Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Práce s kapacitními úzkými místy ve výrobě

29.11.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.9.1 Práce s kapacitními úzkými místy ve výrobě

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů

Vyhledávání úzkých míst a soustředění se na ně při řízení se musí stát nepřetržitým procesem. Má probíhat v těchto krocích:

1. Identifikuj úzké místo systému.

2. Rozhodni, jak využít úzké místo.

3. Podřiď vše ostatní výše uvedenému rozhodnutí.

4. Nejsou-li kroky 2 a 3 řešením, pozvedni výkon úzkého místa zásadnějšími opatřeními.

5. Je-li vyřešeno úzké místo, vrať se zpět ke kroku 1. Nedovol, aby se úzkým místem stala tvá netečnost!

V uvedených pěti krocích je skryta závažná myšlenka: po identifikaci úzkého místa se snažíme nejprve (v kroku 2) nalézt a uplatnit jednoduchá opatření k jeho lepšímu využití. Znamená to zejména:

  • přisouvat meziprodukty k úzkému místu s potřebným předstihem (vytvářet „časové zásobníky”),

  • zkrátit nečinnost úzkého místa z důvodu seřizování, např.:

  • úkoly zadávat v takovém pořadí, aby se minimalizovaly nároky na seřizování,

  • volit na úzkém místě velké dávky,

  • racionalizovat seřizovací postupy,

  • údržbu provádět v nepracovních směnách,

  • v době zákonné přestávky pracovníka nasadit na úzké místo náhradní obsluhu,

  • řízení jakosti cíleně zaměřit na odhalení neshodných produktů před jejich příchodem na úzké místo.

Krok 3 znamená, že režim na ostatních pracovištích přizpůsobíme opatřením, která jsme přijali v kroku 2. Mezi jiným tedy půjde i o takové řízení a motivaci neúzkoprofilových pracovišť, aby dodržela stanovené předstihy dodávek pro úzké místo.

Teprve po vyčerpání všech možností, jak lépe využít úzkého místa, se přikročí ke kroku 4, který umožní zvýšení kapacity úzkého místa (např. zavedení další směny, nákup dalšího stroje apod.). Opatření ke zvýšení kapacity úzkého místa jsou však podstatně nákladnější a jsou také riziková, zejména u měnícího se sortimentu. Odstranění momentálního úzkého místa zvýšením jeho kapacity může přinést jen velmi dočasný dílčí efekt v průchodnosti systému. Při vysoce pravděpodobných změnách struktury požadavků vznikne brzy úzké místo v jiné části systému, čímž nebude možno uhradit náklady vynaložené na provedenou akci, a celkový efekt bude negativní. Proto teorie omezení zdůrazňuje, aby se kroky 2 a 3 nevynechávaly.

Krok 1 – Zjišťování kapacitních úzkých míst

Výchozím krokem při práci s kapacitními úzkými místy je zjištění, která pracoviště jsou úzkými místy. Současně s tím je potřeba blíže poznat charakter úzkého místa, příčiny jeho existence a další okolnosti.

Otázky při zjišťování kapacitních úzkých míst

Přehled nejdůležitějších otázek, které bychom si měli položit a zodpovědět při hledání kapacitních úzkých míst ve výrobě, je uveden v tabulce:

K zodpovězení některých otázek budeme muset provést analýzu současného způsobu organizace výroby.

Odpovědi na otázky bychom měli přehledně písemně zpracovat a získaný dokument považovat za významný podklad pro řešení situace na úzkých místech.

Požadavky a úskalí při hledání kapacitních úzkých míst

Odpověď na otázku, jak nalézt kapacitní úzká místa, je zdánlivě jednoduchá:

„Nerovnováhu v kapacitách přece zjistíme kapacitním propočtem.” Avšak ve skutečnosti je úloha náročnější zejména z těchto důvodů:

a) Musíme zpracovat množství dat, což je pracné a bez vyspělých informačních technologií obtížné až nereálné. Navíc je často problematická kvalita a tím i použitelnost existujících dat.

b) Agregované kapacitní údaje mohou být zavádějící.

c) Zjišťování úzkých míst není jednorázovým propočtem. Tuto úlohu bychom potřebovali provádět velmi často, abychom zachytili změny v požadavcích, měnící se situaci ve výrobě, změny v kapacitní vyváženosti po případném zvýšení kapacity momentálního úzkého místa. Analýza úzkých míst by měla být dynamickou úlohou a plnit i preventivní funkci.

Postupy při hledání kapacitních úzkých míst

Jaké postupy jsou vhodné při hledání kapacitních úzkých míst?

a) Pozorování a zkušenost

Tam, kde jsou úzká místa stálá a výrobky a procesy jednoduché, víme o úzkých místech zpravidla dopředu.

U složitějších procesů bude o existenci úzkého místa vypovídat to, že před některým pracovištěm se opakovaně hromadí rozpracovanost, resp. některé operace se neustále zpožďují.

b) Kapacitní propočty

Kapacitní propočty spočívají ve zjištění kapacitních nároků uvažované varianty plánu a v jejich porovnání s disponibilní kapacitou jednotlivých pracovišť. Tato kapacitní bilance umožní zjistit stupeň vyváženosti, místa přetížení či nevytížení kapacit.

Hrubé kapacitní bilance založené na souhrnných normách pracnosti a rámcových objemech finálních výrobků poskytují jen orientační přehled. Nezohledňují pořadí výroby, velikost dávek ani rozsah seřizování. Provádějí se zpravidla pro skupiny pracovišť a nikoli pro jednotlivá pracoviště. V okamžiku, kdy máme k dispozici podrobnější data a příslušnou počítačovou techniku, je potřebné pokračovat detailnějšími propočty. Kapacitní bilance by se tedy měla provést znovu při každém zjemnění plánu. Teorie omezení v této souvislosti nabádá: