dnes je 29.6.2022

Input:

Dohoda o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP)

18.10.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.7.1.1
Dohoda o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP)

Ministerstvo zahraničních věcí

Předmluva

Dohoda o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP) uzavřená v Ženevě 1, září 1970 vstoupila v platnost 21. Listopadu 1976.

Dohoda a její přílohy jsou od doby jejího vstupu v platnost pravidelně měněny a doplňovány Pracovní skupinou (WP.11) Výboru pro vnitrozemskou dopravu Evropské hospodářské komise.

Územní platnost

ATP je dohodou mezi státy a není stanoven žádný společný donucovací orgán. Silniční kontroly jsou v praxi prováděny smluvními stranami a žádné spory nemohou být výsledkem právních postihů národními orgány provinilců porušujících národní předpisy. ATP sama nepředpisuje žádné sankce.
V době publikace jsou smluvními státy: Albánie, Andora, Azerbajdžán, Bělorusko, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká Republika, Černá Hora, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Holandsko, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Lotyšsko, Litva, Luxemburg, Maďarsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Maroko, Moldavsko, Monako, Německo, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Ruská Federace, Řecko, Saudská Arábie, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Spojené království, Spojené Státy Americké, Tádžikistán, Tunisko, Turecko, Ukrajina, Uzbekistán.

ATP se vztahuje na přepravy probíhající po území nejméně dvou výše uvedených smluvních států. Kromě toho množství zemí převzalo ATP za základ svých národních předpisů.

Dodatečné praktické informace

Jakýkoliv dotaz týkající se uplatnění ATP musí být směřován relevantnímu příslušnému orgánu. Dodatečné informace mohou být též získány na webových stranách Evropské hospodářské komise, Dopravní divize, na následující stránce:

http://www.unece.org/trans/main/wp11/atp.html

Tyto průběžně doplňované informace obsahují:

  • Stav ATP

  • Depozitární sdělení (např. nové smluvní strany, změny, nebo opravy právních textů)

  • Publikační údaje (opravy, publikace nových změn)

  • Seznam a detaily pověřených autorit a Zkušebních stanic ATP.

Dále uvedený text obsahuje vlastní dohodu a její přílohy s nejnovějšími změnami platnými od 30. září 2015.

Změny nebo opravy v Dohodě, které vstoupily v platnost v minulém vydání této publikace, jsou v Článku 1; Přílohy 1, oddíl 4; Přílohy 1, Dodatku 1, oddíly 3 a 6; Přílohy 1, Dodatku 2, oddíly 4.3.2, 6.3, 7 a 8; Přílohy 1, dodatku 3A a dodatku 3B; Přílohy 1, Dodatku 4 a Přílohy 2, Dodatku 1.

DOHODA O MEZINÁRODNÍCH PŘEPRAVÁCH ZKAZITELNÝCH POTRAVIN A O SPECIALIZOVANÝCH PROSTŘEDCÍCH URČENÝCH PRO TYTO PŘEPRAVY (ATP)

SMLUVNÍ STRANY,

PŘEJÍCE SI zlepšit podmínky pro zachování jakosti zkazitelných potravin po dobu jejich přepravy, zejména v mezinárodním obchodu,

MAJÍCE ZA TO, že zlepšení těchto podmínek může přispět k rozvoj obchodu se zkazitelnými potravinami,

DOHODLY SE takto:

Kapitola I
SPECIALIZOVANÉ DOPRAVNÍ A PŘEPRAVNÍ PROSTŘEDKY

Dopravní a přepravní prostředky pro mezinárodní přepravu zkazitelných potravin, které neodpovídají definicím a normám stanoveným v příloze l této Dohody, nesmějí být označovány jako “izotermické“, “chlazené“, “chladící a mrazící“ nebo “vyhřívací“.

Článek 2

Smluvní strany přijmou nezbytná opatření pro to, aby se podle ustanovení dodatků l, 2, 3 a 4 k příloze l této Dohody kontrolovalo a ověřovalo, zda dopravní a přepravní prostředky uvedené v článku l této Dohody vyhovují uvedeným normám. Každá smluvní strana uzná platnost osvědčení o tom, že dopravní nebo přepravní prostředky vyhovují uvedeným normám, které byly vydány podle přílohy 1, dodatku l odstavce 4 této Dohody příslušným orgánem jiné smluvní strany. Každá smluvní strana může uznat platnost osvědčení vydaných podle přílohy 1, dodatků l a 2 této Dohody příslušným orgánem státu, který není smluvní stranou této Dohody.

Kapitola II
POUŽITÍ SPECIALIZOVANÝCH DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ PRO MEZINÁRODNÍ PŘEPRAVU URČITÝCH ZKAZITELNÝCH POTRAVIN

l. Ustanovení článku 4 této Dohody se použije při každé přepravě na účet třetích osob nebo vlastní účet vykonané výhradně - podle ustanovení odstavce 2 tohoto článku - železniční nebo silniční dopravou nebo jejich kombinací,

  • hluboko zmrazených a zmrazených potravin,

  • potravin vyjmenovaných v příloze 3, této Dohody, i když nejsou hluboko zmrazené ani zmrazené,

jestliže místo, kde zboží anebo přepravní prostředek, v němž se přepravuje, je nakládáno do železničního nebo silničního vozidla, a místo, kde zboží, nebo přepravní prostředek, v němž se přepravuje, je vykládáno z tohoto vozidla, jsou ve dvou různých státech a místo vykládky je na území smluvní strany.

Jestliže přeprava zahrnuje jednu nebo více námořních přeprav kromě těch, které jsou uvedeny v odstavci 2 tohoto článku, každá pozemní přeprava se posuzuje odděleně.

2. Ustanovení odstavce l tohoto článku se použije také při námořních přepravách do vzdálenosti menší než 150 km za podmínky, že zboží zůstává bez překládky v prostředcích použitých pro přepravu, nebo přepravy suchozemské a že námořním přepravám předchází nebo po nich následuje jedna nebo několik suchozemských přeprav uvedených v odstavci l tohoto článku, anebo že tyto námořní přepravy se uskutečňují mezi dvěma přepravami suchozemskými.

3. Nehledě k ustanovením uvedeným v odstavcích l a 2 tohoto článku, smluvní strany nemusí použít ustanovení článku 4 této Dohody při přepravách potravin, které nejsou určeny k lidské spotřebě.

Článek 4

l. Pro přepravy zkazitelných potravin, vyjmenovaných v přílohách 2 a 3 této Dohody, se musí použít prostředků uvedených v článku l Této Dohody, ledaže by s ohledem na teplotu předpokládanou v průběhu celé přepravy tento požadavek zřejmě nebyl nutný pro dodržení teplotních podmínek uvedených v přílohách 2 a 3 této Dohody. Tento prostředek je třeba vybrat a používat tak, aby v průběhu celé přepravy mohly být dodrženy teplotní podmínky předepsané v uvedených přílohách. Kromě toho je třeba učinit všechna vhodná opatření, zejména pokud se týká teploty potravin v době nakládky a pokud se týká mrazení nebo opětovného mrazení během přepravy nebo jiných nezbytných operací. Ustanovení tohoto odstavce se všem použije jen potud, pokud nejsou v rozporu s mezinárodními závazky týkajícími se mezinárodních přeprav a vznikajícími smluvním stranám ze smluv, které budou platit v době, kdy vstoupí v platnost tato Dohoda, anebo ze smluv, které je nahradí.

