Praktické nástroje pro řízení zásob: Analýza zásob

6.4.2 Praktické nástroje pro řízení zásob: Analýza zásob

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů

Pro úspěšné zvládnutí procesů řízení zásob je nutno si uvědomit, že vznik zásob v systému má obecně mnoho příčin. Zásoba v bodě rozpojení objednávkou zákazníka řízená prostřednictvím metod popsaných v kapitole 8.2 je jen jednou z více možných kategorií zásob v podniku. Příčiny vzniku a nutnost udržování jiných kategorií zásob je širším pohledem na řízení a analyzování zásob.

Zásoby v konkrétním podniku je možné rozdělit například do následujících pěti kategorií, přičemž praktické nástroje pro řízení a optimalizaci zásoby jednotlivých kategorií se budou lišit. Potenciál možných úspor (z titulu snížení zásob) bude také pro každou kategorii odlišný navíc v závislosti na specifických podmínkách každého podniku. Jinými slovy: v extrému se můžeme setkat s podnikem, ve kterém některou nebo více dále popsaných kategorií nenalezneme vůbec, nebo s podnikem, kde jedna kategorie bude zcela dominantní a analyzování ostatních kategorií tudíž pozbude významu.

Pět základních kategorií zásoby:

1) zásoba položek blokující nevýznamný finanční objem,

2) zásoba položek se stabilní spotřebou s bodem rozpojení ve firmě,

3) zásoba položek s nestabilní spotřebou s bodem rozpojení ve firmě,

4) zásoba položek se stabilní spotřebou s bodem rozpojení u dodavatele,

5) zásoba položek s nestabilní spotřebou s bodem rozpojení u dodavatele.

Jak již bylo naznačeno v úvodu kapitoly, úspěšné zvládnutí procesů řízení zásob je postaveno na samostatném individuálním přístupu k řízení každé kategorie. Postup pro kategorizaci je patrný z následujícího schématu:

Cílem kategorizace je přiřadit jednoznačně každou položku zásobování (každé existující "materiálové číslo" evidované v systému), která se ve firmě vyskytuje, k jedné z uvedených 5 kategorií. To je možné provést následujícími analytickými nástroji:

Význam z hlediska výše vázaného kapitálu v zásobách: Přesné a adresné určení položek zásobování, které spadají do kategorie 1 - Zásoba položek blokující nevýznamný finanční objem – je velmi snadné. Realizací ABC analýzy podle celkové výše průměrné zásoby se určí ty položky, které sumárně blokují v celkovém zásobovacím systému jen 5 % finančních prostředků. Jedná se tedy o položky typu "C".

V této analýze jde o rozdělení položek do skupiny kategorií 2, 3 a skupiny kategorií 4,5.

Ty položky zásobování, které nespadají do dříve vymezené kategorie 1, je nutno v prvém kroku rozdělit do dvou skupin podle umístění bodu rozpojení pro řízení položky. Prvé skupině budou přiřazeny ty položky, pro které je možno identifikovat používání některého z bodů rozpojení uvnitř firmy. Druhé skupině budou přiřazeny ty položky, pro které je uplatňována poloha bodu rozpojení u dodavatele suroviny.

Nejjednodušší metodou pro rozdělení položek zásobování do uvedených dvou skupin je individuální označení těch položek, které jsou objednávány vždy zá­sadně na základě známého a potvrzeného požadavku externího zákazníka (k objednání položky nedojde dříve, než je známa konkrétní výše a termín požadavku na materiál nebo surovinu). Ostatní "neoznačené" položky jsou řízeny s bodem rozpojení ve firmě.

Ty položky zásobování, které nespadají do dříve vymezené kategorie 1, je dále možné analyzovat podle charakteru stability spotřeby. Pro každou položku je možno na základě analýzy historie určit, zda se jedná o:

• stabilní spotřebu,

• nestabilní spotřebu (v extrému až náhodnou – stochastickou – spotřebu).

Obvyklým měřítkem pro vymezení "stabilních" položek je výpočet poměru mezi směrodatnou odchylkou a střední hodnotou (průměrem):

Ks = σ/Q_prum

Q_prum ... průměrná denní (event. týdenní) spotřeba analyzované položky v uplynulém období (nejčastěji jednoho kvartálu) v kusech

σ - směrodatná odchylka od střední hodnoty průměrné denní (týdenní) spotřeby v uplynulém období v kusech

Pozn.: Obě hodnoty jsou snadno analyzovatelné i běžnými nástroji tabulkových kalkulátorů (Excel) při znalosti denních pohybů výdeje každé položky v analyzovaném období.

Pro běžnou podnikovou praxi je nejčastěji považována mezní hranice koeficientu stability (Ks) hodnota 0,3. Tzn., že položky, které vykazují Ks menší nebo rovné 0,3 jsou považovány za položky se stabilní spotřebou. Ostatní pak tedy logicky za položky s nestabilní (náhodnou) spotřebou.

Výše uvedeným příkladným postupem pro kategorizaci zásob v podniku je možné každou položku zásobování označit příznakem jedné z navržených kategorií. Sumarizací průměrné zásoby v každé kategorii je možné odhadnout důležitost, význam a potenciál úspor při řízení každé kategorie zásob.

Konkrétní strojírenský podnik zabývající se výrobou specializovaných nadstaveb a opravami železničních vozů vykazuje v uplynulém období stav průměrné zásoby ve výši 125 mil. Kč. Celkem eviduje informační systém 2400 položek zásobování. Výsledek provedené analýzy jednotlivých kategorií zásob:

• Objem zásoby kategorie 1 - Zásoba položek blokující nevýznamný finanční objem: 1650 položek, průměrná zásoba 6,25 mil. Kč.

• Objem zásoby kategorie 2 - Zásoba položek se stabilní spotřebou s bodem rozpojení ve firmě: 115 položek, průměrná zásoba 45 mil. Kč.

• Objem zásoby kategorie 3 - Zásoba položek s nestabilní spotřebou s bodem rozpojení ve firmě: 265 položek, průměrná zásoba 38,5 mil. Kč.

• Objem zásoby kategorie 4 - Zásoba položek se stabilní spotřebou s bodem rozpojení u dodavatele: 306 položek, průměrná zásoba 26,5 mil. Kč.

• Objem zásoby kategorie 5 - Zásoba položek s nestabilní spotřebou s bodem rozpojení u dodavatele: 64 položek, 8,75 mil. Kč.