Provádění směrnice o silničních technických kontrolách užitkových vozidel

9.2020.107

Provádění směrnice o silničních technických kontrolách užitkových vozidel

Evropská komise, Generální ředitelství pro mobilitu a dopravu

 Nahoru1. Úvod

1. 1.1 Souvislosti

Prohlídky vozidel jsou zásadní pro bezpečnost silničního provozu. Pravidla EU stanovující minimální normy pro kontroly vozidel pocházejí z roku 1977 a byla pouze nevýznamně aktualizována. Od té doby se však vozidla, chování řidičů a technologie hodně vyvinuly. První podstatná změna v rámci technické prohlídky byla zavedena přijetím balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel¹ v roce 2014. Měl tři části, pravidelné technické prohlídky, silniční technické kontroly užitkových vozidel a registrační dokumenty vozidel.

Návrh balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel v roce 2012 vycházel ze sdělení Komise z roku 2010 o směrech politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu². V rámci "cíle č. 4: Bezpečnější vozidla" směrů politiky definovala Komise opatření, že "vypracuje návrhy na postupnou harmonizaci a posílení technických prohlídek a silničních technických kontrol".

Směrnice 2014/47/EU ³ o silničních technických kontrolách užitkových vozidel (dále jen "směrnice") platí od 20. května 2018 a ve srovnání se směrnicí 2000/30/ES přinesla podstatné novinky⁴.

Mezi tyto novinky patří:

• zlepšení kvality prohlídek vozidel stanovením společných minimálních norem pro vybavení, odbornou přípravu kontrolorů provádějících podrobnější kontroly, posuzování a následnou kontrolu nedostatků,

• rozšíření systému hodnocení rizika v podnicích silniční dopravy zavedeného směrnicí 2006/22 ⁵ o informace založené na silniční technické kontrole,

• použití dvoustupňového přístupu pro silniční kontroly zavedením prvotní a podrobnější kontroly,

• první opatření pro kontrolu zabezpečení nákladu,

• povinné testování vysokorychlostních traktorů používaných pro komerční silniční nákladní přepravu v celé EU.

1. 1.2 Účel a rozsah této zprávy

Podle čl. 24 odst. 1 směrnice měla Komise vypracovat zprávu do 20. května 2020. Komise plně uznává a hluboce lituje pozdního předložení zprávy, která měla být připravena do 20. května 2020. Další zpráva podle čl. 24 odst. 2 je očekávána nejpozději do 20. května 2022.

Zpráva podle čl. 24 odst. 1 by měla

• poskytovat informace o provádění a účincích směrnice,

• analyzovat zejména její účinek z hlediska zlepšení bezpečnosti silničního provozu,

• posoudit náklady a přínosy možného zahrnutí lehkých užitkových vozidel (N1) a přípojných vozidel (O2) do oblasti působnosti směrnice.

Zpráva podle čl. 24 odst. 2 by měla

• poskytovat informace o provádění a účincích směrnice, zejména

  1. pokud jde o účinnost a harmonizaci systémů hodnocení rizika, zvláště v rámci definice vzájemně srovnatelného rizikového profilu jednotlivých dotčených podniků,

• být doprovázena podrobným posouzením dopadů zkoumajícím náklady a přínosy v celé Unii, které by mělo být k dispozici Evropskému parlamentu a Radě nejméně šest měsíců před předložením případného legislativního návrhu, který by do působnosti této směrnice začleňoval nové kategorie vozidel.

Jak bylo uvedeno výše, směrnice se používá ode dne 20. května 2018. K získání údajů, z nichž by bylo možné vyvodit smysluplné závěry, zejména pokud jde o účinek směrnice na zlepšení bezpečnosti silničního provozu, je zapotřebí nepřerušené období uplatňování v průměru tří let. Shromažďování údajů, které umožní vyvodit závěry o dopadech směrnice, proto může začít nejdříve ve druhé polovině roku 2021.

