Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Co je logistický řetězec

23.11.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.1.1 Co je logistický řetězec

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog.

Logistický řetězec (Logistic Chain) je název pro dynamické propojení trhu spotřeby s trhy zdrojů (surovin, materiálů a polotovarů) z hmotného i nehmotného hlediska, které vychází z poptávky konečného zákazníka a jeho cílem je pružné, kvalitní a z hlediska nákladů ekonomicky výhodné uspokojení této poptávky konečného článku řetězce.

Logistický řetězec lze definovat jako souhrn organizačních jednotek, institucí, či agentur uvnitř nebo vně dané firmy, které vykonávají funkce podporující marketing daného produktu. Marketingové funkce jsou obsaženy v řadě činností: nákup, prodej, přeprava, skladování, třídění, financování, přebírání tržního rizika a poskytování marketingových informací. Každá organizační jednotka, instituce nebo agentura, která vykonává jednu nebo více marketingových funkcí, se stává článkem logistického řetězce s cílem realizovat distribuční tok.

Základním cílem logistického řetězce je poskytovat konečnému spotřebiteli žádanou kombinaci výstupů – servisních výkonů (velikost balení, dodací doba atd.) při minimálních nákladech. Základní strukturu řetězce vytvářejí samotní spotřebitelé tím, že vyžadují (odebírají) jen určité kombinace nabízených servisních úkonů. Optimální struktura řetězce nastane tehdy, když žádná jiná skupina organizací (obchodních firem) nevytváří větší objem zisku nebo vyšší spokojenost zákazníků v přepočtu na peněžní jednotku výrobních nákladů na daný výrobek. Z toho plyne závěr, že funkce se budou přesouvat z jednoho článku řetězce na další články tak, aby bylo cílem dosažení co nejúčinnější a nejefektivnější struktury v daném řetězci. Daná úroveň výstupu, resp. výkonu logistického řetězce je určena požadavky spotřebitelů a konkurenčním prostředím a vede k minimalizaci celkových nákladů v řetězci.

Logistický řetězec, je rozdělen na stránku hmotnou a nehmotnou:

  • hmotná se zabývá přemísťováním osob a věcí, které jsou schopny uspokojit danou potřebu konečného zákazníka, tj. logistický produkt, nebo věcí které jsou pro tuto potřebu nutné (obaly, nedokončené výrobky),

  • nehmotná spočívá v přemísťování a uchovávání informací k tomu, aby se hmotná stránka logistického řetězce mohla uskutečnit.

Logistický řetězec je složen z dílčích hmotných a nehmotných toků. Které jsou uskutečňovány mezi různými články ve výrobě, v dopravě a zasílatelství. Články logistického řetězců tvoří provozy a jejich dílčí části, mezi které patří dílny, výrobní a montážní linky, sklady surovin a materiálů, výrobní a montážní sklady, sklady hotových výrobků, sklady velkoobchodu a maloobchodu, prodejny, železniční stanice, přístavy, letiště, spediční a celní sklady, překladiště, aj.

Logistický řetězec:

Logistický řetězec představuje procesy, které na sebe vzájemně navazují. Výstup z jednoho procesu tvoří vstup do procesu dalšího. Logistický řetězec se větví (rozděluje) a následně spojuje do určitých struktur, které nazýváme logistické sítě a je možné charakterizovat jako dynamické propojení trhu spotřeby s trhy surovin, materiálů a dílů v jeho hmotném a nehmotném aspektu, které účelně vychází od poptávky (objednávky) konečného zákazníka (kupujícího, spotřebitele), resp. které se váže na konkrétní zakázku, výrobek, druh či skupinu výrobků.

V obecné rovině můžeme chápat logistický řetězec jako posloupnost činností, které jsou nutné k dosažení konečného efektu (spokojený zákazník).