2. Jestliže během přepravy, na kterou se vztahují ustanovení této Dohody, nebyla dodržena ustanovení odstavce l tohoto článku,

(a) nesmí nikdo disponovat s potravinami na území smluvní strany po skončení přepravy, pokud příslušné orgány této smluvní strany neuznají, že povolení takové dispozice je v souladu s hygienickými požadavky, a pokud nejsou dodrženy podmínky, které mohou být stanoveny těmito orgány při vydání povolení;

(b) každá smluvní strana může s ohledem na hygienické nebo veterinární požadavky, a pokud to není v rozporu s jinými mezinárodními závazky uvedenými v poslední větě odstavec l tohoto článku, zakázat dovoz potravin na své území, anebo tento dovoz vázat na podmínky, které stanoví.

3. Dodržovat ustanovení odstavce l tohoto článku je povinností dopravců, kteří provozují dopravu pro cizí potřeby, pouze v takovém rozsahu, v jakém na sebe vzali závazek obstarat nebo poskytnout služby nezbytné pro splnění těchto ustanovení, a pokud plnění těchto ustanovení závisí na provedení těchto služeb. Jestliže jiné fyzické nebo právnické osoby na sebe vzaly povinnost obstarat, nebo poskytnou služby nezbytné pro splnění ustanovení této Dohody, jsou povinny zabezpečit jejich splnění v tom rozsahu, v jakém je toto splnění závislé na provedení služeb, které se zavázaly obstarat nebo poskytnout.

4. Během přeprav, na něž se vztahují ustanovení této Dohody a při nichž místo nakládky je na území smluvní strany, je za splnění ustanovení odstavce l tohoto článku, s výhradou ustanovení odstavce 3 tohoto článku, odpovědná

  • při přepravě pro cizí potřeby, fyzická nebo právnická osoba, která je podle přepravního dokladu odesílatelem, a není-li přepravní doklad, fyzická nebo právnická osoba, která s dopravcem uzavřela přepravní smlouvu;

  • v ostatních případech, fyzická nebo právnická osoba, která provádí přepravu.

Kapitola III
RŮZNÁ USTANOVENÍ

Ustanovení této Dohody se nepoužije na pozemní přepravy v kontejnerech bez překládky věcí, jestliže těmto přepravám předchází nebo po nich následují námořní přepravy jiné, než které jsou uvedeny v článku 3, odstavci 2 této Dohody.

Článek 6

l. Každá smluvní strana musí přijmout všechna vhodná opatření, k zajištění dodržování ustanovení této Dohody. Příslušné orgány smluvních stran se musí vzájemně informovat o opatřeních obecné povahy přijatých za tím účelem.

2. Zjistí-li smluvní strana porušení Dohody, jehož se dopustí osoba, která má bydliště na území jiné smluvní strany, nebo uloží-li takové osobě sankci, uvědomí orgány státní správy prvé strany orgány státní správy druhé strany o zjištěném porušení a uložení sankce.

Článek 7

Smluvní strany si vyhrazují právo uzavírat dvoustranné nebo mnohostranné dohody, jejichž ustanovení, vztahující se jak na specializované prostředky, tak na teploty, na nichž se musí udržovat určité potraviny během přepravy, mohou být zejména s ohledem na zvláštní klimatické podmínky přísnější než ustanovení této Dohody. Tato ustanovení se použijí pouze při mezinárodních přepravách mezi smluvními stranami, které uzavřely dvoustranné nebo mnohostranné dohody uvedené v tomto článku. Tyto dohody se zašlou generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. který je rozešle smluvním stranám této Dohody, nezúčastněným na těchto dohodách.

Článek 8

Nedodržení ustanovení této Dohody se nedotýká ani existence ani platnosti smluv uzavřených k provedení přepravy.

Kapitola IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

l. Členské státy Evropské hospodářské komise a státy, přijaté do Komise s poradním hlasem podle odstavce 8 mandátu této Komise se mohou stát smluvními stranami této Dohody

(a) jejím podpisem,

(b) ratifikací po jejím podpisu s výhradou její ratifikace, nebo

(c) přístupem k ní.

2. Státy oprávněné zúčastnit se některých prací Evropské hospodářské komise podle odstavce 11 mandátu této Komise mohou se stát smluvními stranami této Dohody tím, že k ní přistoupí poté, kdy vstoupí v platnost.

3. Tato dohoda bude otevřena k podpisu do 3l. května l97l včetně. Po tomto datu bude otevřena pro přístup.

4. Ratifikace nebo přístup se uskuteční uložením příslušné listiny u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

Článek 10

l. Každý stát může při podpisu této Dohody bez výhrady ratifikace nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu nebo kdykoli později prohlásit v oznámení zaslaném generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. že Dohody se nepoužívá při přepravách prováděných na všech jeho územích ležících mimo Evropu nebo na kterémkoli z nich. Jestliže oznámení bylo učiněno poté, kdy Dohoda vstoupila v platnost pro stát, který učinil oznámení, ztrácí Dohoda použitelnost a při přepravách na území nebo územích uvedených v oznámení po uplynutí devadesáti dní ode dne, kdy generální tajemník obdržel toto oznámení. Nové smluvní strany, přistupující k ATP od 30. dubna 1999 a uplatňující odstavec 1 tohoto článku, nejsou oprávněny vznášet jakékoli námitky k návrhům změn v souladu s postupem uvedeným v článku 18, odstavci 2.

2. Každý stát, který učinil prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, může kdykoli později prohlásit oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že Dohoda se bude používat při přepravách na území uvedeném v oznámení zaslaném podle odstavce 1 tohoto článku, a Dohoda se začne používat při přepravách na uvedeném území po uplynutí sto osmdesáti dnů ode dne, kdy generální tajemník obdržel toto oznámení.

Článek 11

l. Tato Dohoda vstoupí v platnost rok po tom, kdy pět ze států uvedených v odstavci l článku 9 podepsalo Dohodu bez výhrady ratifikace nebo uložilo své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu.

2. Pro každý stát, který ratifikuje tuto Dohodu nebo k ní přistoupí po tom, kdy ji pět států podepsalo bez výhrady ratifikace nebo uložilo své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, vstoupí tato dohoda v platnost rok po uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu.

Článek 12

l. Každá smluvní strana může vypovědět tuto Dohodu oznámením zaslaným generálnímu tajemníku Organizace spojených národů.

2. Výpověď nabude účinnosti po uplynutí patnácti měsíců ode dne, kdy generální tajemník obdržel oznámení o výpovědi.

Článek 13

Tato Dohoda skončí platnost, jestliže po jejím vstupu v platnost, počet smluvních stran bude menší než pět v průběhu jakéhokoli období dvanácti za sebou jdoucích měsíců.

