dnes je 19.3.2024

Input:

Predikce vývoje trhu silniční dopravy

31.1.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.7
Predikce vývoje trhu silniční dopravy

Ing. Jan Tichý, Ph.D.

Silniční doprava je podnikání provozované na základě živnosti, přičemž živnost je podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (část první, Hlava I, § 2) soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem.

Z toho vyplývá, že každý, kdo podniká v oblasti provozování silniční dopravy, by měl hledat ukazatele, které mu budou co možná nejlépe ukazovat vývoj na trhu. Samozřejmě je potřeba mít v patrnosti to, že existují faktory, které jsou dopravcem (alespoň do určité míry) ovlivnitelné. Mezi takové patří například využití vozidel a řidičů v podobě plánování oběhů vozidel a JŘ či plánování pracovní doby řidičů, míra reinvestic (vkládání dosaženého zisku zpět do podnikání), ceny vstupních faktorů (s dopadem na náklady) nebo požadavky na kvalitu nabízených služeb atp.

Vedle toho však existuje mnoho faktorů, jež dopravce neovlivní. Mezi ně můžeme zařadit například fiskální politiku státu (zejména strukturu a výši daní), poplatky (mýto, parkování, tunely, trajekty, vjezdy apod.), kvalitu dopravní infrastruktury (rychlost spojení, dopady na opotřebení dopravního parku), vývoj dopravního trhu (v případě veřejné linkové dopravy též cenová regulace) či třeba vývoj měnových kurzů.

Z toho vyplývá, že výsledek podnikání konkrétního dopravce je do určité míry vyjádřením souběhu mnoha faktorů a tudíž ani nemůže existovat paušální návod, kterak dosahovat zisku. Možná i proto se obvyklá výše zisku, kterého dosahují dopravci v silniční dopravě, pohybuje ve výši 0–2 %. To je míra, z níž jasně vyplývá, že jakýkoliv výkyv trhu bude mít dopad na hospodaření dopravce a z relativně kladného hospodářského výsledku se rázem stane činnost prodělečná.

I z tohoto důvodu je každý dopravce nucen sledovat vývoj trhu a hledat takové veličiny, které co možná nejvíce odrážejí jeho vlastní hospodaření. Jednoduše řečeno hledá ukazatele, jež by pro jeho činnost byly směrodatné a podle kterých se má orientovat a usměrňovat své podnikání.

Cílem tohoto článku je přiblížit některé veličiny a jevy, jež těmto potřebám odpovídají. Mohli bychom je rozdělit zhruba do těchto skupin:

  • obecné veličiny,

  • oborové veličiny,

  • odvozené ukazatele,

  • vlastní ukazatele dopravce.

Mezi obecné veličiny bychom mohli zařadit prakticky jakékoliv ekonomické veličiny, které se standardně používají při hodnocení stavu ekonomiky, tj. vývoj HDP, vývoj inflace, měnového kurzu atd.). Do oborových bychom mohli zařadit veličiny, které vyplývají ze statistik souvisejících s konkrétním druhem dopravy. V případě silniční nákladní dopravy se jedná například o údaje z pravidelných čtvrtletních statistických výkazů Ministerstva dopravy ČR zachycujících objem přepravy a přepravní výkony. Dále pak třeba údaje ŘSD o dopravních výkonech či výnosech z mýta v rámci mýtného systému, údaje krajů o množství vydaných eurolicencí a opisů. Nabízejí se též údaje z CRV o počtu registrovaných vozidel atd.

Bohužel nabídka oborových ekonomických ukazatelů je téměř nulová. Postupem doby kdysi hojně využívaný tarif TR4 ztratil svou vypovídací schopnost a v důsledku liberalizace trhu silniční nákladní dopravy nebyl tento ukazatel nahrazen. Zatímco dříve řídící složky státu (díky systematicky

Nahrávám...
Nahrávám...