Procesy v logistickém řetězci mají hodnototvorný charakter. Hodnototvorný charakter mají všechny odůvodněné procesy a operace, které hotový výrobek činí disponibilním a přibližují jej k místu poptávky (spotřeby), čili ke konečnému zákazníkovi, které zvětšují pohodlí zákazníka při spotřebě (např. úprava výrobku nebo jeho balení a vybavování informace, poprodejní služby), a dále procesy a operace, které podmiňují zhotovení výrobku (přísun surovin apod.). Do tohoto procesu lze zahrnout i dopravu, jelikož hodnototvorný charakter mají všechny odůvodněné procesy a operace, které hotový výrobek činí disponibilním a přibližují jej k místu poptávky. Proto je doprava charakterizována jako hodnototvorný, ale netechnologický proces.

Strukturu logistického řetězce určují logistické funkce, resp. činnosti, které jednotlivé články vykonávají. Některé články vykonávají pouze jednu funkci – dopravci přepravují zboží, veřejné sklady zase zboží skladují. Jiné články, např. nezávislí poskytovatelé logistických služeb nebo velkoobchodní firmy, vykonávají více funkcí. Strukturu řetězce ovlivňuje míra kontroly nad jednotlivými články řetězce a výkonností jednotlivých funkcí – rychlost dodávky zboží a rychlost komunikace a rovněž náklady na provoz daného řetězce.

Je zřejmé, že přímý řetězec od výrobce rovnou ke konečnému uživateli poskytuje výrobci nejvyšší míru kontroly nad výkonností marketingových funkcí, náklady na distribuci jsou v tomto případě mnohem vyšší, takže firma musí tímto způsobem realizovat buď velké objemy prodeje anebo musí jít o velkou koncentraci trhu. Nepřímý řetězec je charakterizován tím, že značnou část nákladů a rizik přebírají externí instituce, resp. prostředníci (např. dopravci, veřejná skladová zařízení, velkoobchodní firmy), takže výrobce dostane za prodanou jednotku menší tržbu.

Logistický řetězec je složen z:

  • cest (kanálů) – po nich se pohybují aktivní a pasivní prvky logistiky,

  • dílčích hmotných a nehmotných toků, které se uskutečňují mezi různými články (podsystémy) ve výrobě, dopravě a obchodě.

Logistický řetězec výrobního podniku je z funkčního pohledu rozdělován do tří velkých bloků:

  • opatřovací (pořizovací) logistika,

  • produkční (výrobní) logistika,

  • distribuční (odbytová) logistika.

Opatřovací logistika se zaměřuje na zabezpečování potřeb materiálu a komponentů, volbu, podporu a styk s dodavateli, vystavování objednávek, přepravu materiálu do podniku s převzetím a kontrolou, vyřízení reklamací a skladování.

Předmětem výrobní logistiky je řízení fyzických postupů výrobků ve výrobě, tj. i skladování rozpracované výroby.

Odbytová logistika má na starosti toky hotových výrobků a náhradních dílu až k odběrateli. Z činností je to pak průzkum trhu, plánování poptávky, vybavování externích objednávek, fyzické postupy balení, komisionářské činnosti a expedice výrobků odběratelům.

Logistický řetězec zahrnuje postupy výrobního podniku v průběhu celého výrobního procesu. Integrovaný systém zbožového hospodářství zabezpečuje efektivní zpracování informací, a tím optimálně synchronizuje materiálové a datové toky.

Existují tři nadoborové podstatné priority (vlastnosti), které jsou z pohledu podniku nutné pro utváření efektivních logistických řetězců:

  • transparentnost (průhlednost) podél celé délky řetězce, tj. dodávkové a odbytové situace: ta má největší význam prakticky pro všechny podniky tvořící články řetězce,

  • konektivita (propojitelnost) článků do integrovaného řetězce: jí se rozumí schopnost vyměňovat, interpretovat, a používat závažné informace s přesahem úseků a funkcí,

  • agilnost partnerů usilujících o rychlé a cílevědomé dosažení praktických změn na základě získaných informací.

Obecně platí, že bod rozpojení je místem rozpojení či spojení (rozhraním) mezí jednotlivými částmi logistického řetězce kde se dotýkají dva články řetězce, nebo kde se mohou nacházet zásoby (pojistné zásoby).

Při konstrukci logistických řetězců je třeba dbát o:

  • pokud možno malý počet mezičlánků,

  • jejich nejlepší sladění, zejména standardizací