Článek 14

l. Každý stát může při podpisu této Dohody bez výhrady rafitikace nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu nebo kdykoli později prohlásit v oznámení zaslaném generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že této Dohody se bude používat na všech územích nebo na některém z území, která zastupuje v mezinárodních vztazích. Této Dohody s bude používat na území nebo na územích uvedených v oznámení počínaje devadesátým dnem poté, kdy generální tajemník obdržel toto oznámení, a nevstoupila-li Dohoda do tohoto dne ještě v platnost, počínaje dnem, kdy vstoupila v platnost.

2. Každý stát, který učinil prohlášení podle odstavce l tohoto článku, že této Dohody se bude používat na území, které zastupuje v mezinárodních vztazích, může vypovědět tuto Dohodu podle jejího článku l2, pokud se týká tohoto území.

Článek 15

l. Každý spor mezi dvěma nebo několika smluvními stranami o výklad nebo použití této Dohody se pokud možno bude řešit jednáním mezi nimi.

2. Každý spor, který nebyl vyřešen jednáním, bude podroben arbitráži, jestliže o to požádá jedna ze smluvních stran zúčastněných ve sporu, a za tím účelem bude předložen jednomu nebo několika arbitrům vybraným dohodou mezi spornými stranami. Jestliže do tří měsíců ode dne žádosti o arbitráž strany zúčastněné ve sporu nedospěly k dohodě o výběru arbitra nebo arbitrů, může kterákoli z těchto smluvních stran požádat generálního tajemníka Organizace spojených národů o určení jediného arbitra, kterému se spor odevzdá k rozhodnutí.

3. Rozhodnutí arbitra nebo arbitrů určených podle předcházejícího odstavce bude pro smluvní strany zúčastněné ve sporu závazné.

Článek 16

l. Každý stát může při podpisu nebo ratifikaci této Dohody nebo při přístupu k ní prohlásit, že se necítí vázán odstavci 2 a 3 článku l5 této Dohody. Ostatní smluvní strany nebudou vázány těmito odstavci vůči smluvní straně, která učinila takovou výhradu.

2. Každá smluvní strana, která učinila výhradu podle odstavce l tohoto článku, může kdykoli tuto výhradu odvolat oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

3. S výjimkou výhrady učiněné podle odstavce l tohoto článku nejsou přípustné žádné jiné výhrady k této Dohodě.

Článek 17

l. Po uplynutí tříleté platnosti této Dohody může kterákoli smluvní strana požádat oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů o svolání konference za účelem revize této Dohody Generální tajemník vyrozumí o této žádosti všechny smluvní strany a svolá revizní konferenci, sdělí-li mu nejméně jedna třetina smluvních stran svůj souhlas s touto žádostí do 4 měsíců ode dne, kdy generální tajemník odeslal vyrozumění.

2. Je-li svolána konference podle odstavce l tohoto článku, vyrozumí o tom generální tajemník všechny smluvní strany a vyzve je, aby do tří měsíců předložily návrhy, o jejichž projednání na konferenci žádají. Generální tajemník rozešle nejméně tři měsíce před zahájením konference všem smluvním stranám předběžný pořad jednání konference spolu s textem těchto návrhů.

3. Generální tajemník pozve na každou konferenci svolanou podle tohoto článku všechny státy uvedené v článku 9, odstavci l této Dohody, jakož i státy, které se staly smluvními stranami podle článku 9 odstavce 2.

Článek 18

l. Každá smluvní strana může navrhnout jednu nebo několik změn této Dohody. Text každého pozměňovacího návrhu musí být zaslán generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který jej rozešle všem smluvním stranám a uvědomí o něm ostatní státy uvedené v odstavci l článku 9 této Dohody.

Generální tajemník může též navrhnout změny k této Dohodě nebo k jejím přílohám, které mu byly předány Pracovní skupinou pro přepravu zkazitelných potravin Výboru pro vnitrozemskou dopravu Evropské hospodářské komise.

2. Během šestiměsíční lhůty ode, kdy generální tajemník rozeslal pozměňovací návrh, může každá smluvní strana informovat generálního tajemníka

(a) že má námitky proti pozměňovacímu návrhu, nebo

(b) že, i když zamýšlí návrh přijmout, nejsou v její zemi ještě splněny podmínky nezbytné pro jeho přijetí.

3. Pokud smluvní strana, která zaslala sdělení uvedené v odstavci 2 (b) tohoto článku, neoznámí generálnímu tajemníkovi, že pozměňovací návrh přijímá, může během devíti měsíců po uplynutí šestiměsíční lhůty předepsané pro sdělení stanoviska předložit proti pozměňovacímu návrhu námitky.

4. Byla-li proti pozměňovacímu návrhu podána námitka za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, pokládá se pozměňovací návrh za nepřijatý a je neúčinný.

5. Nebyla-li proti pozměňovacímu návrhu podána žádná námitka za podmínek stanovených v odstavci 2 a 3 tohoto článku, pokládá se pozměňovací návrh, od níže uvedeného data, za přijatý:

(a) jestliže žádná ze smluvních stran nezaslala sdělení generálnímu tajemníkovi uvedené v odstavci 2. (b) tohoto článku, po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku;

(b) jestliže nejméně jedna smluvní strana zaslala generálnímu tajemníkovi sdělení uvedené v odstavci 2 (b) tohoto článku, od dřívějšího z těchto dvou dat:

  • datum, kdy všechny smluvní strany, které takové sdělení zaslaly, oznámily generálnímu tajemníkovi, že pozměňovací návrh přijímají; tímto datem však je datum uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku, jestliže všechna sdělení o přijetí pozměňovacího návrhu byla oznámena do uplynutí této lhůty;

  • datum uplynutí devítiměsíční lhůty uvedené v odstavci 3 tohoto článku.

6. Každý pozměňovací návrh pokládaný za přijatý vstupuje v platnost za šest měsíců od data, od kterého se pokládá za přijatý.

7. Generální tajemník vyrozumí, jak nejdříve je to možné, všechny smluvní strany o tom, zda byla podána námitka proti pozměňovacímu návrhu dle odstavce 2 (a) tohoto článku nebo zda jedna nebo několik smluvních stran zaslaly sdělení podle odstavce 2 (b) tohoto článku. Jestliže jedna nebo několik smluvních stran zaslaly takové sdělení, vyrozumí generální tajemník všechny smluvní strany o tom, zda smluvní strana nebo strany, které takové sdělení zaslaly, podaly námitky proti pozměňovacímu návrhu nebo jej schválily.

8. Nezávisle na způsobu projednávání pozměňovacích návrhů stanoveném v odstavci l až 6 tohoto článku, mohou být přílohy a dodatky k této Dohodě změněny jen dohodou mezi příslušnými orgány státní správy všech smluvních stran. Jestliže orgán státní správy smluvní strany prohlásí, že podle jejího právního řádu jeho souhlas závisí na tom, obdrží-li zvláštní pověření, nebo na souhlasu zákonodárného orgánu, nebude se souhlas této smluvní strany ke změně přílohy pokládat za daný, dokud tato smluvní strana neoznámí generálnímu tajemníkovi, že obdržela potřebné pověření nebo souhlas. V dohodě mezi příslušnými orgány státní správy může být stanoveno, že v přechodném období dosavadní přílohy zůstávají zcela nebo částečně v platnosti současně s novými přílohami. Generální tajemník určí datum, kterým vstoupí v platnost nové znění vyplývající z těchto změn.

