3.2.7
Vyhláška, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
redakce DLprofi.cz
NahoruNovela č. 268/2022 Sb.
Dne 8. září 2022 vyšla ve Sbírce zákonů ČR vyhláška č. 268/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Novela vyhlášky byla nezbytná z důvodu potřeby bezodkladného naplnění povinnosti zveřejnění vzoru informačního formuláře pro přeshraniční vymáhání přestupků spočívajících v neuhrazení poplatků za užití pozemních komunikací na základě ustanovení § 43d odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 178/2022 Sb.
Komentář k vybraným ustanovením vyhlášky č. 104/1997 Sb. z aplikace ODok:
§ 51f
Návrh provádí ustanovení § 43d odst. 4 zákona o pozemních komunikacích, ve smyslu čl. 24 a přílohy II směrnice 2019/520 , a to tak, že stanovuje vzor pro informační formulář. Informační formulář souvisí s usnadněním přeshraničního vymáhání přestupků řidiče nebo provozovatele vozidla spočívajících v užití zpoplatnění pozemní komunikace bez úhrady časového poplatku nebo v nezajištění úhrady mýtného anebo v obdobném protiprávním jednání, jež vede nebo může vést k absenci této úhrady. Tento informační formulář bude Celní správou přikládán k oznámení o zahájení řízení nebo k příkazu v případech, kdy podezřelým z přestupku je řidič nebo provozovatel vozidla, které je registrováno v jiném členském státě Evropské unie. Údaje, které mají být obsaženy v informačním formuláři, taxativně vyjmenovává § 43d odst. 2 zákona o pozemních komunikacích, údaje nad rámec tohoto výčtu tedy nelze ve vzoru formuláře uvádět. Právo na informace předvídané směrnicí je přitom adresátu informačního formuláře zajištěno právě obsahem tohoto formuláře a sdělením informací tam uvedených. Ohledně dalších náležitostí formuláře směrnice 2019/520 v čl. 24 odst. 2 větě poslední uvádí, aby členské státy vycházely z formuláře uvedeného v příloze II směrnice 2019/520. Informační formulář tedy nemusí být s formulářem uvedeným ve směrnici zcela totožný a nemusí obsahovat všechny tam uvedené obsahové náležitosti. Navržený vzor formuláře v příloze č. 9 tedy toliko vychází z přílohy II směrnice 2019/520.
Informační formulář bude v souladu s § 43d odst. 1 zákona o pozemních komunikacích zasílán v úředním jazyce členského státu EU, v němž je vozidlo registrováno. Nicméně pokud je známo, v jakém jazyce bylo vydáno osvědčení o registraci vozidla, zašle celní úřad informační formulář v tomto jazyce. Překlad informačního formuláře do ostatních 23 úředních jazyků EU bude ze strany Ministerstva dopravy poskytnut Celní správě tak, aby jej mohla Celní správa zasílat v požadované jazykové verzi.
NahoruNovela č. 49/2022 Sb.
Ve Sbírce zákonů ČR vyšla vyhláška č. 49/2022 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Novela upravuje rozsah a způsob provádění vysokorychlostního kontrolního vážení, rozsah nízkorychlostního kontrolního vážení a úpravu náležitostí dokladů o výsledku kontrolního vážení a vážního lístku vysokorychlostního kontrolního vážení.
První oblast novely se týká vymezení rozsahu nízkorychlostního a vysokorychlostního kontrolního vážení. Vyhláška již upravuje způsob provádění nízkorychlostního kontrolního vážení, kdy zákon o pozemních komunikacích předpokládá, že vyhláška bude upravovat také jeho rozsah. S ohledem na uvedené, a na skutečnost, že součástí novely je také úprava rozsahu a způsobu provádění vysokorychlostního kontrolního vážení, předkladatel přistoupil také k vymezení rozsahu u nízkorychlostního kontrolního vážení tak, aby byla zachována jednotnost k oběma typům kontrolního vážení.
Druhá oblast novely se týká dokladu o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení a dokladu o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení. Novela obsahuje několik oprav v jejich náležitostech a opravy v nadpisech a poznámkách pod čarou novelizované vyhlášky v návaznosti na provedené novely zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pozemních komunikacích"), a nově přijatou vyhlášku upravující největší povolené hmotnosti a rozměry vozidel (vyhláška č. 209/2018 Sb., nahrazující ve vztahu k této části regulace část obsahu vyhlášky č. 341/2002 Sb.).
Druhá část novely se týká náležitostí vážního lístku. Vážní lístek je dokument, který předchází vydání dokladu o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení. Vážní lístek představuje záznam o provedeném vysokorychlostním kontrolním vážení, kde jsou zachyceny zjištěné skutečnosti a vydává jej subjekt zajišťující vysokorychlostní kontrolní vážení (např. vlastník nebo správce pozemní komunikace). Teprve na jeho základě může správní orgán po zjištění dalších skutečností z registru vozidel vydat doklad o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení, který doručí provozovateli vozidla a jeho řidiči spolu s oznámením o zahájení řízení o přestupku.
Z posledních zkušeností s vysokorychlostním kontrolním vážením vyplynulo, že některé správní orgány odmítají vážní lístky, které neobsahují všechny údaje stanovené vyhláškou. Konkrétně se jedná o údaj o tovární značce a typu vozidla a podpis oprávněné osoby vlastníka pozemní komunikace nebo jím pověřené osoby nebo kraje, zajišťuje-li vážení, nebo jím pověřené osoby. Cílem novely vyhlášky je tento problém odstranit. V souvislosti s popsanými změnami se upřesňuje označení osob vydávajících vážní lístek a doklad o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení apod.
Komentář k vybraným ustanovením vyhlášky č. 104/1997 Sb. z aplikace ODok:
§ 51a Rozsah a způsob provádění nízkorychlostního kontrolního vážení
V nadpisu části desáté novelizované vyhlášky se opravuje označení odstavce ustanovení zákona o pozemních komunikacích, k jehož provedení slouží konkrétní část vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Nadpis § 51a se mění, a to s ohledem na rozšíření tohoto ustanovení o úpravu rozsahu nízkorychlostního kontrolního vážení.
Ustanovení § 51a nově upravuje nejen způsob ale také rozsah provádění nízkorychlostního kontrolního vážení, čímž došlo k nové formulaci celého ustanovení. Rozsah nízkorychlostního kontrolního vážení upravený v odst. 1 novely předpokládá provádění kontroly ve všech zákonem o pozemních komunikacích předvídaných kategoriích. Způsob provádění upravený v odst. 1 je zachován dle dosavadního znění.
§ 51b Náležitosti dokladu o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení
V náležitostech dokladu o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení v § 51b odst. 1 novelizované vyhlášky je nadbytečně, coby pozůstatek předchozí právní úpravy, uvedena okamžitá hmotnost vozidla, resp. okamžitá hmotnost na nápravu či skupinu náprav. Nejedná se přitom o výsledek měření [viz § 51b odst. 1 písm. d) novelizované vyhlášky] nebo označení pro naměřené hodnoty v dokladu o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení (viz bod 1 přílohy č. 10 novelizované vyhlášky). Nově se v tomto bodě uvádí údaj o největších povolených rozměrech, které se doposud v dokladu o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení povinně neuváděly, nicméně byly také jeho předmětem. Pro úplnost lze dodat, že v náležitostech dokladu o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení a vážním lístku údaje o rozměrech nejsou zahrnuty, neboť technologie používané při vysokorychlostním kontrolním vážení zatím neumožňují jejich měření.
Současně se opravuje poznámka pod čarou č. 10. Oprava spočívá v uvedení vyhlášky, která v roce 2018 nahradila původní vyhlášku č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, coby předpis upravující mj. největší povolené rozměry a hmotnosti vozidel.
Nově se do dokladu o nízkorychlostním kontrolním vážení uvádí údaje o největší technicky přípustné hmotnosti vozidla a jízdní soupravy, neboť u některých vozidel je nejvyšší technicky přípustná hmotnost nižší než největší povolená hmotnost dle vyhlášky č. 209/2018 Sb., o hmotnostech, rozměrech a spojitelnosti vozidel, a je na místě, z hlediska zejména bezpečnosti silničního provozu, aby obsahem kontroly bylo také zjišťování, zda hmotnost kontrolovaného vozidla odpovídá jeho konstrukčním vlastnostem a provedení, které je vyjádřeno největší technicky přípustnou…
