DPH u přepravních služeb 06: Dodání zboží

5.5.2.6

DPH u přepravních služeb 06: Dodání zboží

Ing. Zdeněk Kuneš

Definice dodání zboží zahrnuje nejen dodání zboží určeného k dalšímu prodeji, ale i prodej materiálu, zásob, výrobků, dlouhodobého hmotného majetku, tzn. prodej jakékoliv movité věci.

Plátci, kteří podnikají v oblasti autodopravy, se zpravidla nezabývají klasickým dodáním zboží, ale z pohledu daně z přidané hodnoty poskytují hlavně přepravní služby.

Mohou se ale také dostat do situace, kdy budou prodávat například ojeté dopravní prostředky, nepotřebné náhradní díly, zásoby PHM apod. V těchto a dalších případech se z pohledu zákona o DPH jedná o dodání zboží a plátce provozující autodopravu je povinen respektovat stejná pravidla jako plátce, který se zabývá nákupem a prodejem zboží.

U přepravních společností je problematika dodání zboží důležitá například u nákupů dopravních prostředků, případně při jejich prodeji jako ojetých dopravních prostředků.

 NahoruDodání zboží podle § 13 odst. 1 zákona o DPH

Pro účely zákona o dani z přidané hodnoty se podle § 13 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, dodáním zboží rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník.

Jedná se o "ekonomické vlastnictví". Pojem dodání zboží v zákonu o DPH je širší než právní pojetí vlastnictví, protože kupující může nakládat se zbožím jako vlastník, aniž by se stal právně vlastníkem tohoto zboží. Dodáním zboží se tak rozumí převod hmotného majetku jednou osobou (prodávající), která opravňuje druhou osobu (kupující) skutečně s tímto hmotným majetkem nakládat, jako kdyby byla jeho vlastníkem, a to i v případě, když k převodu právního vlastnictví nedojde.

Zdanitelné plnění poskytnuté při prodeji podle kupní smlouvy se považuje za uskutečněné podle podmínek sjednaných v kupní smlouvě.

V případě dodání zboží na základě kupní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem převzetí zboží kupujícím.

Při dodání zboží do jiného členského státu musí být splněna podmínka, že zboží musí být do jiného členského státu skutečně fyzicky odesláno nebo přepraveno a plátce je povinen tuto skutečnost prokázat. V případě dodání zboží do jiného členského státu, na které se nevztahuje osvobození od daně, je zdanitelné plnění uskutečněno obdobně jako při dodání zboží v tuzemsku, tedy podle podmínek uvedených v kupní smlouvě nebo dnem předání zboží.

Dopravní společnosti pořizují často vozidla používaná k poskytování přepravních služeb formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.

Pro správné uplatnění daně z přidané hodnoty je nutné rozlišovat, zda se jedná o běžný finanční pronájem, kdy z leasingové smlouvy vyplývá, že nájemce vozidla má možnost vozidlo odkoupit. V takovém případě se jedná o poskytnutí služby – viz dále, nebo se jedná o dodání zboží s povinností odkupu.

 NahoruDodání zboží podle § 13 odst. 3 písm. c) zákona o DPH

Dodáním zboží je také případ, kdy vlastník přenechá zboží uživateli do užívání za podmínky, že je ve smlouvě zakotveno, že vlastnické právo k užívanému zboží bude převedeno na jeho uživatele.

S účinností od 1. 1. 2020 je tato definice upřesněna tak, že se tímto dodáním zboží rozumí přenechání zboží k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno a ke dni uzavření této smlouvy je zřejmé, že vlastnické právo k užívanému zboží bude za obvyklých okolností převedeno na jeho uživatele.

Jedná se o dodání zboží s povinností odkupu. V takovém případě se podle § 21 odst. 1 písm. c) zákona o DPH zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem vzniku práva užívat zboží nájemcem.

V praxi to znamená, že plátce, který dodá zboží s tím, že nájemce je povinen toto zboží odkoupit, je povinen dnem, kdy zboží předá nájemci do užívání, uplatnit daň na výstupu z celé hodnoty zboží. Pokud je nájemce plátce, má nárok na odpočet daně podle § 72 a dalších zákona o DPH. Jednotlivé splátky nemají v takovém případě na uplatnění daně již vliv.