Článek 19

Kromě oznámení uvedených v článcích l7 a l8 této Dohody vyrozumívá generální tajemník Organizace spojených národů státy uvedené v odstavci l článku 9 této Dohody, jakož i státy, které se staly smluvními stranami podle odstavce 2 článku 9 této Dohody:

(a) o podpisech, ratifikacích a přístupech podle článku 9;

(b) o datech, kdy tato Dohoda vstoupí v platnost podle článku 11;

(c) o výpovědích podle článku l2;

(d) o pozbytí platnosti této Dohody podle článku l3;

(e) o oznámeních, která obdržel podle článku l0 a l4;

(f) o prohlášeních a oznámeních, která obdržel podle odstavců l a 2 článku l6;

(g) o vstupu v platnost každého oprávněného doplňku podle článku 18.

Článek 20

Po 3l. květnu l97l bude originál Dohody uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který rozešle ověřené shodné opisy všem státům uvedeným v odstavcích l a 2 článku 9 toho Dohody.

NA DŮKAZ TOHO podepsaní, řádně k tomu zmocnění, podepsali tuto Dohodu.

DÁNO v Ženevě prvého září tisíc devět set sedmdesát v jediném výtisku v anglickém, francouzském a ruském jazyce, přičemž všechna tři znění mají stejnou platnost.

Příloha 1
DEFINICE A NORMY SPECIALIZOVANÝCH PROSTŘEDKŮ Železniční vozy, nákladní automobily, přívěsy, návěsy, kontejnery a jiné podobné dopravní a přepravní prostředky PRO PŘEPRAVU ZKAZITELNÝCH POTRAVIN

1. Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek. Dopravní nebo přepravní prostředek, jehož skříň2 je sestavena z tepelně izolovaných stěn včetně dveří, podlahy a střechy, umožňujících zamezení výměny tepla mezi vnitřním a vnějším povrchem skříně tak, aby podle celkového součinitele prostupu tepla (součinitel "K") mohl být dopravní nebo přepravní prostředek zařazen do jedné z níže uvedených dvou kategorií:

IN = Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací charakterizovaný:

  • součinitelem "K" rovným nebo nižším než 0,7 W/m2 .K;

IR = Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací charakterizovaný:

  • součinitelem "K" rovným nebo nižším než 0,4 W/m2 .K a stěnami o tloušťce nejméně 45 mm pro dopravní nebo přepravní prostředek o šířce větší než 2,50 m.

Definice součinitele "K" a popis metody používané k jeho měření jsou uvedeny v dodatku 2 k této příloze.

2. Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek. Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek, který při použití zdroje chladu (přírodní led s přidáváním nebo bez přidávání soli; eutektické desky; suchý led s regulací jeho sublimace nebo bez ní; zkapalněné plyny s regulací jejich vypařování nebo bez ní atd.) jiného, než je strojní nebo “absorpční“ zařízení umožňuje, při vnější teplotě + 30 °C, snižovat teplotu uvnitř prázdné skříně a následně ji udržovat:

  • na úrovni nejvýše +7 °C ve třídě A;

  • na úrovni nejvýše -10 °C ve třídě B;

  • na úrovni nejvýše -20 °C ve třídě C; a

  • na úrovni nejvýše 0 °C ve třídě D.

Jestliže má zařízení jednu nebo více komor, nádob nebo cisteren pro chladící látku, taková komora, nádoba nebo cisterna musí:

  • být konstruována tak, aby ji bylo možno plnit nebo doplňovat zvenčí;

  • a mít objem odpovídající ustanovením přílohy 1, dodatku 2, oddílu 3.1.3.

Součinitel "K" dopravních nebo přepravních prostředků tříd B a C musí být v každém případě nižší nebo roven 0,40 W/m2.K.

3. Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek. Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek vybavený vlastním nebo společným strojním chladicím zařízením pro několik přepravních prostředků (vybaveny buď mechanickým kompresorem nebo “absorpčním“ zařízení atd.), které umožňuje při průměrné vnější teplotě + 30 °C snížit vnitřní teplotu prázdné skříně a trvale ji pak udržet takto:

V případě tříd A, B a C na libovolně zvolené, prakticky stálé úrovni vnější teploty Ti v souladu s normami stanovenými pro tři třídy:

Třída A - Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladicím zařízením umožňujícím volit Ti v mezích + 12 °C až 0 °C včetně;

Třída B - Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladicím zařízením umožňujícím volit Ti v mezích + 12 °C až - 10 °C včetně;

Třída C - Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladicím zařízením umožňujícím volit Ti v mezích + 12 °C F - 20 °C včetně.

Pro třídy D, E a F na určité, prakticky stálé úrovni vnější teploty Ti v souladu s normami stanovenými pro tři třídy:

Třída D - Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladících zařízením umožňujícím, aby teplota Ti byla 0 °C nebo nižší;

Třída E - Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladícím zařízením umožňujícím, aby teplota Ti byla – 10 °C nebo nižší;

Třída F - Dopravní nebo přepravní prostředek se strojní chladícím zařízením umožňujícím, aby teplota Ti byla rovna -20 °C nebo menší. Součinitel "K" dopravních nebo přepravních prostředků tříd B, C, E a F musí být v každém případě roven nebo nižší než 0,40 W/m2.K.

4. Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek. Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek vybavený vytápěcím zařízením umožňujícím zvýšit teplotu uvnitř prázdné skříně a pak ji udržet bez dodatečného přívodu tepla po dobu nejméně l2 hodin na prakticky stálé úrovni nejméně + 12 °C při následující průměrné vnější teplotě:

  • -10 °C pro vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek třídy A;

  • -20 °C pro vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek třídy B.

  • -30 °C pro vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek třídy C

  • -40 °C pro vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek třídy D.

Zařízení vyvíjející teplo musí mít kapacitu v souladu s ustanoveními přílohy 1, dodatku 2, oddílu 3.3.1 až 3.3.5.

Součinitel "K" zařízení třídy B musí být v každém případě roven nebo nižší než 0,40 W/m2.K.

Příloha 1, dodatek 1
USTANOVENÍ O KONTROLE IZOTERMICKÝCH, CHLAZENÝCH, CHLADÍCÍCH A MRAZÍCÍCH A VYHŘÍVACÍCH DOPRAVNÍCH NEBO PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ Z HLEDISKA JEJICH SOULADU S NORMAMI PŘEDEPSANÝMI V TÉTO PŘÍLOZE

1. Kontroly souladu s požadavky předepsanými v této příloze musí být prováděny:

(a) před uvedením dopravního nebo přepravního prostředku do provozu;

(b) periodicky, nejméně jednou za šest let;

(c) kdykoliv o to požádá příslušný orgán státní správy.

