Analýza informací o dodavatelích

5.2.2 Analýza informací o dodavatelích

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů

Je zřejmé, že shromáždění, udržování a analýza potřebných informací jsou náročné nejen na disciplínu, ale zároveň časovou kapacitu odpovědných zaměstnanců. Neméně důležité je i další využívání shromážděných informací v průběhu řízení dodavatelů. Pro zefektivnění činnosti nákupu se doporučuje rozčlenění jednotlivých dodavatelů do kategorií podle významnosti (množství nákladů firmy spojených s dodávkami). K jeho vytvoření je vhodné využít některou z matematických metod ("Paretův diagram" nebo analýza ABC). Význam této analýzy vzrůstá s rostoucím podílem nakupovaných produktů.

Paretův princip

Vilfredo Pareto - italský ekonom a sociolog ve své studii o rozdělení majetku v Miláně zjistil, že 20 % lidí kontroluje 80 % veškerého majetku a formuloval pravidlo: "Kritické záležitosti (bohatství nebo důležitost) jsou soustředěny do relativně malého počtu (lidí, faktorů)."

Při zpracování Paretova diagramu nanášíme na vodorovnou osu procentuální podíly produktů nakupovaných organizací a na svislou osu hodnotu roční spotřeby.

H_s = M_r * c_j

kde:

• H_s hodnota roční spotřeby/ročního obratu,

• M_r nakupované/prodávané množství za rok,

• c_j cena nakupovaného/prodávaného produktu (někdy průměrná cena ve sledovaném roce).

Diagram ABC:

Analýza ABC

Analýzu je možno zpracovat na základě informací o dodavatelích bez vztahu k zákazníkům. Kromě analýzy nákladů vydaných za produkty jednotlivým dodavatelům je nezbytné posuzovat další parametry, které jsou rozhodující pro zařazení dodavatele do vymezené kategorie.

Dalšími užitečnými informacemi, které lze využívat pro posuzování dodavatelů, je vztažení parametrů nakupovaných produktů k požadavkům na uspokojení potřeb "konečných zákazníků".

Průchod produktů od dodavatelů k zákazníkům:

Tím získáme bezprostřední vazbu mezi trhem zákazníků a trhem dodavatelů. Efektivně řízené nákupní činnosti vstupujících produktů (materiálů, polotovarů, výrobků, technologií i služeb) zohledňují v neposlední řadě požadavky na současné a budoucí vystupující produkty. Tedy současné a budoucí potřeby konečných zákazníků. Tento pohled znamená rozčlenění zákazníků a k nim přináležících dodavatelů z pohledu přínosů pro firmu. U nakupovaných produktů ovlivňujících spokojenost "konečných zákazníků" je nutno:

• Pro skupinu "A" zajistit pravidelnou (každodenní, průběžnou) kontrolu stavu zásob, vycházející z cca 98% míry plnění dodávek.

• Pro skupinu "B" postačí týdenní kontrola stavu, navazující na cca 90% míru plnění dodávek.

• Pro skupinu "C" zajistit dosažení cca 85% plnění dodávek.

Kombinací obou pohledů dosáhneme vyvážení zájmů zákazníků (o něž pečují obchodní zástupci), organizace i jejích dodavatelů, se kterými je v bezprostředním kontaktu nákupce. Výstupem je rozčlenění dodavatelů do skupin "A", "B" a "C".

S jednotlivými dodavateli jsou potom uzavírány dohody nezbytné pro nákupy skupiny "A", praktické a časté pro nákupy skupiny "B", užitečné pro nákupy skupiny "C".

Tyto dohody by měly splňovat následující kritéria jednoznačnosti (definování vzájemných závazků), komplexnosti (sjednání všech vzájemných závazků) a vyváženosti (respektovat zásadu rovnováhy výhra - výhra), aby předcházely budoucím nejasnostem a sporům.

Analýza ABC je nástroj výhodný pro identifikaci významu nakupovaných položek. Jak se ale v ní promítne požadavek zohlednění vlastní strategie firmy (viz kapitola 7.2.2, Produkt procesu nakupování) a vlivu nakupované komodity na jakost vlastního produktu (viz Pojem "Nakupovaných produktů"), které jsou určující pro spokojenost našeho zákazníka?

Modifikace ABC analýzy

V praxi se objevují dva základní způsoby modifikace ABC analýzy:

1) I když společnost proklamuje zaměření na zákazníka, v konečném důsledku preferuje rychlé finanční efekty. Proto mají nejvyšší prioritu finanční a ekonomické ukazatele a teprve poté se projeví ostatní parametry. To znamená, že výsledek ABC analýzy zůstává beze změny a k vlivu příslušných parametrů se přihlíží v rámci dané skupiny dodavatelů. Jedná se o ryze pragmatický přístup.

2) Vychází se z principu, že zákazníka je levnější udržet si než jej opět získat nebo získat nového. Proto se vztah zákazníka k firmě hodnotí výše než krátkodobý prospěch.

Hodnotu roční spotřeby jednotlivých nakupovaných komodit proto přepočítáme vzhledem k jejich předpokládanému vlivu na spokojenost zákazníka (ta se vnímá jako funkce úrovně jakosti vlastního produktu a vlastní strategie firmy).

Příslušný vztah pak nabude následující podobu:

H‘_s = M_r * c_j * k

kde:

• M_r nakupované množství za hodnocené období (rok),

• c_j cena nakupované komodity v hodnoceném období (rok),

• H‘_s modifikovaná hodnota roční spotřeby nakupované komodity,

• k koeficient vlivu…