Pokud jde o analýzu nákladů a přínosů případného zahrnutí lehkých užitkových vozidel a lehkých přípojných vozidel, Komise v rámci posouzení dopadů provede nezbytnou analýzu před tím, než předloží případný návrh.

Pokud jde o účinnost a harmonizaci systémů hodnocení rizika, je třeba poznamenat, že směrnicí se systém hodnocení rizika pouze doplňuje přidáním některých příslušných informací týkajících se silniční technické kontroly. Povinnost vytvořit systém hodnocení rizika je však stanovena v článku 9 směrnice 2006/22/ES⁶. Směrnice 2006/22/ES navíc systémy hodnocení rizika neharmonizovala, a proto mohly členské státy volně stanovovat podrobnosti svých vnitrostátních systémů hodnocení rizika. Ačkoli příloha I směrnice stanoví kritéria pro přiřazení rizikového profilu podniku, působnost těchto opatření je omezena na silniční technické kontroly a opatření jsou rovněž pouze nepovinná. Po zavedení příslušných opatření by proto bylo třeba provést analýzu účinnosti a harmonizace systémů hodnocení rizika v rámci směrnice 2006/22/ES.

V tomto ohledu je cílem této zprávy poskytnout přehled prováděcích opatření členských států na základě předběžných zjištění kontroly provádění.

 Nahoru2. Směrnice

1. 2.1 Oblast působnosti směrnice

Směrnice zachovala povinné prohlídky u všech vozidel, která již byla pravidelně testována podle směrnice 2000/30/ES, tj. u těžkých nákladních vozidel (N2, N3), autobusů (M2, M3) a těžkých přípojných vozidel (O3 a O4).

Nově však směrnice zavedla prohlídky traktorů s maximální konstrukční rychlostí přesahující 40 km/h, které jsou používány hlavně na veřejných komunikacích pro účely komerční silniční přepravy.

Směrnice zdůrazňuje, že členské státy mají právo provádět silniční technické kontroly vozidel, na která se tato směrnice nevztahuje, jako jsou lehká užitková vozidla (N1), nebo provádět kontroly na jiných místech než na veřejných komunikacích.

1. 2.2 Systém hodnocení rizika; výběr vozidel pro prvotní silniční technickou kontrolu

Směrnice nově rozšiřuje systém hodnocení rizika zavedený směrnicí 2006/22/ES. Členské státy mají nyní povinnost doplnit do svých systémů hodnocení rizika informace týkající se počtu a závažnosti nedostatků zjištěných při silniční technické kontrole těžkých nákladních vozidel, autobusů a těžkých přípojných vozidel, nikoli však vysokorychlostních traktorů.

Směrnice ve své příloze I stanoví kritéria, jako je počet a závažnost nedostatků, pro přiřazení rizikového profilu podniku; použití kritérií je však pouze dobrovolné a členské státy mohou používat svůj vlastní systém.

Kromě informací shromážděných během silničních kontrol prováděných na domácích vozidlech musí členské státy do svého systému hodnocení rizika přidat také informace, které dostávají od jiných členských států.

Členské státy mohou podnikům povolit, aby svá vozidla podrobily dalším dobrovolným technickým prohlídkám, a informace o těchto kontrolách lze zohlednit s cílem zlepšení rizikového profilu podniku.

Vozidla, která mají být kontrolována, mohou být vybrána buď na základě vysoce rizikového profilu provozujícího podniku, nebo náhodně, existuje-li podezření, že vozidlo představuje riziko pro bezpečnost silničního provozu nebo pro životní prostředí.

1. 2.3 Systém silničních kontrol; obsah a metody silničních technických kontrol

Jednou z nejdůležitějších novinek směrnice je zavedení dvoustupňového přístupu k silniční technické kontrole.