Kromě případů uvedených v dodatku 2, částech 5 a 6 k této příloze, se kontroly, provádějí ve zkušebních stanicích určených nebo schválených příslušným orgánem země, v níž je dopravní nebo přepravní prostředek registrován nebo evidován, pokud kontrola dopravního nebo přepravního prostředku samého nebo jeho prototypu uvedená výše pod bodem (a) nebyla již provedena zkušební stanicí určenou nebo schválenou příslušným orgánem země, ve které byl tento dopravní nebo přepravní prostředek vyroben.

2. Metody a postupy, které je třeba použít při kontrole, zda dopravní a přepravní prostředky vyhovují normám, jsou popsány v dodatku 2 k této příloze.

3. Osvědčení o shodě s normami musí být vydáno příslušným orgánem země, v níž je dopravní nebo přepravní prostředek registrován nebo evidován na formuláři, který odpovídá vzoru uvedenému v dodatku 3 k této příloze.

Osvědčení o shodě musí být během přepravy v dopravním prostředku a musí být kdykoliv podáno na vyžádání kontrolního orgánu. Nicméně pokud je certifikační štítek, jak je uvedeno v dodatku 3 k této příloze, připevněn k dopravnímu nebo přepravnímu prostředku, certifikační štítek může být brán jako rovnocenný k Osvědčení o shodě. Certifikační štítek o shodě může být k dopravnímu nebo přepravnímu prostředku připevněn pouze když je k dispozici Osvědčení o shodě. Certifikační štítek o shodě musí být sejmut ihned poté, jakmile dopravní nebo přepravní prostředek přestal splňovat normy uvedené níže v této příloze.

V případě, že dopravní nebo přepravní prostředek je převeden do jiné země, která je smluvní stranou dohody ATP, musí být vybaven dále uvedenými doklady, na jejichž základě příslušný orgán země, ve které má být tento dopravní nebo přepravní prostředek registrován nebo evidován, vydá osvědčení ATP:

(a) v každém případě protokol o zkoušce, a to dopravního nebo přepravního prostředku samotného nebo v případě sériové výroby zkušebního vzorku;

(b) v každém případě osvědčení o shodě vydané příslušným orgánem země výroby nebo v případě převedení dopravního nebo přepravního prostředku z provozu příslušným orgánem země jeho registrace. Takové osvědčení bude považováno za prozatímní osvědčení v nezbytném případě s platností šest měsíců;

(c) v případě sériově vyrobeného dopravního nebo přepravního prostředku osvědčením technické specifikace vydaným výrobcem zařízení nebo jeho pověřeným zástupcem (obsahujícím tytéž technické údaje, které jsou předepsány pro obsah protokolu o zkoušce tohoto dopravního nebo přepravního prostředku sepsaném nejméně v jednom ze tří oficiálních jazyků).

V případě dopravního nebo přepravního prostředku převedeného potom, co již byl používán, může být tento prostředek podroben vizuální kontrole za účelem potvrzení jeho stavu před vydáním osvědčení o shodě příslušným orgánem země, ve které má být prostředek registrován nebo nahlášen.

Pro výrobní řadu stejných sériově vyráběných izotermických dopravních nebo přepravních prostředků mající vnitřní objem menší než 2m3, může být příslušným orgánem vydán certifikát o shodě pro celou výrobní řadu. V takových případech budou uvedena na osvědčení o shodě namísto sériového čísla každé samostatné jednotky, identifikační čísla všech izotermických dopravních nebo přepravních prostředků, nebo první a poslední identifikační číslo série. V takovém případě musí být izotermické dopravní nebo přepravní prostředky uvedené v tomto osvědčení, označeny certifikačním štítkem shody, jak je uvedeno v příloze 1, dodatku 3 B, vydané příslušným orgánem.

V případě převodu tohoto izotermického dopravního nebo přepravního prostředku (kontejneru) do jiné země, která je smluvní stranou této dohody, pro tamní registraci nebo zápis, může příslušný orgán země nové registrace nebo zápisu, poskytnout samostatné osvědčení o shodě na základě původního certifikátu shody stanoveného pro celou výrobní řadu.

4. Na dopravních a přepravních prostředcích musí být umístění rozlišovací značky a údajů v souladu s ustanovením dodatku 4 k této příloze. Musí však být odstraněny, jakmile dopravní nebo přepravní prostředek přestane splňovat požadavky norem uvedených v této příloze.

5. Izotermické skříně “izotermických“, “chlazených“, “chladicích a mrazicích“ nebo “vyhřívacích“ dopravních prostředků a jejich tepelná zařízení musí výrobce opatřit trvalým identifikačním štítkem, který musí být umístěn na přístupném, viditelném místě, na části neumožňující jeho sejmutí. Musí být snadno kontrolovatelný, bez použití nářadí. Na izolovaných skříních musí být umístěno z vnější strany. Na výrobním štítku musí být uvedeny alespoň tyto údaje3

Země výrobce nebo písmena používaná v mezinárodní značce státu;

Jméno nebo firma výrobce; Typ (číslice a/nebo písmena); Sériové číslo;

Měsíc a rok výroby.

6. (a) Schvalování nových dopravních a přepravních prostředků určitého typu sériově vyráběných je možno provádět na základě zkoušky vzorku téhož typu. Pokud testovaný vzorek splňuje podmínky stanovené pro danou kategorii, považuje se protokol o zkoušce za Osvědčení o schválení daného typu. Doba platnosti tohoto osvědčení končí uplynutím šestiletého období.

Doba platnosti protokolu o zkoušce musí být určena měsícem a rokem.

(b) Příslušný orgán učiní opatření k ověření, zda výroba dalších dopravních a přepravních prostředků odpovídá schválenému typu. K tomu účelu je možno provádět kontroly zkouškou vzorků dopravních nebo přepravních prostředků vybraných namátkově z výrobních sérií.

(c) Dopravní nebo přepravní prostředek se považuje za dopravní nebo přepravní prostředek stejného typu jako vzorek podrobený zkoušce pouze v tom případě, vyhovuje-li těmto minimálním podmínkám:

(i) Jedná-li se o izotermické dopravní a přepravní prostředky, přičemž zkušebním vzorkem může být izotermický, chlazený, chladící a mrazicí nebo vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek,

konstrukce je obdobná a zejména izolační materiál i způsob izolace je stejný;

tloušťka izolačního materiálu není menší než tloušťka izolačního materiálu dopravního nebo přepravního prostředku sloužícího za zkušební vzorek;

vnitřní zařízení jsou stejná nebo jednodušší;

počet dveří a počet příklopů a ostatních otvorů musí být stejný nebo nižší; a

plocha vnitřního povrchu skříně nesmí být menší nebo větší než 20 %;

menší a omezené úpravy přidaných nebo vyměněných vnitřních a vnějších zařízení mohou být povoleny4:

pokud je ekvivalentní objem celkového izolačního materiálu všech těchto modifikací menší než 1 setina celkového objemu izolačního materiálu v izotermické jednotce;

pokud K koeficient zkušebního referenčního zařízení, upraveného kalkulací dodaných tepelných ztrát, je menší nebo roven povolenému K koeficientu pro danou kategorii dopravních nebo přepravních prostředků; a

pokud taková úprava vnitřního zařízení je uskutečňována použitím stejné technologie, zejména pokud jde o přilepená zařízení.

Všechny úpravy musí být schváleny nebo provedeny výrobcem izotermického dopravního nebo přepravního prostředku.

