 1975 je v tranzitním režimu možno přepravovat i takové zboží, u něhož hodnota ohrožených cel a poplatků překračuje částku 50 000 USD. V takových případech ovšem celní orgány mohou požadovat, aby v souladu s článkem 23 Úmluvy byla silniční vozidla po území jejich státu doprovázena, a to na náklady dopravce. Pokud celní úřad trvá z výše uvedeného důvodu na úředním doprovodu vozidla, je držitel karnetu povinen buď vyhovět, nebo zvolit na území tohoto státu jiný typ tranzitního dokladu s novou, dostatečně vysokou zárukou a projet tímto územím jako územím nesmluvního státu. Při vstupu na území následujícího státu může potom dopravce znovu pokračovat v jízdě na karnet TIR. K záruce 50 000 USD nelze totiž přidávat žádné další záruky nebo příplatky až do faktické výše celního dluhu. Platí zde obecná zásada – jeden doklad a jeden ručitel, který ovšem vždy musí zajistit celní dluh v dostatečné výši. Jediný případ ručení omezeného maximální částkou plnění ručitele tak dovoluje pouze systém TIR.

Zakázané přepravy

Vedle běžného karnetu zavedla Celní úmluva TIR, 1975 počátkem 90. let také tzv. karnet TIR T/A se zvýšenou zárukou,  to pro přepravy nedenaturovaného alkoholu, lihu, likérů a jiných alkoholických nápojů, pro přepravy cigaret, doutníků a tabáku ke kouření. Tyto karnety byly jak na obalu, tak na všech útržkových listech uvnitř sešitu výrazně označeny tiskem „Tabac/Alcool” a „Tobacco/Alcohol” a na zvláštním listu vloženém do karnetu hned za tuhý obalový list byly uvedeny podrobnosti o druzích zboží, na které se dotyčný karnet vztahoval, s uvedením příslušných položek harmonizovaného systému číselného