dnes je 13.4.2024

Input:

Systém plánování výroby MRP

4.10.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.7.3 Systém plánování výroby MRP

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů

MRP je označením postupu plánování výroby, který je základem mnohých počítačových systémů pro řízení podniku (pro tyto systémy se používá označení ERP Enterprise Resource Planning plánování podnikových zdrojů).

Smyslem postupu MRP je naplánovat přísun materiálu, zadávání a odvádění výroby tak, aby byl dodržen hlavní výrobní plán.

MRP I, II a III

MRP má tři vývojové stupně:

  • MRP I (Material Requirements Planning – plánování požadavků na materiál),

  • MRP II (Manufacturing Resource Planning – plánování výrobních zdrojů),

  • MRP III (Money Resource Plannning) – plánování finančních zdrojů.

U MRP I i MRP II se vychází z plánu odvádění finálních produktů pro jednotlivá období. Délka období může být den, týden, dekáda apod. Pomocí rozpadu kusovníků a objemu odvádění se provádí propočet potřeby jednotlivých nižších položek až po nakupovaný materiál. Zohledňují se stavy rozpracovanosti položek a také velikost objednávek (interních i externích), které již byly dříve vystaveny a potvrzeny. Určují se objemy a termíny nově zadávané výroby a také velikost objednávek a termíny dodání nakupovaných položek. MRP II také prověřuje kapacitní průchodnost termínového plánu.

Znaky MRP

K typickým znakům MRP patří:

• ucelenost postupu od hlavního výrobního plánu přes rozpad kusovníku až po tvorbu plánů přísunu nakupovaných položek na pracoviště a plánů výroby,

• pokud se tatáž položka vyskytuje na různých úrovních rozpadu kusovníku, nebo dokonce u různých výrobků, pracuje se s ní v mechanismu MRP pouze jednou,

• zohledňuje se stav zásob nakupovaných položek, dále požadavky na velikost pojistných zásob a stav dříve vystavených objednávek a výrobních příkazů,

• je možno reagovat na změnu priorit.

Kroky postupu

Plánovací horizont se rozdělí na dílčí období. Pro každé období se provedou následující kroky:

1. Stanovení hrubé potřeby položky dle období.

2. Stanovení čisté položky dle období.

3. Určení plánovaného příjmu (dodávky) položky.

4. Určení velikosti externích a interních objednávek (tzv. plánované umístění objednávky).

5. Přehled kapacitního zatížení.

6. Řešení kapacitních střetů úpravou výchozí varianty hlavního výrobního plánu.

7. Opakování kroků 1 až 6 až do věcného, termínového a kapacitního vyladění plánu.

Postup MRP je schematicky znázorněn na obrázku.

Postup MRP

Pro každou položku se sestavuje samostatná tabulka, v níž se pro jednotlivá období propočítává:

• hrubá potřeba položky,

• čistá potřeba,

• potvrzený příjem,

• plánovaný příjem dodávky,

• plánované umístění objednávky,

• plánovaná pohotová zásoba.

Základem propočtu je rozpad kusovníku a propočet hrubé potřeby položek.

Hrubá potřeba položky vyjadřuje množství položky, které má být dodáno v příslušném období, aby mohla proběhnout plánovaná výroba všech položek, do nichž daná položka vstupuje. Určí se jako součin objemu odváděné výroby daného období dle hlavního výrobního plánu a kusovníkového údaje.

Čistá potřeba položky představuje množství, které musí být v daném období vyrobeno či nakoupeno, aby mohla být uspokojena hrubá potřeba položky pro dané období. Stanoví se podle vztahu:

Čistá potřeba položky = hrubá potřeba položky počáteční zásoba potvrzený příjem + požadovaná pojistná zásoba na konci období.

Potvrzený příjem položky vyjadřuje celkové množství položky, jehož příjem do skladu se očekává na základě již potvrzených smluv (u nakupovaných položek), resp. na základě již vydaných interních výrobních příkazů (u vyráběných položek). Jde o vstupní údaj.