(ii) Jedná-li se o chlazené dopravní a přepravní prostředky, v takovém případě zkušebním vzorkem musí být chlazený dopravní nebo přepravní prostředek,

podmínky uvedené v (i) výše musí být dodrženy;

vnitřní větrací zařízení musí být obdobné;

zdroj chladu musí být stejný; a

zásoba chladu na jednotku vnitřního povrchu musí být větší nebo stejná;

(iii) Jedná-li se o chladicí a mrazicí dopravní a přepravní prostředky, přičemž

zkušebním vzorkem musí být buď:

(a) chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek,

  • podmínky uvedené v (i) výše musí být splněny; a

  • výkon strojního chladicího zařízení na jednotku vnitřního povrchu musí být za stejných teplotních podmínek větší nebo stejný; nebo

(b) izolovaný dopravní nebo přepravní prostředek, který je zkompletován v každém detailu, ale bez strojní chladicí jednotky, která je určena pro pozdější zamontování.

Otvor pro ni se vyplní během měření součinitele prostupu tepla "K" uzavíracími panely stejné tloušťky stěny a stejného typu izolace, jaká je na přední stěně. V tom případě:

  • podmínky uvedené v (i) výše musí být splněny; a

  • výkon strojní chladicí jednotky montované do izolovaného zkušebního vzorku musí splňovat ustanovení přílohy 1, dodatku 2, oddílu 3.2.6.

(iv) Jedná-li se o vyhřívací dopravní a přepravní prostředky, přičemž zkušebním vzorkem může být izotermický nebo vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek,

  • podmínky uvedené v (i) výše musí být splněny;

  • zdroj tepla je stejný; a

  • výkon topného zařízení na jednotku vnitřního povrchu je větší nebo stejný.

(d) Přesáhne-li během šestiletého období série dopravních prostředků 100 kusů, musí příslušný orgán stanovit, jaká část z těchto dopravních nebo přepravních prostředků se musí podrobit zkouškám.

Příloha l, dodatek 2
METODY A POSTUPY MĚŘENÍ A KONTROLY IZOLAČNÍCH VLASTNOSTÍ A ÚČINNOSTI CHLADICÍCH NEBO VYTÁPĚCÍCH ZAŘÍZENÍ SPECIALIZOVANÝCH DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ URČENÝCH K PŘEPRAVĚ ZKAZITELNÝCH POTRAVIN

1. DEFINICE A OBECNÁ USTANOVENÍ

1.1 Součinitel "K": Celkový součinitel prostupu tepla (součinitel "K"),charakterizující izotermické vlastnosti dopravních nebo přepravních prostředků, je definován tímto vztahem:

kde W je tepelný příkon, nebo chladící výkon potřebný při setrvalém teplotním režimu uvnitř skříně, jejíž střední povrch je roven S, pro udržení absolutního rozdílu ∆T mezi střední vnitřní teplotou Ti, a střední vnější teplotou Te, jestliže je střední vnější teplota Te stálá.

1.2. Střední povrch skříně “S“ je geometrický průměr vnitřního povrchu Si a vnějšího povrchu Se skříně:

Velikost obou povrchů Si a Se se určuje s přihlédnutím k zvláštnostem konstrukce skříně nebo k nerovnostem povrchu, jako je např. zaoblení, podběhy atd. a tyto zvláštnosti nebo nerovnosti se zaznamenávají do příslušné rubriky dále uvedeného zkušebního protokolu; jestliže však má skříň povrch z vlnitého plechu, hledaný povrch se určí jako rovinný průmět tohoto povrchu, nikoli tedy jako povrch rozvinutý do roviny.

Body pro měření teploty

1.3. Má-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, určí se střední vnitřní teplota skříně (Ti) jako aritmetický průměr teplot naměřených ve vzdálenosti 10 cm od stěn v těchto 12 bodech:

(a) v osmi vnitřních rozích skříně; a

(b) ve středech čtyř vnitřních ploch skříně s největším plošným obsahem.

Nemá-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, je třeba 12 bodů měření určit co nejúčelněji podle tvaru skříně.

1.4. Má-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, určí se střední vnější teplota skříně (Te) jako aritmetický průměr teplot naměřených ve vzdálenosti 10 cm od stěny těchto 12ti bodů:

(a) v osmi vnějších rozích skříně;

(b) ve středech čtyř vnějších ploch skříně s největším plošným obsahem.

Nemá-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, je třeba 12 bodů měření určit co nejúčelněji podle tvaru skříně.

1.5 Střední teplota stěn skříně je aritmetický průměr střední vnější teploty skříně a střední vnitřní teploty skříně

1.6 Přístroje pro měření teploty chráněné proti sálání musí být umístěny uvnitř a vně skříně na místech uvedených v odstavcích 1.3 a 1.4 tohoto dodatku

Nepřetržitá doba a doba trvání zkoušky

1.7 Střední vnější a střední vnitřní teploty skříně měřené po nepřetržitou dobu nejméně 12 hodin nesmějí kolísat o více než ± 0,3 K a tyto teploty nesmějí kolísat o více než ± 1,0 K během předcházejících 6 hodin.

Rozdíl mezi topným výkonem měřeným během dvou period trvajících nejméně 3 hodiny před začátkem a nejméně 3 hodiny po skončení zmíněné nepřetržité doby a oddělené nejméně 6 hodinami, nesmí být větší než 3 %.

Střední hodnoty teplot a tepelného nebo chladícího výkonu po dobu nejméně 6 hodin nepřetržité zkušební doby se použijí pro výpočet součinitele prostupu tepla "K".

Střední vnitřní a vnější teploty na začátku a na konci výpočetní doby trvající nejméně 6 hodin nesmějí kolísat o více než 0,2 K.

2. IZOLAČNÍ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ

Metody měření součinitele "K"

2.1 Zařízení jiná než cisterny určené k přepravě kapalných potravin

2.1.1 Součinitel "K" se zjišťuje za setrvalého teplotního režimu metodou vnitřního chlazení nebo metodou vnitřního ohřevu. V obou těchto případech se prázdný dopravní nebo přepravní prostředek umísťuje do izotermické komory.

Zkušební metody

2.1.2. Při použití zkušební metody vnitřního chlazení se uvnitř skříně umístí jeden nebo několik výměníků tepla. Povrch těchto výměníků musí být takový, aby při průchodu tekutiny o teplotě ne nižší než 0 °C5 střední vnitřní teplota skříně po dosažení setrvalého teplotního režimu zůstala nižší než + 10 °C. Při použití zkušební metody vnitřního ohřevu se užívají elektrické ohřívače (elektrické odpory atd.). Výměníky tepla nebo elektrické ohřívače se vybaví ventilátory dodávajícími dostatečný výkon pro 40 až 70 násobnou výměnu vzduchu za hodinu vztaženou na prázdný objem zkoušené skříně a dostatečný rozvod vzduchu kolem všech vnitřních povrchů zkoušené skříně zabezpečující, aby největší rozdíl mezi teplotami na libovolných 2 ze 12 bodů uvedených odstavci 1.3 tohoto dodatku nebyl po dosažení setrvalého teplotního režimu větší než 2 K.

