dnes je 19.3.2024

Input:

DPH u přepravních služeb 01: Předmět daně

15.10.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.5.2.1
DPH u přepravních služeb 01: Předmět daně

Ing. Zdeněk Kuneš

Předmětem daně jsou podle § 2 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, plnění, pokud jsou současně splněny následující podmínky.

Jedná se o dodání zboží nebo poskytnutí služby:

  1. za úplatu;
  2. osobou povinnou k dani, která jedná jako taková;
  3. s místem plnění v tuzemsku.

Úplatou se podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o DPH rozumí částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění. Podstatné je, aby se úplata vždy vázala přímo ke konkrétnímu plnění.

Zákon o DPH uvádí v § 13 a § 14 výjimky, kdy i plnění bezúplatná jsou pro účely tohoto zákona považována za zdanitelná plnění.

Osobou povinnou k dani je podle § 5 odst. 1 zákona o DPH osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani není například zaměstnanec.

Ekonomickou činností se podle § 5 odst. 3 zákona o DPH mimo jiné rozumí činnost osob poskytujících služby a dále se za ekonomickou činnost považuje zejména činnost, která spočívá ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu.

Osoba je osobou povinnou k dani, pokud jako osoba povinná k dani jedná. Plátce ale může přijmout zdanitelné plnění pro soukromou potřebu a v takovém případě jako osoba povinná k dani nejedná.

Předmětem daně není například škoda způsobená druhé straně nebo prokázaná a doložená krádež zboží. Předmětem daně není také poskytnutí daru, pokud plátce u zboží nebo služby, které jako dar poskytuje, neuplatnil nárok na odpočet daně. Pokud nárok na odpočet daně uplatnil, považuje se podle § 13 a § 14 zákona o DPH toto plnění jako poskytnuté za úplatu a v takovém případě musí plátce uplatnit daň na výstupu z obvyklé ceny.

Místo plnění se u přepravní služby stanoví podle § 9 a § 10f zákona o DPH, u služeb přímo souvisejících s přepravou zboží podle § 10g zákona o DPH (je vysvětleno dále).

Plnění, které je předmětem daně

Předmětem daně je mimo jiné dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu s místem plnění v tuzemsku osobou povinnou k dani, která jedná jako taková.

Příklad:

Dopravní společnost, plátce, zajišťuje pro českou společnost, plátce, přepravu zboží z Prahy do Ostravy. Místo plnění při poskytnutí přepravy zboží pro osobu povinnou k dani je v tuzemsku, jedná se o zdanitelné plnění, dopravní společnost je povinna přiznat daň na výstupu v základní sazbě daně, údaje o poskytnuté přepravní službě uvede v daňovém přiznání k DPH za příslušné zdaňovací období na ř. 1 a v kontrolním hlášení do č. A4, případně A5.

Příklad:

Slovenská společnost, registrovaná k dani na Slovensku, zajistila přepravu zboží z Ostravy do Prahy pro českou dopravní společnost, plátce. Místo plnění při poskytnutí přepravní služby se stanoví podle základního pravidla § 9 odst. 1 zákona o DPH v tuzemsku. Plátce je ke dni poskytnutí této služby nebo ke dni poskytnutí úplaty na tuto službu, pokud je přijata přede dnem poskytnutí služby, povinen přiznat daň. Plnění uvede na ř. 5 daňového přiznání a do kontrolního hlášení v č. A2.

Příklad:

Plátce poskytl přepravu nábytku pro dětský domov bez úplaty. Při nákupu pohonných hmot pro tuto přepravu uplatnil nárok na odpočet daně. Jednalo se o plnění, které se považuje jako poskytnuté za úplatu, plátce je povinen přiznat daň na výstupu z obvyklé ceny za přepravní službu.

Příklad:

Dopravní společnost, plátce, nakupuje ze Slovenska od osoby registrované k dani na Slovensku náhradní díly na nákladní vozidla, která jsou jejím obchodním majetkem a která používá k uskutečňování svých ekonomických činností. Plátce poskytl slovenskému dodavateli pro tento nákup české daňové identifikační číslo. Pro slovenského dodavatele se jedná o dodání zboží do jiného členského státu, pro plátce se jedná o pořízení zboží z jiného členského státu. Plátce uvede toto pořízení zboží z jiného členského státu na ř. 3 daňového přiznání a v části A.2 kontrolního hlášení.