Plánovaný příjem dodávky udává velikost příjmu dodávky položky v daném období. Vychází z vypočtené čisté potřeby a upravuje se s ohledem na předem stanovenou velikost výrobní nebo nákupní dávky položky.

Plánované umístění objednávky stanovuje termíny a množství zadávané výroby, resp. objednávek nakupovaných položek. Na základě velikosti plánovaného příjmu dodávky pro dané období a průběžné doby položky se naplánuje předstih, se kterým je potřeba zahájit výrobu, resp. objednat nakupované položky.

Plánovaná pohotová zásoba položky je očekávaným stavem fyzické zásoby položky na konci daného období za předpokladu, že se uskuteční příjem potvrzený v předchozích obdobích i všechny nově naplánované dodávky.

Plánovaná pohotová zásoba položky na konci daného období = počáteční zásoba položky + potvrzený příjem pro dané období + plánovaný příjem dodávky v daném období hrubá potřeba daného období.

Propojení postupu mezi jednotlivými úrovněmi kusovníku

Postup MRP začíná od nejvyšší položky kusovníku. Pro tuto položku nejprve určíme hrubou potřebu pro jednotlivá období a doplníme údaje o potvrzeném příjmu a počáteční zásobě. Poté dopočítáme všechny další údaje pro prvé období plánovacího horizontu (tzn. od čisté potřeby přes plánovaný příjem dodávky až po plánované umístění objednávky a plánovanou pohotovou zásobu). Pak přecházíme k dalšímu období u téže položky. Po naplánování nejvyšší položky kusovníku přecházíme k nejblíže nižším položkám tak, že plánované umístění objednávky vyšší položky se po vynásobení potřebným počtem kusů vstupující položky dle kusovníku stává hrubou potřebou této nižší položky ve stejném období, jako bylo plánované umístění objednávky vyšší položky.

Ukázka vyplněné tabulky MRP

Komentář k tabulce:

Plán odváděné výroby stanoví odvést 450 kusů položky A v 6. období, 510 kusů v 8. období a 170 ks v 11. období. Plánovaná pohotová zásoba je až do 4. období rovna 250 kusům. Ve 4. období je plánován příchod 300 ks (potvrzený příjem), čímž plánovaná pohotová zásoba 4. období vzroste na 550 ks a zůstane nezměněna i v 5. období. V šestém období činí hrubá potřeba 450 kusů. Bude uspokojena ze zásoby, která tímto poklesne na 100 kusů a setrvá na této úrovni i v 7. období.

Teprve v 8. období bude potřebné vystavit požadavek na dodávku. Postup určení velikosti dodávky a jejího termínového naplánování je v tabulce vyznačen šipkami. Hrubou potřebu 510 kusů lze částečně uspokojit ze zásoby (100 ks) a tedy čistá potřeba bude jen 410 ks. Protože dávky mají velikost 300 ks či jejich násobků, bude nutné vystavit objednávku na dvě dávky, tedy 600 kusů. Termínově bude objednávka 600 kusů zařazena do 5. období, jelikož průběžná doba dodání (či výroby) je rovna třem obdobím. Po příchodu dodávky 600 kusů v 8. období bude uspokojena hrubá potřeba 510 kusů a v zásobě zůstane 190 kusů (100 + 600 – 510). Hrubá potřeba 11. období ve výši 170 kusů bude čerpána ze zásoby a konečný stav zásoby v 11. období bude 20 kusů.

Plánovaná objednávka 600 ks se stává hrubou potřebou pro všechny nižší položky, které vstupují do výrobku A.

Předpoklady MRP

K nutným předpokladům uplatnění MRP patří důkladná a aktualizovaná datová základna (jednoznačné číslování položek, kusovníky, průběžné doby, standardy velikosti dávek) a podrobný aktuální přehled o skutečném průběhu výroby a stavu zásob.

Výhody MRP

K výhodám MRP patří to, že:

• propojuje plán odváděné výroby s plánem

Nahrávám...
Nahrávám...