2.1.3 Množství tepla: Odvedené teplo u odporu ohřívače elektrického ventilátoru nesmí překročit 1W/cm2 proudu vzduchu a topení jednotky musí být chráněno krytem s nízkou sálavostí. Spotřeba elektrické energie se určí s přesností ± 0,5%.

Postup zkoušky

2.1.4 Nezávisle na zvolené metodě se musí v izotermické komoře během všech zkoušek udržovat rovnoměrná a stálá teplota v souladu s odstavcem 1.7 této přílohy, s tolerancí nejvýše ± 0,5 °C na takové úrovni, aby rozdíl mezi teplotou uvnitř dopravního nebo přepravního prostředku a teplotou v izotermické komoře byl 25 °C ± 2 K, přičemž střední teplota stěn skříní se musí udržovat + 20 °C ± 0,5 K.

2.1.5 Vzduch ve zkušební komoře v průběhu zkoušky ať již metodou vnitřního chlazení, nebo metodou vnitřního ohřevu, musí nepřetržitě proudit tak, aby jeho rychlost ve vzdálenosti 10 cm od stěn byla 1 až 2 m/s.

2.1.6 Uvedou se v činnost zařízení na výrobu a rozvod chladu nebo tepla a pro měření tepelného výkonu a termického ekvivalentu větrací zařízení přivádějící do pohybu vzduch. Ztráty v elektrických vodičích mezi zařízením měřícím tepelný příkon a zkoušenou skříní musí být zjištěny měřením nebo výpočtem a odečteny od celkového naměřeného tepelného příkonu.

2.1.7 Po dosažení setrvalého teplotního režimu nesmí být maximální rozdíl mezi teplotami nejchladnějšího a nejteplejšího místa na vnějším povrchu skříně větší než 2 K.

2.1.8 Střední vnější teplota a střední vnitřní teplota skříně se musí zjišťovat nejméně čtyřikrát za hodinu.

2.2 Cisterny určené pro přepravy kapalných potravin

2.2.1 Níže popsaná metoda se týká výhradně cisteren s jednou nebo několika komorami, určených pouze pro přepravy kapalných potravin, například mléka. Každá komora těchto cisteren musí mít nejméně jedno plnící a jedno výpustné hrdlo. Má-li cisterna několik komor, musí být jedna od druhé oddělena neizolovanými vertikálními dělícími přepážkami (příčkami).

2.2.2 Měření součinitele "K" se provádí při setrvalém teplotním režimu metodou vnitřního ohřevu prázdné cisterny umístěné v izotermické komoře.

Zkušební metody

2.2.3 Uvnitř cisterny se umísťuje elektrické topné zařízení (odpory apod.). Má-li cisterna několik komor, umístí se elektrické topné zařízení do každé z nich. Tato elektrická topná zařízení mají ventilátory, jejichž výkon postačuje k tomu, aby rozdíl mezi maximální a minimální teplotou uvnitř každé komory po dosažení setrvalého teplotního režimu nebyl větší než 3 K. Má-li cisterna několik komor, rozdíl mezi střední teplotou nejchladnější komory a střední teplotou nejteplejší komory nesmí překročit 2 K, přičemž se teploty měří tak, jak je stanoveno v oddíle 2.2.4 tohoto dodatku.

2.2.4 Přístroje na měření teplot, chráněné před přímým sáláním, se umísťují uvnitř a vně cisterny ve vzdálenosti 10 cm od stěny takto:

(a) Není-li cisterna rozdělena na komory, měří se teplota alespoň v těchto 12 bodech:

Na 4 koncích dvou na sebe kolmých průměrů, jednoho horizontálního a druhého vertikálního, v blízkosti každého z obou konců cisteren;

Na 4 koncích dvou na sebe kolmých průměrů skloněných pod úhlem 45o k horizontále v příčné rovině cisterny;

(b) Je-li cisterna rozdělena na 2 komory, měří se nejvyšší teplota v těchto místech:

V blízkosti konce první komory a v blízkosti části s druhou komorou, na koncích tří poloměrů, svírající úhel 120°, jeden z poloměrů směřuje kolmo vzhůru.

V blízkosti konce druhé komory a v blízkosti části s první komorou, na koncích tří poloměrů, svírající úhel 120°, jeden z poloměrů směřuje svisle dolů.

(c) Je-li cisterna rozdělena na více komor, měří se nejvyšší teplota v těchto místech:

u obou krajních komor alespoň:

Na koncích horizontálního průměru v blízkosti dna a na koncích vertikálního průměru v blízkosti přepážky;

a u každé z ostatních komor alespoň:

Na koncích průměru skloněného pod úhlem 45o k horizontále v blízkosti jedné z přepážek a na koncích průměru kolmého k předchozímu v blízkosti druhé přepážky.

(d) Střední vnitřní teplotou a střední vnější teplotou cisterny je aritmetický průměr všech hodnot naměřených uvnitř cisterny a všech hodnot naměřených vně cisterny. V cisternách s nejméně 2 komorami je střední vnitřní teplotou každé komory aritmetický průměr hodnot naměřených v této komoře, přičemž počet těchto naměřených hodnot v každé komoře nesmí být menší než čtyři a celkový počet naměřených hodnot ve všech komorách nesmí být menší než 12.

Postup zkoušky

2.2.5 V průběhu zkoušky se musí rovnoměrná a stálá střední teplota izotermické komory ustálit a udržovat v souladu s odstavcem 1.7 tohoto dodatku na takové úrovni, aby rozdíl mezi vnitřní teplotou skříně a teplotou v izotermické komoře byl nejvýše 25 °C ± 2 K s průměrnou teplotou stěn skříně udržovanou na hodnotě + 20 °C ± 0,5 K.

2.2.6 Vzduch v komoře se neustále udržuje v pohybu tak, aby jeho rychlost ve vzdálenosti 10 cm od stěn byla mezi 1 až 2 m/s.

2.2.7 Uvedou se v činnost zařízení na ohřívání a proudění vzduchu, pro měření tepelného výkonu a tepelného ekvivalentu větracího zařízení uvádějícího vzduch do pohybu.

2.2.8 Po dosažení setrvalého teplotního režimu nesmí být maximální rozdíl mezi teplotami nejteplejšího a nejchladnějšího místa na vnějším povrchu cisterny větší než 2 K.

2.2.9 Střední vnější teplota a střední vnitřní teplota se musí zjišťovat nejméně čtyřikrát za hodinu.

2.3 Ustanovení platná pro všechny typy izolovaných zařízení

2.3.1 Kontrola součinitele "K"

Není-li cílem zkoušek určení součinitele "K", nýbrž pouze kontrola, je-li tento součinitel pod určitou hranicí, mohou být zkoušky prováděné podle oddílu 2.1.1 až 2.2.9 tohoto dodatku ukončeny, jakmile se provedenými měřeními prokáže, že součinitel "K" odpovídá stanoveným podmínkám.

2.3.2 Přesnost měření součinitele "K"

Zkušební stanice musí být vybaveny nezbytným zařízením a přístroji, které zaručí určení součinitele "K" s maximální chybou měření ± 10 % při použití metody vnitřního chlazení a ± 5 % při použití metody vnitřního ohřevu.

