5.5.2.25
DPH u přepravních služeb 25: Kontrolní hlášení
Ing. Zdeněk Kuneš
Kontrolní hlášení je specifické daňové tvrzení, které je povinen podat plátce.
Údaje, které je plátce povinen uvádět v kontrolním hlášení, vycházejí především z evidence pro účely daně z přidané hodnoty, které je plátce povinen vést podle § 100 nebo § 100a ZDPH.
NahoruPovinnost podat kontrolní hlášení
Plátce, který poskytuje přepravní služby, je povinen podat kontrolní hlášení, pokud uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku nebo pokud přijal úplatu (zálohu) přede dnem uskutečnění tohoto plnění, ze které vznikla povinnost přiznat daň (vazba na ř. 1, 2) daňového přiznání.
Stejně tak je povinen podat kontrolní hlášení plátce poskytující přepravní služby, který přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku nebo poskytl úplatu (zaplatil zálohu) přede dnem uskutečnění tohoto plnění (vazba na ř. 40, 41) daňového přiznání.
Povinnost podat kontrolní hlášení má také plátce, kterému je osobou neusazenou v tuzemsku poskytnuta služba podle § 9 až § 10d zákona o DPH, dodáno zboží s instalací nebo montáží nebo dodáno zboží soustavami nebo sítěmi.
Plátce, který za sledované období neuskutečnil žádné zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nepřijal úplatu na zdanitelné plnění, nepřijal zdanitelné plnění ani neposkytl úplatu ani neuplatňuje nárok na odpočet daně z dříve uskutečněných plnění, nepořídil zboží z jiného členského státu nebo nepřijal služby od neusazené osoby, kontrolní hlášení nepodává.
Pokud plátci nevznikne z těchto uvedených důvodů povinnost podat za zdaňovací období kontrolní hlášení, tak nulové kontrolní hlášení není povinen podat. Pokud však finančnímu úřadu nulové kontrolní hlášení podá, finanční úřad ho přijme.
NahoruZpůsob podání kontrolního hlášení
Plátce je povinen podat kontrolní hlášení elektronicky pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo s ověřenou identitou podatele takovým způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky, nebo dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu.
Pokud není podání kontrolního hlášení učiněno datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné.
Při podání kontrolního hlášení prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení musí být toto dodatečné potvrzení učiněno ve lhůtě pěti dnů, a to tak že musí být učiněno ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení, tedy do 25. dne po skončení kalendářního měsíce, nebo do 25. dne po skončení čtvrtletí.
NahoruLhůty pro podání kontrolního hlášení
Při podávání kontrolního hlášení se rozlišuje, zda kontrolní hlášení podává právnická osoba nebo fyzická osoba.
Právnická osoba je povinna podat kontrolní hlášení do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Tato povinnost se týká právnické osoby bez ohledu na to, jaké má zdaňovací období. To znamená, že u právnické osoby, která má měsíční zdaňovací období, se údaje uvedené v kontrolním hlášení shodují s příslušnými řádky daňového přiznání, u právnické osoby, která má čtvrtletní zdaňovací období, se s příslušnými řádky daňového přiznání k dani z přidané hodnoty shoduje součet tří kontrolních hlášení, podaných za dané čtvrtletí.
Fyzická osoba, plátce, je povinna podat kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Fyzická osoba, plátce, který má měsíční zdaňovací období, podává kontrolní hlášení do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, plátce, fyzická osoba, který má čtvrtletní zdaňovací období do 25 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí.
Pokud je kontrolní hlášení podáváno za část období ve speciální lhůtě, například v insolvenčním řízení nebo při řešení pozůstalosti plátce, uvede plátce v záhlaví kontrolního hlášení časové rozmezí "od−do", za které kontrolní hlášení podává.
Pokud připadne konec lhůty pro podání kontrolního hlášení na sobotu, neděli nebo státní svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
V případě, že vznikne povinnost podat kontrolní hlášení nově registrovaným plátcům a tito plátci nejsou po celé zdaňovací období plátcem, tak uvedou v záhlaví kontrolního hlášení celé měsíční zdaňovací období, za jehož část kontrolní hlášení podávají.
Pokud nastane situace, že se osoba povinná k dani nezaregistruje včas za plátce, tak za období, od kdy se stala podle zákona plátcem, ale nebyla registrovaná jako plátce, podá opožděně řádná kontrolní hlášení. Plátce, který se včas nezaregistroval, nepoužije zpětně režim přenesení daňové povinnosti. Režim přenesení daňové povinnosti zpětně nepoužije ani plátce, příjemce zdanitelného plnění.
NahoruDruhy kontrolního hlášení
Kontrolní hlášení je řádné, opravné a následné. Plátce vždy označí, o jaký druh kontrolního hlášení se jedná.
Věcně se tato kontrolní hlášení nijak neliší, protože plátce vždy podává kontrolní hlášení kompletní se všemi údaji. Druhy kontrolního hlášení se odlišují pouze lhůtou, ve které jsou podána.
Ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení podává plátce řádné kontrolní hlášení, případně je možné toto kontrolní hlášení nahradit ve lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení opravným kontrolním hlášením. V opravném kontrolním hlášení uvede plátce znovu všechny údaje za období, za které ho podává, a k řádnému kontrolnímu hlášení předloženému před opravným kontrolním hlášením se nepřihlíží.
Pokud plátce po uplynutí lhůty po podání řádného kontrolního hlášení zjistí, že v řádném kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, nebo pokud byl vyzván k podání následného kontrolního hlášení správcem daně, je povinen do pěti pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů nebo po vyzvání správcem daně podat následné kontrolní hlášení.
V následném kontrolním hlášení uvede plátce také všechny údaje za předmětné období s promítnutím oprav. Není přípustné, aby následné kontrolní hlášení zahrnovalo pouze rozdílné údaje proti dříve podanému kontrolnímu hlášení.
Po podání následného kontrolního hlášení může plátce podat jakékoliv množství dalších následných kontrolních hlášení. V každém musí znovu uvést vždy všechny údaje za předmětné období, nikoliv pouze rozdíl.
Plátce uvádí v kontrolním hlášení také opravy, které se týkají opravy základu daně nebo jen výše daně.
Opravy, které nemají vliv na souvisejícího obchodního partnera a nemají vliv na změnu daňového dokladu a uvedeného zdanitelného plnění (např. změna evidenčního čísla dokladu apod.), se do kontrolního hlášení neuvádějí.
NahoruZpůsob vyplnění údajů do kontrolního hlášení
Při vyplňování kontrolního hlášení se základ daně a daň do kontrolního hlášení mohou uvádět zaokrouhlené na celé koruny, nebo se mohou uvádět také v haléřích, měrné jednotky se neuvádějí.
Při přepočtu cizí měny na koruny použije plátce kurz, který je pro něj platný ke dni povinnosti přiznat daň.
V případě pořízení zboží z jiného členského státu nebo u služeb přijatých neusazenou osobou použije plátce při přepočtu…
