dnes je 26.5.2024

Input:

Zákon o pozemních komunikacích v roce 2024

16.4.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.1
Zákon o pozemních komunikacích v roce 2024

Mgr. Karel Kovář

Novela č. 349/2023 Sb.

Dne 12. prosince 2023 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Změnou tak prošel i zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích viz část devatenáctá zákona č. 349/2023 Sb.

Zákon č. 349/2023 Sb. respektive jeho část devatenáctá novelizující zákon č. 13/1997 Sb. má dělenou účinnost, kdy většina ustanovení nabývá účinnosti dnem 1. března 2024, vyjma některých ustanovení nabývajících účinnosti dnem 1. ledna 2024 případně dnem 1. ledna 2025.

Dne 22. února 2024 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna vyhláška č. 35/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 480/2020 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem Vyhláška č. 35/2024 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. března 2024.

Dne 27. února 2024 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno nařízení vlády č. 40/2024 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném. Nařízení vlády č. 40/2024 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. března 2024, vyjma jednoho ustanovení, které nabývá účinnosti dnem 25. března 2024.

Dne 27. února 2024 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna vyhláška č. 41/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným. Vyhláška č. 41/2024 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. března 2024.

Hlavním cílem novely zákona o pozemních komunikacích je provést transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací. Nad rámec transpozice unijní směrnice obsahuje novela zákona i další změny stávající právní úpravy, jejichž provedení navazuje na požadavky z aplikační praxe.

Časový poplatek

Ke stávajícímu časovému poplatku na 1 rok (2300 Kč), 30 dnů (430 Kč) a 10 dnů (270 Kč) se zavádí časový poplatek na 1 den (200 Kč) (viz § 21 odst. 2). Pozor, platnost poplatku na 1 den není 24 hodin, ale jeden kalendářní den.

Dochází ke zkrácení období, ve kterém lze předem uhradit časový poplatek, a to ze stávajících 3 měsíců na 30 dnů (viz § 21 odst. 2 písm. b)).

Časový poplatek na 1 rok v částce 2 300 Kč bude platit od 1. března 2024 do konce roku 2024. Od této hodnoty se pak odvíjí i všechny ostatní sazby časového poplatku, ať již pro období kratší než 1 rok nebo pro zvýhodněná vozidla (viz § 21 odst. 3).

Od 1. ledna 2025 a následně každoročně se pak uplatní automatický valorizační mechanismus, který zohlední ve výši časového poplatku "inflaci".

Osvobození od zpoplatnění

Stejně jako zpoplatnění nepodléhá užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem správce zpoplatněné pozemní komunikace, nebude zpoplatnění podléhat ani užití takovéto komunikace koncesionářem, tedy subjektem zajišťujícím financování, výstavbu, provoz a údržbu úseku dálnice nebo silnice I. třídy podle parametrů stanovených koncesionářskou smlouvou (viz § 18a, § 20a odst. 1 písm. n)).

Novou právní úpravou dochází k osvobození od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. o) zákona o pozemních komunikacích pro silniční motorová vozidla používající jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, činí-li největší povolená hmotnost vozidla nejvýše 4,25 tuny. V případě "hybridních" vozidel dochází k jejich "zpoplatnění", nicméně vzhledem k environmentálním důvodům se v jejich případě stanovují nižší sazby časového poplatku (viz § 20a odst. 1 písm. písm. o), § 21 odst. 5).

Mýtné

Oproti stávající právní úpravě dochází ke změně spočívající ve vymezení mýtného jakožto finančního prostředku k dosažení návratnosti nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace a externích nákladů, kdy kromě nákladů vyvolaných znečištěním ovzduší a hlukem, budou nově do mýtného zahrnuty i náklady vyvolané emisemi CO2.

Zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly

Mezi případy zvláštního užívání řadí zákon o pozemních komunikacích i přepravu zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy. Novou právní úpravou dochází k upřesnění stávajícího pojmu "přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů" a zavádí se legislativní zkratka "nadměrné vozidlo" (viz § 25 odst. 6 písm. a)).

