Charakteristika silniční dopravy

3.1.1.1

Charakteristika silniční dopravy

Mgr. et Mgr. Tomáš Dundr

Silniční doprava je souhrn činností zajišťujících přepravu osob, zvířat a věcí silničními motorovými vozidly a také přemísťování těchto vozidel samých (bez nákladu) po pozemních komunikacích (dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích) a ve volném terénu. Právní úprava silniční dopravy je soustředěna v zákoně o silniční dopravě a v jeho prováděcích právních předpisech.

Důležitým znakem silniční dopravy jako takové je skutečnost, že je vždy uskutečňována jako podnikání v oblasti přepravy osob, zvířat a věcí nebo v souvislosti s jiným podnikáním subjektu (pro zajištění podnikatelské činnosti v jiných oblastech, než je silniční doprava). Za silniční dopravu proto nelze považovat přepravu osob, zvířat či věcí pro soukromé potřeby fyzické osoby a členů jeho domácnosti a jiných osob, není-li prováděna za úplatu, tedy např. přepravu rodiny se psem včetně věcí na dovolenou prováděnou osobním (soukromým) vozidlem, byť je jeho provozovatelem fyzická osoba, která jinak podniká v silniční autodopravě.

Silniční dopravu lze rozdělit podle toho, co je předmětem přepravy v jejím rámci, na dopravu:

• nákladní (přeprava nákladu, tj. věcí a zvířat) a

• osobní (přeprava osob, tj. linková osobní doprava, kyvadlová doprava, příležitostná osobní doprava nebo taxislužba).

Silniční dopravou je však i přemísťování prázdných vozidel, které jinak zajišťují přepravu osob nebo nákladu, pokud se toto jejich přemísťování děje v souvislosti s osobní nebo nákladní dopravou, např. manipulační jízda prázdného autobusu zpět do depa dopravce po ukončení jízdy po lince nebo jízda prázdného nákladního vozidla do místa…