Příklad:

Plátce poskytující přepravní služby uzavřel smlouvu o přepravě věci se spediční společností, plátcem. Na základě této smlouvy měl dopravce zajistit přepravní služby za sjednanou částku 121 000 Kč. Oba plátci uzavřeli další smlouvu, na základě které měla spediční společnost pro dopravce zprostředkovat uzavření smluv o přepravě věci s jinými subjekty, a za to jí náležela odměna ve výši 121 000 Kč. Přepravní služby i zprostředkovatelské služby v oblasti dopravy jsou předmětem daně z přidané hodnoty. Dopravci vznikla povinnost přiznat daň ve výši 21 000 Kč. Spediční firmě vznikla stejná povinnost přiznat daň ve výši 21 000 Kč. Oba plátci se dohodli, že si vzájemné závazky nebudou hradit převodem na účet, ale započtou je proti vzniklým pohledávkám. Fakticky ani jedna smluvní strana ve prospěch druhé strany úhradu sjednané ceny nerealizovala, ale vzájemně byla uskutečněna plnění, která jsou předmětem daně. Oba plátci jsou povinni tato plnění uvést v daňovém přiznání.

Příklad:

Plátce poskytující přepravní služby se zavázal zajistit přepravu v rámci stěhování pro svého zaměstnance. Na základě ústní dohody zajistil dopravce přepravu v rámci stěhování svému zaměstnanci, a to za cenu 6050 Kč (5000 Kč základ daně, 1050 Kč daň). Zaměstnanec a zaměstnavatel uzavřeli současně další ujednání o tom, že cenu sjednanou za stěhování zaplatí zaměstnanec v šesti splátkách po 1000 Kč a jedné splátce ve výši 50 Kč s tím, že mu tyto splátky budou sráženy z měsíční mzdy. V tomto případě nejde o nepeněžní plnění. Přepravní služby byly poskytnuty plátcem, tj. osobou povinnou k dani, za úplatu, s místem plnění v tuzemsku a v rámci jeho ekonomických činností. Skutečnost, že stěhování bylo poskytnuto ve prospěch zaměstnance a úhrada sjednané ceny bude realizována postupně formou srážek ze mzdy, není z pohledu zákona o DPH rozhodující. Poskytnutá služba je předmětem daně, dopravce je povinen přiznat daň na výstupu ve výši 1050 Kč. V tomto případě není ani důležité, zda sjednaná úplata za poskytnutou přepravní službu odpovídá obvyklé ceně. Základem daně je v tomto případě částka 5000 Kč.

Příklad:

Plátce provozující přepravní služby přijme jako úhradu za poskytnuté služby směnku v odpovídající hodnotě. I v tomto případě jde o poskytnutí přepravních služeb za úplatu a takto poskytnutá služba je předmětem daně bez ohledu na skutečnost, zda je služba hrazena hotově, platební kartou nebo poukázkami nahrazujícími peníze či směnkou.

Plnění, které není předmětem daně

Pokud není některá z výše uvedených podmínek pro předmět daně splněna, např. podmínka úplaty nebo místa plnění v tuzemsku, není plnění předmětem daně.

Mezi plnění, která nejsou předmětem daně, patří plnění, jež nesplňují obecnou definici dodání zboží ani poskytnutí služby, vymezené zákonem o DPH. Jedná se například o smluvní pokutu, penále, škodu apod.

Předmětem daně není ani plnění, které se podle § 13 odst. 9 zákona o DPH nepovažuje za dodání zboží nebo podle § 14 odst. 5 zákona o DPH za poskytnutí služby, přestože jde o plnění, které splňuje obecnou definici dodání zboží podle § 13 odst. 1 zákona o DPH nebo poskytnutí služby podle § 14 odst. 1 zákona o DPH.

Osoba povinná k dani nejedná jako taková

Příklad:

Fyzická osoba plátce, který poskytuje přepravní služby, nakoupil ze Slovenska od osoby registrované k dani na Slovensku náhradní díly na soukromý osobní automobil, který není jeho obchodním majetkem a jejž nepoužívá k uskutečňování ekonomických činností. Pro tento nákup neposkytl slovenskému dodavateli své daňové identifikační číslo.

Slovenský dodavatel vystavil na tento prodej doklad se slovenskou daní. Pro plátce se nejednalo o pořízení zboží z jiného členského státu, protože nejednal jako osoba povinná k dani v rámci své ekonomické činnosti. Nákup náhradních dílů není předmětem daně, do daňového přiznání se neuvádí.

Místo plnění mimo tuzemsko

Příklad:

Dopravní společnost, plátce, zajišťuje pro slovenskou společnost, registrovanou k dani na Slovensku, přepravu zboží z Prahy do Českých Budějovic. Příjemce přepravní služby má sídlo na Slovensku, místem plnění je Slovensko.

Plátce je ke dni poskytnutí této služby nebo ke dni přijetí úplaty na tuto službu, pokud je přijata přede dnem poskytnutí služby, povinen přiznat toto plnění.