U každého vozidla vybraného pro silniční technickou kontrolu musí kontrolor provést alespoň prvotní kontrolu. Prvotní kontrola má povinné i volitelné prvky. V každém případě musí kontrolor prověřit poslední osvědčení o technické způsobilosti, protokol o silniční technické kontrole, pokud je k dispozici, a provést vizuální kontrolu technického stavu vozidla. Kromě toho musí kontrolor ověřit, zda byly odstraněny závady uvedené v posledním protokolu o silniční technické kontrole. Volitelnými prvky jsou vizuální kontrola zabezpečení nákladu vozidla a technická prověření jakoukoli metodou, již kontrolor považuje za vhodnou. Účelem těchto technických prověření je odůvodnit rozhodnutí podrobit vozidlo podrobnější kontrole nebo požádat o odstranění zjištěných závažných nebo nebezpečných závad před tím, než bude vozidlu umožněn další pohyb po veřejných komunikacích.

Na základě výsledku prvotní kontroly rozhodne kontrolor, zda je nutné podrobit vozidlo podrobnější kontrole.

Zatímco v případě prvotní kontroly slouží směrnice spíše jako rámec a umožňuje členským státům velkou flexibilitu, podrobnější kontroly musí být prováděny podle přísných pravidel stanovených ve směrnici.

Podobně jako směrnice 2014/45/EU o pravidelných technických prohlídkách definuje i směrnice ve své příloze II položky, metody, důvody pro nevyhovění a klasifikaci závad použitelné jako harmonizované minimum při silniční technické kontrole. Zatímco však během pravidelné technické prohlídky musí kontrolor zkontrolovat každou položku a pokrýt celou přílohu, během silniční technické kontroly musí být pokryty pouze položky uvedené v příloze II směrnice, které jsou považovány za nezbytné a relevantní. Zvláštní pozornost je však třeba věnovat bezpečnosti brzd, pneumatik, kol, podvozku a obtěžování okolí.

Omezení silniční technické kontroly spočívá v tom, že pokud podle osvědčení o technické způsobilosti nebo protokolu o silniční technické kontrole byla v posledních třech měsících provedena kontrola jedné z položek uvedených v příloze II, může kontrolor tuto položku zkontrolovat pouze v případě, že to ospravedlňuje zjevný nedostatek.

Po podrobnější kontrole musí kontrolor vypracovat protokol v souladu s přílohou IV a jeho kopii musí dát řidiči.

1. 2.4 Povinnosti; kontroloři; zařízení provádějící kontroly; sankce

Směrnice definuje jasné požadavky, které musí členské státy zajistit:

• aby poslední osvědčení o technické způsobilosti vozidla a protokol o poslední silniční technické kontrole byly ve vozidle uchovávány v originále nebo ve formě potvrzeného výtisku. Přijatelné mohou být také elektronické důkazy;

• aby podniky a řidiči kontrolovaného vozidla spolupracovali s kontrolory a poskytli přístup k vozidlu, jeho částem a veškeré příslušné dokumentaci;

• aby byla definována odpovědnost podniku za udržování vozidla ve stavu bezpečném a způsobilém k provozu po pozemních komunikacích, aniž je tím dotčena odpovědnost řidiče;

• aby se kontroloři zdrželi jakékoli diskriminace na základě státní příslušnosti řidiče nebo země registrace vozidla;

• aby kontroloři nebyli v žádném střetu zájmů, který by mohl mít jakýkoli vliv na nestrannost a objektivitu jejich rozhodnutí a

• aby odměna kontrolorů nebyla v přímém vztahu k výsledku prvotních nebo podrobnějších silničních technických kontrol.

Směrnice dále stanovila konkrétní požadavek týkající se kontrolorů provádějících podrobnější prohlídky. Tito kontroloři musí splňovat minimální požadavky na odbornou způsobilost a odbornou přípravu stanovené pro kontrolory provádějící pravidelné technické kontroly.

Pokud jde o zařízení používaná pro podrobnější silniční kontroly,…