Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Nejčastější dotazy k režimu řidičů

15.10.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.2.2
Nejčastější dotazy k režimu řidičů

Ing. Jiří Novotný

Co se započítává do doby řízení?

Je třeba v úvodu stanovit, jaký předpis stanoví režim řidiči.

Pokud jede řidič v režimu nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 561/2006/ES nebo Evropské dohody AETR, platí, že jde o čistou dobu řízení. Tzn. že do doby řízení se započítává činnost/řízení, která je vyznačena v případě analogového tachografu „nejsilnější“ čárou zaznačenou v segmentu záznamu činnosti řidiče na tachografovém kotoučku nebo u digitálního tachografu činnost zaznamenaná symbolem „volantu“. Nařízení definuje dobu řízení jako celkovou dobu řízení od okamžiku, kdy řidič začne řídit vozidlo po době odpočinku nebo přestávce, do okamžiku, kdy začne další doba odpočinku nebo přestávka. Doba řízení může být nepřetržitá nebo přerušovaná. Obdobně to platí i pro režim řidiče stanovený vyhláškou č. 478/2000 Sb.

V jakých případech může být vyňat záznam-kolečko z analogového tachografu a případně karta řidiče z digitálního tachografu?

V případě analogových i digitálních tachografů ukládá nařízení Rady č. 3821/85/EHS povinnost řidiči používat záznamové listy nebo karty řidiče každý den, kdy řídí, od okamžiku, kdy převezme vozidlo. Záznamový list ani karta řidiče nesmějí být vyjmuty před koncem denní pracovní doby, pokud není jejich vyjmutí jinak povoleno. Jde konkrétně o tyto případy uvedené v nařízení:

  • Jestliže v důsledku svého vzdálení se od vozidla nemůže řidič používat záznamové zařízení zabudované do vozidla, musejí být časové úseky (odpočinek, jiná práce a pohotovost) zaznamenány na záznamový list ručně.

  • Je-li ve vozidle více než jeden řidič, mění řidiči záznamové listy nebo kartu řidiče tak, aby informace o vzdálenosti ujeté vozidlem, rychlosti a době řízení byly zaznamenány na záznamovém listu nebo kartě řidiče, který v danou dobu skutečně řídil.

  • Řidič, jenž se odchýlil od stanovené doby řízení, přestávky nebo odpočinku v míře nezbytné pro dojetí na vhodné místo zastávky tak, aby zajistil bezpečnost osob, vozidla, které řídí, nebo nákladu, pokud neohrozí bezpečnost provozu, může v takovém případě vyjmout záznamový list a musí uvést důvod odchylky. U digitálního tachografu uvede zdůvodnění na výtisku.

  • Je-li záznamové zařízení neschopné provozu nebo nefunguje správně, vyjme řidič záznamový list nebo kartu a vede na záznamovém listě nebo na papíru z tiskárny průběžně ručně všechny údaje o své činnosti, jež nebyly záznamovým zařízením zaznamenány.

  • Na žádost kontrolního orgánu je řidič povinen předložit záznamový list nebo kartu řidiče, tzn. že je musí vyjmout z kontrolního zařízení.

Jaký je správný postup při ztrátě nebo odcizení karty řidiče?

Řidič smí pokračovat v řízení bez karty (v důsledku její ztráty nebo odcizení) nejdéle po dobu 15 dnů nebo déle, je-li to nezbytné vzhledem k návratu vozidla na jeho základnu, za předpokladu, že řidič může během této doby prokázat nemožnost kartu předložit nebo použít. Má protokol od policie o odcizení karty řidiče nebo prohlášení s uvedením data a místa, kde ztrátu zjistil. Současně je povinen vytisknout na začátku jízdy údaje o vozidle, které řídí. Na tento výtisk je povinen zaznamenat údaje, jež umožní identifikaci řidiče, včetně podpisu, a časové úseky týkající se odpočinku, pohotovosti a jiné práce. Na konci jízdy vytiskne informace týkající se časových úseků zaznamenaných záznamovým zařízením od vyhotovení výtisku při zahájení jízdy a uvede na tomto výtisku údaje o své identifikaci, včetně svého podpisu.

Jakým symbolem vyznačuje řidič pobyt na sedadle spolujezdce?