Plátce uvede údaje o poskytnuté přepravní službě v daňovém přiznání k DPH v ř. 21 a současně i v souhrnném hlášení s kódem plnění "3". Do kontrolního hlášení se poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko neuvádí.

Příklad:

Dopravní společnost, plátce, zajišťuje přepravu zboží z Prahy do Ostravy pro ukrajinského podnikatele. Příjemce přepravní služby má sídlo na Ukrajině, místem plnění je Ukrajina. Plátce je ke dni poskytnutí této služby nebo ke dni přijetí úplaty na tuto službu, pokud je přijata přede dnem poskytnutí služby, povinen přiznat toto plnění. Plátce uvede údaje o poskytnuté přepravní službě v daňovém přiznání k DPH na ř. 26. Do kontrolního hlášení se poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko neuvádí.

Plnění poskytnuté bez úplaty

Příklad:

Plátce poskytl přepravu nábytku pro dětský domov bez úplaty. Při nákupu pohonných hmot pro tuto přepravu neuplatnil nárok na odpočet daně. Jednalo se o dar, který není předmětem daně.

Náhrada škody

Předmětem daně není poskytnutí úplaty za škodu (KV KDP 249/14.12.11). Pokud tedy plátce požaduje za škodu úplatu, uskutečňuje plnění, které není předmětem daně.

Přitom není důležité, zda byla vyplacena formou pojistného plnění pojišťovnou z titulu placeného pojistného a v souvislosti se vzniklou škodou nebo zda škodu formou peněžního plnění uhradí osoba, která škodu způsobila. Jedná se o finanční plnění přijaté osobou, která má na toto plnění právní nárok, přičemž důvody vzniku nároku na tato plnění mohou být různé (škoda způsobená zaměstnancem nebo jinou osobou, živelní pohromy, odcizení majetku neznámým pachatelem atd.).

Příklad:

Plátce A naboural svým vozidlem plátci B vrata u autodílny a způsobil mu tím škodu. Plátce A je proti takovéto činnosti pojištěn, proto se smluvně zavázal, že vzniklou škodu plátci B uhradí.

Plátce B si nechal vrata opravit od plátce C. Jednalo se o zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. Plátce C vystavil na plátce B daňový doklad, na kterém uvedl základ daně 100 000 Kč. Plátce B odvedl daň ve výši 21 000 Kč.

Plátce B vyfakturoval plátci A vzniklou škodu bez daně. Plátci A na základě zaplacení této škody nevznikl žádný prospěch, nepřijal žádné plnění, jen zaplatil škodu. 

Plátce B u zdanitelných plnění přijatých prokazatelně pro fakturaci škody, která není předmětem daně, nemá nárok na odpočet daně, protože proti těmto přijatým plněním nemá žádné uskutečněné zdanitelné plnění jako protiplnění.

Plátce B vyčíslil plátci A škodu dle své kalkulace. Do kalkulace zahrnul všechny vedlejší výdaje, ušlý zisk apod. Škoda mu vznikla tím, že zaplatil 100 000 Kč plátci C a 21 000 Kč finančnímu úřadu, proto škodu vyčíslil ve výši 121 000 Kč.

Příklad:

Plátce dodává jiným plátcům zboží včetně přepravy. Přepravu zboží pro něho zajišťuje na základě smlouvy přepravní společnost. V červenci 2019 došlo při přepravě zboží k havárii kamionu, který přepravu zboží zajišťoval, a přepravované zboží v hodnotě 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty bylo zcela zničeno. Přepravní společnost škodu uznala.

Plátce, vlastník zboží, uplatnil vůči přepravci náhradu škody ve výši 500 000 Kč. Na toto plnění vystavil doklad bez daně z přidané hodnoty. Tento doklad není daňovým dokladem. Jednalo se o úplatu za škodu způsobenou a uznanou přepravcem. Vzhledem k tomu, že zničené zboží nebylo nikomu dodáno, nevznikla dodavateli povinnost přiznat daň na výstupu. Příslušná částka odpovídající výši způsobené škody je finančním plněním. Dodavatel, který náhradu za vzniklou škodu přijal, neměl nárok na odpočet daně při nákupu uvedeného zboží.

Přepravce zaplatil částku 500 000 Kč za vzniklou škodu na zboží. Za přepravu zaplaceno nedostal. Vzhledem k tomu, že přepravci vznikla škoda v rámci jeho ekonomické činnosti, která je prokázaná, zůstal mu nárok na odpočet daně při nákupu pohonných hmot použitých pro uskutečnění této přepravy.

Cese leasingové smlouvy

Dopravní společnosti pořizují často vozidla používaná k poskytování přepravních služeb na

Nahrávám...
Nahrávám...