V případech zvláštního užívání dálnic, silnic a místních komunikací nadměrnými vozidly je tato problematika samostatně vyčleněna v novém speciálním ustanovení § 25a.

  • Rozlišují se dva druhy povolení – pro opakované zvláštní užívání vymezené sítě pozemních komunikací po dobu 1 roku a jednorázové zvláštní užívání konkrétní dálnice, silnice nebo místní komunikace.

  • K efektivnějšímu výkonu vyřizování dotčené agendy přispěje možnost silničních správních úřadů získávat relevantní údaje o nadměrných vozidlech z registru silničních vozidel, na což stávající právní úprava nepamatuje.

  • Dochází dále k modifikaci kompetencí silničních správních úřadů k vydání povolení zvláštního užívání pozemní komunikace nadměrným vozidlem tak, aby tato povolení mohla pokrýt celou trasu přepravy požadovanou dopravci či jinými žadateli, aniž by se tito žadatelé museli s jednotlivými dílčími žádostmi obracet na různé silniční správní úřady.

Za účelem snížení administrativní zátěže adresátů právní regulace a snížení stávající agendy vykonávané silničními správními úřady nová právní úprava:

  • vylučuje z konceptu zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace provádění stavebních prací v případech, kdy tyto práce podléhají povolení záměru podle nového stavebního zákona (nebude tedy zapotřebí povolení zvláštního užívání pozemních komunikací viz § 25 odst. 6 písm. c) bod 3).

  • zmenšuje silniční ochranné pásmo dálnic, které bude končit ve vzdálenosti 50 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice nebo od osy větvě její křižovatky s jinou pozemní komunikací (v současnosti činí tato vzdálenost 100 m); rozsah ochranného pásma dálnic pro účely regulace reklamních zařízení zůstává novelou zákona nedotčen a bude i nadále činit 250 m (viz § 30 odst. 2 písm. a)).

Kontrolní vážení

Podle § 38a zákona o pozemních komunikacích se na dálnicích, silnicích a místních komunikacích provádí kontrolní vážení a měření vozidel spadajících do kategorie M2, M3, N1, N2, N3, T, C, O, R, S nebo SS nebo jízdních souprav tvořených těmito vozidly. Zákon přitom rozlišuje dvě kategorie kontrolního vážení:

  • vysokorychlostní, u kterého dochází ke stanovení nových tolerancí s platností od 1. 3. 2024, kdy z celkové hmotnosti se odečítá toleranční srážka 7 % (dosud 5 %) a u hmotnosti na nápravu toleranční drážka činí 14 % (dosud 11 %).

  • nízkorychlostní, u kterého je toleranční srážka od 1. 3. 2020 stanovena na 2%, ať se již jedná o celkovou hmotnost vozidla nebo zatížení nápravy- V případě znečištění například blátem nebo zanesení sněhem se připouští překročení největší povolené hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy maximálně o 3 %.

Podle platné právní úpravy obsažené v § 38a odst. 3 a 4 zákona o pozemních komunikacích zajišťuje kontrolní vážení vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba, kdy nově krajům byla tato kompetence odňata (viz § 38a odst. 3 a 4).

Přestupky

Ustanovení § 43 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích stanoví pravidla vedoucí k vyměření pokut v konkrétní výši, odvislé od rozsahu překročení největší povolené hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kdy za každou započatou tunu zaplatí dopravce 9.000,-Kč, je-li přetížení do 500 kg, je stanovena taxativní pokuta 5000 Kč. Novinkou je řešení pokuty ukládané příkazem, kdy bude pevně stanovená sazba snížena na polovinu oproti výměře pokuty ukládané ve "standardním" správním řízení, to znamená za každou započatou tunu 4500 Kč a při přetížení do 500 kg bude taxativní pokuta činit 2500 Kč. Pokuty ve vztahu k řidičům jsou beze změny.

Dále nová právní úprava umožní postih i nepodnikajících fyzických osob coby provozovatelů nadměrných vozidel nebo jízdních souprav, a to proto, že dosavadní právní úprava byla účelově obcházena (viz § 42a odst. 1 písm. r)).