Pobyt na sedadle spolujezdce se v souladu s nařízením č. 561/2006/ES vyznačuje symbolem úhlopříčně rozděleného čtverce (pohotovost). Některé tachografy tento symbol nastavují automaticky (například „radioformáty“). Pokud řidič nastaví jiný symbol, například postýlku, vystavuje se nebezpečí, že mu bude vytknuto, že nepoužívá přepínací mechanismus tak, jak mu ukládá nařízení č. 3821/85/EHS.

Kdy je potřeba provést výtisk z digitálního tachografu?

Řidič je povinen podle nařízení č. 3821/85/ES a nařízení č. 561/2006/ES provést výtisk:

  • na základě požadavku kontrolního orgánu,

  • v případě ztráty nebo odcizení karty řidiče (na začátku a na konci jízdy),

  • z důvodů uvedení odchylky od článků 6 až 9 nařízení č. 561/2006/ES.

Kdy se u digitálních tachografů vkládá údaj o zemi (ať už výchozí nebo cílové)?

V souladu s přílohou IB nařízení č. 3821/85EHS musí řidič zapsat symboly zemí do záznamového zařízení, ve kterých začíná a končí jeho pracovní doba. Nicméně členský stát může požadovat na řidiči vozidla, jež na jeho území provozuje vnitrostátní dopravu, aby k symbolu země připojil přesnější zeměpisné údaje. Takovým státem je v současné době Španělsko. Tzn. že při přejezdu hranic se symboly zemí nevkládají. Na povinnost vkládat údaj o zemi je nutné zejména upozornit ty řidiče, kteří nevyjímají na konci pracovní doby kartu řidiče. Je třeba ještě dodat, že v případě vložení výchozí a cílové země řidičem přiřadí tachograf k těmto symbolům stav počítadla km. To znamená, že pokud nebudou vloženy řidičem údaje o „zemi“, neuzavře tachograf počet ujetých kilometrů. Je to vlastně obdobná chyba, již by udělal řidič s analogovým tachografem, pokud by na kotoučku neuvedl místo vložení a vynětí kotoučku z tachografu a neuvedl stav počítadla kilometrů v době vložení a vynětí kotoučku.

Může řidič trávit v zaparkovaném vozidle běžný týdenní odpočinek?

Nařízení č. 561/2006/ES stanoví, že řidič smí trávit denní dobu odpočinku nebo zkrácenou týdenní dobu odpočinku mimo místo obvyklého odstavení vozidla v zaparkovaném vozidle, je-li vybaveno lehátkem pro každého řidiče. To znamená, že v takto vybaveném vozidle může řidič trávit běžný a zkrácený denní odpočinek a zkrácený týdenní odpočinek, nikoliv běžný týdenní odpočinek.

Připravuje se změna v počtu záznamů, které má mít řidič ve vozidle?

Nařízení č. 561/2006/ES stanovilo, že od 1. ledna 2008 musí být řidič schopen zdokladovat za běžný den a předchozích 28 dnů, a to prostřednictvím karty řidiče, tachografových záznamů (pokud v tomto období řídil vozidlo s analogovým tachografem) a výtisky, ručními záznamy anebo potvrzením od firmy, co v tomto období vykonával.

Je někde stanoven počet náhradních ruliček papíru do tiskárny digitálního tachografu?

Žádný předpis nestanovuje počet ruliček papíru do tiskárny digitálního tachografu. Nařízení č. 3821/85/EHS však ukládá dopravci i řidiči povinnost, aby s ohledem na dobu trvání přepravy mohly být v případě kontroly na požádání správně vytištěny údaje podle přílohy IB. V této souvislosti je nutné připomenout, že délka papíru na jedné ruličce činní cca 8 m. Také pro papír do tiskárny platí stejné požadavky jako u kotoučku, tzn. že musejí být schváleny pro použití do příslušného kontrolního zařízení. Například originální papír od firmy Siemens VDO má schvalovací značky pro všechny tři tachografy (Siemens VDO, Actia i Stoneridge). O změně tohoto požadavku se v současné době neuvažuje.

Jak dlouho lze pokračovat v jízdě s vadným tachografem?

Nařízení č. 3821/85/EHS i dohoda AETR omezují možnost jízdy s vadným tachografem. Stanoví, že pokud se vozidlo nevrátí zpět do provozovny do jednoho týdne ode dne poruchy nebo objevení vadné činnosti, musí být oprava provedena během jízdy. Pokud by tento termín nebyl dodržen, může to být důvodem, aby příslušný orgán zakázal užívat vozidlo, pokud porucha nebo vadná činnost nebude opravena.