3. ÚČINNOST TEPELNÉHO ZAŘÍZENÍ DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ

Zkušební metody pro určení účinnosti tepelného zařízení dopravních a přepravních prostředků

3.1 Chlazené dopravní a přepravní prostředky

3.1.1. Prázdný dopravní nebo přepravní prostředek se umístí do izotermické komory, v níž je třeba udržovat rovnoměrnou a stálou střední teplotu + 30 °C ± 0,5 K. Vzduch v komoře se uvádí do pohybu, jak je popsáno výše v oddílu 2.1.5 tohoto dodatku.

3.1.2 Přístroje na měření teploty, chráněné před přímým sáláním, se umístí uvnitř a vně skříně tak, jak je uvedeno v odstavci 1.3 a 1.4 tohoto dodatku.

Postup zkoušky

3.1.3 (a) V případě dopravního nebo přepravního prostředku, jiného než dopravního a přepravního prostředku s nesnímatelnými eutektickými deskami a dopravního a přepravního prostředku chlazeného zkapalněným plynem, se naplní obvyklé, nebo maximální množství chladiva předepsané výrobcem, jestliže střední vnitřní teplota skříně rovna střední vnější teplotě skříně (+ 30 °C). Dveře, příklopy a ostatní otvory se zakryjí a zařízení k vnitřnímu větrání dopravního nebo přepravního prostředku, pokud je, se zapne na maximální výkon. Kromě toho se v nových dopravních nebo přepravních prostředcích uvede uvnitř skříně v činnost vytápěcí zařízení o topném výkonu rovnajícím se 35 % tepla prostupujícího stěnami v podmínkách setrvalého teplotního režimu, a to když je dosaženo teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků. Během zkoušky není přípustné žádné dodatečné plnění chladicí látky.

(b) V případě dopravního a přepravního prostředku s nesnímatelnými eutektickými deskami musí zkouška zahrnovat předběžnou fázi zmrazování eutektického roztoku. Za tím účelem, jakmile střední vnitřní teplota skříně i teplota desek dosáhnou střední vnější teploty (+ 30 °C), uzavřou se dveře i ostatní otvory a uvede se v činnosti zařízení pro vychlazování desek na dobu následujících 18 hodin. Pracuje-li zařízení pro vychlazování desek v automatických cyklech, prodlužuje se celkový zkušební provoz tohoto zařízení na 24 hodin. U nových dopravních a přepravních prostředků se po zastavení vychlazovacího zařízení uvede uvnitř skříně v činnost vytápěcí zařízení o topném výkonu rovnajícím se 35 % tepla prostupujícího stěnami v podmínkách setrvalého teplotního režimu, a to když je dosaženo teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků. Během zkoušky není přípustné znovuzmrazení roztoku.

(c) V případě dopravního a přepravního prostředku vybaveného systémem chlazení zkapalněným plynem je nutno dodržet tento zkušební postup: jakmile střední vnitřní teplota skříně dosáhne hodnoty střední vnější teploty (+ 30 °C), naplní se cisterny určené pro zkapalněný plyn do úrovně předepsané výrobcem. Potom se dveře, příklopy a ostatní otvory zakryjí jako v podmínkách normálního provozu a zařízení k vnitřnímu větrání dopravního nebo přepravního prostředku, pokud je, se zapne na maximální výkon. Termostat se seřídí na teplotu, která je nejvýše o 2 °C nižší než mezní teplota stanovená pro danou třídu dopravních, nebo přepravních prostředků. Během ochlazování skříně se současně doplňuje spotřebovaný zkapalněný plyn. Tento proces probíhá po dobu, která je rovna kratšímu z těchto dvou časových úseků:

buď době mezi začátkem ochlazování a okamžikem, kdy bylo poprvé dosaženo teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků,

nebo době tří hodin od počátku ochlazování, která z nich je kratší.

V dalším průběhu zkoušky se uvedené cisterny už nedoplňují.

V případě nových dopravních a přepravních prostředků se po dosažení teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků uvede uvnitř skříně v činnost vytápěcí zařízení o topném výkonu rovnajícím se 35 % tepla prostupujícího stěnami v podmínkách setrvalého teplotního režimu.

Ustanovení platná pro všechny typy chlazených dopravních a přepravních prostředků

3.1.4 Střední vnější teplotu, jakož i střední vnitřní teplotu skříně, je třeba měřit nejméně každých 30 minut.

3.1.5 Zkouška trvá l2 hodin od okamžiku, kdy střední vnitřní teplota skříně dosáhla dolní meze předepsané pro třídu, do níž má dopravní nebo přepravní prostředek náležet (A = + 7 °C;
B = - 10 °C; C = - 20 °C; D = 0 °C), u dopravních a přepravních prostředků s nesnímatelnými eutektickými deskami od okamžiku vypnutí vychlazovacího zařízení. Výsledek zkoušky se považuje za uspokojivý, jestliže střední vnitřní teplota nepřesáhne v průběhu těchto l2 hodin uvedenou dolní mez.

Kritéria úspěšnosti

3.1.6 Zkouška se považuje za úspěšnou pokud střední vnitřní teplota skříně nepřesáhne výše uvedenou dolní mez trvající uvedených 12 hodin.

3.2 Chladicí a mrazící dopravní a přepravní prostředky

Zkušební metody

3.2.1 Zkouška se provádí za podmínek uvedených v oddílech 3.1.1 a 3.1.2 tohoto dodatku.

Postup zkoušky

3.2.2 Jakmile střední vnitřní teplota skříně dosáhne vnější teploty (+ 30 °C), dveře, příklopy a ostatní otvory se uzavřou a chladicí zařízení včetně vnitřní ventilace (pokud je) se uvede v činnost s maximálním výkonem. Kromě toho se u nových dopravních a přepravních prostředků uvede ve skříni v činnost vytápěcí zařízení o topném výkonu rovnajícím se 35 % tepla prostupujícího stěnami v podmínkách setrvalého teplotního režimu, a to když je dosaženo teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků.

3.2.3 Střední vnější teplotu a střední vnitřní teplotu skříně je třeba měřit nejméně každých 30 minut.

3.2.4 Zkouška trvá 12 hodin od okamžiku, kdy střední vnitřní teplota skříně dosáhla:

buď spodní meze stanovené pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků,
jedná-li se o třídy A, B a C (A = 0 °C; B = - 10 °C; C = - 20 °C); nebo

nejméně horní meze stanovené pro danou třídu, jedná-li se o třídy D, E a F (D = 0 °C;
E = - 10 °C; F = - 20 °C).

Kritéria úspěšnosti

3.2.5 Výsledek zkoušky se pokládá za uspokojivý, jestliže je chladicí zařízení schopno udržet předepsané teplotní podmínky po dobu těchto 12 hodin, přičemž se intervaly automatického odtávání chladicí jednotky neberou v úvahu.

3.2.6 Jestliže chladicí zařízení s veškerým svým vybavením prošlo samostatnou zkouškou pro určení svého užitečného chladicího výkonu za předepsané

Nahrávám...
Nahrávám...