Novela č. 82/2024 Sb.

Podle § 10 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, lze pozemní komunikace navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Před rekodifikací stavebního práva platila právní úprava obsažená v § 10 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích, dle níž si příslušný silniční správní úřad před vydáním povolení

a) o připojení dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace k dálnici, silnici nebo místní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá stanovisko vlastníka pozemní komunikace vyšší kategorie nebo třídy,

b) o připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá stanovisko vlastníka dotčené pozemní komunikace,

a jedná-li se o dálnici, též závazné stanovisko Ministerstva vnitra, v ostatních případech závazné stanovisko Policie České republiky.

Zákonem č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, došlo k úpravě § 10 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích. Toto ustanovení nově předpokládá, že pokud připojení pozemních komunikací navzájem nebo připojení sousední nemovitosti na dálnici, silnici či místní komunikaci souvisí se záměrem povolovaným dle stavebního zákona, o povolení připojení, jeho úpravě či zrušení rozhodne stavební úřad. Podle § 10 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích k žádosti o povolení tohoto připojení žadatel připojí také vyjádření vlastníka dotčené pozemní komunikace a jedná-li se o dálnici vyjádření Ministerstva dopravy, v ostatních případech vyjádření Policie České republiky.

Změna právní úpravy obsažená ve změnovém zákoně k novému stavebnímu zákonu je nepřesná, kdy na rozdíl od stávajícího stavu přiznává postavení dotčeného orgánu v řízení o připojení pozemních komunikací zahrnujících dálnici Ministerstvu dopravy namísto Ministerstva vnitra. Stejně jako se má v případě pozemních komunikací odlišných od dálnic k připojení vyjadřovat i nadále Policie České republiky, v případě, kdy se připojení týká dálnic, vyjádření má nadále vydávat Ministerstvo vnitra. Pro tyto účely Ministerstvo vnitra disponuje i potřebným personálním zázemím.

Mýtné

Část šestá zákona o pozemních komunikacích upravuje problematiku užívání pozemních komunikací, včetně zpoplatnění vybraných pozemních komunikací podle typu vozidla a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci, tedy zpoplatnění mýtným. Prováděcí právní úprava k tomu je obsažena v několika podzákonných předpisech, mezi které patří vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, vkládá do § 22c odst. 1 písm. f) zákona o pozemních komunikacích povinnost provozovatele systému elektronického mýtného vydat (až na 2 výjimky) v elektronické podobě provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO 2 vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace a část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti tzv. externích nákladů. Obdobnou povinnost pak má podle § 22e odst. 2 písm. c) zákona o pozemních komunikacích poskytovatel evropské služby elektronického mýtného. Tato materie je tedy upravena na úrovni zákona, a proto bude možné bez náhrady vypustit ustanovení § 9 odst. 3 z vyhlášky č. 470/2012

Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů. V zákoně je tak odpovídající zmocnění k stanovení způsobu prokázání úhrady mýtného nadále nadbytečné.

Zákon o pozemních komunikacích stanoví v § 22c odst. 1 písm. g) povinnost provozovatele systému elektronického mýtného uzavřít s poskytovatelem evropské služby elektronického mýtného smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného v rámci systému elektronického mýtného a platit mu za poskytování evropské služby elektronického mýtného odměnu. Toto ustanovení provádí do českého právního řádu čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii. Tato směrnice nicméně obsahuje v čl. 7 rovněž odstavec 3, jenž podle právního stanoviska Evropské komise podléhá rovněž transpozici do vnitrostátního právního řádu. Za účelem smírného řešení sporu s Evropskou komisí by proto měla být stanovena zvláštní vnitrostátní právní úprava. Tato úprava by při zohlednění cizích jazykových verzí dotčeného unijního ustanovení měla vést k tomu, že až na výjimky se bude výpočet odměny poskytovatelů evropské služby elektronického mýtného řídit touž strukturou jako odměna za srovnatelné služby poskytované hlavním poskytovatelem služby, tedy v prostředí České republiky Ředitelstvím silnic a dálnic ČR.

Zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly

Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, zavádí do zákona o pozemních komunikacích, zejména jeho § 25a, koncepčně novou právní úpravu povolování zvláštního užívání dálnic, silnic nebo místních komunikací nadměrnými vozidly. Podle § 25a odst. 1 zákona o pozemních komunikacích bude silniční správní úřad (konkrétně Ministerstvo dopravy) na dobu 1 roku povolovat opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy vybranými nadměrnými vozidly. Nadměrnými vozidly se přitom budou rozumět vozidla nebo jízdní soupravy, jejichž hmotnost, rozměry včetně nákladu nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol překračují hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu. Opakované zvláštní užívání vybraných pozemních komunikací na dobu 1 roku bude moci Ministerstvo dopravy povolit u vozidla, pouze pokud nepřesahuje jeho

a) délka 22 metrů, šířka 3,2 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun,

b) délka 25,25 metrů, šířka 2,6 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 48 tun a jde-li o jízdní soupravu tvořenou tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2 přívěsy, nebo

c) délka 22 metrů, šířka 3,5 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun a jde-li o vozidlo Armády České republiky nebo ozbrojených sil jiného členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy.

Změny obsažené v zákoně č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, představují jedno z debyrokratizačních opatření v resortu dopravy. Toto opatření spočívá zejména ve významné elektronizaci úkonů v rámci povolování zvláštního užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly. Stejně tak k tomu přispějí změny procesního charakteru (zejména taxativní vymezení účastníků řízení, zavedení fikce souhlasu pro stanoviska různých subjektů, umožnění vydání správního rozhodnutí coby prvního úkonu v řízení či předběžná vykonatelnost tohoto rozhodnutí). Významné je i prodloužení doby, na kterou se vydává povolení opakovaného zvláštního užívání pozemních komunikací, a to z doby max. 3 měsíců na pevně stanovenou dobu 12 měsíců. Přes tyto skutečnosti lze v návaznosti na požadavky zástupců odborné veřejnosti přistoupit k prohloubení připravovaného debyrokratizačního opatření, a to prostřednictvím zvýšení obecných limitů pro všechna nadměrná vozidla, u nichž bude moci Ministerstvo dopravy povolit opakované zvláštní užívání vybraných pozemních komunikací na dobu 1 roku. Aniž by došlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo stavu pozemních komunikací nad únosnou míru, zvýšit lze limity spjaté s délkou a šířkou vozidel. Tím bude snížena administrativní zátěž na straně provozovatelů těchto vozidel, ve srovnání s právní úpravou obsaženou v zákoně č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Sníží se i administrativní zátěž na straně Ministerstva dopravy coby silničního správního úřadu.

Podle § 38a zákona o pozemních komunikacích probíhá kontrola nadměrných vozidel prostřednictvím kontrolního vážení a měření vozidel spadajících do kategorie M2, M3, N1, N2, N3, T, C, O, R, S nebo SS nebo jízdních souprav tvořených těmito vozidly. Konkrétně může kontrolní vážení zahrnovat kontrolu hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kontrolu poměru hmotností vozidel v jízdní soupravě, kontrolu rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol, kontrolu rozměrů vozidla nebo jízdní soupravy včetně nákladu nebo kontrolu dodržení podmínek spojitelnosti vozidel v jízdní soupravu. Zákon přitom rozlišuje 2 kategorie kontrolního vážení. Vysokorychlostní kontrolní vážení je realizováno nepřenosnými vysokorychlostními vahami, při kterém nedochází k odklonění vozidla z provozu, zatímco nízkorychlostní kontrolní vážení je realizováno všemi jinými technickými zařízeními, přičemž dochází k odklonění vozidla z provozu. V současnosti se dopustí přestupku při nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu jak provozovatel nadměrného vozidla, tak jeho řidič, a to bez ohledu na to, jaká kategorie kontrolního vážení byla uplatněna. Pro orgány vedoucí přestupková řízení je nicméně velmi zatěžující v případě porušení zjištěných při vysokorychlostním kontrolním vážení ztotožnit řidiče vozidel a vést příslušná řízení

Nahrávám...
Nahrávám...