Kde je stanoveno přesné používání přepínacího mechanismu tachografu (jednotlivých značek)?

Nařízení č. 3821/85/EHS stanoví s odvoláním na směrnici č. 2002/15/ES, pro které činnosti řidiče se využívají jednotlivé značky. Takže značkou volant se značí doba řízení, jež je zaznamenávána automaticky při pohybu vozidla. Zkřížená kladívka značí jinou práci a jde o nakládku a vykládku, pomoc cestujícím při nastupování a vystupování z vozidla, čištění a technickou údržbu, všechny ostatní práce prováděné s cílem zajistit bezpečnost vozidla, jeho nákladu a cestujících nebo plnění zákonné a správní povinnosti přímo související s probíhající dopravní operací včetně sledování nakládky a vykládky, vyřizování správních náležitostí nezbytných ve styku s policií, celními a přistěhovaleckými orgány a dobu, během níž nemůže volně nakládat se svým časem a vyžaduje se od něj, aby byl přítomen na svém pracovišti, kdykoliv připraven započít obvyklou práci v rámci konkrétních úkolů, které souvisejí s jeho pracovní činností. Jde zejména o čekání na nakládku a vykládku, jejichž doba trvání není předem známa. Úhlopříčně rozdělený čtverec značí pracovní pohotovost, což je jiná doba než přestávka v práci a doba odpočinku, během nichž se od řidiče nevyžaduje, aby pobýval na svém pracovišti, ale během nichž musí být k dispozici, aby byl na pokyn připraven zahájit jízdu či pokračovat v řízení nebo provádět jinou práci. Tyto doby pracovní pohotovosti zejména zahrnují doby, během nichž řidič doprovází vozidlo na trajektu nebo vlakem, čekací doby na hranicích a čekací doby z důvodů zákazu jízdy. Tyto doby a jejich trvání musejí být pracovníkovi známy předem. U řidičů, kteří jsou členy osádky vozidla, jde o doby strávené za jízdy na sedadle vedle řidiče nebo na lehátku.

Jaké doklady z pohledu režimu řidiče musí zajistit dopravce, aby je měl řidič autobusu na lince do 50 km ve vozidle?

Na řidiče vozidel používaných pro přepravu cestujících v linkové dopravě, jestliže délka žádného ze spojů linky nepřekročí 50 km, se nařízení č. 561/2006/ES nevztahuje. V tomto případě pak způsob vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku a záznamu o provozu vozidla stanoví vyhláška č. 478/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška umožňuje vedení zjednodušeného záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, ve kterém řidič uvede odchylky od vzorového záznamu o době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku. Vzorový záznam musí mít řidič ve vozidle k dispozici a musí být zpracován v návaznosti na schválený jízdní řád a obsahovat zejména časový rozvrh dob řízení, jiné práce, bezpečnostních přestávek a pracovní pohotovosti. Současně také musí být zřejmé, že se jedná o vzorový záznam, na který zjednodušený záznam navazuje. Jako základ pro vzorový záznam lze například využít turnusový příkaz doplněný o výše uvedené skutečnosti týkající se režimu řidiče.

Je možné kombinovat prodlouženou dobu řízení se zkrácenou denní dobou odpočinku?

Žádný z přepisů upravujících dobu řízení, přerušení doby řízení a odpočinek spojitost mezi zkrácenou dobou denního odpočinku a prodlouženou dobou řízení nestanoví. Je však třeba připomenout, že se v praxi opomíjí požadavek, v jakém intervalu je možné prodloužení v případě denní doby řízení a zkrácení v případě denního odpočinku provést. Nařízení (ES) č. 561/2006 a dohoda AETR shodně uvádějí v případě prodloužení doby řízení, že „nejvýše dvakrát za týden může být denní doba řízení prodloužena na 10 hodin“. Oba předpisy rozumějí týdnem období od 00.00 hodin v pondělí do 24.00 hodin v neděli. K porušení předpisu tak může dojít v případě, že v průběhu kalendářního týdne čerpá řidič týdenní odpočinek a v předcházejícím svém „pracovním týdnu“ využil v jeho posledním dnu možnosti prodloužení doby řízení na 10 hodin a po týdenním odpočinku opět využil například dvakrát možnosti prodloužení doby řízení na 10 hodin. V tomto případě dosáhl počet prodloužení v kalendářním týdnu tří a byl porušen předpis. Uvedená skutečnost je lépe zřejmá z následujícího grafického znázornění.

