Praktické nástroje pro řízení zásob: Příklad vyhodnocení potenciálu pro snížení zásoby

6.4.3 Praktické nástroje pro řízení zásob: Příklad vyhodnocení potenciálu pro snížení zásoby

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů

Následující text je ukázkou toho, jak lze využít teorie řízení zásob pro vyhledání potenciálu možných úspor. Na konkrétních datech konkrétní položky je v příkladu vysvětlen postup, který vede k odpovědi na otázky:

• Řídili jsme danou položku v minulém období dobře?

• Byla naše skutečná průměrná zásoba v systému optimálně veliká?

• Jakého snížení zásoby bychom dosáhli, pokud bychom uplatnili správné nastavení pojistné zásoby?

V úvodu tohoto příkladu je nutno konstatovat, že obdobnou analýzu má smysl provádět pouze pro ty položky zásobování, které:

1) mají v uplynulém období relativně stejnoměrnou spotřebu (viz analýza rozptylu),

2) byly pořizovány nákupem přibližně stejně velkých dávek, přičemž používanou velikost dávky je možné prohlásit za optimální,

3) jsou z hlediska celkového finančního objemu pro podnik významné ("A" položky dle ABC analýzy). Jedná se v principu o položky, které by analýzou provedenou patrně spadaly do kategorie "položek se stabilní spotřebou s bodem rozpojení ve firmě".

Vstupní informace pro analýzu:

Položka mat. číslo 121212 - "Rozvodná skříň" vykázala v průběhu roku 2003 průměrnou výši zásoby Z_prům = 480 ks (vyhodnoceno v modulu MM informačního systému SAP R/3). Celkem bylo v průběhu roku spotřebováno (vydáno ze skladu) 5000 kusů. V průběhu téhož roku byla položka doplněna deseti nákupními dávkami, tedy jedna průměrná nákupní dávka byla Q_prům = 500 ks (5000 / 10).

Průběh spotřeby byl v informačním systému zásob vyhodnocen v následující tabulce:

Jednotlivé hodnoty spotřeby jsou agregovány do týdnů – udaná spotřeba je tedy sumou všech výdejů v daném týdnu – údaje jsou uvedeny v kusech.

Jak již bylo vysvětleno dříve, průměrná zásoba je vždy součtem tzv. obratové zásoby a pojistné zásoby. Víme také, že obratová zásoba je určena velikostí dávky – v našem případě 500 ks. Můžeme spočítat, že:

Z_obr = 1/2 * Q_prům = 1/2 * 500 = 250 ks

Kde:

Z_obr ... výše obratové zásoby (Ks)

Q_prům ...průměrná velikost dávky (Ks)

Platí-li pravidlo:

Z_prům = Z_obr + Z_poj

Kde:

Z_prům ...výše průměrné zásoby (Ks)

Z_obr ...výše obratové zásoby (Ks)

Z_poj ...výše pojistné zásoby (Ks)

Můžeme říci, že:

Z_poj = Z_prům - Z_obr v našem případě tedy P_poj = 480 - 250 = 230 ks

V tento okamžik jsme pro naši položku "rozklíčovali" dva základní údaje:

• Obratová složka zásoby činila v loňském roce cca 250 ks

• Pojistná zásoba v systému byla na úrovni cca 230 ks

Jak jsme v úvodu kapitoly konstatovali, nepředpokládáme, že by bylo možné měnit obvyklou nákupní dávku (hodnotu 500 považujeme za optimalizovanou).

Nelze v tomto zjednodušeném příkladu hledat…