Stanovení cílů logistického řetězce

10.3.1 Stanovení cílů logistického řetězce

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog.

Současná praxe napovídá, že ve většině firem se plánování logistických řetězců nevěnuje dostatek pozornosti. Přitom kvalitnější řízení logistického řetězce může být pro firmu významným zdrojem přínosů. V mnoha případech například firma při zrodu logistického řetězce, když se sjednávají příslušné smlouvy s jednotlivými články řetězce, nezná zdaleka všechny alternativy, může se tedy ukázat, že původní uspořádání vztahů není pro firmu optimální. Podaří-li se firmě identifikovat neoptimální toky a smluvní podmínky a provede-li potřebné systémové změny, může to vést ke značnému zvýšení rentability.

K úvahám o změně v rámci řetězce mohou vést i neočekávané změny různých vnějších faktorů. K těmto faktorům patří např. potřeby spotřebitelů, charakter trhu, změny ve výrobcích nebo výrobních řadách, konkurenční situace, ekonomické prostředí nebo regulace či podpůrné programy.

Strategie logistického řetězce musí být v souladu s obecnými firemními a marketingovými cíli. Výkonnostní ukazatele a úkoly je nutno stanovit v operační rovině, např. jako plánované pokrytí určitého trhu, podpora prodeje a služeb, objem prodeje, rentabilita segmentů nebo návratnost investic. Konkrétní strategie logistického řetězce bude obsahovat rozhodnutí týkající se intenzity distribuce, použití přímých nebo nepřímých toků, využití služeb prostředníků/zprostředkovatelů v jednotlivých geografických oblastech a realizačních plánů.

Návrhem logistického řetězce by se měla firma začít zabývat vždy, když vstupuje na trh s novým výrobkem nebo když existující nesplňuje stanovené výkonnostní cíle. Proces návrhu logistického řetězce se skládá z následujících kroků:

• stanovení cílů,

• vytvoření strategie,

• zjištění alternativní struktury logistického řetězce,

• ohodnocení alternativní struktury,

• výběr struktury,

• zjištění alternativ pro jednotlivé články logistického řetězce,

• ohodnocení a výběr jednotlivých článků,

• měření a hodnocení výkonu logistického řetězce,

• nové ohodnocení alternativy v případě:

  1. neplnění stanovených cílů,
  2. když se objeví nová atraktivní možnost.

S ohledem na svou tržní sílu (vliv na daném trhu), na finanční sílu a na dostupnosti potřebných článků logistického řetězce mohou proces návrhu logistického řetězce realizovat jak výrobní firmy, tak velkoobchodní a maloobchodní firmy.

Výrobce disponuje tržní silou tehdy, když zákazníci jeho produkty vyžadují. Pokud spotřebitelé požadují zboží určité obchodní značky, pak se velkoobchodníci snaží obchodovat se starými produkty daného výrobce, neboť tyto výrobky přitahují zákazníky. Zvýšená konsolidace výrobců, velkoobchodních i maloobchodních firem na úrovni jednotlivých států i celosvětově vedla k tomu, že došlo k pozvolnému přesunu tržního vlivu ve prospěch maloobchodníků; ti totiž mají přímý kontakt se zákazníky. Na základě konsolidace výrobních firem se vytvořila omezená skupina globálních dodavatelů produkující značky, které spotřebitelé stále více vnímají jako substituty. Obchodní značky maloobchodních firem se navíc prosazují jako celostátní a někdy i globální značky, které dále přispívají k oslabení pozice tradičně silných výrobních značek.

Pro malého výrobce nějaké značky výrobků bude pravděpodobně obtížné upoutat členy logistického řetězce a zapojit je do distribuce svých současných nebo nově nabízených produktů. Když malé firmy vstupují do jednání se členy logistického řetězce, obvykle nemají dostatečnou tržní kapacitu;…