Případné zkrácení denního odpočinku až na 9 hodin smí provést řidič nejvýše třikrát mezi dvěma týdenními dobami odpočinku. Uvádíme zde grafické znázornění možnosti správného zkrácení denního odpočinku.

Jakým způsobem prokazuje řidič, že byl již postižen nebo je s ním, případně s dopravcem, zahájeno správní řízení za porušení povinností vyplývajících z předpisů? Je postačující v případě digitálního tachografu údaj o kontrole zaznamenaný při vložení kontrolní karty?

Vložením kontrolní karty do digitálního tachografu se zaznamená pouze to, kdy byl řidič kontrolován (datum a čas), kým (identifikace kontrolní karty) a druh kontroly (stažení dat z karty, z tachografu, tisk nebo zobrazení). Ze záznamu není zřejmé, co bylo předmětem kontroly ani její výsledek. Z těchto důvodů musí řidič uchovávat potvrzení vystavené členským státem týkající se uložených sankcí nebo zahájení řízení po dobu, kdy totéž porušení nařízení může vést k dalšímu řízení nebo uložení sankcí (viz článek 20 nařízení (ES) č. 561/2006), a na žádost kontrolního orgánu ho předložit. Naopak členské státy mají povinnost, zahájí-li řízení nebo uloží-li sankci za určité porušení, vystavit řádné písemné potvrzení.

Je možné v případě osádky tvořené dvěma řidiči využít možnosti čerpání denního odpočinku nejméně 9 hodin za období 30 hodin na trajektu nebo po železnici?

Pokud dva řidiči v rozsahu 30 hodin od skončení denní nebo týdenní doby odpočinku budou mít v celku nejméně 9 hodin denní odpočinek, mohou ho strávit na trajektu a jako odpočinek jim bude uznán, v případě pokud budou mít samozřejmě k dispozici lůžka.

V jaké formě musí být vedený záznam o provozu vozidla, případně záznam o době řízení a bezpečnostních přestávkách u vozidel o celkové hmotnosti nižší než 3,5 t?

Vzhledem k tomu, že u této kategorie požadavek neřeší zvláštní předpis, je třeba hledat odpověď v nařízení vlády č. 168/2002 Sb. (které je dosud platné) – v příloze č. 1 odstavci 3 pod písm. a) je stanoven požadavek na dobu řízení, po které je nutné udělat bezpečnostní přestávku (4,5 hod. řízení, minimální přerušení 30 minut s možností rozdělení do dvou částí, nejméně 15minutových). Pod písm. c) je uvedeno, že se záznam o době řízení a bezpečnostní přestávce vede v listinné formě nebo technickým zařízením. Bližší podrobnosti předpis nestanoví. Znamená to, že záleží na vás, jakou formu zvolíte.

Je možné i nadále používat žlutá kolečka?

Vyhláška č. 478/2000 Sb.§ 1b uvádí: Ve vozidle, pro které je předepsáno vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku (u nákladní dopravy se to týká vozidel o celkové hmotnosti, včetně přívěsu nebo návěsu, vyšší než 3,5 tuny), musí mít řidič s sebou kromě tohoto záznamu a paměťové karty řidiče, pokud mu byla vydána, též potvrzení vystavené dopravcem o době, kdy v kontrolovaném období vozidlo neřídil, včetně uvedení důvodů. Tímto potvrzením může být též potvrzení podle článku 1 rozhodnutí Komise (ES) č. 230/2007, o formuláři, nebo jiný doklad prokazující, že vozidlo v tomto období neřídil. Z toho vyplývá, že lze i nadále používat „žlutá kolečka“ pro potvrzení firmy, že řidič neřídil vozidlo, s uvedením důvodů. To platí bez výjimek pro dopravu provozovanou na území ČR. Současně je však třeba upozornit, že v případě mezinárodní dopravy vyžadují některé státy potvrzení vydané výše uvedeným rozhodnutím. Těmito státy jsou například Polsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Španělsko, Slovinsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko. Formulář je k dispozici v elektronické podobě na internetové stránce ec.europa.eu.

Kdy může být řidiči odňata karta řidiče?

Vzhledem k tomu, že karta řidiče je osobní, stanoví možnost jejího odebrání nařízení (EHS) č. 3821/85 v článku 14 odstavci 4 písmeni c). Pokud příslušný orgán členského státu zjistí, že karta byla padělána, že řidič používá cizí kartu nebo že karta byla získána na základě nesprávných prohlášení nebo padělaných dokladů, může tuto kartu řidiči pozastavit nebo odejmout. Jestliže kartu pozastaví nebo odejme jiný členský stát, než je vydávající členský stát, vrátí tento členský stát kartu orgánům vydávajícího členského státu a zdůvodní toto opatření.

