5.5.2.18
DPH u přepravních služeb 18: Nárok na odpočet daně, podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně
Ing. Zdeněk Kuneš
NahoruKdy má plátce nárok na odpočet daně
Plátce má nárok na odpočet daně v okamžiku, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Od tohoto okamžiku také začíná běh tříleté lhůty pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně, nikoliv od okamžiku, kdy plátce obdrží daňový doklad.
Nárok na odpočet daně má plátce v plné výši pouze u přijatého zdanitelného plnění, které použije výhradně pro uskutečňování zdanitelných plnění uvedených v§ 72 odst. 1 zákona o DPH.
Plátce poskytující přepravní služby má nárok na odpočet daně při uskutečnění přepravní služby, která je zdanitelným plněním, uskutečněným s místem plnění v tuzemsku, dále u přepravy zboží poskytnuté při vývozu zboží nebo dovozu zboží, která je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně, a také při poskytnutí přepravy, uskutečněné mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku.
Příklad:
Plátce poskytl přepravu zboží z Prahy do Brna pro českého obchodníka. Místo plnění je v tuzemsku, plátce má nárok na odpočet daně u všech zdanitelných plnění, která s touto přepravou souvisejí, například při nákupu pohonných hmot.
Příklad:
Plátce poskytl přepravu zboží z Prahy do Bratislavy pro slovenského obchodníka. Místo plnění je na Slovensku, plátce má nárok na odpočet daně u všech zdanitelných plnění, která s touto přepravou souvisejí, například při nákupu pohonných hmot
Pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění jak pro účely s nárokem na odpočet daně, tak pro účely bez nároku na odpočet daně, tedy i pro jiné účely, má nárok na odpočet daně v částečné výši. Mohlo by se jednat o případy, kdy plátce nakoupí pohonné hmoty a část jich použije pro osobní potřebu. Potom má nárok na odpočet daně pouze u té části pohonných hmot, které použil pro uskutečnění plnění s nárokem na odpočet daně.
NahoruPodmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně
Podmínka držení daňového dokladu
Plátce má nárok na odpočet daně až v okamžiku, kdy má v držení daňový doklad.
Příklad:
Plátce poskytující přepravu zboží převzal od jiného plátce, který pro něj přepravu zboží uskutečnil jako subdodávku, osobně dne 25. září 2019 daňový doklad, na kterém byl uveden den uskutečnění zdanitelného plnění a den vystavení daňového dokladu 24. září 2019. Nárok na odpočet daně vznikl plátci dne 24. září 2019, a protože k datu 25. září 2019 má v držení daňový doklad, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období září 2019.
Příklad:
Plátci poskytujícímu přepravu zboží byl dne 6. září 2019 doručen daňový doklad od plátce, který pro něj uskutečnil přepravu zboží jako subdodávku. Na daňovém dokladu byl uveden den uskutečnění zdanitelného plnění 28. srpna 2019 a den vystavení daňového dokladu 29. srpna 2019. Nárok na odpočet daně vznikl plátci dne 28. srpna 2019, ale protože daňový doklad obdržel až 6. září 2019, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období září 2019.
Nárok na odpočet daně bez daňového dokladu
V případech uvedených v § 73 odst. 1 písm. b) ZDPH není nárok na odpočet daně podmíněn držením daňového dokladu, ale je podmíněn přiznáním daně. Jedná se o případy "samovyměření" daně z přidané hodnoty, kdy vyměřuje plátce, příjemce zdanitelného plnění, daň z přidané hodnoty za poskytovatele zdanitelného plnění.
Jedná se o případy pořízení zboží z jiného členského státu (včetně pořízení nového dopravního prostředku), poskytnutí zdanitelného plnění osobou neusazenou v tuzemsku a poskytnutí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku v režimu přenesení daňové povinnosti. V těchto vyjmenovaných případech je nárok na odpočet daně podmíněn tím, že plátce u těchto přijatých zdanitelných plnění přizná daň a v okamžiku, kdy přizná daň, může také uplatnit nárok na odpočet daně. Nárok na odpočet daně by měl prokázat daňovým dokladem, ale pokud daňový doklad nemá, může nárok prokázat jiným způsobem podle daňového řádu. V takových případech může plátce nárok na odpočet daně prokázat například kupní smlouvou, dodacím listem, dokladem o přepravě zboží, smlouvou na poskytnutí služby, skladovou evidencí, doklady o zaplacení apod.
Příklad:
Slovenský přepravce poskytl přepravu zboží pro plátce, přepravní společnost z Bratislavy do Brna za předem dohodnutou cenu 15 000 Kč. Přeprava byla poskytnuta 30. září 2019. Místo plnění je v tuzemsku, povinnost přiznat daň je na českém plátci ke dni uskutečnění přepravy. Plátce přiznal daň 3 150 Kč za zdaňovací období září 2019 a současně k tomuto datu v daňovém přiznání za září 2019 uplatnil nárok na odpočet daně. Daňový doklad od slovenského přepravce v září 2019 neměl. Nárok na odpočet daně uplatnil plátce na základě smlouvy, uzavřené se slovenským dopravcem.
Problémem ovšem je, že tato plnění uvádí plátce současně v kontrolním hlášení. U pořízení zboží z jiného členského státu a u poskytnutí služby neusazenou osobou by měl plátce z přijatého daňového dokladu uvést identifikaci dodavatele, a to ve formátu bez mezer, včetně kódu členského státu dodavatele. Pokud tuto identifikaci nezná, například u zahraniční osoby nebo v případě, že nemá daňový doklad k dispozici, může ponechat políčko prázdné, protože tento údaj je nepovinný.
Pořízení zboží z jiného členského státu, pořízení nového dopravního prostředku od osoby registrované k dani v jiném členském státě a služby přijaté od neusazené osoby, u kterých je povinen přiznat daň plátce, příjemce služby,…