Co to je „nepřetržitá doba řízení“?

Termín „nepřetržitá doba řízení“ není definován v žádném právním předpise. Je proto nutné vycházet z účelu, který se zavedením omezení doby řízení sledoval. Praxe nepřetržitou dobou řízení chápe dobu řízení vozidla, včetně přerušení, je-li tato doba přerušena na dobu kratší, než je stanovená doba bezpečnostní přestávky nebo odpočinku. Např. digitální tachograf jako nepřerušenou dobu řízení zaznamenává běžnou součtovou dobu řízení řidiče od konce jeho poslední doby odpočinku/bezpečnostní přestávky/pracovní pohotovosti/příp. neznámé doby delší než 45 minut, což je v souladu s výše uvedeným. Bude-li řidič řídit od pondělí do pátku každý den, přitom však bude jeho rozvrh vypadat tak, že nebude mít vcelku potřebnou část, aby bylo přerušení možné považovat za denní odpočinek – například že bude řídit 0:30 hodiny, pak bude mít 8 hodin odpočinku, pak bude řídit 0:30 hodiny a opět mít 8 hodin odpočinku a takto bude postupovat třeba celý týden, nebude se mu (vzhledem k tomu, že denní doba odpočinku má mít trvání nejméně 11 hodin, tuto běžnou dobu odpočinku lze případně rozdělit do dvou časových úseků, z nichž první musí mít nejméně 3 hodiny a druhý nejméně 9 hodin) žádný odpočinek započítávat. Řidič tak ve skutečnosti řídil velmi krátce a času na oddech a volno měl dostatek, nicméně pokud nedodrží ani v jeden den dobu denního odpočinku, bude období pondělí–pátek posouzeno jako nepřetržitá doba řízení.

Je za dodržení dob řízení, bezpečnostních přestávek a odpočinku odpovědný dopravce, nebo řidič?

Od 1. 7. 2007, kdy došlo k novelizaci zákona o silniční dopravě, zákona o přestupcích, a též v souvislosti s účinností části nařízení ES 561/2006 (k té došlo již 1. 5. 2006) se zásadně rozšířila odpovědnost v dané oblasti. Obecně odpovídají oba – tj. dopravce i řidič. Dopravce je povinen dodržení dob řízení, bezpečnostních přestávek a dob odpočinku zajistit, a pokud tak neučiní, poruší zákon o silniční dopravě § 3 odst. 1 písm. b) v návaznosti na nařízení ES (do
10. 4. 2007 to bylo nařízení Rady ES 3820/85 a od
11. 4. 2007 to pak je nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 561/2006). Sankcionován pak může být dopravce podle zákona o silniční dopravě § 35 odst. 2 písm. b) až do výše 500 000 korun. Řidič podle zákona o silniční dopravě sankcionován být nemůže, avšak nedodržením dob řízení, bezpečnostních přestávek či doby odpočinku se může dopustit přestupku. Tento přestupek je uveden v zákoně č. 200/1990 Sb.§ 23 odst. 1 písm. f). Pokutu za tento přestupek mohou uložit toliko orgány obce s rozšířenou působností ve správním řízení, tj. nemůže ji uložit orgán Policie ČR v blokovém řízení. Výše pokuty pak může být nejvíce 10 000 korun. Mezi oběma řízeními je však řada rozdílů. Nejzákladnější spočívá v tom, že zatímco dopravci bude uložena pokuta při porušení předpisu (ať již toto porušení zavinil či nikoli), řidiči může být uložena pokuta pouze tehdy, pokud se prokáže jeho zavinění. Na druhou stranu toto řízení může řidiči přinést další neblahé důsledky spočívající v možnosti zaznamenat mu za nedodržení dob řízení a bezpečnostní přestávky 4 body, a to v případě překročení maximální doby řízení vozidla nebo nedodržení minimální doby odpočinku o 20 % a více nebo nedodržení bezpečnostní přestávky o 33 % a více.

Je za způsob vedení záznamu o době řízení, bezpečnostních přestávkách a dobách odpočinku odpovědný řidič, nebo dopravce? Komu z nich lze uložit pokutu a dokdy od zjištění?

U způsobu vedení záznamu o době řízení, bezpečnostních přestávkách a dobách odpočinku je situace stejná jako u dob řízení. V důsledku účinnosti několika nových právních předpisů (národních i ES) jsou za způsob vedení uvedených záznamů (tj. vyplňování, zakládání kotoučků, přítomnost záznamů z uplynulých dnů atd.) odpovědni jak řidič, tak dopravce. Dopravce pak může být sankcionován pro porušení jiného správního deliktu podle § 35 odst. 1 písm. b), a to až do výše 100 000 korun.

Řidič podle zákona o silniční dopravě sankcionován být nemůže, avšak nesprávným vedením záznamů o dobách řízení, bezpečnostních přestávkách či době odpočinku se může dopustit přestupku. Tento přestupek je uveden v zákoně č. 200/1990 Sb.§ 23 odst. 1 písm. f). Pokutu za tento přestupek mohou uložit toliko orgány obce s rozšířenou působností ve správním řízení, tj. nemůže ji uložit orgán Policie ČR v blokovém řízení. Výše pokuty pak může být nejvíce 10 000 korun.

Také zde platí obecná zásada, že zatímco u přestupku řidiče bude muset správní orgán prokazovat zavinění vzniklého porušení předpisu, dopravce bude sankcionován za samotné porušení předpisu, tj. pokud záznam nebude veden buď vůbec, nebo řádně.

Co se týče doby, dokdy je možné uložit pokutu, i zde se situace liší pro řidiče a dopravce.

S dopravcem musí být řízení o pokutě zahájeno do jednoho roku ode dne, kdy se dopravní úřad dozvěděl o porušení předmětných povinností, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení došlo. Dokdy musí být pravomocně ukončeno, stanoveno není (celé řízení se totiž vede podle správního řádu, jenž takovou lhůtu pro pravomocné ukončení řízení nestanoví).

U řidiče je situace jiná, neboť zákon o přestupcích, podle kterého se celé řízení povede, určuje, že musí být ukončeno nejpozději do jednoho roku ode dne spáchání, pak trestnost zanikne.

Jaké doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku musejí dodržovat řidiči ve státech, které nejsou členy ES ani signatáři Dohody AETR, například v některých státech Asie?

V těchto státech musejí řidiči dodržovat podmínky stanovené vnitrostátními předpisy těchto států.

Musí vést dopravce, který provozuje jenom závodovou dopravu, záznam o provozu vozidla?

Povinnost vést záznam o provozu vozidla v nákladní dopravě již není. Nemusí jej proto vést ani ten, kdo provozuje dopravu pro vlastní potřebu (tj. závodovou dopravu), ani ten dopravce, který provozuje dopravu pro cizí potřebu.

Zde je však třeba opatrně volit termíny. Záznam o provozu vozidla nelze zaměňovat se záznamem o době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku - povinnost vést tento záznam dopravce provozující dopravu pro vlastní potřebu, tj. závodovou dopravu, vždy měl a má ji i v současné době. Někdy se tyto termíny zaměňují, což může vést k problémům.

Jak dlouho musí dopravce uchovávat záznamy o době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku?

Zákon o silniční dopravě od 1. 7. 2006 sjednotil svůj požadavek na uchovávání záznamů o době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku s nařízením Rady (EHS) č. 3820/85 a tím i nařízením č. 561/2006/ES a požaduje, aby je dopravce uchovával nejméně 1 rok ode dne ukončení přepravy.

Po tuto dobu je dopravce uchovávat musí. Je lhostejno, zda jde o dopravu prováděnou v režimu AETR či přímo použitelných předpisů ES.

To však neznamená, že dopravce nemůže uchovávat tyto doklady déle. Tím se však vystavuje nebezpečí kontroly i těchto starších záznamů, neboť kontrolní orgány mohou kontrolovat i záznamy starší, a zjistí-li v nich porušení předpisu, mohou s dopravcem vést správní řízení o jiném správním deliktu. Jediným omezením pro správní řízení je zde lhůta stanovená v § 36 zákona o silniční dopravě, kdy lze správní řízení zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán o porušení předpisu dozvěděl, nejdéle však do pěti let ode dne, kdy k porušení předpisu došlo.

U řidiče by ze záznamů uchovávaných déle než jeden rok žádné důsledky při zjištění porušení předpisu nevznikly, neboť přestupek, jak již bylo uvedeno, nelze projednat, uplynula-li od jeho

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: